Vladimír Špidla bývá často označován za velmi nevýrazného politika, ale narozdíl od ostatních jsou jeho výroky méně ideologické a více logicky i odborně konzistentní. Jeho poznámky k důchodové reformě proto uvádějí i řadu zajímavých myšlenek. Je však zajímavé, že si server Britské listy, který tyto poznámky otiskl, do nadpisu vybral právě tu jednu větu, která v celé Špidlově stati dává nejmenší smysl.
Vladimír Špidla napsal:
To je zajímavé tvrzení, protože podle úplně stejné logiky by stát neměl mít právo nařídit povinné odvody do současného systému průběžného financování důchodů. Tam totiž přispěvatelé též přispívají, aniž by stát byl ochoten nebo schopen garantovat výnos - nebo snad víte, o kolik se zvýší váš státní důchod za třicet let, pokud dnes státu přispějete o tisícikorunu navíc? Ve skutečnosti nemáte nejmenší tušení, protože politická pravidla pro vyplácení důchodů se mohou mnohokrát změnit a pravděpodobně i změní.
Ani průběžný, státem vedený systém důchodového pojištění zkrátka výši výnosu (tedy výši budoucího důchodu) garantovat nemůže. Průběžný nekapitalizovaný systém spolu s garantovaným důchodem by ostatně byl tím nejhorším možným řešením, nejnáchylnějším ke kolapsu - protože by sliboval něco, na co ještě ani nezačal šetřit. Velmi špatnou zkušenost s nedostatečně předfinancovaným důchodovým systémem s garantovaným výnosem udělaly například americké automobilky. Argumentovat garantovaným výnosem je nesmyslné a Vladimír Špidla to musí vědět.
Politickými riziky průběžných systémů důchodového pojištění se zabývá například Libor Dušek z CERGE-EI - viz jeho články Political risk of social security: The case of the indexation of benefits in the Czech Republic [pdf] nebo Policy risk in action: Pension reforms and social security wealth in Hungary, Czech Republic, and Slovakia [s Jurajem Kopecsnim, pdf], ve kterých nachází významné zdroje nejistoty v průběžných systémech.
Vladimír Špidla má nicméně alespoň poloviční pravdu, když říká:
Je pravda, že k fungování kapitálového (ale i průběžného) důchodového systému je zapotřebí, aby i v budoucnu ekonomika fungovala. Pokud budou důchodci vlastnit podíly firem, které nic nevyrábí, mohou si s akciemi leda tak zatopit. Ale v takové situaci by nefungoval ani průběžný systém.
Podstata kapitálového důchodového systému spočívá jinde - a sice ve skutečném spoření na budoucnost. Spoření vede k akumulaci kapitálu, který dokáže do určité míry nahradit pracovní sílu, pokud dojde k poklesu podílu práceschopného obyvatelstva.
Kapitálový spořící systém zároveň omezuje distorze způsobené proporcionálním charakterem důchodového pojištění. Negativnímu vývoji v průběžném důchodovém systému můžeme poměrně dlouho čelit stále vyšší a vyšší sazbou důchodového pojištění - tím však stále více odrazujeme lidi od práce. Kapitálové spoření na vlastní účet tuto distorzi odstraňuje.
Pokud tedy v budoucnu dojde k dalšímu zhoršení demografického vývoje, nechť je to raději s kapitálovým důchodovým systémem, který zvýší objem kapitálu v ekonomice a zároveň nevytváří nežádoucí distorze, než se systémem průběžným.
\"Spoření vede k akumulaci kapitálu, který dokáže do určité míry nahradit pracovní sílu, pokud dojde k poklesu podílu práceschopného obyvatelstva.\"
OdpovědětVymazatTo je pravda, ale na druhej strane prechod na kapitalovy system vyzaduje znacne naklady v prechodnom obdobi, pravdepodobne financovanie deficitom, co tento efekt znizi (v extremnom pripade, ak buduci dochodcovia v kapitalovom pileri investuju do statnych dlhopisov, ktore stat pouzije na vyplatu sucasnych dochodcov, sme tam kde sme boli). Moj (mozno mylny) dojem je ze hlavnou vyhodou kapitaloveho systemu je presun zodpovednosti zo statu na sporitelov, co odburava nutnost politicky nepopularnych parametrickych zmien v priebeznom systeme (ktore politici odkladaju, cim zvysuju deficit a robia system neudrzatelnym).
Lepsia otazka vsak je, preco ma stat vobec nutit ludi sporit - nestacila by v dochodku zakladna solidarna davka, financovana danami, a zvysok by si kazdy financoval dobrovolnymi usporami?
Ano, mate pravdu, s prechodnym obdobim to neni snadne - reforma z prubezneho na kapitalovy system je jen velmi obtizne udelatelna tak, aby si nikdo nepohorsil. Kvantitativni modely dokonce ukazuji, ze muze byt obtizne sestavit reformu dokonce i jen tak, ze si ze soucasne generace polepsi nadpolovicni vetsina, tak aby byla reforma alespon politicky pruchodna. Nenarozene deti, ktere si v kapitalovem systemu v budoucnu polepsi, bohuzel nemuzou dnes o zmene systemu spolurozhodovat.
OdpovědětVymazatZato naopak (z kapitaloveho na prubezny system) to jde velmi snadno - o tom jsme se presvedcili v 50.letech po nastupu komunistu.
