úterý 16. března 2010

Sčítání lidu v USA a Česku


Ačkoliv jsem rád za každou podrobnou databázi využitelnou k výzkumu, obecně platí, že stát by neměl občany zatěžovat nadbytečným dotazováním, obzvláště pokud může potřebné informace zjistit jiným způsobem. Sčítání lidu v USA a v Česku plní poněkud rozdílné úlohy, takže následující berte jako konstatování faktu, nikoliv hodnotící soud.

Dnes přišel domů formulář na Census 2010. Federální vláda se ptá, kolik lidí bydlí v našem bytě, zda byt vlastníme nebo si ho pronajímáme, a pak ke každé osobě chce jméno, příjmení, datum narození, pohlaví, rasovou příslušnost a vztah k první osobě. To je všechno.

Kompletní údaje z Censu budou veřejné za 72 let.

České sčítání lidu, chystané na březen 2011, vypadá jinak. Ze zákona č.296/2009 Sb. vyplývá:

pondělí 15. března 2010

Otázky a odpovědi o finanční krizi


Gary Gorton z Yale University se detailně zabývá mechanismy, které přispěly ke vzniku finanční krize, a v současnosti platí za jednoho z největších odborníků. Pro ty, kteří se ve finančním světě tak neorientují, nyní sepsal čtivý text, Otázky a odpovědi o finanční krizi. Jednoznačně doporučuji.

Gorton vidí jako hlavního viníka finanční krize trh s repo instrumenty. Repo (repurchase agreement) je dohoda o zpětném odkupu - jedná se v podstatě o krátkodobou půjčku, kde dlužník musí věřiteli poskytnout do zástavy kvalitní cenné papíry. Na finanční operaci se nevztahuje zákon o bankrotu, takže pokud dlužník zbankrotuje, věřitel si nechá zástavu a nemusí zdlouhavě vyjednávat s běžnými věřiteli.

Trh s repo operacemi narostl díky tomu, jakým způsobem se za posledních třicet let vyvinul bankovní systém. Vedle klasického bankovního sektoru, na kterém banky přijímají vklady a poskytují úvěry, se vyvinul paralelní stínový sektor. Na něm ukládaly finanční instituce jako podílové fondy do bank volné finanční prostředky. A využívaly k tomu právě repo operace.

sobota 13. března 2010

Jak je to s vývojem průměrné a mediánové mzdy


Lidové noviny v pátek přinesly nový článek s titulkem Platy loni rostly jen bohatým, sociální nůžky se nebezpečně rozevírají.

Protože jsem o mediánové a průměrné mzdě psal před rokem, není nic snažšího než aktualizovat data, která jsou volně dostupná na webu.

Než se k nim dostaneme, je dobré upozornit na jednu věc. Lidové noviny se rozhodly porovnat vývoj průměrné a mediánové mzdy. Mediánovou mzdu sleduje Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), které pro něj provádí Trexima. Průměrnou mzdu sleduje stejný průzkum ISPV, ovšem zároveň také Český statistický úřad. Metodiky se však liší. Data na měsíční mzdu u ISPV pro čtvrté čtvrtletí roku jsou ve skutečnosti kumulativně za první až čtvrté čtvrtletí, zatímco u Českého statistického úřadu jsou data za čtvrté čtvrtletí skutečně jen za čtvrté čtvrtletí. Časové řady tak nejsou vzájemně konzistentní.

pátek 12. března 2010

pondělí 8. března 2010

Podíl faktoru práce na HDP v dlouhodobé perspektivě


Makroekonomické modely často pracují s Cobb-Douglasovou agregátní produkční funkcí, například . Jednou z jejích implikací je, že podíl celkové odměny každého výrobního faktoru na HDP je konstantní. Odměna kapitálu tak bude tvořit podíl , zatímco práce získá podíl na celkovém HDP.

Dobrý model by samozřejmě měl poskytovat dobré predikce ohledně veličin, které modeluje. Spolehlivá ekonomická data ukazují, že v moderní historii (v USA od Velké deprese) jsou tyto podíly skutečně přibližně konstantní. Podobné výsledky ukazují i odhady třeba pro 19.století.

