čtvrtek 4. února 2010

Skutečně zvyšují černé odběry elektřiny ceny koncovým zákazníkům?


O tom, jak ČEZ zachází s lidmi, které podezírá z černých odběrů elektřiny, se v posledních dnech napsalo dost. Nechme stranou právní stránku věci a podívejme se na problém z hlediska ekonomické teorie. Martin Roman, šéf ČEZ, totiž tvrdí, že černé odběry elektřiny zvyšují ceny energií poctivě platícím zákazníkům. Je tomu skutečně tak?

Martin Roman například o odboru netechnických ztrát v rozhovoru pro iHned řekl:

Šetří peníze poctivým zákazníkům. Ti, co kradou elektřinu, ji nekradou na úkor ČEZ, ale na úkor poctivých, kteří za ně platí.

Takové tvrzení ale není vůbec zřejmé a závisí na tom, jak vypadá tvorba ceny elektrické energie. Protože kvůli množství regulací a oligopolnímu postavení distributorů se cena elektřiny tvoří velmi komplikovaným způsobem, podíváme se na některé zjednodušené případy.
Než začneme, musíme si vysvětlit model. Budeme brát v úvahu trh se dvěma statky - prvním je legálně odebíraná elektřina, za kterou odběratel platí danou cenu, a druhým je nelegálně odebíraná elektřina, která je sice zdarma, ale odběratel musí vzít v úvahu riziko odhalení a potrestání.

Dodavatelem bude monopolní firma (ČEZ sice není úplný monopol, ale berme to pro zjednodušení) a cena bude buď stanovena tržně (tedy monopolem), nebo bude regulovaná úřadem. Monopol má určité fixní náklady (spojené s výstavbou elektráren a rozvodné sítě) a k tomu variabilní náklady na jednotku vyrobené energie, které budeme brát jako konstantní.

Podívejme se nejprve na situaci, kdy je cena není regulovaná, a je tedy volená monopolem. V takové situaci vyplývá z ekonomické teorie, že monopol, který maximalizuje zisk, nastaví k variabilním nákladům marži (markup) odpovídající převrácené hodnotě poptávkové elasticity. Pokud je tedy elasticita poptávky malá, pak bude i vysoká cena, kterou monopol za jednotku elektrické energie nastaví.

Kdy je poptávková elasticita malá? Když spotřebitelé nemají dostatečně dobré substituty, kterými by daný statek nahradili. V našem modelu je však nelegálně odebíraná elektřina přesně takovým substitutem. Čím snažší bude nelegální odběr elektřiny, tím nižší cenu musí monopol stanovit, aby neodlákal zákazníky k nelegálním odběrům. Komanda, která chodí po bytech a vyhrožují lidem, naopak nelegální odběr znesnadňují, a proto monopolu umožňují zvyšovat cenu.

To může znít na první pohled neintuitivně a je to v přímém rozporu s tím, co tvrdí Martin Roman. To ale vyplývá z toho, že monopol maximalizující zisk stanovuje cenu jinak, než Roman naznačuje.

Monopol (zjednodušeně řečeno) stanoví spotřebiteli cenu pouze dle jeho ochoty zaplatit. A ochota zaplatit bude tím nižší, čím snažší bude nelegální odběr. Pokud monopol vidí velké množství nelegálních odběrů, nebude se snažit bojovat tím, že zvýší ceny, aby ztráty rozpočítal ostatním zákazníkům - tím jen přiměje ještě více lidí k dalším nelegálním odběrům.

Je nutné pochopit, že cenu, kterou monopol účtuje, nesnižují samotní nelegální odběratelé. Cenu snižuje možnost legálního odběratele začít odebírat energii nelegálně. Legální odběratel tak má v ruce implicitní hrozbu, kterou může proti dodavateli použít a přinutit ho k nižší ceně.

Kdo tedy v tomto případě na nelegální odběratele doplácí? Je to monopolní dodavatel, který dosáhne nižšího zisku - a v konečném důsledku tedy doplácejí akcionáři. (Samozřejmě bychom nyní mohli otevřít otázku, že většinovým vlastníkem ČEZu je stát a tedy vlastně lidé coby odběratelé elektřiny, ale to je na jinou debatu, tady se soustřeďme na ceny elektřiny.)

