pondělí 28. června 2010

Lokální produkce a ekologická zátěž přepravy potravin - část druhá


Toto je pokračování předchozího článku na stejné téma. V předchozí části jsme se věnovali objemu skleníkových plynů, které jsou vyprodukovány při přepravě potravin, v porovnání s celkovou náročností produkce potravin. Nyní pokračujeme dalším argumentem, který často zmiňují zastánci lokální produkce.

Přeprava stejných druhů výrobků tam a zpátky

Častým argumentem je ten, že se "stejné" zboží ze země vyváží a zároveň se do ní dováží, což je zbytečné plýtvání. Například v článku o bramborákové akci Hnutí Duha se tvrdí:

Například v roce 2007 se do země dovezlo přes 70 tisíc tun jablek, za hranice naopak směřovalo 51 tisíc tun jablek tuzemských.

sobota 26. června 2010

Lokální produkce a ekologická zátěž přepravy potravin


Buying local, tedy myšlenka nakupování od místních výrobců, se objevuje i v Čechách. Z velké části se jedná o marketingový tah (minulý týden se nám například ve Wholefoods snažili vnutit "lokální" jogurt vyráběný někde na severu Wisconsinu, což je od nás přes pět set kilometrů), ale marketing k obchodu patří. Buying local může také mít příznivý společenský aspekt - přátelit se se sousedem zemědělcem, od kterého kupujete lokální zemědělské výrobky, je fajn věc. Někdy můžete mít také větší kontrolu nad tím, co vlastně jíte. Takže v principu proč ne.

Co je však špatně, jsou nesmyslné nebo zavádějící argumenty, na které se propagátoři buying local snaží kupující nachytat, případně (a to ještě hůře) na které se snaží získat různé subvence. Třemi hlavními jsou obrovská ekologická náročnost přepravy potravin, přeprava stejných výrobků napříč Evropou a podpora lokální ekonomiky. V této části článku se podíváme na ten první argument.

pátek 25. června 2010

Byla internetová "bublina" neefektivní?


O vývoji cen technologických akcií v 90.letech se toho napsalo hodně. Prudký nárůst cen a následný pokles bývá často označován jako bublina - tedy situace, kdy se ceny akcií dočasně odpoutaly od svých fundamentálních hodnot (ať už fundamentální hodnota znamená cokoliv, pro účely tohoto článku to není tak podstatné).

Řada lidí také argumentuje tím, že nárůst cen v 90.letech byl iracionální a následně vedl k neefektivní alokaci zdrojů. Zda byl nárůst cen opravdu iracionální, zůstává otázkou - existují modely (a jeden si zde popíšeme), které nárůst cen internetových titulů a jejich následný pokles dokáží docela dobře racionalizovat a zbývá tedy určit, zda jsou takové modely věrohodné. V tomto článku se pokusím vysvětlit jiný argument. Tvrdím, že pokud trh s technologickými akciemi v 90.letech racionální byl (a možná byl, možná ne), tak to bylo společensky neefektivní.

úterý 22. června 2010

Jak chce Vladimír Špidla zaručit výnos u průběžně financovaného důchodového systému?


Vladimír Špidla bývá často označován za velmi nevýrazného politika, ale narozdíl od ostatních jsou jeho výroky méně ideologické a více logicky i odborně konzistentní. Jeho poznámky k důchodové reformě proto uvádějí i řadu zajímavých myšlenek. Je však zajímavé, že si server Britské listy, který tyto poznámky otiskl, do nadpisu vybral právě tu jednu větu, která v celé Špidlově stati dává nejmenší smysl.

Vladimír Špidla napsal:

Druhým sporným bodem je myšlenka zavést povinné kapitálové spoření prostřednictvím vyvedením příjmů ze základního penzijního systému. Pokud stát není ochoten a není schopen garantovat výnos z těchto fondů, nemá právo nařídit povinné odvody.

To je zajímavé tvrzení, protože podle úplně stejné logiky by stát neměl mít právo nařídit povinné odvody do současného systému průběžného financování důchodů. Tam totiž přispěvatelé též přispívají, aniž by stát byl ochoten nebo schopen garantovat výnos - nebo snad víte, o kolik se zvýší váš státní důchod za třicet let, pokud dnes státu přispějete o tisícikorunu navíc? Ve skutečnosti nemáte nejmenší tušení, protože politická pravidla pro vyplácení důchodů se mohou mnohokrát změnit a pravděpodobně i změní.

