Konec civilizace nastane v průběhu příštích 15 až 30 let, pokud nepodnikneme okamžité kroky k řešení problémů lidstva.
Věští nám tyto předpovědi chmurnou budoucnost? Nikoliv, byly vyřčeny již v roce 1970. Stejně jako třeba:
Vědci mají solidní experimentální a teoretické důkazy o tom, že v průběhu jedné dekády budou obyvatelé měst nosit plynové masky, aby přežili znečištění ovzduší, a do roku 1985 zredukuje znečištění ovzduší množství slunečního záření dopadajícího na povrch země na polovinu.
Demografové téměř jednohlasně souhlasí, že do roku 1975 vypukne rozsáhlý hladomor v Indii, který se do roku 1990 rozšíří po celé Indii, Pákistánu, Číně a Blízkém východě. ... Do roku 2000 bude v hladomoru celý svět s výjimkou západní Evropy, Severní Ameriky a Austrálie"
Další poněkud nepřesné věštby můžete nalézt na odkazované stránce. Předpovídání budoucnosti je zkrátka zatraceně těžké.
A abych přeci jen přidal jeden analytický poznatek: Většina předpovědí z počátku 70. let předpovídala masivní hladomory a vymírání lidstva. Aniž bych chtěl zlehčovat současné předpovědi, je jasně vidět, že i ty nejstrašnější dnešní prognózy jsou v porovnání s těmi ze 70. let v podstatě procházkou růžovým sadem. Kde jsou ty časy, kdy pesimisté byli skutečnými věštci zkázy?
Například podle prognostického ústavu už v roce 2005 neměla u nás růst téměř žádná vegetace vyšší než 2 m - místo lesů jsme měli mít jen křovinaté porosty a i těch jen málo.
OdpovědětVymazatA také pamatuji, jak někdy v roce 1971 byla v ABC prognosa, že do roku 2000 stoupne hladina moří o 100 metrů, takže z Krkonoš budeme pozorovat příboj.
na druhou stranu se zas některé civilizační jevy jaksi neočekávaně zdůraznily:
OdpovědětVymazat- v přírodě prakticky neexistuje pitná voda
- děti které nejsou alergické na cokoliv jsou mimořádnou vyjímkou
- snížená biodiverzita kulturní krajiny je náchylná k epidemiím (kůrovec, plísně...)
atd.
o společenských jevech nemluvě.
spíš to vypadá, že předpovědi budoucnosti nejsou ani tak těžké, jako spíš stále dobře obchodovatelné. Ať už přímo z křišťálové koule, nebo nepřímo placenými prognostickými ústavy. A to jednoznačně z toho důvodu, že věštci nic moc neriskují, ne že by bylo věštění (prognostika) nějaká nebetyčná řehole. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.
Napriklad v souvislosti s kvalitou vody stoji jiste za zminku nasledujici graf:
OdpovědětVymazathttp://www.ekoznacka.cz.../mapy.jpg
[3] jj, nicméně přes tyto úspěchy, poměrná kvalita vody ještě neznamená pitnost a nezahrnuje ani vyhodnocení jiných parametrů jako např. endokrinních disruptorů. http://www.osel.cz...hp?clanek=2826 http://media.bloguje.cz...cepce.php
OdpovědětVymazatKrom toho bychom se neměli držet jen ČR, když už celý článek není na ČR omezen.
Kdyby to bylo s vodou všude tak báječné jak vidíme na grafu, pak bych \"nechápal\" proč je voda dlouhodobě tak v kurzu.
http://www.guardian.co.uk...ce-rise
abych nebyl offtopic: V pohledu na skutečnost i v promítnutí dnešních fakt do budoucnosti má člověk limit v chápání, přijetí. Jakmile fakta svým množstvím, strukturou, komplexitou nebo přesahy místa a časového rámce tento limit překročí, jsou:
- vytěsněna mimo pozornost (to prostě nemůže být pravda, tomu se nedá věřit!)
- devalvována a zesměšněna (to zas někdo moc chlastal, ti vědci si chtěj taky vydělat!)
- nahrazena jednoduššími a méně přesnými informacemi (vono to je vlastně všechno hrozně jednoduchý...)
- převyprávěna názory a selektivními pravdami (vědci si myslí, že..., což bylo přesně změřeno na vzorku)
- zrelativněna k objektivně nepoměřitelným faktům (v poměru k úmrtnosti novorozenců před sto lety to je zanedbatelné)