Pro snazší pochopení tohoto závěru si stačí představit, že nelegální odběr funguje jako konkurence danému monopolu - a podrývá tedy schopnost účtovat monopolní cenu.

Otázka však není zodpovězená. Problém je v tom, že cena elektrické energie je do velké míry regulovaná, a model s monopolem, který si volí cenu, není úplně správný.

Cenová regulace implementovaná v České republice dělá celý problém velmi komplikovaným, protože některé složky ceny jsou regulované a jiné nejsou (např. vlastní energie vs. poplatky za distribuci). Důležitou roli bude rovněž hrát vlastní typ cenové regulace.

Abychom opět problém zjednodušili, vybereme nejextrémnější verzi, kdy je regulovaná celá cena. Podíváme se na typ regulace, který umožňuje dodavateli účtovat jako přirážku určité procento nad průměrnými náklady. To zřejmě není typ regulace, který se používá v Česká republice - neznám detaily regulačních mechanismů, ale podle toho, co vím, se cena reguluje jiným způsobem - umožňuje dodavateli dosáhnout určité výnosnosti aktiv. Závěry jsou však v obou případech podobné, takže zůstaneme u toho prvního. (Pokud někdo zná regulační mechanismus v České republice přesněji, nechť se podělí, obzvláště v případě, že by to změnilo zde uvedené závěry.)

Při regulaci ceny si dodavatel může do průměrných nákladů (na jednotku legálně odebráné energie) započítat i náklady na dodávku energie těm, kteří odebírají elektřinu nelegálně. Pokud tedy regulace snižuje cenu pod úroveň, kterou by jinak účtoval monopol, pak by nelegální odběry elektřiny skutečně zvyšovaly cenu platícím odběratelům.

Jak by se ale v takovém případě choval monopol? Jeho motivací by bylo dodat co největší množství elektřiny, bez ohledu na to, jestli lidé platí nebo ne - protože vysoké průměrné náklady by mu umožnily stanovit také vysoké regulované ceny (pohybujeme se v oblasti, kde je regulovaná cena nižší než cena, kterou by chtěl monopol stanovit). V takovém případě však má monopol jen málo pohnutek, aby se snažil nelegální odběry potírat - a nesnažil by se zavádět týmy, které na potenciální nelegální odběratele vyrukují se zastrašujícími taktikami (a které taky něco stojí).

Oba diskutované případy jsou krajní - ve skutečnosti není cena elektrické energie ani zcela tržní, ani zcela regulovaná. Které situaci jsme tedy blíž? Domnívám se, že zde rozhodující roli hraje chování, které u ČEZ pozorujeme. Vzhledem k tomu, že týmy na kontrolu nelegálních odběrů existují a jsou ochotné přistoupit k poměrně drsným praktikám, zdá se, že ČEZu na potírání nelegálních odběrů záleží. Vypadá to tedy, že realita se více blíží první situaci.

Pak ovšem Romanova tvrzení o tom, že nelegální odběratelé zvyšují ceny legálním odběratelům, nejsou pravdivá. V takovém případě možnost nelegálního odběru (spíše než nelegální odběr samotný) nutí ČEZ účtovat nižší než monopolní ceny a snižuje jeho zisk. (Ano, v konečném důsledku skrze nižší dividendu snižuje i příjem státního rozpočtu.)

15 komentářů:

  1. Hádám, že ne. Pro novináře je to příliš složité, natožpak pro čtenáře. Ovšem nakolik je mi známo, tak ČEZ státu dividendy nevyplácí, nebo jen ze zlomku zisku. Stát by tedy v takovém případě neměl na podobném jednání ČEZu zájem, nebo ano? Každopádně je to pěkný příklad totalizace systému a je zvláštní, jak ti největší křiklnouni o nepřípustnosti státního vlastnictví v případě ČEZu cudně mlčí. Bohužel, v případě ČEZu je to už asi jedno, protože tento moloch je již příliš velký a (dokončení) jeho privatizace by situaci nevyhnutelně ještě zhoršilo.

    OdpovědětVymazat
  2. Tribune, s analyzou to moc nesouvisi, ale kdyz uz jsi to nacal.

