čtvrtek 16. září 2010

Šrotovné - nefungovalo ani v USA


V předchozích článcích jsem se zabýval pochybnými dopady šrotovného na prodeje aut v Německu i velkými rozpočtovými náklady šrotovného na Slovensku.

Nyní máme k dispozici i studii, která hodnotí dopady šrotovného v USA. Atif Mian a Amir Sufi z University of Chicago ukazují (The Effects of Fiscal Stimulus: Evidence from the 2009 'Cash for Clunkers' Program [pdf]), že šrotovné v USA způsobilo takřka výhradně mezičasovou substituci:

... Vyhodnocujeme dopady šrotovného (Cash for Clunkers) zavedeného v USA v roce 2009 na krátkodobé a střednědobé prodeje aut. ... Nalézáme, že program vyvolal dodatečné nákupy 360 tisíc aut v červenci a srpnu 2009. Téměř všechny dodatečné prodeje byly však způsobeny přesunem poptávky z blízké budoucnosti - efekt programu na prodeje aut je téměř kompletně vymazán už v březnu 2010, pouze sedm měsíců po skončení programu. Dopad programu na prodeje aut tak byl výrazně krátkodobější než bylo odhadováno dříve. Zjišťujeme také, že program neměl žádný dopad na zaměstnanost, ceny nemovitostí nebo neschopnost splácet hypotéky.

Když jsem dříve hodnotil dopady šrotovného v Německu, zdůrazňoval jsem, že klíčový problém pro vyhodnocení programu je stanovení vývoje ekonomiky v alternativním scénáři, kdy šrotovné nebude zavedeno (ale jinak bude ekonomika fungovat stejně). Za tímto účelem jsem pro jednoduchost bral Českou republiku jako zemi, kde onen alternativní scénář proběhl.

Pokud uvěříte, že takové srovnání je věrohodné, tak výše uvedený článek ukazuje, že dopady šrotovného na kumulativní prodeje v Německu byly přesně nula (viz porovnání zelené a modré čáry v grafu v odkazovaném článku). Pokud věrohodnosti srovnání neuvěříte, pak nemusíte věřit ani závěrům. Možná lepší srovnání než mezi Německem a Českem je srovnání mezi Slovenskem a Českem - obě země si přeci jen jsou podobnější. Výše odkazovaný článek provádí i toto srovnání.

Mian a Sufi mají oproti mně tu výhodu, že mají data pro jednotlivé státy USA, přičemž pro tyto státy mají i řadu dalších kontrolních proměnných. Vzhledem k tomu, že se prodeje aut v rámci Cash for Clunkers výrazně lišily napříč jednotlivými státy, mají autoři k dispozici laboratoř, ve které mohou provést do rozumné míry kontrolovaný experiment.

V něm porovnávají dvě skupiny států: skupinu, ve kterých podíl dotovaných prodejů v rámci Cash for Clunkers na celkových prodejích byl relativně vysoký, a skupinu, kde tento podíl byl nízký. A zjišťují, že kumulativní rozdíly mezi oběma skupinami byly zanedbatelné.

Effects of Cash for Clunkers in USA

Horní graf znázorňuje relativní prodeje aut v průběhu let 2009-2010. Modrá čára znázorňuje vývoj prodejů ve státech, kde dotované prodeje v rámci šrotovného měly největší podíl na celkových prodejích. Červená čára je pro státy, kde tento podíl byl nejnižší. Dolní graf znázorňuje kumulativní rozdíl mezi oběma skupinami států.
Zdroj: Mian, Sufi (2010) The Effects of Fiscal Stimulus: Evidence from the 2009 'Cash for Clunkers' Program [pdf]

To ještě není vše. To, že kumulativní efekt šrotovného na prodeje je nulový, ještě nemusí znamenat, že šrotovné pozitivním způsobem neovlivnilo vývoj jiných ekonomických veličin v průběhu recese. Autoři však nenacházejí ani žádné takové dopady. Mian a Sufi také zdůrazňují, že podobné výsledky můžeme očekávat i u vládních programů, které krátkodobě dotují jiné statky dlouhodobé spotřeby, například u programu dotace hypoték.

7 komentářů:

  1. Chtělo by to ještě přidat data o exportu a importu automobilů, aby bylo vidět, jaká část šrotovné odešla do zahraničí. Mám takové tušení, že třeba v případě Slovenska to bude skoro všechno. Na druhé straně v případě ČR by se měl objevit nezanedbatelný příjem.

    OdpovědětVymazat
  2. celkom predchadzajucemu dopytu. Jednak konecnym beneficientom srotovneho su subjekty (ludia, pripadne firmy), ktorym cast nakladov na auta preplatil stat, druhak pokial srotovne z velkej casti znamenalo medzicasovu substituciu, tak zmena exportov/importov by nemala v srotovnom hrat ziadnu ulohu. Nakoniec, co to znamena \"odisla do zahranicia\"?

    OdpovědětVymazat
  3. \"Odešlo do zahraničí\" znamená, že slovenská vláda pravděpodobně podpořila šrotovným zahraniční (české) automobilky vyrábějící levná auta.

    Samozřejmě je možné, že i v rámci exportů/importů došlo jen k časové substituci a teď zase poklesne počet importovaných vozů, nicméně hlavní cíl šrotovného - pomoc domácímu průmyslu umělým zvýšením poptávky - evidentně splěn nebyl.

    OdpovědětVymazat
  4. Martinovi tady jde zrejme o argument, kteri pouzivaji nekteri zastanci srotovneho: Vime, ze casova substituce nastane, ale hlavni je, ze jsme pomohli domacim automobilkam v dobe krize. Dulezite je tedy vyhladit fluktuace, ne nutne posunout poptavku nahoru.

    Ten argument musi byt zalozeny na myslence, ze automobilky byly recesi postizeny vice nez jina odvetvi (mozna byly), nebo ze pomoc autoprumyslu pomuze i dalsim navazujicim odvetvim (zrejme ano). Nicmene pokud jsou domaci auta dobre substituovatelna s auty ze zahranici, pak velka cast srotovneho padne na importovana auta a domaci vykyv se tak nepodari vyhladit.

    Pak se nabizi otazka, ze pokud bychom uz meli iniciovat podobne poptavkove stimuly, zda by nebylo vhodnejsi je cilovat do odvetvi, kde je substitutovatelnost mensi.

    OdpovědětVymazat
  5. Ano, Pinusi, tak jsem to myslel.

    OdpovědětVymazat
  6. A co ten názor, že teď už automobilky nějak přežijí, protože ten nejhorší náraz krize díky šrotovnému ustály a poptávka zejména v Asii asi do značné míry kompenzuje propady doma (v Evropě, USA, podle lokality). Myslím, že teď už někde psaly, že GM už splatila to znárodnění. Spíš by mě zajímala prodaná produkce automobilek jako celku. Je to také někde?

    OdpovědětVymazat
  7. Bohužel, GM vládní půjčky nesplatila a už to od nich ani nikdo neočekává:
    http://seekingalpha.com...n-sort-of

    Graf prodejů aut v USA je v odkazovaném článku od Miana a Sufiho, Figure 1.

    OdpovědětVymazat