Takovou reformu-nereformu, kterou zminujete, provedli pred casem v Argentine - prubezny system prevedli na kapitalovy tak, ze zkapitalizovali budouci pohledavky duchodoveho systemu do vladnich dluhopisu, ktere potom rozdali lidem. To je ale presne pouha ucetni operace, o ktere hovorite.
Pro zajemce: Hodne v otazce kvantitativnich modelu prechodu udelala napriklad Ayse Imrohoroglu:
http://ideas.repec.org.../pim5.html
Nezlobte se na mne, Pinusi, ale tentokrát jste myslím spáchal prvotřídní demagogii. Průběžný systém přece žádný zisk vytvářet nemá, průběžný systém nemá povahu spoření, a už vůbec ne investice. A další drobný, ale nikoliv bezvýznamný detail, spočívá v tom, že stát s penězi z průběžného systému neobchoduje, neinvestuje je a nespekuluje s nimi. Povinné odvody do kapitálových fondů nejsou nic jiného, než privatizovaná daň. Také by se mi líbilo otevřít si krám, ve kterém budou lidé muset ze zákona povinně utratit pevně danou část své mzdy. Proč nemají mít stejná privilegia, jako kapitálové fondy, třeba pekaři, mlékaři nebo provozovatelé veřejných domů?
OdpovědětVymazato žádnou demagogii se nejedná, jen jste si to zřejmě špatně přečetl. Slovo \"zisk\" jste použil poprvé vy, v celém textu se vůbec neobjevuje. Slovo \"výnos\", které se objevuje v textu, se netýká nějakého zisku provozovatele systému (jak jste si to zřejmě vyložil vy), ale výnosu pro střadatele (to je výnos, o kterém mluví Vladimír Špidla). V průběžném systému se tedy jedná o porovnání očekávaných důchodů, které plátce pojištění v budoucnu obdrží, a současných plateb pojištění, které do systému vkládá. Je to úplně stejné porovnání jako u výpočtu výnosů v kapitálovém důchodovém systému. I v průběžném systému se jedná o naprosto relevantní a důležitý výpočet.
OdpovědětVymazatOdvody na individuální účty privatizovanou daní nejsou. Daně odvádíme, aniž bychom měli nárok na výplatu částky odpovídající zaplacené dani. U individuálních účtů je to naopak.
S čím však souhlasím, je to, že povinným spořením vytváříme částečnou monopolistickou pozici poskytovatelů důchodového spoření. Zásadní námitkou jsou bezpochyby poplatky spojené s kapitálovým spořením - například 2% ročně je opravdu velmi mnoho. Osobně bych možná ani neměl nic proti tomu, aby individuální důchodové spoření bylo zcela dobrovolné, pokud by to pomohlo podstatně zredukovat poplatky (ale vyhraněný názor na to nemám).
Nicméně na co je důležité poukázat, že i kapitálové důchodové spoření lze provozovat velmi levně - stačí se inspirovat v USA. Trh je tady opravdu konkurenční a pasivní investiční fondy jsou v případě zaměstnaneckého spoření při spolupráci se zaměstnavatelem ochotné jít na poplatky ve výši pouhých setin nebo jen několika málo desetin procenta. A takové poplatky už odpovídají výši nákladů, které má Česká správa sociálního zabezpečení s vedením průběžného systému. Kvůli velikosti trhu se poplatky na setiny procenta v České republice zřejmě stlačit nepodaří, nicméně prosto pro razantní snižování tu je.
Průběžný systém lze stabilizovat provázáním výše penze s množstvím peněz odváděných do systému potomky konkrétního penzisty. V takovém případě by nehrozil deficit jako dnes. A šlo by vlastně o modernější návrat ke starému systému, který sebou nese jen samá pozitiva: větší snahu rodičů o vzdělání a výchovu svých dětí, stabilizace natality atd.
OdpovědětVymazatAkciové penzijní fondy nepovažuji za vhodné za více než jen doplňkový pilíř. Ostatně již v ČR máme praxi s fondy penzijního připojištění a jejich výsledek je tristní: peníze mají v dluhopisech s výnosem kolem 6%, ale náklady na provoz a odměny za zprostředkování veškerý výnos zlikvidují. Takto to IMHO dopadne vždy, pokud stát NAŘÍDÍ využívat služby soukromého sektoru.
Penzijní reforma je důležitá, ale hurá akce navrhovaná Bezděkem by naopak mohla celý systém destabilizovat. Prvními kroky v reformě by měla být úprava prvního pilíře (výše naznačená vazba předci-potomci) a oddělení majetku střadatelů a správců fondů v druhém pilíři. A teprve poté by měla přijít snaha vybudovat vedle těchto dvou nějaký třetí, povinný-spořící pilíř.
chápu, jak to myslíte - a právě proto nesouhlasím. Výplaty důchodů v průběžném systému nejsou v přímé závislosti na odvodech pojištění, byť jakási proporcionalita existuje, ale individuální účty, alespoň pokud vím, neexistují. Z mých odvodů nyní se vyplácejí důchody dnešním penzistům, moje penze (pokud se ji dožiji a nebude-li důchodový systém po oblíbeném českém zvyku vytunelován) bude vyplácena z odvodů lidí plátců, kteří budou do systému přispívat v té době. Žádná přímá vazba zde není. Nelze očekávat, že výše mého budoucího důchodu bude funkcí mých dnešních odvodů - bude funkcí budoucí demografické a sociálně-ekonomické situace. Z tohoto důvodu považuji za chybné uvažovat v kontextu průběžného systému o výnosech.
