čtvrtek 9. září 2010

Vyšší pokuty pro bohatší řidiče? A co dál?


Nový ministr dopravy srší nápady. Jedním z nich je i myšlenka odstupňovat pokuty podle výše příjmu nebo majetku řidiče. Podle průzkumu s tímto nápadem souhlasí dvě třetiny obyvatel.

V tomto článku se nebudeme zabývat tím, jestli jsou takové progresivní pokuty spravedlivé nebo ne - spravedlnost je subjektivní a každý má na danou věc svůj názor. Snad jen dvě poznámky. Zaprvé, není pravda, že by progresivní pokuty byly a priori nespravedlivé, protože nemůžeme lidi nutit platit různé ceny za stejnou věc - tady se nejedná o koupi, ale o trest. Stejně tak není a priori pravda, že by nahlížení do majetkových poměrů kvůli vyměřování pokut směrovalo Českou republiku k nějaké totalitě - funguje to tak v jiných zemích, které s demokracií nemají žádné problémy (jedná se pouze o to, stejně jako v případě rušení institutu osoby blízké pro účely dopravních přestupků, jak problém korektně zanést do právního řádu).
Sám nejsem velkým příznivcem podobného kroku, protože podle mého existují jednodušší metody, jak situaci na českých silnicích zlepšit (jednoznačně zrušit osobu blízkou, atd.). Avšak dejme tomu, že určitou logiku progresivní pokuty mají - mají zajistit to, aby byl trest za porušení dopravních předpisů ekonomicky podobně bolestivý pro bohaté i chudé. To se zdá být poměrně objektivním kritériem.

Co je zajímavé, je pokus aplikovat stejnou logiku i do jiných oblastí. Proč? Pro účely tohoto článku jen jako myšlenkový experiment, aniž bychom chtěli stanovit jakákoliv doporučení pro konkrétní opatření. Ukáže se totiž, že stejná (relativně objektivní) logika může vést k situacím, které nám naopak budou subjektivně připadat jako nepřijatelná.

Začněme třeba trestem odnětí svobody. Ten jednak odnímá svobodu, ale pak také prudce mění životní standard daného jednotlivce - ze svého domu se musíte přestěhovat do věznice. Ekonomický dopad trestu odnětí svobody je tak jistě tvrdší pro bohatší jedince, jimž se životní podmínky zhorší výrazněji. Aplikujeme-li výše uvedenou logiku, znamená to, že by bohatší lidé měli dostávat za stejný prohřešek kratší tresty.

Samozřejmě, že problém ekonomických dopadů odnětí svobody je složitější - odnětí svobody dopadne ekonomicky tvrdě i na chudou rodinu, když do vězení odejde jediný živitel. Takové věci však soudy často zohledňují. Zřejmě však neexistuje rozsudek, ve kterém by soudce zohlednil to, že pachatel je bohatý.

Ve stejné logice můžeme pokračovat i dále. Lidé s vyššími příjmy zřejmě mají i vyšší náklady spojené s obětovaným časem. V případě trestání veřejně prospěšnými pracemi by tedy pro ně byly "spravedlivé" nižší počty odpracovaných hodin. Nebo ještě jinak - pro chudé lidi by byla velkým trestem peněžitá pokuta, zatímco pro bohaté lidi by to byly veřejné práce.

Jistě najdeme i další příklady. Vezměme například slavného sportovce, který provede něco nezákonného, kvůli čemuž mu firmy ukončí reklamní smlouvy. V takovém případě ho už soudní moc nemusí trestat - soukromý sektor už se o trest postaral. Média by už tak nemusela propírat případy, kdy si slavné osobnosti najdou skulinu v právním řádu, protože už byly potrestány jinak. Pokud je náš koncept spravedlnosti založený na tom, že trest má bolet každého stejně, pak je zcela v pořádku, když státní moc bude udělovat tresty, od kterých odečte újmu, kterou viníkovi způsobí reakce soukrémého sektoru.

Je samozřejmé, že řadě čtenářů budou takové názory připadat přitažené za vlasy. Ale to je jen důsledek dvou věcí. Zaprvé - koncept spravedlnosti je opravdu subjektivní. Zadruhé - je evidentní, že myšlenka vyměřování trestů tak, aby každého pachatele bolely stejně, rychle narazí i na velmi měkké hranice spravedlnosti, na kterých se velká většina lidí shodne.