Gregory Clark z UC Davis teď zašel mnohem dál a ze všech možných dostupných dat se pokusil odhadnout řadu ekonomických veličin v Anglii zpětně až do roku 1200. Následující obrázek ukazuje podíl faktoru práce na celkovém HDP:

neděle 7. března 2010

Financování sportu a soutěž o nejhloupější nápad


Dejme tomu, že chceme, aby rozvoj sportu financoval stát. Třeba proto, že aktivní sportovní činnost přináší řadu kladných společenských externalit. Důvody nyní nejsou podstatné. Chceme se zeptat, jaký způsob financování je vhodný.

Jiří Paroubek má opět nápad:

Šéf ČSSD Jiří Paroubek představil plán, jak by chtěl v budoucnu financovat sport či kulturu. Firmy s obratem přes pět miliard korun by podle něj měly odvádět na tyto účely jedno procento z daní, protože v době krize dávají málo peněz na charitu a podobné účely.

Politická strategie je tady identická s tou, kterou na Slovensku už léta provozuje Robert Fico. Velké firmy jsou veřejným nepřítelem, odírají poctivé občany a proto je v pořádku z nich dostat více peněz.

Z ekonomického hlediska je to však jeden z nejhloupějších nápadů, jak sport financovat.

čtvrtek 4. března 2010

Jemen si dotuje vyčerpání vlastních zásob vody


Jemen je v nezáviděníhodné situaci. Ačkoliv leží na Arabském poloostrově, nemá právě velká naleziště ropy. A možná ještě horší to je se zásobami vody.

Populace Jemenu rychle roste, to však není největší problém. Nejvíce vody se spotřebuje na pěstování katy, která je díky vysokému obsahu omamných alkaloidů mezi Jemenci velmi oblíbená, je ale také zároveň náročná na zavlažování.

úterý 2. března 2010

Prodeje aut v Německu klesají - kdo by to byl čekal


Mezičasová substituce začíná fungovat. Článek na iDnes se sice snaží najít pozitiva:

Pád tak vypadá velký jen ve srovnání s loňským rokem, kdy čísla "vyhnalo" šrotovné. Němci si v únoru koupili 195 tisíc nových aut, což je dokonce více než v lednu letošního roku. A je to přibližně tolik vozů jako v únoru roku 2007.

jenže realita tak růžová není. Leden 2010 byl v registracích nových aut nejhorším lednem za posledních dvanáct let a pravděpodobně nejhorším od sjednocení Německa (v devadesátých letech nemám údaje za každý rok). Únor 2010 je potom druhým nejhorším únorem. A lepší čísla se nedají očekávat ani v příštích měsících.

Vzdělání a mzdy ve finančním sektoru


Následující graf je z článku Philippon, Reshef (2008) Wage and human capital in the U.S. financial industry: 1909-2006 [pdf].

Červená křivka je mzda ve finančním průmyslu relativně ke mzdě v celém soukromém sektoru (mimo zemědělství). Zeleně je vyznačen podíl zaměstnanců ve finančním průmyslu s vyšším než středoškolským vzděláním mínus stejný podíl v celém soukromém sektoru.

čtvrtek 25. února 2010

Státní dluh na metr čtvereční


Redakci Hospodářských novin: Porovnání mají věc osvětlovat, ne naopak.

Přestože se Hospodářské noviny snaží profilovat jako deník pro ekonomicky alespoň částečně vzdělané lidi, nelze očekávat, že se každý orientuje v každém ekonomickém problému. Proto je v pořádku, když se pro snadnější pochopení problému snaží věc ilustrovat příhodným porovnáním.

Takový je i případ výše státního dluhu. Absolutní hodnota, tedy zhruba 1,2 bilionu korun, má z ekonomického hlediska vypovídací hodnotu pouze tehdy, pokud známe také výši HDP. Proto je pro ilustraci vhodnější volit jiné ukazatele.