OdpovědětVymazat(Musím se ovšem přiznat, že rozdíl mezi výnosy a zisky jsem již poněkud pozapomněl. Spočívá snad v tom, že zisk je výnos po zdanění, respektive uhrazení všech nákladů? V tom případě nevidím v daném případě z principiálního mezi výnosy a zisky valný rozdíl).
Myslím, že jste se dotkl zajímavého psychologického aspektu: každý se hrozně rozčiluje nad představou, že bude individuálně spořit a nakonec třeba dostane míň, než naspořil, ale málokoho zaráží, že podobná situace je u průběžného systému víceméně nevyhnutelná. Jistě máte pravdu, když píšete, že výše Vašeho důchodu bude za současného stavu \"funkcí budoucí demografické a sociálně-ekonomické situace\", ale opravdu se s tím chcete smířit?
OdpovědětVymazatmícháte dohromady funkci důchodového systému z agregátního hlediska a individuální rozhodování. Jednotlivce v principu nezajímá, jestli platí skrze průběžný nebo kapitálový důchodový systém. Zajímá ho pouze to, kolik dnes do systému zaplatí v porovnání s tím, kolik mu systém poskytne, až bude v důchodu - tedy míra výnosu. Pokud chcete tvrdit, že vás v průběžném systému nezajímá, kolik bude činit váš důchod, pak jste mimořádně nezodpovědný a nestěžujte si, až vám dá stát nízký důchod a vy nebudete mít naspořeno.
OdpovědětVymazatTvůrce hospodářské politiky by se potom měl snažit nabídnout takový důchodový systém, ve kterém účastník získá co nejvýhodnější poměr míry výnosu a rizika s tím spojeného.
Špidla kritizuje kapitálový systém za to, že účastníkovi nedokáže zajistit určitou jistou míru výnosu. Zapomíná ovšem poznamenat, že současný průběžný systém to také nedokáže. V tom je alibismus citované věty. Ano, změní se charakter, míra a časové rozložení rizika. Ovšem bezrizikový není ani jeden.
řekl bych, že se poněkud lišíme v tom, co je to \"zodpovědnost\". Já chápu mimo jiné jako odpovědnost vůči minulým generacím, z jejichž práce nyní těžím (bez ohledu na to, jak silácky-solitérně u toho žvaním), konkrétně v příspěvku do průběžného systému. Je samozřejmě mojí osobní odpovědností, abych si na základě principu diverzifikace rizik spořil a nebyl závislý na jediném zdroji, ale to mohu pouze tehdy, pokud mám z čeho spořit. Vy osobně možná takovou životní zkušenost nemáte, já přímo také, ale v této zemi žije bezpočet lidí, kteří doslova dřou, nejsou to žádní flákači, a přesto nemají z čeho spořit, rozhodně ne v takovém objemu, aby to mělo smysl. Platby do průběžného systému skutečně nepovažuji za vklad, ale za - teď přijde to pro někoho sprosté slovo - akt solidarity.
OdpovědětVymazatTen Špidlův výrok tedy za alibismus nepovažuji, protože průběžný systém podle mne skutečně žádný výnosy poskytovat nemá, tedy alespoň ne v tom smyslu, že by z dnešní platby plynul budoucí výnos. Sice asi pomalu chápu, kam míříte, ale podle mne se Špidla vyjádřil pro většinu laické populace dostatečně srozumitelně, ale hlavně přesně, protože očekávání budoucího výnosu u průběžného a kapitálového systému jsou konstruována odlišně.
Nic z toho ovšem neznamená, že by stát neměl podporovat individuální spoření, nebo že by snad měl dokonce bránit, naopak, ať je například daňovými úlevami podporuje.
já s tím smířený jsem, protože to, co na důchod potřebuji, jsou prostředky, nikoliv úspory. Úspory jsou jedna z možností - a podle mne velmi riziková - jak si potřebné prostředky zajistit. Na důchod si člověk spoří třicet čtyřicet let. Za tu dobu se může stát cokoliv: inflace, znárodnění, peněžní měna, kolaps burzy, nebo fond někdo vytuneluje. Průběžný systém je proti těmto rizikům podle mne velmi robustní, jeho slabiny jsou spíše povahy demografické, tedy že poměr mezi příjemci a plátci důchodů se zvyšuje, ale to je podle mne třeba řešit opět demografickými opatřeními, nikoliv privatizací důchodového systému. Ta problém pouze oddálí, ale nevyřeší, protože i kapitálové důchodové fondy budou zatíženy stejným efektem: méně lidí bude investovat , méně lidí bude spotřebovávat a reálný výkon hospodářství bude klesat, přitom ale bude narůstat počet lidí, kteří budou své investice vybírat.
OdpovědětVymazatMyšlenka spoření na důchod v soukromých fondech je založena na předpokladu hospodářského růstu, a ten není samozřejmý.
Investice do soukromé fondu je v podstatě sázka do loterie a já nesouhlasím s tím, aby stát lidi k takovému gamblerství nutil.
opět kloužete po povrchu a argumentujete nekorektně. Současné zkušenosti z Chile, USA, Velké Británie a dalších zemí naprosto jasně ukazují, že fondový systém je bohapustá zlodějina, která slouží k zajištění na stáří pouze majitelům a manažerům fondů.