    Vloni vyplatil CEZ statu temer 20 miliard Kc. Na tom ale prilis nezalezi - i kdyz dividenda neni vyplacena, neznamena to, ze zmizi. Statu se jen zhodnoti jeho podil - a vzhledem k tomu, ze je majoritnim akcionarem, neni pro nej problem si vyplatu kdykoliv prosadit.

    Paradoxne je to prave statni vlastnictvi CEZ, diky cemu si CEZ muze takove jednani dovolit. Kdyby se jednalo o soukromou firmu, mohli by se politici pretrhnout, aby ji rozcupovali. Takhle si ani jedna velka strana nedovoli nic rict.

    OdpovědětVymazat
  3. Nejsem ekonom, ale toto mi prijde velmi zjednodusene:

    Pokud monopol vidí velké množství nelegálních odběrů, nebude se snažit bojovat tím, že zvýší ceny, aby ztráty rozpočítal ostatním zákazníkům – tím jen přiměje ještě více lidí k dalším nelegálním odběrům.

    Je to opravdu takhle jednoduche? Samozrejme, ze kdyz zvysim cenu, tak se zvysi i pocet nelegalnich odberu, ale celkovy zisk muze byt vyssi. Verim, ze na to ekonomove budou mit spoustu krivek a modelu. :-) Intuitivne predpokladam, ze situace nebude vubec linearni a tedy ze od urcite ceny uz se bude ztrata z nelegalnich odberu zvetsovat rychleji nez zisk z legalnich zakazniku. U monopolniho dodavatele bez konkurence lze cenu vysroubovat svinsky vysoko, nez se zmineny pomer uplatni. Zaroven si myslim, ze tech faktoru ovlivnujici toto chovani bude hrozne moc (ochota lidi delat neco nelegalniho, i kdyz je to snadne atp).

    Cena za elektrinu je asi spise trzni (mame srovnatelne ceny jako v Nemecku, ale prijmy ne), ale zaroven je nejak regulovana. Jak je to tedy s moznosti, ze zvyseni ceny by jeste vedlo k zvyseni zisku CEZ (i kdyz by byly zvysene cerne odbery), ale z nejakeho duvodu to neni mozne v plne mire (napr. prave ta regulace, konkurence to bohuzel nebude)?

    OdpovědětVymazat
  4. Arnie:

    Ta veta je (ponekud nepresnou) reformulaci toho, co jsem napsal predtim. Predstav si vychozi situaci, ve ktere monopol maximalizuje zisk a nyni nelegalni odber udelejme o neco snadnejsi. Usnadnenim nelegalniho odberu se poptavkova krivka stane elastictejsi. Otazka je, jaka je spravna reakce monopolu, a tady je odpoved jasna - monopol snizi cenu.

    S trochou prace by se daly vykonstruovat priklady, ve kterych by treba usnadneni nelegalniho odberu nemuselo zvysit poptavkovou elasticitu, ale takove by s realitou nemely moc spolecneho. V ekonomicky relevantnich pripadech to opravdu bude platit takto - cenova strategie monopolu je velmi robustni vysledek.

    OdpovědětVymazat
  5. Arnie: \"Samozrejme, ze kdyz zvysim cenu, tak se zvysi i pocet nelegalnich odberu, ale celkovy zisk muze byt vyssi.\" - Samozřejmě, že může být a asi i do určitého bodu bude vyšší, ale v případě, že se dostanete do pásma klesajících výnosů ze zvyšování ceny, tak babo raď, co teď? Tím, že někoho vyšší cenou přinutíte k nelegálnímu odběru, a vstoupíte-li poté do pole klesajících výnosů, tak logicky se snažíte opět snížit cenu, ovšem ne všichni, kteří se rozhodli k nelegálnímu odběru, se vrátí k legálnímu odběru. Určité procento zůstane u toho nelegálního (těžko hodnotit jak velké, ale když už se k něčemu odhodláte, tak u toho setrváte, protože předpoklad, že to není ze strany ČEZu pouze chvilková záležitost, aby těmto intervencím do jejich kapsy zabránily, nebude mezi nelegálními odběrately moc rozšířený - jednodušše budou si myslet, že je to pouze záležitost krátkého období, a pak opět ČEZ zvýší cenu, takže raději setrvají u nelegálního odběru)

    Ekonomové nemají instrumenty, kterými by změřili ochotu lidí dělat něco nelegálního, je-li to snadné (a jiné faktory, jak sjte zmínil), a proto je to podle mně příliš neprofitabilní zvyšovat cenu a hledat bod, kdy začnou výnosy klesat. Možná dlouhodobě ji zvyšovat malými krůčky v momentě, kdy zisk poklesne, nic s cenou nedělat na chvíli?