Malárie v Africe a "nicnedělání" rozvinutého světa


Jan Čulík se opět rozhořčil, tentokrát kvůli tomu, že rozvinutý svět prý ignoruje malárii v Africe:

Na malárii každoročně umírá v Africe přes milion dětí, zejména do věku pěti let, kdy ještě nemají vyvinutou imunitu. Malárie v Africe existuje dosud hlavně proto, že se africké země navzájem nedokážou dohodnout na koordinovaném postupu na likvidaci tohoto parazita tak, jak se to před časem radikálně provedlo v Evropě. Vnějši svět jim v tom nepomůže. Že umírají miliony dětí, nikoho moc nezajímá. [zvýraznění přidáno]

To je docela silný argument. Jan Čulík ho získal na základě rozhovoru s vědci na University of Glasgow, kteří si mu postěžovali, že na "základě morálních argumentů nemůžou dostat peníze na výzkum, musí to být ekonomické argumenty".

A jaká je skutečnost?

úterý 23. února 2010

To bude legrační předvolební kampaň - ČSSD rovnou může aplikovat své předsevzetí z minulého týdne


Minulý týden se ČSSD zavázala k velmi významnému a velice chvályhodnému kroku:

Čtvrtým z bodů, o kterých informoval předseda ČSSD Jiří Paroubek, je, aby při návrhu nových výdajů rozpočtu bylo vždy přesně popsáno, jak jim zajistit finanční krytí.

Nic takového jsme doposud v české politice neviděli a je potřeba ČSSD za tento krok pochválit. Kéž by takové byly všechny politické strany.

Neuplynul ani týden a ČSSD má jedinečnou možnost prokázat, že to se svým prohlášením myslí vážně.

pondělí 22. února 2010

Že by lidé z ČSSD četli tento blog?


Před dvěma týdny jsem žehral na katastrofální situaci při plánování rozpočtových příjmů a výdajů. Jde o to, že jednotlivé strany navrhují zvyšování státních výdajů (zejména těch mandatorních, které lze jen obtížně vrátit zpět) nebo naopak snižování daňových příjmů, aniž by se příliš trápily středně- a dlouhodobými dopady na státní rozpočet. Navrhoval jsem vytvoření nezávislého Parlamentního úřadu pro rozpočet, jakousi analogii amerického Congressional Budget Office, který by prováděl nezávislé a časově konzistentní vyhodnocování dopadů předložených návrhů na státní rozpočet.

sobota 20. února 2010

Jak udělat medvědí službu myšlence volného trhu


Zaslepená obhajoba je horší než žádná obhajoba.

Finanční krizi posledních dvou let lze zdůvodňovat velmi širokou řadou faktorů - někteří argumentují nevhodnou regulací a zákonodárstvím, jiní nevhodnou politikou centrálních bank či tržním selháním. Detailnější pohled potom odhalí nevhodně nastavené kontrolní mechanismy, morální hazard, či individuálně racionální motivační faktory s ignorovanými externalitami směřujícími ke kumulaci systémového rizika.

Pokud se začneme zabývat těmito podrobnostmi, brzy zjistíme, že hranice mezi selháním regulace a selháním trhu je často mlhavá. Dejme tomu, že regulátor vytvoří pravidla pro vytváření finančních výkazů a pro výpočet rizikovosti finančních institucí, na což finanční instituce zareagují ukrýváním rizikových aktiv do mimorozvahových položek, které pak způsobí problémy se solventností. Jedná se v takovém případě o selhání regulátora (nevhodná regulace), selhání trhu (coby systému, který by ukrývání aktiv odhalil a včas zareagoval snížením tržního ocenění takových institucí), nebo jde selhání jednotlivých institucí a lidí, kteří reagovali na pohnutky a aktiva ukrývali s očekáváním, že v případě systémového kolapsu do hry vstoupí vláda a ztráty zaplatí?

pátek 19. února 2010

Šedesát milionů za rozvoz maturitních otázek?

Neuvěřitelně předražené náklady na organizaci státních maturit, které vyčísluje státní příspěvková organizace CERMAT, se opět zvýší o absurdně vysokou položku.