OdpovědětVymazatV Chile například vyšla studie, která prokazuje, že lidé, kteří vystoupili z průběžného systému a svěřili své peníze soukromým fondům, obdrželi o třetinu méně než ti, kteří zůstali v průběžném systému. Ve Spojených státech jsou statisíce důchodců, kteří přišli o takřka veškeré své úspory na soukromých a firemních penzijních fondech. Ještě horší je to v Irsku, na Islandu, ve Velké Británii, na Slovensku, tedy našich bývalých vzorech liberálních reforem.
Přesto vše se po slavném vítězství pravice nad \"ošklivou bradavicí\" z pěti variant, které vypracovala zlobbovaná Bezděkova komise, neomylně vybrala jako ta nejlepší ta, která chce léčit naše údajné problémy s \"nenažranými\" důchodci (přiživené snižováním SZP a nastavením stropu v jeho placení v posledních dvou letech) tím, že opt-outem vyvede z nespravedlivého a vysoce neproporcionálního systému (zde souhlasím s kritiky Klause a spol., kteří to tak v 90. letech nastavili) odhadem 15 - 20% příspěvků od těch nejbohatších, a vykompenzuje to plošným zvýšením DPH, které nejvíce dopadne - na důchodce. Takže především na úkor současných důchodců (a socek) se budou řešit ohrožené zisky penzijních fondů, kterým se daří z výnosů státních dluhopisů dávat svým klientům s prominutím hovno zabalené ve zlatém celofánu státní podpory. Přitom čeští důchodci a \"socky\" dostávají v poměru k HDP o třetinu méně, než je průměr EU a za nimi jsou v tabulce už jenom důchodci lotyští, bulharští a rumunští.
Nebylo by tedy už pro stát i pro důchodce výhodnější, kdyby byli bankéři a další prostředníci z celé té nechutné transakce vyšachováni, a stát poskytl důchodcům přímo svoje dluhopisy nebo majetkové podíly?
Stane, jediná konstruktivní informace ve vašem emotivním příspěvku je ta o studii na Chile. Prosím pošlete odkaz.
OdpovědětVymazatTady se to dneska sešlo.
OdpovědětVymazatKdyž se tu říká, že \"fondový systém je bohapustá zlodějina\", tak já musím říct, že zlodějina u mě je, když ode mě někdo loupí (krade pod hrozbou násilí) moje finance a ještě to sprostě vydává za akt solidarity. Toto jde státu dobře -- loupit, tisknout peníze a vést války. Nic jiného státy neumí. ;)
A když se tu říká, že a že \"Za tu dobu se může stát cokoliv: inflace, znárodnění, peněžní měna, kolaps burzy, nebo fond někdo vytuneluje.\" Tak první tři věci způsobuje ten hodný stát, poslední dvě věci se prostě stát můžou, ale od toho existuje diverzifikace portfolia. Naopak stát s uloupenými prostředky může udělat MNOHEM horší věci, například z nich dále terorizovat občany nesmyslnými regulacemi.
Kdybych si mohl vybrat, jestli dám peníze státu, nebo je spálím v kamnech, rozhodně bych je radši spálil.
Stane,
OdpovědětVymazatmohl byste, prosim, odcitovat tu studii? Dival jsem se na studie, ktere cituji [1], a zadna nevypada jako ta Vase. Ono se jednoduse cituje studii, kterou nikdo nevidel. Spise by se reklo spatne interpretuje... Treba vynos ze Social Security pro lidi, kteri se narodili okolo roku 1890 byl kolem 33%... a okolo 1950 uz jen 2%...
[1] Peter R. Orszag and Joseph E. Stiglitz (1999-11-15). \"Rethinking Pension Reform: Ten Myths About Social Security Systems\". World Bank.
jak jsem tak trochu očekával, vaší studie o Chile jsme se nedočkali. To je ale opravdu škoda.
OdpovědětVymazathttp://www.jetotak.sk...ov-v-zisku-
OdpovědětVymazatOdkazy na chilské studie v originále jsou na konci článku
A typické je, že jste se vůbec nezabýval tím ostatním - tedy krachem penzijních fondů v USA, tristní situací v Irsku, na Islandu, v Pobaltí, na Slovensku, a především tím, že i zlobbovaná Bezděkova komise měla pět variant, přičemž jen v jedné se počítalo s opt-outem, přičemž po volbách se samozřejmě mluví právě jen o ní.
Důchody od chilských soukromých penzijních fondů jsou poloviční, nikoliv dvoutřetinové. Třetinu si bankéři nastrkali do kapes a dvě třetiny dali na pochybné obchody, z nichž byly také pouze ztráty.
OdpovědětVymazatNejvíce se divily chilské ženy, kterým na začátku nikdo neřekl, že do důchodu půjdou sice ve stejném věku jako muži, ale s o třetinu nižší penzí (pojistná matematika je sviňa...).
A #13 je opravdu hezký příklad do modra vygumovaného mozku.
Pokud stát vybere peníze od současných pracujících a dá je v průběžném systému bývalým zaměstnancům, je to bolševická zlodějina, pokud tentýž stát přinutí současné pracující, aby část peněz dali soukromým bankéřům, a s napětím čekali, co od nich za 40 let dostanou, je to volný trh.
