neděle 30. listopadu 2008

Signalizace na pracovním trhu s absolventy ekonomických PhD


Těm, které by zajímalo, jak funguje pracovní trh s absolventy ekonomických PhD programů v USA, doporučuju článek Libora Duška na Leblogu.

Ekonomové si zakládají na tom, že jejich trh práce funguje dost efektivně. Dnes jsem nalezl doplňkový signalizační mechanismus, který má efektivitě dále pomoci a o kterém jsem dříve nevěděl.
Aby trh s absolventy fungoval, musí existovat informační mechanismus, který absolventům a budoucím zaměstnavatelům sdělí, kteří zaměstnavatelé a absolventi se k sobě hodí. Jednou za součástí je i signalizace ze strany absolventů.

Základy teorie signalizace na trhu práce položil Michael Spence v roce 1973 ve svém článku Job Market Signaling (JSTOR, verze zdarma). Model v článku ve zkratce popisuje situaci, kdy potenciální zaměstnavatelé hledají zaměstnance, neznají ale schopnosti jednotlivých uchazečů. Uchazeči mají možnost utratit určité množství peněz za aktivitu (signál), která je sama o sobě k ničemu a jejímž jediným účelem je dát potenciálnímu zaměstnavateli najevo, že daný uchazeč má vysoké schopnosti.

Jak model funguje? Každý uchazeč bude za signál ochoten zaplatit nejvýše tolik, jaký čistý přínos získá z daného zaměstnání. Kvalitnější uchazeči, kteří získají po zapracování (když zaměstnavatel odhalí jejich skutečné kvality) vyšší mzdu, tak budou ochotni za signál zaplatit více - dávají tím svému zaměstnavateli najevo, že právě oni jsou ti kvalitní. (Jako příklad z praxe můžeme uvést například různé MBA programy, jejichž význam zčásti tkví právě v této signalizaci.)

Na trhu s PhD absolventy může absolvent signalizovat své kvality už například tím, na jaké školy pošle přihlášky. Problém ale nastává v tom, že náklady na poslání jedné přihlášky jsou velmi malé, a tak signál ztrácí svou vypovídací schopnost. V praxi každý student posílá mnoho desítek přihlášek.

American Economic Association (AEA), která pracovní trh s absolventy každoročně organizuje, tak přišla s nápadem - každý absolvent dostane k dispozici dva signály (zprávy), které může odeslat na školy, o které má obzvláště velký zájem a u kterých se obává, že by mohla jeho přihláška neprávem zapadnout. Signály jsou vzácné tím, že každý má jen dva - tím se zabrání ztrátě informačního obsahu.

Funguje to v praxi? Těžko říct. Mechanismus je spuštěný (nejméně) od roku 2007 a zatím AEA nezveřejnila žádné statistiky. Možná je málokdo používal - pokud absolventi dojdou k závěru, že zprávy nebudou zaměstnavatelé stejně číst, tak nebudou ani nic posílat. Na letošek AEA slibuje nějaké zpracované výsledky, takže si počkáme po Vánocích.

7 komentářů:

  1. Odhaduji, že signál byl vyslán za základě GRANTU. To se vždycky dobře signalizuje (za cizí peníze).

    Je to blbost jako jiné a ostatní organizování.

    OdpovědětVymazat
  2. It works in theory but what about practice?

    OdpovědětVymazat
  3. rarita: Odhadujete spatne. Chtel bych vas zaroven pozadat, abyste zvazil, zda psanim podobnych nicnerikajicich prispevku jen neztracite cas.

    OdpovědětVymazat
  4. Zdá se, že je to zástěrka pro další experiment Al Rotha. Poradkyni prý dělala Muriel \"Seznamka\" Niederle.

    Na weighted matching game pořád máme jen hrubou sílu a pár heuristik - tady spíš bude zajímavé, zda se objeví nějaké pozoruhodné vzorce chování, mají-li všichni hráči papír, že tomu rozumí.

    OdpovědětVymazat
  5. Tak tedy dobře.

    \"Aby trh s absolventy fungoval, musí existovat informační mechanismus, který absolventům a budoucím zaměstnavatelům sdělí, kteří zaměstnavatelé a absolventi se k sobě hodí. Jednou za součástí je i signalizace ze strany absolventů. \"

    Nechci být nezdvořilý, ale osobně uvedenou větu vidím na titulní straně brožury na křídovém papíře s dalšími větami podobného charakteru.

    Pro uvedené mám jen následující \"NEKDO NECO NEJAK\" a nejlepe to zorganizovat.
    Mam obavy, že tudy cesta nevede.

    OdpovědětVymazat
  6. rarita: Nikdo nerika, ze ten mechanismus musi nekdo organizovat. Trh je taky informacni mechanismus. Signalizacni chovani popsane ve Spence (1973) je trzni rovnovaha, ktera take neni nikym organizovana. Prectete si jej, doporucuji.

    OdpovědětVymazat
  7. Nechci již dále plkat o ničem, tak jen ve zkratce.

    Nepochybuji o tom, že se vždy všechno \"nějak\" údá. Zatím to tak vždy bylo. Pokud tomuto mechanismu \"nějak\" budeme říkat TRH, je podružné.
    Vždy se najde protějšek, ať v mezilidských vztazích, tak v ekonomických aktivitách.

    ALE, a to je vždy ten problém, že někdo CHCE tento přírodní a přirozený výběr organizovat.

    Pokud je to nějaká AEA, tak to může mít jen jeden následek, výsledek bude vždy horší.

    Pokud chce někdo organizovat záchranu světa od ekonomické očisty, asi tomu nelze zabránit. Bude to mít jen jeden vedlejší efekt. Bude to opět dražší, než nechat tomu očistnému procesu volný průběh. A ekonomické plky všech veličin na tom nic nezmění.

    OdpovědětVymazat