Mistrovství světa ve fotbale - je na tom Evropa skutečně tak špatně?


Po dvou odehraných kolech na Mistrovství světa ve fotbale se kromě stížností na vuvuzely objevuje častý názor, že evropské týmy hrají mimořádně špatně. Články na toto téma shrnuje souhrnný článek Je evropský fotbal mrtvý?. V něm se objevují výroky, že "špatná hra evropských týmů dokonce opravňuje stížnosti, že 13 míst, které Evropa na Mistrovství světa má, je příliš mnoho".

Jak to tedy vypadá s kontinentálním hodnocením po dvou odehraných kolech? Následující tabulka shrnuje průměrné skóre a průměrný bodový zisk za jednotlivé kontinenty:

World cup standings after round 2

pondělí 21. června 2010

Stravenky - Lafferova křivka funguje!


V rámci boje za odstranění stravenek se opět dozvídáme, že stravenkový systém zvyšuje výnosy státního rozpočtu. Kdokoliv, kdo něco takového tvrdí, by zároveň měl nahlas volat:

Lafferova křivka funguje!

Tentokrát se restaurační a stravenkové lobby podařilo do Hospodářských novin propašovat článek, který tvrdí:

  1. 0,6 až 1 miliarda korun bude činit úspora státu při zrušení daňového zvýhodnění stravenek
  2. 1,3 miliardy korun je přínos stravenkového systému do státního rozpočtu, zejména z DPH a daní v restauracích
  3. 312 milionů korun je odhadovaný celkový přínos stravenkových systémů pro stát

pátek 18. června 2010

Měl by si stát více půjčovat, když jsou úrokové míry nízké?


Zatímco v Evropě se hovoří o úsporných opatřeních, v USA se ozývají hlasy, že by americká vláda měla využít nízkých dlouhodobých úrokových měr a více si půjčovat. Jedním z hlasitých zastánců je i Paul Krugman, který dokonce chce trestat Německo za to, že místo zvýšení vládních výdajů sahá k úsporám.

Logika argumentu je následující: Každý ekonomický subjekt (domácnost, firma, vláda) se rozhoduje o půjčkách tak, že porovnává výnos z investice, kterou zafinancuje pomocí půjčky, s náklady v podobě úrokových splátek. To je zcela běžný a korektní postup.

Americká vláda (ale i další země) se nyní nachází v situaci, kdy dlouhodobé úrokové míry poklesly, přičemž recese výrazně zvýšila nezaměstnanost. Oslabení ekonomiky tedy zvýšilo míru společenského výnosu u investic, které by mohla vláda financovat z vládních výdajů, přičemž se zároveň snížily náklady na financování půjček, které by tyto investice pokryly. Pokud se vláda před recesí nacházela na optimální trajektorii, pak logickou odezvou na zhoršení ekonomických podmínek a snížení úrokových měr je více si půjčovat.

Počkat. Tak jednoduché to zase není.

V tomto článku nechci rozebírat účinnost fiskálních výdajů. To je na samostatnou diskusi. Čím se chci zabývat, je argument o levném financování půjček.

středa 16. června 2010

Šrotovné ještě jednou - porovnání Česka, Slovenska a Německa


V předchozích článcích jsem se speciálně zaměřil na prodeje aut v Německu a na odhad dopadů šrotovného na státní rozpočet na Slovensku.

V obou zemích bylo šrotovné vypláceno, a tak stojí za to porovnat prodeje aut v Německu a na Slovensku s prodeji v České republice, kde šrotovné zavedeno nebylo.

Následující graf uvádí, jak se vyvíjely kumulativní prodeje od začátku roku 2009 v těchto třech zemích. Od kumulativních prodejů v každé zemi je odečten dlouhodobý průměr prodejů v dané zemi (v Německu je to 1999-2008, v Česku a na Slovensku 2003-2008, taková jsou dostupná data) a čísla jsou pro porovnatelnost vydělená průměrnými prodeji v dané zemi za rok 2007.

Šrotovné na Slovensku - kolik skutečně činí rozpočtové náklady na jedno prodané auto?


