V dalším ze svých pravidelných článků pro Hospodářské noviny se Tomáš Sedláček pouští do kritiky současného přístupu k výuce ekonomie. Vadí mu, že se učí "mainstreamová" matematická ekonomie, místo toho aby se používalo podobné pojetí jako třeba ve filozofii, kde se nejprve podrobně rozpitvává historický vývoj:
Od Tomáše Sedláčka zřejmě ani jiný postoj očekávat nemůžeme. Ovšem jeho kritika je mylná. Studium ekonomie se totiž vyvíjí úplně stejně jako každá jiná nauka, ve které převládla vědecká metoda. Stačí se podívat na fyziku, chemii nebo biologii - tam se studenti prvního ročníku vysoké školy také dopodrobna učí aktuální stav poznání v daném oboru, nikoliv to, jak se obor historicky vyvíjel. Studentům fyziky také není dána volba, jestli se budou o světle učit jako o vlně, nebo o částici - soudobým poznáním je dualismus vlna-částice, a tak se to také budou učit.
Shodou okolností jsem právě četl vynikající esej fyzika a historika vědy Thomase Kuhna The Essential Tension, která mimo jiné pojednává o tom, jak se vyvíjely mechanismy poznávání v jednotlivých vědeckých oborech. V něm argumentuje, proč je pro vědu tak důležitá výuka primárně koncensuálního soudobého názoru.
Kuhn argumentuje, že v prvopočátcích každého vědeckého oboru, kdy žádné koncensuální teorie neexistovaly, byl student od začátku svého studia vystaven celé řadě názorových proudů. Teprve jak se koncensuální názor vyvíjel a sjednocoval, konvergovaly i studijní metody. Studium fyziky je dnes z 99% unifikované. Kuhn říká, že ačkoliv by se mohlo zdát, že jsme tím ztratili část potenciálu objevovat nové a nepoznané, opak je pravdou.
Naprostá většina vědeckého pokroku totiž nepřišla tak, že by vědci přicházeli se zcela novými teoriemi, nýbrž postupným a pečlivým zpřesňováním a nebo rozbíjením stávající konsensuální teorie. Když porovnáme rychlost vědeckého pokroku v průběhu historie, ukazuje se, že vědecký pokrok se výrazně urychlil v době, kdy se studium daného oboru unifikovalo. Není sice jisté, jakým směrem jde kauzalita, ale to tady není důležité.
Věda se nerozvíjí filozofováním, ale neúnavnou mravenčí prací nad existujícími teoriemi a jejich empirickým ověřováním nebo vyvracením. Proto je naprosto zásadní, aby studenti daného vědního oboru poznali především stávající koncensuální přístup.
To samozřejmě neimplikuje, že by historie vědního oboru nebo alternativní přístupy byly bezcenné. Jsou důležité a je pravda, že třeba ekonomická historie je dnes často podceňována. Nicméně přístup, kdy se studenti nejprve učí mainstreamovému pojetí, je zcela v souladu s tím, jak ke studiu přistupují jiné vědní obory, kde by tento přístup Tomáš Sedláček zřejmě nekritizoval. Thomas Kuhn argumentuje, že i ekonomie musí jít (a jde) tímto směrem - jen je v porovnání s přírodními vědami o nějaké to století pozadu.
Tomáš Sedláček by se zřejmě snažil argumentovat tím, že ekonomie není přírodním vědám nijak podobná, a proto pro ni podobné závěry neplatí. Ale takový argument by byl chybný. Ekonomie se dávno vydala cestou vědeckého přístupu. Jistě, ekonomie čelí celé řadě úskalí, se kterými se jiné obory nesetkávají. To ale neznamená, že by v ekonomii byla vědecká metoda neaplikovatelná.
Druhou potenciální výtkou by mohlo být, že v ekonomii vlastně žádný koncensus neexistuje - třeba v makroekonomii (neo)keynesiánci neúnavně diskutují s neoklasiky, kdo má vlastně pravdu - a proto není k čemu konvergovat. Neúnavné diskuse se sice vedou, nicméně jeden koncensus existuje - že bychom k problému měli přistupovat pomocí rigorózního modelování a empirického testování s využítím kvantitativních ekonometrických metod. Tedy pomocí matematizované ekonomie.