Vždycky jsem si myslel, že inflace je ve volnotržním systému způsobena zvyšováním cen ze strany podnikatelů, případně neúměrným zvýšením peněžní zásoby v ekonomice, což jsou věci, do kterých přece liberální stát zásadně nezasahuje. Od toho prvního jsou podnikatelé, od toho druhého banky, včetně té centrální.
Vždy jsem si také myslel, že kapitalistický stát znárodňuje jen banky a penzijní fondy před krachem. Měna bývá zpravidla zase jenom důsledkem špatného výkonu národního hospodářství, navíc je to velmi vzácná situace, protože inflace splní požadovaný účel lépe.
Ještě že jste připustil ty druhé dvě možnosti. K tomu jenom jedna otázka - myslíte si, že největší světové bankovní konglomeráty, které musely v minulých dvou letech žebrat o státní podporu nebo byly zestátněny, měly málo diverzifikovaná portfolia?
v původním slovenském odkazu, tak zkuste tohle:
OdpovědětVymazathttp://www.cendachile.cl...ensiones
a tady je celá studie - 68 stran:
https://docs.google.com...amp;hl=en
A máte pravdu, o kvalitě kapitálového systému mám jednostranně jasno - a nepotřebuji k tomu žádné složité matematické modely, stačí mi k tomu, jako \"ekonomickému ignorantovi\", dostupné informace z internetu, mé chabé znalosti pojistné matematiky a především výpisy mého penzijní fondy a mé pojišťovny, u níž mám kapitálové životní pojištění, za posledních pět let.
S tím Islandem jste hodně na tenkém ledě - země, která odmítla splácet své zahraniční dluhy, protože jsou nesplatitelné, a jejíž ekonomika je kvůli schopnostem svých i světových bankéřů v ruinách, je neoddiskutovatelným důkazem proti tomu, aby lidé byli nuceni svěřovat své zajištění na stáří bankéřům.
Penzijní fondy zdánlivě nejsou příčinou krize, ale její obětí, ale jenom do té doby, dokud si neuvědomíme, že právě penzijní fondy mají většinu svých aktiv (zpravidla ze zákona) ve vládních dluhopisech, čili vytvářejí přímou poptávku po nich. Fondový penzijní systém tedy po svém zavedení přímo stimuluje vlády, aby zvyšovaly své zadlužení. Problém nastává v okamžiku, kdy nastane čas pro vyplácení penzí, navíc pokud se tak děje za zhoršené demografické situace, kdy do systému vstupuje méně nových klientů. Fondový systém neřeší problém s demografií, jenom ho prohlubuje. Penzisté dostanou méně o provize bankéřů (Chile - 1/3!), stát musí zaplatit více o úroky z dluhopisů a případnou státní podporu. Vklady v PF navíc (alespoň v ČR) nejsou pojištěny! Průběžný systém je levnější, bezpečnější a vede k nižšímu zadlužování státu. Pokud fondový systém, tak ať stát prodá dluhopisy či majetkové podíly na státním majetku přímo důchodcům!
oprava poslední věty: ...přímo budoucím důchodcům!
OdpovědětVymazatTakovou krásnou pochvalu jako \"hezký příklad do modra vygumovaného mozku\" už jsem dlouho neslyšel. :)))
OdpovědětVymazatJe mi jedno, jak diverzifikovaná portfolia mají nebo měly banky. Já mluvil o diverzifikaci vašeho osobního portfolia!
Půvab *dobrovolného* spoření je v tom, že nikdo (ani stát) nikoho k ničemu nenutí. Dávejte si peníze klidně do klobouku, když nevěříte těm vrahům z Wall Streetu.
Ak sa mozem zapojit, tiez by ma zaujimalo, v com je podla Stana situacia na Slovensku taka zla. Sporitelia v druhom pileri si mozu zvolit z troch fondov s rozlicnou investicnou strategiou (aspon teoreticky - vid nizsie), takze ak niekto nechce riskovat na akciovom trhu, moze si jednoducho zvolit konzervativny fond, ktory bude investovat do bezpecnych dlhopisov. Ako pinus poznamenal, ziadni dochodcovia zatial dochodky z druheho piliera nedostavaju (a kedze minimalna doba sporenia je 15 rokov, ani tak skoro nebudu), takze hovorit o vyske dochodkov zatial nema zmysel.
OdpovědětVymazatHlavnym problemom dochodkovej reformy na Slovensku v skutocnosti je (bola) Ficova vlada a jej nesystematicke, amaterske zasahy do systemu, ktorymi sa snazila zverbovat sporitelov naspat do prveho piliera v snahe znizit aktualny deficit Socialnej sporitelne (aby mohla \"socialna\" vlada z coho populisticky rozdavat). Prikladom nech je zavedenie 6 mesacneho investicneho horizontu (ak hodnota podielov v tomto obdobi poklesne, spravca musi nahradit stratu z vlastnych zdrojov), cim de facto znizila podiel akciovej zlozky vo fondoch na nulu - to vsetko bez akejkolvek odbornej alebo politickej diskusie. Nasledny vypredaj akcii spravcami v dobe po ich najvacsom poklese pripravil klientov o desiatky milionov eur - vid http://blog.etrend.sk...lionov-eur/
tolik koncentrované demagogie svědčí pouze o jediném - jste na kapitálovém penzijním systému přímo zaangažovaní.
