Šrotovné ještě jednou - porovnání Česka, Slovenska a Německa

V předchozích článcích jsem se speciálně zaměřil na prodeje aut v Německu a na odhad dopadů šrotovného na státní rozpočet na Slovensku.

V obou zemích bylo šrotovné vypláceno, a tak stojí za to porovnat prodeje aut v Německu a na Slovensku s prodeji v České republice, kde šrotovné zavedeno nebylo.

Následující graf uvádí, jak se vyvíjely kumulativní prodeje od začátku roku 2009 v těchto třech zemích. Od kumulativních prodejů v každé zemi je odečten dlouhodobý průměr prodejů v dané zemi (v Německu je to 1999-2008, v Česku a na Slovensku 2003-2008, taková jsou dostupná data) a čísla jsou pro porovnatelnost vydělená průměrnými prodeji v dané zemi za rok 2007.
Pokud by tedy křivka zůstala na nule, znamená to, že prodeje v dané zemi odpovídají přesně dlouhodobým průměrným prodejům. Pokud slovenská (oranžová) křivka dosáhla v září 2009 ke 30%, znamená to, že se na Slovensku od ledna do září 2009 oproti dlouhodobému průměru prodalo navíc 30% celoročních prodejů z roku 2007.

Kumulativní změny prodejů (registrací) osobních aut v Česku, Německu a na Slovensku od začátku roku 2009 vůči dlouhodobému průměru. Údaje v procentech ročních prodejů za rok 2007.

Zdroj: ACEA a vlastní výpočty

Největší relativní dopad mělo šrotovné na Slovensku - v průběhu trvání šrotovného se prodeje zvýšily o 34% ročního prodeje z roku 2007, relativně k dlouhodobému průměru. Pokles prodejů před zahájením a po ukončení šrotovného však znamenal, že čistý kumulativní nárůst v současné době dosahuje jen zhruba 17% ročních prodejů.

V Německu byl dopad šrotovného relativně k velikosti trhu zhruba poloviční (za základ jsou opět brány dlouhodobé průměrné prodeje). Po skončení šrotovného prodeje stejně jako na Slovensku klesly pod dlouhodobý průměr a v současné době je čistý kumulativní nárůst na úrovni 7,6% ročních prodejů.

Toto číslo je přitom prakticky identické s kumulativním nárůstem v Česku, který do května 2010 dosáhl 6,8%. V Česku přitom šrotovné neproběhlo - je však korektní poznamenat, že došlo ke změně daňových pravidel pro podnikatele, což se projevilo nárůstem prodejů v dubnu 2009 (a potenciálně v dalších měsících). Bohužel nemám k dispozici disagregovana data, abych mohl tento dopad oddělit. Z grafu se však zdá, že tato změna nemá na celkové prodeje výrazný dopad.

Otázkou samozřejmě zůstává porovnatelnost hospodářské situace ve sledovaných zemích (bylo by například zcela nekorektní porovnávat hypotetické dopady šrotovného v krizí zmítaném Řecku se situací v Česku, které šrotovné nezavedlo, a argumentovat, že šrotovné vede k obrovským poklesům prodeje). V předchozím článku jsem argumentoval, proč jsou Česko a Slovensko relativně dobře porovnatelné. Porovnatelnost s Německem může být o něco horší, nicméně se zdá, že se hospodářská situace ve všech třech zemích příliš neliší, takže naše ekonomická laboratoř pro srovnání prodejů aut v zemích se šrotovným a bez něho není zase až tak špatná. Data i metodologie jsou však uvedeny, každý si tedy může udělat závěr sám.