Úvaha založená pouze na rovnoměrné bolestivosti trestu není pro účely udělování pokut samozřejmě kompletní - závisí rovněž na mezní škodě, kterou může viník způsobit. Viz článek Josefa Montaga na Leblogu.

Měli bychom tedy odstupňované pokuty zavést? Podle článku MFDnes se "dopravní polici myšlenka zamlouvá - tvrdí, že řidiče v drahých vozech nízké pokuty neodradí od páchání dopravních přestupků".

Jenže dopravní policie již nedávno podobný spravedlivý mechanismus získala - je jím bodový systém. Ten uděluje stejně bolestivé tresty pro bohaté i chudé. Proč přesně potřebuje dopravní policie další donucovací mechanismus? Bodový systém nefunguje? Proč to je? Neumí policie s bodovým systémem pracovat? A s odstupňovanými pokutami to bude lepší?

Než se dozvíme, proč dopravní policii bodový systém nestačí, nemá smysl o pokutách závislých na výši příjmu ani uvažovat.

Update: Původně jsem myslel, že návrh s progresivními pokutami je spíše plácnutím do vody, nicméně po odeslání příspěvku se na iDnes objevil nový článek, který indikuje, že to ministr Bárta myslí zřejmě přeci jen vážněji. Pánové Tržil, Huml a Bárta mají za to, že pokuta má zabolet. (Přijde po progresivních pokutách ještě rákoska?)

Článek na iDnes ukazuje, že autoři návrhu mají za cíl zejména rovnoměrné potrestání řidiče, otázka mezního ohrožení ostatních v relaci k vlastní bezpečnosti (viz výše) je pro ně nedůležitá.

Opět tedy platí předchozí otázka: Proč nestačí bodový systém? Když nejsou úředníci schopni promptně zapsat do karty řidiče šest bodů (a po dvou takových přestupcích okamžitě zabavit řidičák), jak můžeme doufat, že budou schopni zvládat proces zjišťování majetkových poměrů řidiče?

10 komentářů:

  1. Jednu věc běžný volič a politik asi nikdy nepochopí - jelikož bohatí mají vyšší hodnotu času, tak i V OPTIMÁLNĚ NASTAVENÉM systému pokud budou páchat více přestupků (překročení povolené rychlosti) než chudí.

    Z čehož ještě nutně nevyplývá, že by bohatší neměli platit vyšší pokuty (důvody viz článek J. Montaga na LeBlogu a diskuse pod ním). Ale ve výsledku by neměly zajít tak daleko, aby bohatí páchali stejně přestupků jako chudí.

    Děsí mě navrhovaná praktická implementace - podle příjmu v daňovém přiznání! Jednak náklady na zjištění informace mezi úřady, jednak neobjektivní. (Manželka v domácnosti vykáže příjem nula, i když se vozí v Jaguaru od bohatého manžela. Ještě horší případ - děti bohatých rodičů - ti jsou ve věku kolem 20 zároveň velmi rizikovými řidiči). Oč jednodušší a paradoxně objektivnější je proxy - objem motoru nebo váha auta. Obé je v techničáku, a obé také predikuje škodu, kterou při nehodě řidič způsobí ostatním (a asi ji predikuje lépe než příjem osoby za volantem).

    OdpovědětVymazat
  2. Jeste se objevil navrh aby vybrane pokuty zustali policii http://jdem.cz/hbvc4 Ted uz to zacina davat smysl.

    OdpovědětVymazat
  3. Osobu blízkou zrušit nelze, neb právo nevypovídat proti osobě blízké, jest základním atributem právního státu. Nebo vy byste, Pinusi, snad napráskal svoji manželku nebo svoje děti?

    Libor Dušek: Takže když budu řídit pracovně třeba autobus, tak se ze mě rázem stává milionář?

    OdpovědětVymazat
  4. Jiste, nemusime rusit osobu blizkou, to jsem rekl nepresne. Nicmene je primocare zavest v oblasti dopravnich prestupku odpovednost majitele vozidla - pokud odmitne vypovidat, je vinen on, se vsemi dusledky, a to vcetne bodu. Nejedna se o trestni pravo, takze nejde o zadnou kolizi s presumpci neviny.