OdpovědětVymazatTakže Třináctce doporučím, aby peníze spálila v kamnech, protože to bude mít stejný účinek, jako když je jeho bankéř diverzifikuje v \"inovativních finančních produktech\", Pinusovi doporučím, aby přemýšlel nad tím, jaký je rozdíl mezi tím, když stát prodá dluhopisy svým občanům, a když je prodá penzijním fondům, do nějž předtím přinutil občany vložit své peníze, a Ivanovi doporučím, aby si pečlivě prostudoval důvody, proč vznikl deficit Socialnej sporitelne (mimochodem jsou úplně stejné a uměle vytvořené, jako ty, které v současnosti vedou k deficitu průběžného systému v ČR). Pak možná pochopí i to, co vedlo Fica k tomu, že otevřel možnost vrátit se zpět do průběžného systému, a hlavně proč tak velké množství lidí této možnosti využilo.
A hlavně si pečlivě prostudujte tu chilskou studii. Chile bylo přece náš vzor, tam to vše geniálně provedli před 25 lety, a teď už sklízejí ovoce. A už jenom to, že se chilská reforma naprosto vytratila z našich \"reformátorských\" médií, ukazuje, že to ovoce není zrovna té nejlepší kvality...
Stane, vy to prostě nedokážete pochopit. Podle vaší železné logiky ten, kdo nechce, aby ho doma okradli, je přímo zaangažovaný v bezpečnostních systémech.
OdpovědětVymazatKdybych o ty peníze nebyl oloupen a mohl je spálit, nepochybujte, že bych to udělal.
podle mě systém funguje tak, že největší zloději jsou zaangažováni v soukromých finančních společnostech, které slibují \"zajištění na stáří\". A tito zloději ukazují na stát jako na ještě většího zloděje. Přitom nebýt onoho \"zlodějského státu\", už dávno by jejich lukrativní podnikání skončilo a oni by seděli v base, případně čelili lynči od svých rozlícených klientů.
OdpovědětVymazatNo tak já nevím, státy loupí 40-70 % toho, co občani vydělají, a eufemisticky tomu říkají \"přerozdělování\". Přiznám se, že většího zloděje si umím představit jenom těžko.
OdpovědětVymazatPřesto, pokud vás někdo okradl i o ten zbytek, pak je mi vás zcela upřímně líto.
Kdyz mluvime o demagogii, jen bych chtel vypichnout par veci z Vasich vedeckych metod.
OdpovědětVymazatVy odkazujete na slovensky clanek spanelsky mluviciho autora. NIKDE tam neni, kdo to prelozil. To by Vas melo trknout. Potom se clovek podiva na ten clanek ve spanelstine a zjisti, ze prekladatel prelozil jen uvod (bez toho, aby to zminil). Stane, kdyz si toto nejste schopen zjistit, a ze to jde udelat pouhym podivanim se na original, jak muzu vedet, ze Vas nekdo neopije rohlikem a ze to, co rikate neni jen citace spatne prelozeneho clanku?
Dale, autor te studie je politicky cinny (a sam se oznacuje jako \"levicak\"). Take lobbuje v Chilskem parlamentu a podobne. Jak si muzete byt jisty, ze jeho studie nejsou jen studie na podporu jeho nazoru (a ne naopak). Vy sam jste tu studii asi necetl a chcete dalsi, aby si ji precetli. Jak s Vami nekdo muze diskutovat, kdyz ani nechcete si tu studii sam precist a potom ji nam vysvetlit?
V tomto prispevku jsem vubec nezminil svuj nazor na duchodove systemy, doufam, ze mi nenapisete, ze jsem demagog a osobne z tech systemu profituji. Jestli ano, muzete to prosim vysvetlit?
Stane,
OdpovědětVymazatk tomu slovenskemu prekladu spanelskeho clanku. Autor (ale ne uz prekladatel) v clanku navazuje nektere vyroky z uvodu hodne vysvetluje, a pak priznava, ze nejsou uplne koser. Treba ty vyroky, ze lidi z PAYG systemu a lidi z nestatniho sporeni maji jine duchody... Autor tam jasne pise, ze se to nemuze takto celkove napsat, ze jsou pro to duvody (a sam je identifikuje jako business cycle risk a kazdemu dojde, ze PAYG nekdy zajistuje toto riziku lepe, nekdy hure).
Potom k USA. Co se Vam nelibi na systemu v USA? Ono je to tam slozitejsi - jsou ruzne systemy, firemni duchody, 401(k) fondy, IRA fondy. Ja si myslim, ze zkusenosti v USA jsou jedny z mala, kde to docela funguje. Musi se teda dat pozor na malickosti (jako treba co to bylo za fond, kdo a proc tam prispival). Bojim se, ze vy vsechno date do jednoho pytle.
Co se Vam tedy nelibi na systemu v USA?
buďte, prosím, věcný, a dokažte, že obsah chilského článku či jeho slovenského překladu je lživý, zavádějící či manipulativní, případně doložte jinou studií, která došla k jiným závěrům. Já té studii i tomu překladu věřím, protože odpovídá mým zkušenostem, i tomu, že mám přesnou představu o tom, jak by se chovala média, kdyby chilská penzijní reforma byla úspěšná.
OdpovědětVymazatTaky mě svrběla ruka, a chtěl jsem napsat, že Pinusův odkaz na projev islandského šéfa centrální banky, který dokazuje, že islandský penzijní systém na tom není tak špatně, není relevantní, už jenom z toho důvodu, že on nemůže říci pravdu, aby ještě více nezhoršil stav na Islandu.
