úterý 15. června 2010

Legitimita nové Poslanecké sněmovny


Štěpán Kotrba se na stránkách Britských listů snaží přesvědčit čtenáře, že strany, které se v květnových volbách dostaly do Poslanecké sněmovny, volilo tak málo lidí, že nová Poslanecká sněmovna nemá žádný legitimní mandát k provádění změn.

Jak to však na Britských listech bývá, z jejich tabulky se dozvíme jen půlku pravdy. Pojďme se tedy podívat na tu druhou.

Štěpán Kotrba má pravdu, že strany, které se do Parlamentu dostaly, získaly "pouze" 50,45% hlasů oprávněných voličů. Schválně dávám slovo pouze do uvozovek, protože je dobré se podívat na souvislosti.
Je pravdou, že 50,45% je nejnižší číslo od vzniku samostatné České republiky - jenže jen velmi těsně. Ve volbách v roce 2002 totiž strany, které se dostaly do Sněmovny, získaly 50,46%, tedy prakticky navlas stejně.

Legitimita parlamentu

Zdroj: volby.cz

Pokud tedy Štěpán Kotrba píše:

Britské listy vám přinášejí tabulku, ze které je patrné, že mandát parlamentu je pohopouhých 50,45% a mandát jakékoliv vlády z tohoto parlamentu narozené je tedy hluboce, ale opravdu hluboce nedostatečný.

chce tím říci, že Špidlova, Grossova a Paroubkova vláda také měly opravdu hluboce nedostatečný mandát? Pokud ano, je škoda, že to v průběhu minulých let zapomněl pravidelně zdůrazňovat.

Skutečnost je taková, že padesátiprocentní "legitimita", jak ji vymezuje Štěpán Kotrba, je ve světě běžná - šedesátiprocentní volební účast je obvyklá a když od toho odečteme deset procent hlasů pro malé strany, které se do parlamentu nedostanou, jsme na oné polovině. Štepán Kotrba se tady jen snaží vytvářet strašáka z něčeho, co je ve světě standardní.

Souvisí Kotrbou definovaná "legitimita" nějakým způsobem se stabilitou země nebo kvalitou vládnutí? Podle výše uvedené tabulky dvě nejlegitimnější Sněmovny (ty, které vedly ke Klausově a Topolánkově vládě) skončily úřednickými vládami. Na to, jestli "legitimnější" Sněmovny vedou ke kvalitnějším vládám, se budou názory lišit, ale vsadím se, že v Kotrbových očích ta Klausova a Topolánkova ke kvalitním patřit nebudou.

Kotrbova "legitimita" je tak naprosto irelevantním pojmem.

Pojďme se ale podívat ještě o krok dále a zkoumat, jak je to s "legitimitou" jednotlivých vlád v Kotrbově pojetí. Pokud tedy pravděpodobná Nečasova vláda není dostatečně legitimní, jak je to s těmi předchozími?

Očekávaná vláda ODS, TOP09 a VV se zařadí na třetí místo - zvolilo ji 30,87% oprávněných voličů. Legitimnější byly jen druhá Klausova a druhá Topolánkova vláda. Nejlegitimnější vláda, která vzešla z voleb v samostatné České republice, nevydržela ani rok a půl.

Není bez zajímavosti, že všechny vlády ČSSD měly menší legitimitu (podle Kotrbovy definice) než potenciální Nečasova vláda. Ale tehdy to zřejmě nevadilo.

Používat těchto čísel ke zpochybňování legitimity předchozích vlád ČSSD nebo jakékoliv jiné české vlády je samozřejmě absurdní, obzvláště když porovnáme Česko se světem. Pokud se Štěpán Kotrba snaží naznačit, že "takovýto výsledek dostačuje pouze k prosté administraci stávajících nezbytných činností státu", pak by velká většina rozvinutých zemí mohla pouze administrovat nezbytné činnosti. Skutečnou programovou politiku by Kotrba dovolil provádět zřejmě jen severokorejské a kubánské vládě.

Mandát budoucí české vlády můžeme porovnat třeba s mandátem Baracka Obamy. V amerických prezidentských volbách dorazilo k urnám 62% voličů a Obama získal 53% hlasů. Jeho "legitimita" je tedy 33% ... číslo nápadně podobné tomu českému (a na americké poměry vysoké, takové číslo naposledy dosáhnul Ronald Reagan). Přesto se nikdo soudný nesnaží Obamův mandát zpochybnit.

4 komentáře:

  1. zřejmě patří do kategorie, které nejde o problém, ale o vlastní zviditelnění.
    Naslouchám lidem, co problémy řeší nebo se snaží a ne těm, co mi v době krize sdělují, že jsme v krizi. Případ třeba Paroubka, který mimo ložených hloupostí nikdy nevymyslel nic kloudné. Hezký týden

    OdpovědětVymazat
  2. Kotrba zjevně postupoval přesně v intencích moderní angažované české žurnalistiky, ale to přece na faktu, že tzv. demokratické vlády ve skutečnosti reprezentují jen menšinu populace a prosazují zájmy této menšiny, nic nemění; že každá vláda tvrdí, že reprezentuje většinu (ale jakou) a koná v zájmu všech, je věc zcela jiná, byť s legitimitou, přesněji řečeno s jejím předstíráním, úzce souvisí.

    OdpovědětVymazat
  3. Žádný hlas není propadlý. Vůbec žádný. Taková terminologie je absurdní a demagogická.
    Pokud už cítíte potřebu užívat jinou terminologii, než kterou užívá volební zákon, pak férová je pouze tato nebo podobná:
    Počet všech občanů.
    Z toho počet potenciálních hlasů (= počet voličů).
    Z toho počet uplatněných hlasů (= počet voličů, kteří se voleb účastnili).
    Z toho počet platných hlasů.
    Z toho počet placených hlasů (= pro strany, které za ně získají příspěvek).
    Z toho počet mandátových hlasů (= pro strany, kterým pomohly k získání mandátů).

    Žádný hlas není propadlý. Dokonce i neplatný hlas je nepropadlým hlasem, protože i počet neplatných hlasů nese informaci o politické situaci, je-li jejich neplatnost projevem vůle voličů: tedy nepatrný počet neplatných hlasů vyjadřuje, kolik hloupých či nepoučených lidí se voleb zúčastnilo, zatímco velký počet neplatných hlasů ukazuje na míru nasranosti voličů na držitele moci.

    Za pojem \"propadlý hlas\" by se mělo rovnou fackovat.

    OdpovědětVymazat
  4. jednoznacny souhlas. Jen jsem v tabulkach pouzil stejnou terminologii jako Stepan Kotrba, aby byly radky porovnatelne. V textu o propadlych hlasech nehovorim (radeji jsem to ted jeste jednou zkontroloval, abych se ujistil, ze se mi to tam nevplizilo).

    OdpovědětVymazat