"Zátěžové" testy v EU

Slovo zátěžové zda patří do uvozovek, protože smyslem zátěžových testů obvykle bývá prověřit schopnost bank přestát obtížné ekonomické situace.

Testy, kterými neprošlo 7 z 91 testovaných bank, však měly zajímavě nastavenou laťku toho, co znamená obtížná situace.
Část problémů rozebírá Wolfgang Münchau ve Financial Times - některé instituce byly z testů vyňaty, byla používána poměrně úzká měřítka přežití firem a byla ignorována možnost defaultu jednotlivých států. Pokud například budeme sledovat nejhorší možný scénář, který může nastat s 5% pravděpodobností, default spread na řecké dluhopisy nutně implikuje, že takový scénář musí zahrnovat také default Řecka. S ničím takovým ale testy nepočítaly.

Daleko lepší obrázek o tom, jak testy vypadaly, však přinášejí konkrétní příklady z článku ve Wall Street Journal (viz také Tyler Cowen). Nejhorší scénář (worst-case scenario), který obsahuje recesi "ve tvaru W" počítal v některých zemích s tím, že nezaměstnanost vzroste pouze o 0,1%. Například v Rakousku tento scénář zahrnoval v prvním roce růst cen nemovitostí o 2% a v druhém roce o 2,7%.

Jedinou alternativou k tomu, že celý zátěžový test je jen zástěrkou, která má předstírat, že je vše v pořádku, je nezměrný optimismus regulačních úřadů. Osobně nejsem nějakým pesimistou a myslím, že přinejmenším některé evropské země mohou mít nakročeno ke slušnému růstu (viz nedávná čísla z Německa). Že bych ale věřil tomu, že 5% hranice nejhorších možných výsledků je tak optimistická, jak ji modelují regulační úřady, tak to ani náhodou. Ekonomická nejistota je stále výrazně větší.

Což nás přináší k mnohem důležitější otázce. Finanční trhy včetně například ratingových agentur jsou široce kritizované za svou neschopnost "předvídat" recesi a přílišný optimismus, který včas neodhalil potenciální problémy. Volá se po mnohem důraznější státní kontrole, někteří evropští politici chtějí založit evropskou státem kontrolovanou ratingovou agenturu. Větší státní kontrola "moudrých" regulátorů pak prý přinese mnohem realističtější a opatrnější pohled na vývoj ekonomiky.

Je po těchto zátěžových testech snad ještě někdo přesvědčen, že moudrý státní dozor bude skutečně takto báječně fungovat?