    OdpovědětVymazat
  5. A proč? Proč by měl být odpovědný majitel vozidla? Znovu se vás zeptám: Když budete vědět, že řídila vaše manželka, co uděláte? Přiznáte se k něčemu, co jste nespáchal, nebo ji napráskáte? Skvělá volba, že?

    A co když nemáte ani ponětí, kdo to auto řídil? Mohla to být manželka, babička, kterékoliv z dětí -- prostě nevíte. Co když vám auto někdo ukradl? Proč byste měl být trestán za něco, co jste neudělal? Co když vypovíte, že auto řídil třeba Vít Bárta?

    Presumpce neviny, domnívám se, platí i v přestupkovém právu. Ale to je celkem jedno. V čem je to podle vás tak rozdílné? Proč by nemohla být trestní odpovědnost majitele i v trestním právu? Zabil někoho váš nůž? Udejte ho (i když nemáte ponětí, kdo to byl), jinak půjdete do vězení. Krásné, ne?

    Kdyby policajti nebyli líní a skutečně stáli u silnice, namísto toho, aby všude instalovali buzerační budky, nemuseli by tenhle problém vůbec řešit.

    OdpovědětVymazat
  6. pro pinuse: prestupky jsou trestni pravo (v sirsim smyslu, takze se na to vztahuji vsechny casti Ustavy a Umluvy).

    Na druhou stranu se da zavest odpovednost majitele vozidla s tim, ze pokud dokaze neopravnene uziti, tak nic nebude platit (existuje judikat ECHR rikajici, ze toto neni v rozporu s Umluvou). Public policy exception, je ve verejnem zajmu, aby bylo malo prestupku. Ja odpovidam za svoje auto a take za to, jak se v nem jezdi. Pokud neverim nekomu, ze pojede dobre, je ve verejnem zajmu, abych ho nepujcoval.

    pro #13: zabila nekoho vase zbran, kterou jste dostatecne nezabezpecil/a. Mate jit do vezeni? Ja si myslim, ze ano a v USA to tak funguje (a v CR podle me taky). Ukazete, ze ji nekdo ukradl a vy jste s tim nic nemohl/a udelat? To je v poradku, nemuzete za zlodeje... Proc by to nemohlo fungovat u auta?

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím, že by se mělo využít toho, že v ČR je povinné ručení vázané na auto a ne na řidiče. Nechme osobu blízkou jak je, ale promítněme historii přestupků do sazby povinného pojištění - je přitom úplně jedno, že se nepodaří dokázat, kdo řídil.

    OdpovědětVymazat
  8. Bohatý člověk má spoustu peněz na právníky, na úplatky či na útěk, takže se dá čekat, že vyvázne ze stejného činu nepotrestaný, anebo s nižším trestem.

    Podobně bohatý člověk má většinou bezpečnější a lepší auto, takže může jezdit rychleji a nebezpečněji, protože se míň bojí.

    Takže prosím úvahy dotahovat...

    OdpovědětVymazat
  9. v obojím máte pravdu.

    První věc byla v textu v jedné souvislosti zmíněna:
    \"Média by už tak nemusela propírat případy, kdy si slavné osobnosti najdou skulinu v právním řádu\"
    Proč jsem ji nerozvíjel? Protože se bavíme o nastavení státem uznaných pravidel. Ačkoliv je pro bohatého člověka jistě snadnější najít si kvalitnějšího právníka, stát nemůže do svého právního řádu zabudovat argument, že například bohatším bude udělovat vyšší tresty proto, že mají větší šanci se z problémů vysekat. To už by nebyl právní stát.

    O dopadu bezpečnějších aut (Peltzmanův efekt) hovoří Josef Montag v článku, na který jsem odkázal, když jsem zmínil, že tato úvaha samozřejmě není kompletní.

    OdpovědětVymazat
  10. Mimochodem, jsem přesvědčen, že kdyby si dal někdo nějakou práci a uskutečnil empirickou studii (např. \"přirozený experiment\"), kde by zjišťoval, jak vysoké pokuty dnes policisté ukládají bohatým a chudým (resp. majitelům drahých vozů a \"šunek\"), ukázalo by se, že již dnes se výše pokuty odvíjí od policstou odhadnutého bohatství řidiče.

    Tj. má hypotéza: již dnes policisté majitelům luxusních / drahých vozů ukládají za tytéž přestupky podstatně vyšší pokuty než majitelům běžných vozů (Felicii aj.).

    OdpovědětVymazat