Ale chtěl jsem si to nejdříve pro sebe přeložit a dát do souvislostí s dalšími informacemi.
Vy jste s tím hotov během několika hodin - překlad není z celého článku, autor původní studie v další části zpochybnil úvod své studie a navíc je to levičák, takže už to ho, zdá se, vylučuje z každé seriózní diskuse.
O americkém penzijním systému v posledních 2-3 letech jsem žádnou studii nečetl (možná proto, že se zatím nikdo neodvážil ji napsat), pouze mi chodí pravidelné zprávy od mých amerických přátel a od firmy, která sleduje trendy na amerických finančních trzích. A tyto zprávy popisují, jak se hroutí americký penzijní systém ve všech jeho podobách - tedy jak důchodci, spoléhající se na firemní systémy nedostávají nic, a jak jsou vyčerpány pojistné fondy, které měly zajišťovat 401(k) a IRA fondy.
Sílí také hlasy, že celý kapitálový trh je jeden velký podvod, který je manipulován ve prospěch několika nejbohatších amerických rodin, a že podvody, které se tam dějí, jsou na řádově vyšší úrovni než ty, za něž byl poslán do vězení Bernie Madoff.
Podle Vás to však docela funguje, a já to dávám do jednoho pytle...
Ok, takze Vam nevadi, ze clanek nema prekladatele? Ja jsem vedel, ze ma druha alma mater to prehani s etikou (odcitovat preklad clanku bez uvedeni prekladatele by pro me znamenalo jit k eticke komisi). A asi Vam nevadi, ze tam prekladatel nenapsal, ze ten clanek pokracuje. Zase, prehnana etika... Proste si vezmu tu cast studie, ktera se mi libi a zbytek nenapisu.
OdpovědětVymazatNebo Vy rikate, ze preklad http://www.jetotak.sk...ov-v-zisku-
je uplnym prekladem http://mriesco-crisis.blogspot.com... ? Ten slovensky preklad konci odstavcem zacinajicim \"Lamentablemente, no se trata de un cuento.\" Coz prekladatel prelozil docela volne jako \"Bohužiaľ, toto nie je rozprávka.\" Ten clanek ale pokracuje hodne dal.
S tim politickym projevem islandskeho premiera mate pravdu.
\"Vy jste s tím hotov během několika hodin - překlad není z celého článku, autor původní studie v další části zpochybnil úvod své studie a navíc je to levičák, takže už to ho, zdá se, vylučuje z každé seriózní diskuse. \"
K tomuto bych rekl, ze chyby, ktere jsem vycetl, vylucuji z kazde seriozni diskuze Vas a ne autora clanku. Problem je, ze autor clanku sam vysvetluje, jak vznikl ten rozdil mezi PAYG systemem a systemem s penzijnimi fondy. Potom to interpretuje, kde s jeho interpretaci nesouhlasim a rikam, ze se daji interpretovat i jinak. On si je te dalsi interpretace vedom, protoze to vysvetluje v jinem clanku, ktery se snazil poslat jako Op-Ed do NYT.
Upozornil bych na tento clanek, ktery si myslim, je mnohem lepe napsany:
OdpovědětVymazathttp://www.cep.cl...ones_USA_1.html
Stoji asi za precteni cely, ale tyto odstavce jsou nejvic vysvetlujici:
\"Most of the Chilean workforce was, in fact, forced to join the new system, including all those workers hired since 1981, who were given no choice at all. Those who were working under a formal contract at the time were given the one-time choice to change or stay in the old pay-as-you-go system. In practice, however, most were forcibly induced to change to the new system by their employers, and by a huge propaganda campaign implemented by the dictatorship that promised better wages today and better pensions tomorrow for those who changed. Transition arrangements for those who changed to the new system specified that the State would contribute to their new pension accounts with an amount called \"recognition bond,\" with the equivalent of their past contributions to the old system.
Nevertheless, the amount of \"recognition bonds\" was calculated as the average of wages earned in 1978, 1979, and 1980, which happened to be years when wages were still very depressed after the slashing of roughly half their buying power in the wake of the 1973 coup. Furthermore, contributions into the system during the 1980s were also meager, because wages were again depressed, and unemployment reached levels of 30% of the workforce, during the severe economic crisis that affected Chile in 1982 and lasted four or five years. In addition, for State employees, contributions into the pension accounts were further depressed during the 1980s, because they were calculated over only a part of their salaries.\"
Prvni postreh: kdyz se prichazelo z PAYG na novy system, tak vlada vsechny ozebracila. Jak z toho muzete Stane rikat, ze PAYG je lepsi, protoze ho dela vlada a ne fondy... To mi fakt nedochazi... :-)
Druhy postreh: Chile na tom bylo ekonomicky spatne, tedy byly (a jsou) male odvody do systemu. PAYG to castecne zlepsi, dokud je dostatek lidi. To ale nic nerika o tom, ze to PAYG bude v budoucnu lepsi.
O americkém penzijním systému v posledních 2-3 letech jsem žádnou studii nečetl (možná proto, že se zatím nikdo neodvážil ji napsat), pouze mi chodí pravidelné zprávy od mých amerických přátel a od firmy, která sleduje trendy na amerických finančních trzích. A tyto zprávy popisují, jak se hroutí americký penzijní systém ve všech jeho podobách - tedy jak důchodci, spoléhající se na firemní systémy nedostávají nic, a jak jsou vyčerpány pojistné fondy, které měly zajišťovat 401(k) a IRA fondy.
