Ještě před volbami odhalila slovenská politická reprezentace na Bratislavském hradě jezdeckou sochu knížete Svatopluka. Celý krok včetně monumentálního odhalení zapadl do předvolební kampaně a do snahy (ještě) současné vlády zdůrazňovat významné prvky slovenské historie.
Na zdravém národním cítění není v principu nic špatného. Když se ale moc tlačí na pilu a pocit národní hrdosti se vnucuje shora, většinou to dobře nedopadne. Slovenský premiér už takto oslavoval Jánošíka jako prvního socialistu a slovenská vláda (zejména k velké radosti Slotovy SNS) prosadila hraní slovenské hymny ve školách každé pondělní ráno (odpor byl tak silný, že to následně změnili na začátek každého školního roku). Kromě toho zkreslování historie, ať už k jakkoliv bohulibým účelům, vede často k ostudám - Češi by o tom mohli dlouze vyprávět.
Když tedy uděláte z knížete krále (ano, v 9. století byly rozdíly mezi panovnickými tituly často nejasné, o to kritičtěji by se ale k věci mělo přistupovat) a necháte elitního komunistického sochaře vysochat devítimetrové monstrum, které následně prakticky bez diskuse umístíte na Bratislavský hrad (co by se asi stalo, kdyby se něco takového náhle objevilo na nádvoří Pražského hradu?), pak se nelze divit, že se to nesetká s velkým pochopením.
Při pohledu na sochu nutně na mysli vytane jedna ze známých scén z Černých baronů: No, dobre ste to namalovali, súdruh voják. Ale povedzte mi, prečo má súdruh Žižka v ruke hentakú onú vyrezávanú halúzku. Veď to nebol voľaký kapelmajster alebo farár. Dajte mu do ruky aspoň ľahký guľomet! (Scénka začíná v čase 0:48.)
P.S. Volby na Slovensku dopadly dobře. Ať už vládu sestaví kdokoliv, jedné extremistické strany se Slováci zbavili. Takže si můžeme zopakovat:
Žádné komentáře:
Okomentovat