Šrotovné na Slovensku - kolik skutečně činí rozpočtové náklady na jedno prodané auto?

V dnešním článku o evropském šrotovném na iDnes, do kterého jsem také přispěl, říká šéf Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) Ivan Hodač:

Podle šéfa ACEA Ivana Hodače ... vlády na šrotovném neprodělaly. "Při zhruba pětinové dani z přidané hodnoty byl příjem z ní podobný, jako zaplatily na podpoře," dodal Hodač. Státy ale přijdou o daň z aut, která si letos lidé na rozdíl od původních plánů nekoupí.

Snaha prezentovat šrotovné jako rozpočtově neutrální nebo dokonce přebytkové opatření je scestné. Jak dodává článek na iDnes, mezičasová substituce způsobí, že se rozpočtová ztráta jen přesune do období po ukončení dotačního opatření. Situace je však ještě horší. Stát totiž zároveň dotuje kupující, kteří by si koupili auto i bez poskytnutí šrotovného.
Můžeme nějak věrohodně zkoumat, jaké tedy byly skutečné rozpočtové dopady? Abychom to mohli udělat, potřebujeme vědět, kolik aut bylo prodáno skutečně díky šrotovnému.

Potřebovali bychom ekonomickou laboratoř, ve které bychom spustili ekonomiku jednou se šrotovným a podruhé bez šrotovného a výsledky porovnali. Bohužel takovou laboratoř nemáme.

Máme však něco, co může laboratoř do určité míry nahradit - dvě země, které si jsou velmi podobné ekonomicky i společensky, kde v jedné z nich šrotovné zavedeno nebylo, zatímco ve druhé bylo. Ano, Česko a Slovensko. Obě země si v současné recesi vedou velmi podobně a i prodeje aut před recesí se v obou zemích vyvíjely podobně.

Hlavním předpokladem tedy je, že prodeje na hypotetickém Slovensku bez šrotovného by se vyvíjely stejně jako v Česku.

Podívejme se tedy na vývoj prodejů v Česku. Následující graf zeleně zachycuje průměrné prodeje v jednotlivých měsících za léta 2003-2008. Černě je rok 2009 a fialově rok 2010.

Zdroj: ACEA

Je patrné, že s výjimkou dubna 2009 (změna účtování osobních vozů pro podnikatele) a března 2010 prodeje v Česku velmi přesně kopírují předchozí léta. Přijměme tedy předpoklad, že i na Slovensku by se bez šrotovného prodalo stejně aut jako v předchozích letech.

Skutečné prodeje na Slovensku jsou zachyceny zde. Graf opět zeleně zachycuje průměrné prodeje v jednotlivých měsících za léta 2003-2008. Černě je rok 2009 a fialově rok 2010.

Zdroj: ACEA

Šrotovné na Slovensku začalo na konci února 2009 a z grafu vyplývá, že poslední auta s nárokem na dotaci se registrovala zhruba v srpnu 2009. Patrný je přitom pokles prodejů před zavedením šrotovného (lidé s nákupem vyčkali) a po jeho skončení.

Slovenská vláda prezentovala šrotovné jako úspěch: Dotaci využilo 39270 kupujících, na dotacích stát vydal 49,8 mil. eur, zatímco na daních z těchto aut vybral 68,9 mil. eur.

Za období březen-srpen 2009 bylo na Slovensku registrováno 51363 aut. Velká část kupujících tedy využila šrotovné. Šrotovné však podle našeho předpokladu vyvolalo nárůst ve výši 19657 aut. Polovina příjemců dotace by si auto koupila i bez šrotovného.

K tomu je ještě potřeba započítat vliv mezičasové substituce, kdy lidé předsunuli nebo oddálili nákup auta, aby získali dotaci. Mezičasová substituce se projeví poklesem prodejů před a zejména po období, kdy dotace platila.

Následující graf zakresluje kumulativní rozdíl mezi prodeji od začátku roku 2009 a hypotetickou situací, kdy jsou prodeje stejné jako průměr předchozích let. Tato křivka podle naší hypotézy zachycuje čistý kumulovaný nárůst prodejů vyvolaný šrotovným.

Zdroj: ACEA

Z grafu je patrný pokles těsně před zavedením šrotovného a klesající trend po jeho ukončení. Klíčový je poslední dostupný údaj za květen 2010. Ten říká, že čistý nárůst prodejů na Slovensku v důsledku zavedení šrotovného byl 11551 aut. Toto číslo bude v příštích měsících pravděpodobně dále klesat.

To znamená, že dosavadní faktická útrata slovenské vlády na získání jednoho dodatečně prodaného auta byla 49,8 mil. / 11551 = 4311 eur. Z výše uvedených čísel lze dovodit, že na daních získal stát z každého prodaného auta v průměru 1754 eur. Čistá ztráta pro státní rozpočet tedy byla 2557 eur na každé dodatečně prodané auto, tedy celkem 29,5 mil. eur. Tato daňová ztráta bude ve skutečnosti ještě větší, protože nezahrnuje výpadky DPH a spotřebních daní způsobené tím, že lidé kvůli koupi auta oželeli jiné zboží.

Pokud bude kompenzující propad dále trvat, budou se uvedená čísla dále zhoršovat.

O přínosnosti šrotovného pro státní rozpočet tedy nemůže být ani řeč. To samozřejmě není až tak překvapivý závěr, nicméně tady jsme se pokusili náklady kvantifikovat. Vše je přitom založeno na podobnosti české a slovenské ekonomiky a možnosti analýzy (téměř) přirozeného experimentu se šrotovným.