V dnešním článku o evropském šrotovném na iDnes, do kterého jsem také přispěl, říká šéf Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) Ivan Hodač:

Podle šéfa ACEA Ivana Hodače ... vlády na šrotovném neprodělaly. "Při zhruba pětinové dani z přidané hodnoty byl příjem z ní podobný, jako zaplatily na podpoře," dodal Hodač. Státy ale přijdou o daň z aut, která si letos lidé na rozdíl od původních plánů nekoupí.

Snaha prezentovat šrotovné jako rozpočtově neutrální nebo dokonce přebytkové opatření je scestné. Jak dodává článek na iDnes, mezičasová substituce způsobí, že se rozpočtová ztráta jen přesune do období po ukončení dotačního opatření. Situace je však ještě horší. Stát totiž zároveň dotuje kupující, kteří by si koupili auto i bez poskytnutí šrotovného.

úterý 15. června 2010

Legitimita nové Poslanecké sněmovny


Štěpán Kotrba se na stránkách Britských listů snaží přesvědčit čtenáře, že strany, které se v květnových volbách dostaly do Poslanecké sněmovny, volilo tak málo lidí, že nová Poslanecká sněmovna nemá žádný legitimní mandát k provádění změn.

Jak to však na Britských listech bývá, z jejich tabulky se dozvíme jen půlku pravdy. Pojďme se tedy podívat na tu druhou.

Štěpán Kotrba má pravdu, že strany, které se do Parlamentu dostaly, získaly "pouze" 50,45% hlasů oprávněných voličů. Schválně dávám slovo pouze do uvozovek, protože je dobré se podívat na souvislosti.

pondělí 14. června 2010

Jak strany odpoví na voličskou strategii "kroužkování odspodu"?


Nedávné volby do Poslanecké sněmovny byly zajímavé nejen tím, že voliči volili proti oběma velkým stranám, ale také tím, že se do parlamentu dostali kandidáti ze samého konce kandidátních listin.

Ve sněmovně tak zasednou Lenka Kohoutová a Jan Florián v ODS, kteří byli na 29. a 36. (posledním) místě kandidátky ODS v Praze. Martin Gregora byl třetí od konce na kandidátce TOP09 v Jihočeském kraji. Josef Novotný byl předposlední za ČSSD v Karlovarském kraji, Jan Farský (TOP09) poslední na kandidátce v Libereckém kraji, Jan Pajer (ODS) poslední v Královéhradeckém kraji, Jan Chvojka (ČSSD) poslední, Jaroslav Martinů (ODS) předposlední a Radim Jirout (ODS) čtvrtý od konce v Pardubickém kraji a Pavel Antonín (ČSSD) a Aleš Roztočil (TOP09) oba předposlední na kandidátkách na Vysočině.

neděle 13. června 2010

Svatopluk na Bratislavském hradě a Žižka s lehkým kulometem


Ještě před volbami odhalila slovenská politická reprezentace na Bratislavském hradě jezdeckou sochu knížete Svatopluka. Celý krok včetně monumentálního odhalení zapadl do předvolební kampaně a do snahy (ještě) současné vlády zdůrazňovat významné prvky slovenské historie.

Na zdravém národním cítění není v principu nic špatného. Když se ale moc tlačí na pilu a pocit národní hrdosti se vnucuje shora, většinou to dobře nedopadne. Slovenský premiér už takto oslavoval Jánošíka jako prvního socialistu a slovenská vláda (zejména k velké radosti Slotovy SNS) prosadila hraní slovenské hymny ve školách každé pondělní ráno (odpor byl tak silný, že to následně změnili na začátek každého školního roku). Kromě toho zkreslování historie, ať už k jakkoliv bohulibým účelům, vede často k ostudám - Češi by o tom mohli dlouze vyprávět.

pátek 11. června 2010

Robert Fico a Jiří Paroubek - podobnost čistě náhodná?


U nás doma nás čekají už druhé volby za poslední dva týdny - nejdřív ty české a pak ty slovenské. A nelze si nevšimnout výrazných podobností.

Jak ČSSD tak Smer směřovaly k jistému vítězství, v čele se silným a poněkud kontroverzním předsedou. Průzkumy dávaly oběma stranám jasný náskok (u Smeru byl dokonce ještě výraznější než u ČSSD). Oba předsedové působili velmi sebevědomě a byli si vítězstvím jistí.