To, co se Tomáši Sedláčkovi tak nelíbí, je jen přirozený vývoj - ekonomie prodělala jen stejný proces jako fyzika před tisíci let. Přestala s filozofováním a nasadila vědecký přístup. Cesta k ekonomickému poznání je klikatá a plná slepých uliček a nedostatků si musíme být každý den vědomi, nicméně jinudy to nepůjde. Thomase Kuhna můžu vřele doporučit k četbě.
fyzika alebo biologia nie su napojene na politiku tak, ako ekonomia. Politik alebo statny byrokrat nepotrebuje biologiu alebo fyziku, aby presadil svoje nariadenie (i ked po nedavnych skandaloch v suvislosti s manipulaciou vyskumu globalneho oteplovania neviem neviem), ale tu \'spravnu\' ekonomicku teoriu. Bohuzial, vacsina studentov (aspon teda moja skusenost z cr/sr) ekonomickych fakult usilovne kresli na tabulu krize, hadov na palici, pavuciny, rovnice transmisnych mechanizmov a podobne vecicky s pevnym presvedcenim, ze sa jedna o nemenne zakony bozieho desatora.
OdpovědětVymazatNehovorim, ze teraz sa maju fakulty zmenit na nejake debatne kluby, ale kazda veda by si mala byt vedoma toho, ze mozu byt chybne nielen jednotlive zakony, ale aj cele paradigma a upozornovat na tuto moznost aj ziakov. Jasne, mainstream musi ist prvy, ale zmienky o inych pristupoch sa vacsinou obmedzuju na dve stranky v zasmudlanej knihe na dejinach ekonomickych teorii.
přiznání jedné podstatné skutečnosti, která vedla k tomu, co Sedláček napsal - totiž, že současná \"ekonomická věda\", tedy alespoň ta mainstreamová, která údajně pracuje s přísně matematickými metodami a sofistikovanými modely, narazila na nové skutečnosti, které ničí některá stará paradigmata.
OdpovědětVymazatRozdíl mezi ekonomikou a fyzikou je v tom, že ve fyzice můžete provádět laboratorní experimenty a přesná opakovaná měření přírodních jevů, kdežto ekonomie je společenská věda, která se zabývá určitým segmentem ne vždy racionálního chování jednotlivců a obtížně definovatelných společenských skupin, spojeným s maximalizací stejně tak obtížně definovatelného \"užitku\".
Navíc je zcela přirozené, že ti, kteří ovládají ekonomiku, mají zájem, moc i dostatečné prostředky, aby podpořili ty ekonomy a ekonomické školy, které nezpochybňují, ale naopak rozvíjejí jejich ekonomickou nadvládu.
Četl jsem jeho článek a teď i ten Váš a z vlastních zkušeností z výuky na NF VŠE musím říct, že mainstrem se u nás učí v základním a středně pokročilých kurzech ekonomie a tak je to určitě i správné (co jinéhe by se tam také mělo učit). Na katedře ekonomie je však ale velmi oblíbená rakouská ekonomie a to se hodně promítá do výuky všech ostatních předmětů. Dějiny ekonomického myšlení jsou dlouhodobě největším sítem studentů. Oblíbené jsou nyní i kurzy behaviorální ekonomie a experimentální ekonomie. Člověk se občas v mimořečí dozví i něco o neuroekonomii. Spíš než s tím, že by do nás mlátili mainstream, tak nám hodně a rádi předkládají jiné proudy (někdy jako ty jediné a správné). Myslím, že bychom toho v ekonomii o mnoho víc nedokázali, učili bychom nejdříve studenty historii ekonomie.
OdpovědětVymazatNechci se Vas dotknout, ale opravdu si myslite, ze si ekono-vedci (at odlisim od medialnich a jinych ekonomu) neuvedomuji tuto skutecnost? To, ze neni opakovana v kazde vete, neznamena, ze si toho e-v nejsou vedomi. Mimochodem toto Vase nove paradigma neni nove, jak tu predkladate. Navic existence nemoznosti opakovat experiment znamena, ze na nej nelze slepe prenest \"fyzikalni aparat\", ale to je asi tak vsechno. Neznamena to ani, ze nelze pouzivat matematicky aparat. Naopak bych cekal, ze ekonomicke systemy, jakozto adaptabilni systemy s netrivialni zpetnou vazbou budou spise vyzadovat mnohem slozitejsi matematiku za hranici dnesni fyziky. Domnivam se, ze soucasna ekonomie je stale jen zacatek, era \"naklonene roviny\" ve fyzice.