    (Snad jsem Vás pochopil)

    OdpovědětVymazat
  6. Napadá mě hned několik mechanismů, které způsobí, že ČEZ bude motivován snižovat netechnické ztráty i při regulované ceně. Souvisí s technikáliemi regulace, takže celkovou analýzu nemění, nicméně - myslím - podkopávají závěr, že pozorováním přístupu ČEZu k potírání černých odběrů lze rozhodnout, která ze dvou diskutovaných možností má blíže k realitě.

    Reguluje se v diskrétním čase s periodou, která je mnohem (5 let + roční parametrické změny, ale často jen mechanickou kalkulací z celého pětiletého období) delší než perioda reportingu ČEZu - kvartál a rok.

    Ztráty, které jsou uznatelné pro nákladovou část regulované ceny, jsou dány procentní sazbou, která navíc díky koeficientu efektivity v kalkulačním vzorci meziročně klesá. Pro NTZ je, tuším, momentálně někde kolem 0.8%. Pokud bude skutečný podíl NTZ vyšší, bude v běžném období nižší ziskovost (a bonusy managementu). Do regulovaných cen to půjde zahrnout až ve více či méně vzdálených budoucích obdobích a navíc s nejistotou (well, alespoň teoreticky), zda by na takové navýšení regulátor přistoupil.

    Přímo určit se navíc zhruba dají jen celkové (technické + netechnické) ztráty. Kalkulační podíl NTZ je dán jen konvencí - úradkem regulátora. Pokud se skutečné NTZ podaří zatlačit pod regulační hranici, vznikne dodatečný prostor pro technické ztráty - jejich odstranění je investičně i provozně dražší, a tedy zase vzroste ziskovost.

    OdpovědětVymazat
  7. Nějak jsi u toho neregulovaného případu zapomněl na supply side - ta je stejná jako u regulovaného. Když X procent elektřiny je kradeno, tak náklady na dodání elektřiny platícím zákazníkům rostou o X procent, což zvyšuje optimální monopolní cenu. Navíc v modelech s nedokonalou konkurencí je běžné, že zvýšení nákladů o X procent zvyšuje rovnovážnou cenu o více než X procent.

    Když posčítáme jednotlivé efekty, bude-li snažší nelegální odběr:
    1. Krást je snažší, tudíž zákazníci budou krást více
    2. Vyšší náklady tlačí cenu nahoru
    3. Vyšší elasticita poptávky tlačí cenu dolů, díky čemuž zákazníci budou krást méně.

    Pochybuju, že 3) dominuje nad 1 a 2. Asi by se dal sestavit model, kde za určitých parametrů by to nastalo. Ale byly by to dost nerealne parametry.

    Rozhodně by takový model vydal za pěkný problem set :)

    OdpovědětVymazat
  8. Libore,

    supply side efekty, ktere navrhujes, jsem neuvazoval - bral jsem v uvahu, ze zakaznik bude bud odebirat vsechno legalne nebo vsechno nelegalne (jako bych uvazoval jen extensive margin).

    Kdyz vezmeme v uvahu i intensive margin, jak navrhujes ty, tak se domnivam, ze i supply side efekt pujde ve prospech meho argumentu. Tvuj priklad (X% elektriny se krade) totiz neni vhodny - znamenalo by to, ze s rostouci cenou legalni elektriny bude klesat jeji spotreba a tim padem i spotreba nelegalni elektriny). To neni realisticke.

    Domnivam se (nenapsal jsem si to, ale myslim, ze to tak vyjde), ze pokud ale bude objem nelegalne odebrane elektriny rostouci funkci ceny, pak efekt 3) pujde opacne nez navrhujes, a tedy bude posilovat efekty 1) a 2).

    OdpovědětVymazat
  9. Kamojedov:

    Diky za detaily, prave tyhle nuance delaji celou analyzu hrozne slozitou. S nejednoznacnosti ohledne toho, ve kterem bode se CEZ prave nachazi, souhlasim.

