úterý 14. září 2010

Nová data na rozdělení mezd


Trexima uveřejnila nová data na rozdělení mezd v soukromém sektoru. Na rozdíl od předchozích čvrtletí tentokrát denní tisk předběhneme a ukážeme si, že mzdové nůžky se opět nerozevírají - právě naopak. Vzápětí však zdůrazníme, že to není nezbytně důvod k radosti.

V této souvislosti by jistě stálo za přípomínku, že by bylo vhodné, kdyby renomované deníky podpořily svou podivnou argumentaci také časovými řadami (nutno podotknout, že odkazovaný článek na iHned je opravdu mimořádně špatný).
Začneme mzdovým rozdělením. Oblíbeným argumentem je, že růst mezd je vyvolaný zejména růstem nejvyšších platů, zatímco nejnižší mzdy relativně klesají. Následující graf zachycuje poměr třech kvantilů k průměrné mzdě.

Wage quantiles relative to average wage

Vývoj poměrů kvantilů hodinové mzdy k průměrné hodinové mzdě v České republice.
Zdroj: Trexima a vlastní výpočty.

Z něj je patrné, že za posledních pět let se rozdělení mezd prakticky vůbec nehýbe. Pokud se podíváme na jemné změny v posledním čtvrtletí, tak poměr mediánové a průměrné mzdy vzrostl na 81,5%, čímž se vrátil na úroveň roku 2005. Poměr 10%-kvantilu k průměrné mzdě rovněž vzrostl na 47%, zatímco poměr 90%-kvantilu k průměrné mzdě poklesl na 156,5%. Pokud bychom tedy měli brát rozdíly mezi jednotlivými čtvrtletími vážně, tak se mzdové nůžky naopak uzavírají. Daleko podstatnější informací ale je, že mzdové rozdělení je za posledních 5 let naprosto stabilní.

Podobně se můžeme podívat na podíl lidí, kteří pobírají nižší než průměrnou mzdu - zde jsme, stejně jako před pěti lety, na 67,5%.

Share of people with under-average wage

Podíl zaměstnanců pobírajících nižší než průměrnou hodinovou mzdu.
Zdroj: Trexima

Máme mít důvod k radosti? Příliš ne. V první řadě se v posledních dvou letech výrazně snížil růst reálných mezd - i když to z následujícího grafu není úplně patrné, je to tak.

Real wage

Vývoj hodinové mzdy v České republice, stálé ceny roku 2005.
Zdroj: Trexima

Z hlediska životní úrovně celého obyvatelstva je přitom růst celkové mzdové úrovně přinejmenším v České republice mnohem důležitější než vývoj rozdělení, kde jsou změny nepatrné. Přesto se v médiích téměř vždy hovoří zejména o změnách v rozdělení.

Mzdové rozdělení a nezaměstnanost

Druhým problémem je, že mzdové rozdělení nebere v úvahu změny v míře nezaměstnanosti. Existují empirické důkazy z mnoha zemí, které ukazují, že v recesích jsou více propouštěni lidé s nízkými mzdami.

Proč tomu tak je, dost dobře nevíme. Jednou z možností je takzvaná komprese mezd - z nejrůznějších důvodů (jedním z nich je například tlak odborů) jsou rozdíly ve mzdách nižší než odpovídá produktivitě práce jednotlivých zaměstnanců. Zaměstnanci s nižšími mzdami tak mají ve skutečnosti v průměru vyšší mzdy, než by odpovídalo jejich produktivitě, a jsou při propouštění první na řadě.

Druhým vysvětlením je, že kvalifikovanější a tedy lépe placení zaměstnanci si v průběhu trvání zaměstnání získávají specifické schopnosti spojené s konkrétní firmou. Firma pak v recesi bude méně ochotná tyto zaměstnance propouštět, protože zapracování nových zaměstnanců na tyto pozice je náročnější a nákladnější. Jinými slovy - když firma propustí (málo placenou) uklízečku, snadno najde jinou, která bude hned schopná provádět práci stejně dobře jako ta před ní. Když firma propustí (slušně placeného) mistra, který přesně znal specifické výrobní procesy, bude chvíli trvat, než zapracuje nového.

Toto vysvětlení přímo souvisí s tím, že firmy obvykle snáze najdou zaměstnance do profesí s nízkou než vysokou kvalifikací.

Někdy je pro vysvětlení vývoje mzdového rozdělení v průběhu recese také používán argument, že firmy propouštějí zaměstnance a zbývající zaměstnanci musí vykonat práci i za propuštěné. I když je pravda, že máme k dispozici anekdotické důkazy o tom, že se tak děje, nemůže tento jev přímo vysvětlit změny v mzdovém rozdělení. Firma má totiž možnost takto postupovat ve všech mzdových kategoriích a tento argument tedy nijak nevysvětluje, proč by se tomu ve zvýšené míře muselo dít právě u nízkopříjmových profesí.

První dva argumenty, vysvětlující souvislost mezi propouštěním a vývojem mzdového rozdělení, však určitou ekonomickou oporu mají a je korektní je použít. Změny v mzdovém rozdělení jsou ovlivněny nejen tím, jak se lidem mění mzdy, ale i kompozičním efektem - mění se složení skupiny, jejíž mzdové rozdělení počítáme. Je však dobré si připomenout, že ti, co argumentují, že současné mírné uzavírání (nebo stagnace) mzdových nůžek je způsobeno zejména propouštěním, budou muset v příštích letech, kdy bude nezaměstnanost opět klesat, použít opačný (politicky poněkud méně korektní) argument.

Žádné komentáře:

Okomentovat