CERMAT vypsal výběrové řízení na rozvoz maturitních otázek za 58 milionů korun. Při 1500 školách a dvou zkušebních termínech to znamená, že rozvoj zásilky do jedné školy stojí dvacet tisíc korun.

Nebo jinak - při 100 tisících studentech jenom zaslání otázek vyjde každého studenta na 600 Kč (platí státní rozpočet).

Při podávání přihlášky na vysokou školu do USA je potřeba vyplnit testy (GRE, TOEFL apod.). Zhruba 100 dolarů za test se řadě lidí zdá být celkem dost. Státní maturitní zkoušky už nyní mají provozní náklady více než 3000 Kč na studenta, a to nezapočítáváme vstupní investice, vysoce přesahující půl miliardy korun.

Jsem zastáncem standardizovaných maturit (v nějaké formě). Pokud je maturita zkouškou, kterou stát v určitých situacích vyžaduje, pak by měl také zajistit, aby byly nároky na její složení pro každého stejné. V současné podobě se však ze státních maturit stává černá díra na peníze. CERMAT, což by měla být státní organizace, se zcela vymknul nákladové kontrole.

středa 17. února 2010

Daňová amnestie - akce s nejistým výsledkem


Eduard Janota plánuje daňovou amnestii. Velké strany jsou proti - to není překvapivé, v předvolebním období, kdy noviny každý den odkrývají nějakou korupční aféru, souhlas s takovou amnestií politické body nepřidá. Vyplatí se však obecně takový krok?

Daňová amnestie je populární pojem pro dočasné legislativní opatření, v rámci kterého mohou obyvatelé převést do země peníze a jiná aktiva, držená v zahraničí za účelem vyhnutí se placení daně z příjmů či majetku. Převáděná aktiva budou zatížena určitou daní, občan se však vyhne jiným potenciálním postihům. Česká republika by nebyla zdaleka jedinou zemí, která by k takovému opatření přistoupila - za příklad se u nás dává Itálie, ale daňová amnestie proběhla z rozvinutých zemí i ve Francii, Irsku, Švýcarsku, Belgii, Austrálii, či na Novém Zélandě, a provádějí ji jednotlivé státy USA.

neděle 14. února 2010

Česká republika vítězí na olympiádě ve Vancouveru


Zatímco Slováci mají díky skvělému draftu svou první zlatou medaili ze zimní olympiády, Češi vítězí v anketě deníku Huffington Post o nejlepší oblečení zahajovacího ceremoniálu (druhou Litvu a třetí Estonsko drtíme rozdílem třídy).

pátek 12. února 2010

Kartelizace snižuje blahobyt

Oligopolní dohody zmenšují spotřebitelům možnost výběru.

Dilbert.com

středa 10. února 2010

Jak přimět Google, aby opravil hrubku v Google Maps?

Google Maps je sice přeložený do češtiny, nicméně v českých popiskách má hrubku jako hrom.

Při psaní velkých písmen v názvu našeho státu se dělají soustavné chyby, pramenící zřejmě z odlišného pravidla v české a anglické verzi. Tak tedy: česky se píše Česká republika, zatímco anglicky Czech Republic.

Na Google Maps to však mají špatně:

Google Maps hrubka 1

Google Maps hrubka 2

Na české pobočce Googlu jsem chybu již několikrát urgoval. Na zhruba třetí pokus jsem již obdržel i odpověď, že se omlouvají a okamžitě to jdou řešit. Od té doby však již uplynulo několik měsíců.

Jak přimět Google, aby odstranil hrubku, na kterou se denně dívají statisíce lidí?

pondělí 8. února 2010

Založte Parlamentní úřad pro rozpočet


Jan Mládek přemýšlí o National Economic Council, Česká republika ale potřebuje Congressional Budget Office.

České noviny minulý týden přinesly rozhovory se dvěma muži, kteří mají velkou šanci, že budou spoluutvářet hospodářskou politiku České republiky v příštích čtyřech letech. Bohuslav Sobotka rozprávěl s Hospodářskými novinami (Máme absolutní morální právo zvednout daně bohatým), zatímco Jan Mládek s Lidovými novinami (Rozpočet bude nutné nějak uplácat).