ČSSD však závěr předvolební kampaně nezvládla. Jiří Paroubek zpanikařil, společně s vedením strany učinil několik pochybných kroků (viz studentské volby) a volby dopadly, tak jak dopadly.

Mistrovství světa ve fotbale začíná, pozor na infarkty

Všem vášnivým fanouškům je vhodné doporučit studii Cardiovascular Events during World Cup Soccer [pdf, via Improbable Research], kterou vypracoval tým pod vedením Ute Wilbert-Lampen.

V ní autoři uvádějí:

čtvrtek 10. června 2010

Po 49 letech se Stanley Cup vrací do Chicaga

Ano, Blackhawks naposledy vyhráli Stanley Cup v roce 1961. Teď konečně město zase na chvíli zapomene na basketbal a baseball a vzpomene si, že má také hokej.

Ve městě jsou mrakodrapy vyzdobené Stanley Cupy (na obrázku Aon Center) a povzbuzováním.

Stanley Cup ornament on Aon Center

Za ty čtyři roky, co jsem tady, se Blackhawks zcela proměnili - z nejhoršího týmu v NHL, který nevyprodal Union Center někdy ani z poloviny, v jeden z nejlepších. Zápasy v sezóně byly vyprodané a na finále nejlevnější vstupenky z druhé ruky stály 1000 dolarů (ta prudká změna v návštěvnosti zřejmě příliš nesvědčí o tom, že by jestřábi měli velmi věrné fanoušky, kteří chodí, i když se nedaří :-().

středa 9. června 2010

Studenti, buďte slušní ke svým cvičícím


Postgraduální (a nejen postgraduální) kurzy na amerických univerzitách obvykle mají kromě přednášejícího i cvičící (teaching assistants, TAs). Cvičícími jsou starší postgraduální studenti, kteří se starají o cvičení, vypracovávání vzorových řešení k domácím úkolům a opravování domácích úkolů. Rovněž vedou cvičení a mají na starosti i další administrativní záležitosti. Často je to poměrně náročná práce.

U postgraduálních studentů se zároveň předpokládá samostatnost. Zatímco u bakalářského kurzu je pravidlem, že studenti mají na vzorová řešení k domácím úkolům nárok, u postgraduálních kurzů se má za to, že pokud cvičící vzorová řešení nezveřejní, musí si student poradit sám.

Samozřejmě, že je normální se cvičícího zeptat, jestli vzorové řešení ještě vypracuje. Ve výjimečných případech se však stává, že student zapomene, že již není v bakalářském studiu, a pošle rozhořčený email, ve kterém si vzorové řešení nárokuje:

úterý 8. června 2010

Klesající intenzita studia u vysokoškolských studentů


Philip Babcock a Mindy Marks uveřejnili provokativní článek s názvem The falling time cost of college: Evidence from half a century of time use data [placené pdf, volné pdf]. V něm dokumentují, jak se v průběhu několika desetiletí snižuje čas, který v průběhu týdne stráví vysokoškolští studenti návštěvou přednášek a studiem.

Zatímco studenti v denním studiu strávili v roce 1961 návštěvou přednášek a studiem 40 hodin týdně, v roce 2003 investovali už jen zhruba 27 hodin týdně. Pokles nastal napříč sledovanými kategoriemi studentů, a lze ho jen těžko vysvětlit pomocí změn ve způsobu kladení otázek (framing), zaměstnáním při studiu, výběrem oborů, nebo změnami ve složení studentů nebo škol.

Autoři ve studii analyzují data, sesbíraná v různých projektech zkoumajících využití času studenty. Tato data jsou v poslední době stále více populární - sledované osoby musí vyplňovat kartičky, do kterých zaznamenávají, co přesně v průběhu daného dne dělali (např. po čtvrthodinách). Babcock a Marks nacházejí dlouhodobě sestupný trend.

neděle 6. června 2010

Prodeje aut v Německu do května 2010 - nejhorší rok od sjednocení Německa


Německý Kraftfahrt-Bundesamt zveřejnil prodeje osobních aut v Německu za květen 2010. Těmto číslům se na tomto blogu už delší dobu věnujeme, protože ukazují, do jaké míry funguje mezičasová substituce v nákupech statků dlouhodobé spotřeby. V roce 2009 německá vláda spustila málo vídaný ekonomický experiment - masivní dotace na nákup nových aut. To skutečně přimělo řadu lidí, aby si auto koupili (a v roce 2009 bylo v Německu zaregistrováno nejvíce aut za posledních 10 let). Zvýšené prodeje ale ještě nejsou důvodem k radosti - řada lidí si auto koupila namísto jiných statků a řada lidí jen předsunula koupi auta, takže bylo možné očekávat, že navýšení v roce 2009 bude vykompenzováno poklesem v roce 2010.