OdpovědětVymazatFyzika se spise uvadi jako priklad vedy, ktera prekonava obtize. Mimochodem, na pocatcich kvantove teorie bylo ve fyzice nemyslitelne si predstavit, ze s kazdym pozorovanim objekt znicite, ze neexistuje nezavisly pozorovatel... a hle, fyzici se s tim vyporadali (ale matematicky aparat se stal vyrazne slozitejsi). Neni spise toto zpusob, jakym se inspirovat z fyziky?
tym treba zacat, nikdy nou nebola a nikdy nebude. aj nobelove ceny sa v nej udeluju iba omylom. a preto v nej nie je mozne ani zaujat vedecky pristup. taky rothbard, alebo mises by vas rozniesli v zuboch a vy by ste ani necekli. uvediem par citatov:
OdpovědětVymazat„..formulace těchto rovnic žádným způsobem nerozšiřuje naši znalost. To, co logická ekonomie říká slovy, a to, co matematičtí ekonomové musí též říci slovy dříve než zavedou rovnice, je prezentováno v matematických symbolech.“ Ludwig von Mises
„… i kdyby verbální ekonomie mohla být úspěšně přeložena do matematických symbolů a poté opět přeložena do angličtiny, za účelem vysvětlení svých závěrů, tento postup nemá žádný smysl a zpronevěřuje se významné vědecké zásadě – Ockhamově břitvě: vyhnout se nadbytečnému zmnožování entit.“ Murray N. Rothbard
„Ekonomové, kteří se pokoušejí nahradit „kvalitativní“ ekonomii ekonomií „kvantitativní“, se zcela mýlí. Na poli ekonomie neexistují žádné konstantní vztahy a v důsledku toho nelze nic měřit. Jestliže statistik stanoví, že po desetiprocentním růstu nabídky brambor v Atlantidě v jistém konkrétním okamžiku následoval osmiprocentní pokles cen, nedokazuje tím nic o tom, co se stalo či může stát při změně nabídky brambor v jiné zemi, případně době. „Nezměřil” tím „elasticitu poptávky” po bramborách. Stanovil jedinečný individuální historický fakt. Žádný inteligentní člověk nepochybuje o tom, že je chování člověka vůči bramborám a jakékoli jiné komoditě proměnlivé. Různí lidé hodnotí stejné věci různě a hodnocení jednoho člověka se s měnícími podmínkami mění.“ Ludwig von Mises
„Psychologické veličiny nelze měřit, neboť neexistuje jejich objektivně extenzívní jednotka – nutný předpoklad měření.“ Murray N. Rothbard
ze sa na skolach ucia hotove nezmysli a v praxi uplne nepouzitelne bludy to je holy fakt. toto nie je vyvoj, toto je jednoznacne zijdenie zo spravnej cesty!
jakým někteří \"vědečtí\" ekonomové zacházejí se statistickými daty, na druhé straně \"matematizované bláboly\", kterým často nerozumějí ani ti, kteří za ně poté dostávají Nobelovy ceny, neschopnost srozumitelně v několika větách vysvětlit vznik a funkci peněz či zkoumat stav a dopady koncentrace kapitálu, neochota seriózně se zabývat vznikem a dělbou nadhodnoty, mlžení kolem \"nových finančních derivátů\" a jejich skutečném fungování, to vše spojeno s arogancí a neskutečnou drzostí při obhajování toho, proč všechny ty jejich geniální modely selhaly - to je současná ekonomická věda.
OdpovědětVymazatEkonomové se právem v oblíbenosti profesí postupně dopracovali na úroveň právníků. Tedy někam mezi prostitutky a lichváře.
fakt dobré čítanie.. :) nie som ekonom, nie som fyzik, nie som matematik a už vonkoncom nie som tak vzdelaný ako vy :)
OdpovědětVymazatz môjho štúdia na vysokej škole (stavebná fakulta - čiže som nestranný)ale viem, že vysoká škola nie je len o excelentne vzdelaných a dokonalých profesoroch.. ktorí na sebe celý život pracujú.. čiže vyjadrenia T. Sedláčka majú niečo do seba..
sami ste zabudli na to na čo sa odvolávate v textoch.. ČLOVEK, človek je ta najdôležitejšia premenná a nedokáže ju žiaden filozof, matematik, fyzik, ekonom a hocikto iný dostatočne presne odhadnúť alebo zadefinovať..
ale začínam mať pocit že ste sa presunuli od hodnotenia školy a vzdelávania k ekono-vede a mám pocit že Sedláček skôr hodnotil spôsob výučby než to čo sa vyučuje..
slnečnice sa dajú namaľovať ako umelecké dielo ale aj ako brak..
ale moje tvrdenie môže byť nezmyselne.. ak by bolo ospravedlňujem sa :)