OdpovědětVymazatFiremni systemy nejsou \"prave\" duchody. Nejsou podporovane vladou USA a maji take nizsi stupen zabezpeceni.
jak jsou vyčerpány pojistné fondy, které měly zajišťovat 401(k) a IRA fondy
Teto vete nerozumim, protoze zadne pojistne fondy na 401(k) a IRA neexistuji. Tyto dva systemy pracuji jinak. Ukladate penize pred zdanenim do fondu, ten je investuje a potom v 59.5 si to muzete vybrat bez placeni dani. Nechapu, kde jsou nejake pojistne fondy. Tyto 401(k) nebo IRA fondy jsou samostatnou entitou, takze ani bankrot spravce nic neudela.
V soucasnosti 401(k) fondy ztratily na hodnote, protoze investovaly do celkoveho trhu, ktery sel dolu. Ale to neni argument pro zruseni techto fondu, spise je to mozna argument pro zruseni akcioveho trhu:-).
Potom v USA je jeste PAYG system, ktery se jmenuje Social Security. Kazdy odvadi 6.5% do tohoto fondu a ten to prerozdeluje.
ten vousatý (r. 2004) článek z Vašeho odkazu jsem jen přelétl a stojí za přesný překlad, ale v podstatě je v něm to, co v tom Vámi kritizovaném slovenském, jen více rozvedeno a vysvětleno. A celkový dojem z chilské penzijní reformy po jeho přečtení pro mne je, že se jednalo o kolosální podvod, na němž se podíleli jak hoši z Chicaga, kteří za Pinocheta zaváděli chilské reformy, tak penzijní fondy, které polovinu peněz spotřebovaly na svoji správu. Byl to tedy systém, který jednoznačně zhoršil situaci penzistů i státu. Penzistům zajistil žebráckou mošnu, a státu, který financoval celý přechod na fondový systém, zajistil tu čest, že teď doplácí velké části \"soukromých\" penzistů do \"minimálního důchodu\" ve výši 100 USD měsíčně.
OdpovědětVymazatZa to USA se omlouvám, nemám o něm přesné informace, ale z těch, které mám, jsem pochopil, že existuje jakýsi pojistný fond (možná tedy nezajišťuje 401(k) a IRA fondy, ale pouze ty zaměstnanecké, i když já z kontextu pochopil, že všechny nebo většinu penzijních fondů), který je však fakticky na mizině - a to už psali v souvislosti s pádem GM a Chrysleru.
A o firemních systémech mám tu informaci, že to zpravidla nejsou žádné čistě firemní fondy, ale velmi často je to prostě systém, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na pojištění u soukromého penzijního fondu. Velmi často jsou však podmínky nastaveny tak, že když zaměstnanec předčasně ukončí svůj pracovní poměr nebo je vyhozen, nedostane nic nebo jen velmi malou část takto investovaných peněz.
A tohle všechno se zavedlo na Slovensku a teď se to bude s velkou slávou zavádět u nás. Děkuji, nechci!
http://www.cendachile.cl...ns-in-la
OdpovědětVymazat\"A o firemních systémech mám tu informaci, že to zpravidla nejsou žádné čistě firemní fondy, ale velmi často je to prostě systém, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na pojištění u soukromého penzijního fondu. Velmi často jsou však podmínky nastaveny tak, že když zaměstnanec předčasně ukončí svůj pracovní poměr nebo je vyhozen, nedostane nic nebo jen velmi malou část takto investovaných peněz. \"
OdpovědětVymazatAno i ne, nicmene je to trochu nepochopeni souvislosti. Prvne, zamestnanec nikdy neztrati ani dolar z toho, co on sam vlozil (ERISA). Prispevek od zamestnavatele na duchod je cast platu, tak si zamestnavatel prece muze diktovat podminky? ERISA rika, ze to muze byt max. 5 let a 60% musi byt po 3 letech a nejak tak... Pokud je clovek vyhozen pro velky problem, muze prijit o cast techto prostredku, ale pokud je jen vyhozen, tak o ne neprijde (zase ERISA).
Stane, toto by Vam vadilo? Zamestnavatel rekne, vezmu vas a dostanete jako bonus pulrocni plat pokud budete u me delat pet let. Hint: toto je uplne stejny jako duchodove pripojisteni, jen jinak receno.
ERISA = The Employee Retirement Income Security Act of 1974 (ERISA)
Stane, timto jste me fakt rozesmal.
OdpovědětVymazat\"Argentinian pensions are now defined and may be calculated by a simple formula depending on their last salaries and number of years with contributions. This is the way it works in any civilised country and in Argentina before the privatisation.\" (http://www.cendachile.cl...s-in-la)
Ano, Argentinci jsou ve svete znami jako velice dobri poctari, vsak to vsichni videli v roce 1999.
jestli toto jsou Vaše jediné protiargumenty k tomu, co píšu a na co odkazuji, tak jsem spokojen.
OdpovědětVymazatDoufám, že lidé, kteří si tuhle diskusi přečtou, alespoň začnou o problémech \"penzijní reformy\" přemýšlet trochu jinak, než jak je jim vtloukáno do hlavy. A měli by také začít jednat - koncept, který se celosvětově hroutí, se právě chystají \"odvážní reformátoři\" zavést v ČR.