Založte Parlamentní úřad pro rozpočet

Jan Mládek přemýšlí o National Economic Council, Česká republika ale potřebuje Congressional Budget Office.

České noviny minulý týden přinesly rozhovory se dvěma muži, kteří mají velkou šanci, že budou spoluutvářet hospodářskou politiku České republiky v příštích čtyřech letech. Bohuslav Sobotka rozprávěl s Hospodářskými novinami (Máme absolutní morální právo zvednout daně bohatým), zatímco Jan Mládek s Lidovými novinami (Rozpočet bude nutné nějak uplácat).

Několik poznámek, seřazených od nejméně důležité k té nejdůležitější.

1. Bohuslav Sobotka jasně ví, jaké daně zvýšit. Ani Sobotka ani Mládek nemají tušení, kde v rozpočtu ušetřit na výdajové stránce.
2. Noviny neinterviewovaly nikoho z ODS. Zřejmě není koho.
3. Sobotka i Mládek mají zálusk na významné posty - bude zajímavé sledovat, jak se dohodnou. Když se novináři zeptali Mládka na to, jaké ekonomické osobnosti má ČSSD k dispozici, Sobotku vynechal.
4. Ani Sobotka ani Mládek nemají představu (nebo o ní nechtějí hovořit), jaké dopady budou mít jejich opatření na státní rozpočet v krátko- a střednědobém horizontu.

Jan Mládek hovoří o problémech s koncepcí hospodářské politiky, která je v České republice roztříštěná mezi několik ministerstev. Z rozhovoru se zdá, že by rád vytvořil instituci podobnou americké National Economic Council, tedy jakousi hospodářskou radu státu, která by koordinovala jednotlivé politiky a zároveň měla na starosti střednědobé plánování.

Ve skutečnosti však Česká republika akutně potřebuje jinou instituci - obdobu americké Congressional Budget Office.

Proč? V posledních zhruba dvou týdnech se politici mohou přetrhnout, aby sdělili voličům, kdy chtějí přijmout euro. Rok přijetí se pohybuje od 2013 (nemožné) až kamkoliv do budoucnosti. Ani jeden z politiků však nepředstavil realistický způsob, jak zkrotit rozpočet a vejít se do tříprocentního maastrichtského kritéria.

Je pravděpodobné, že si v jednotlivých stranách nějaké propočty dělají - čas od času se ve stranických reklamních letáčcích objeví nějaká čísla. Ovšem člověk zvenčí nemá nejmenší tušení, odkud se tato čísla vzala a jak kvalitní a realistické stranické výpočty jsou.

Pokud tedy chcete založit nějaký prospěšný úřad, založte Parlamentní úřad pro rozpočet. Jeho úkolem bude vyhodnocovat rozpočtové dopady každé významné navržené zákonné normy a vládního opatření. Ne na aktuální rozpočet, ale rok po roku pro příštích deset let.

Úřadu bude šéfovat ekonom, který dokáže instituci vybudovat respekt a nezávislost (americký CBO takový respekt skutečně má). Veškeré výstupy budou publikované včetně použité metodologie a výpočtů. Ke každému zákonu předloženému ke schválení parlamentu úřad vypracuje rozpočtové dopady. Konečně bychom tak získali lepší přehled o směřování státního rozpočtu - podobně jako tomu je v USA.

Příjmy a výdaje federálního rozpočtu USA

Zdroj: Congressional Budget Office

Samozřejmě, že předpovědi vývoje schodku rozpočtu nejsou stoprocentně spolehlivé - záleží na makroekonomickém vývoji. Pokud je však veřejně přístupná metodologie, která k daným číslům vedle, můžeme se alespoň začít bavit. Kromě toho - vyhodnocování mezních dopadů určité politiky je možné provést s mnohem větší přesností.

Nový úřad je vždy nepříjemná záležitost. Nemusel by však být nijak velký a zároveň by bylo možné seškrtat některá místa na ekonomických ministerstvech, kde úředníci dělají práci, která se s náplní úřadu překrývá, ale není koordinovaná a nedostane se na veřejnost.

Žádná instituce v České republice takové rozpočtové analýzy systematicky neprovádí (nebo je přinejmenším nezveřejňuje) - ani rozpočtový výbor Parlamentu (naplněný politiky, ne odborníky), ani ministerstva, ani ČNB. Jednotlivé instituce sice provádějí vlastní ekonomické analýzy, je však obtížné je vzájemně porovnat - pokud už se dostaneme k číslům, neznáme metodologii, a pokud se náhodou k metodologii dostaneme, je obtížné ji porovnat s jinými studiemi. Systematická analýza by pomohla větší transparentnosti rozpočtových dopadů navrhovaných zákonů - současný stav je takové střílení naslepo.

Že je podobná myšlenka naivní, protože by se úřad příliš pletl do populistických politických slibů (jak co se týče zvyšování výdajů bez odpovídajících úprav příjmové strany, tak i co se týče snižování daní bez šetření na výdajové straně)? Když to funguje jinde ve světě, proč by to (jednou) nemohlo fungovat u nás? Dočkáme se někdy podobné instituce i v České republice?