    OdpovědětVymazat
  10. Ondřej Šteffl6. února 2010 13:05

    Zdravím Vás, mně se jako matematikovi ty úvahy moc líbí, ale nemohu zbavit dojmu, že to je nějaké divné. V zásadě se pracuje s tím, že cenová elasticita elektřiny je malá. Pokud by měl ČEZ skutečný neregulovaný monopol, byla by tržní vyšší. Podle mého laického odhadu je optimum násobně výš, než současná cena. Nelegální odběry by skutečně musly být masivní, aby se to pak promítlo do tržní ceny. Čili spíš platí model regulace. Ale ČEZ se podle analýzy spíš chová jako monopol. Myslím proto, že dominantní jsou jiné důvodu než ekonomické. Třeba chce mít Roman armádu?

    OdpovědětVymazat
  11. Asi jsem tu za debila, ale... :-) To pinus:

    S tvym zaverem ve tvojem prikladu souhlasim, jen bych rypnul do te vychozi situace... Domnivam se, ze je nerealisticka, a ze CEZ by dosahl vetsi zisk, kdyz by o neco zvysil cenu (jenze asi nemuze kvuli regulaci). Nebavim se tedy o cistem zjednoduseni jedna ani dva. Spekuluji tedy spise o tom, ke kteremu je bliz realita.

    Mame CEZ, ktery dodava energii 100 lidem. 90 plati a odebira legalne 90% \"vykonu\". Necht je cena za jednotku energie 20Kc za jednotku casu, zaplati tedy 1800Kc za jednotku casu. 10 lidi odebira 10% vykonu, ale neplati. CEZ chce zvysit zisk. Zvysi-li cenu o 1Kc, je jen otazkou, jak se zmeni pomer mezi platici a neplatici. Kdyz ze zmeni pomer na 89/11, tak se zisk zvedne na 1869Kc. Kdyz se zmeni ale na 80/20, zisk klesne na 1680. Stejnou uvahu lze samozrejme i otocit a ptat se, zda-li zlevneni o 1Kc zase nezlepsi pomery... Muj nazor stale je, ze jsme velmi ve fazi 89/11 tedy ze by bylo lepsi se ptat, proc to CEZ neudela/nemuze udelat.

    Ad :-)): CEZ meni ceny kazdy pul/rok, muze to zkouset celkem snadno. :-)

    Jestli je cena za jednotku energie tvorena ala CD, kdy je to zhruba \"prokaz svoje naklady, my zadotujeme zbytek + tvuj primereny zisk\", tak se mozna jen CEZ rozhodl jit cestou, ze prokazat vyssi naklady (kvuli NTZ) je nejjednodussi cesta. A nebo proste si jen spocital, ze je levnejsi hledat nelegalni odberatele nez prosadit vyssi cenu.

    Je to podle me cele slozitejsi a jadro pudla je v tom zpusobu regulace v kombinaci s tim, ze je to monopol. Jelikoz sam zminujes, ze zpusob regulace uplne neznas, byl bych opatrny ve vynaseni soudu jako ze Roman \"nemluvi pravdu\". Clanek se mi velmi libi, jen bych z toho odmazal ten posledni odstavec.

    Sorry ze nepouzivam pojmy jako elasticita, supply side atp. :-) Proste nevim, co to je, takze timto svoji diskuzi ukoncuji, protoze jsem asi ocividne mimo a nepatrim sem. :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Jardo, vyhecoval jsi me. Uz je to v problem setu:
    http://home.cerge-ei.cz...n/ps3.pdf (otazka 2)
    Dalo by se na tom leccos udelat jinak a dotahnout do detailu, ale je to jen problem set, nikoli paper (zatim? :)

    OdpovědětVymazat
  13. Arnie: Tvoje intuice je spravna. Ekonomicke mysleni clovek muze mit, i kdyz nezna technicke pojmy. Kvuli neznalosti technickeho zargonu se neni treba citit hloupe.

    OdpovědětVymazat
  14. Libor: Pekne :-). Jakub mel stejny napad? Ekonomove maji mozek naprogramovany velmi podobne :-).

    OdpovědětVymazat
  15. jojo, Jardo. Ze, by to bylo stejnou skolou?

    OdpovědětVymazat