Před třemi měsíci jsem psal:

Dají se odhadnout prodeje v roce 2010? Bez velké ekonomie - v prvním přiblížení může být pokles zhruba takový, jaký byl nárůst v roce 2009 (recese zhruba vykompenzuje mezizbožovou substituci). Pokud budou nové registrace v příštím půlroce dosahovat 250 tisíc aut měsíčně, bude to úspěch. A to vše za 5 miliard euro dotací ze státního rozpočtu.

A jak vypadá realita?

Ekvilibrium, stabilita, kritika moderní ekonomie a zmatení pojmů


Řada kritiků mainstreamové ekonomie jí vyčítá předpoklad, že ekonomika je v ekvilibriu. To je pravda - ekvilibrium je zcela centrálním prvkem moderních ekonomických modelů. V tomto příspěvku si však ukážeme, že většina těchto kritiků nechápe (nebo chápe, ale ignoruje), co moderní ekonomie pod pojmem ekvilibrium rozumí.

Výsledkem jsou návrhy na odvržení současné ekonomické teorie, zdůvodňované tak, že současné teorii přisoudíme omezení a nedostatky, které vůbec nemá. Ve skutečnosti ale potřebujeme něco jiného - potřebujeme tvořit nové modely, které popisují jevy, jež byly dlouho na okraji našeho zájmu. To však lze dělat i v rámci současné teorie, kde je ekvilibrium důležitou a užitečnou součástí.

Ekvilibrium v moderní ekonomické teorii

Ekonomická teorie zná konceptů ekvilibria (rovnováhy) více, zmínit můžeme například celou řadu konceptů z teorie her (Bayesovo-Nashovo ekvilibrium je asi nejznámějším). Tady se soustředíme na jeden typ ekvilibria, který mají na mysli právě kritici mainstreamové ekonomie, a sice tržní (Walrasovské) ekvilibrium.

úterý 1. června 2010

Riziko defaultu u rozvíjejích se ekonomik


Po jednoduchém cvičení, které na jedné cross-section naznačilo, že riziko defaultu koreluje pozitivně s veřejným dluhem a deficitem a negativně s členstvím v Eurozóně máme možnost se podívat na poněkud detailnější studii.

Jens Hilscher a Yves Nosbusch se v novém čísle Review of Finance snaží vysvětlit default spreads pomocí makroekonomických veličin v článku Determinants of Sovereign Risk: Macroeconomic Fundamentals and the Pricing of Sovereign Debt [pdf].

Předvolební doporučení českých deníků


Několik českých deníků se před volbami rozhodlo jasně podpořit buď politický směr nebo přímo jednotlivé strany. Jako příklad lze uvést článek šéfredaktora Petra Šimůnka, který rozebírá jednotlivé alternativy a uzavírá:

Čtenář těchto novin ví, jaké hodnoty HN dlouhodobě propagují a zastávají. Nepřekvapí proto, že nevidíme jako dobré řešení pro Česko vládu žádné z levicových stran. Nechceme nikomu vnucovat či doporučovat, koho volit. Ideální strana bez poskvrnky z minulosti tu není.

Nejsilnější pravicová strana, ODS, je na začátku svého obrození a táhne s sebou nepřehlédnutelný balvan korupce a klientelismu. Odhodlání se ho zbavit i program vypadají nicméně důvěryhodně. Tyto volby by měly přinést změnu. Odvahu řešit léta neřešené problémy. Mít vizi. A vrátit politice slušnost a důvěru. Zdá se nám, že přes výhrady k programu i personálnímu obsazení toto dnes splňují zejména TOP 09 a Strana zelených. I když ani jedna z nich sestavovat vládu nebude, čím silnější budou, tím lépe mohou prosazovat hodnoty, na nichž nám záleží.