Několik poznámek, seřazených od nejméně důležité k té nejdůležitější.

sobota 6. února 2010

Nekonzistence mezi růstem ekonomiky a růstem akciových kurzů?


Sobotní hádanka.

Ekonomika USA (a podobně ostatní vyspělé ekonomiky) roste zhruba o 2% ročně. Dlouhodobý výnos z držení diverzifikovaného akciového portfolia (měřený např. růstem S&P 500) je zhruba 8% ročně. Obě čísla jsou očištěná o inflaci.

To ale znamená, že poměr tržního ocenění firem a jejich výkonu diverguje k nekonečnu. Z nějakého důvodu si v reálném vyjádření ceníme jednotku produkce každým rokem více a více. Kde je chyba?

čtvrtek 4. února 2010

Skutečně zvyšují černé odběry elektřiny ceny koncovým zákazníkům?


O tom, jak ČEZ zachází s lidmi, které podezírá z černých odběrů elektřiny, se v posledních dnech napsalo dost. Nechme stranou právní stránku věci a podívejme se na problém z hlediska ekonomické teorie. Martin Roman, šéf ČEZ, totiž tvrdí, že černé odběry elektřiny zvyšují ceny energií poctivě platícím zákazníkům. Je tomu skutečně tak?

Martin Roman například o odboru netechnických ztrát v rozhovoru pro iHned řekl:

Šetří peníze poctivým zákazníkům. Ti, co kradou elektřinu, ji nekradou na úkor ČEZ, ale na úkor poctivých, kteří za ně platí.

Takové tvrzení ale není vůbec zřejmé a závisí na tom, jak vypadá tvorba ceny elektrické energie. Protože kvůli množství regulací a oligopolnímu postavení distributorů se cena elektřiny tvoří velmi komplikovaným způsobem, podíváme se na některé zjednodušené případy.

Proč se akademický ekonomický výzkum koncentruje v USA?


Ekonomickému výzkumu dominují americké univerzity. Ačkoliv se přesné pořadí v nejrůznějších žebříčcích liší, bude první třicítka vypadat velmi podobně - velká většina budou univerzity v USA a sem tam se objeví nějaká evropská škola (třeba London School of Economics, Toulouse, University of London, Oxford atd.)

Není to tím, že by výzkumu zcela dominovali Američané - je to proto, že na amerických univerzitách učí a studují ti nejlepší lidé, ať už jsou to Američané, Evropané, nebo jsou odjinud. Časy se sice postupně mění, technologie umožňuje být v kontaktu i přes velké geografické vzdálenosti, ale rozdíly se zmenšují jen pomalu.

středa 3. února 2010

Státní maturity - drahé a v nedohlednu


Jednotná maturitní zkouška se zřejmě ani v roce 2011 neuskuteční. Vloni v červnu jsem nevěřil Jiřímu Havlovi, když chtěl odložit zavedení zkoušky z roku 2010 na rok 2011. Nyní chce Jiří Havel odklad o další rok. To už ani nikoho nemůže překvapit.

Kamojedov na VÚČAKO má však další dobrou poznámku (s lehkým uzarděním kopíruji):

úterý 2. února 2010

Katedra absurdního výzkumu: Dopad výběru školy na globální oteplování


V USA se dlouho diskutuje o reformě školství. Jedním z akcentovaných přístupů je přitom dát rodičům více na výběr, do jaké školy děti posílat, a omezit tradiční svážení dětí do škol (busing) pomocí známých žlutých autobusů. Celá problematika je sama o sobě dost složitá (v americkém školním systému mají například silnou pozici odbory), ovšem jsou lidé, kteří ji dokážou udělat ještě složitější.

Skupina výzkumníků se totiž rozhodla, že bude zkoumat dopady této vzdělávací politiky na produkci emisí (Vehicle Emissions during Children’s School Commuting: Impacts of Education Policy (via Don Boudreaux). Výběr školy se totiž zdá být ekologickou hrozbou.