středa 27. června 2007

Externality jízdy autem


Co je největší negativní externalitou jízdy autem? Znečištění životního prostředí? Výfukové plyny přispívající ke skleníkovému efektu? Ani zdaleka. Externalita je přímý dopad jednání jedince na ostatní členy společnosti, který se plně neodráží v tržních cenách. Steven Levitt na Freakonomics blog uvádí tři největší externality ježdění autem podle ekonomických nákladů pro společnost. Tady jsou.

  • dopravní zácpy,
  • dopravní nehody,
  • dopady na globální oteplování

Dopravní zácpy jsou zdaleka největší ekonomickou externalitou jízdy autem, alespoň v USA. Tím, že zabírám místo na silnici, zpomaluji jízdu ostatních, aniž bych za to platil. Podle Wikipedie se jen v 75 největších amerických městech v roce 2000 vyplýtvalo v zácpách zbytečně 21,6 miliard litrů paliv a náklady spojené se ztrátou produktivity dosáhly 67 miliard dolarů, tedy asi 0,7% HDP.

Dopravní nehody jsou druhou externalitou. Přítomnost auta na silnici zvyšuje počet dopravních nehod prostě tím, že se po silnici pohybuje více cílů, do kterých lze vrazit. Levitt zmiňuje studii, podle které každé další auto na silnici zvyšuje agregátní náklady všech ostatních účastníků silničního provozu o 2000 dolarů. To se zdá jako obrovské číslo, ale i kdyby byla správná hodnota o řád nižší, tak máme stále agregátní náklady ve výši desítek miliard dolarů ročně.

Konečně globální oteplování. Zde Levitt cituje Wikipedii, podle které jsou společenské náklady jedné tuny uhlíku uvolněného do ovzduší průměrně odhadovány na 43 dolarů, což odpovídá 12 centům na galon (3,79 litru). Dohromady tak dopad negativní externality veškerého automobilového provozu v USA na globální oteplování představuje částku zhruba 20 miliard dolarů ročně. Podle tohoto srovnání tedy náklady spojené s globálním oteplováním ani zdaleka nepředstavují dominantní externality automobilového provozu.

Samozřejmě, že lze diskutovat o tom, jak přesná uvedená čísla jsou. Náklady spojené s dopravními zácpami lze kvantifikovat ještě poměrně přesně - pro odhady neproduktivní doby strávené v zácpách a vyplýtvaného paliva je dostatek napozorovaných dat. U zbývajících dvou externalit je to bezpochyby složitější. Ale i tato hrubá čísla poskytují perspektivu o tom, jaké vedlejší náklady jízda autem vytváří.

Teprve s takovou perspektivou můžeme navrhovat rozumné metody, jejichž cílem bude redukce negativních externalit spojených s automobilovou dopravou. Chceme pokrýt skutečné společenské náklady jízdy autem (tedy ty včetně externalit)? Nebo chceme snížit množství dopravních zácp? Nebo zredukovat objem uvolněného uhlíku? Každý z těchto cílů může mít překvapivě odlišné nástroje k jejich dosažení. A koneckonců je i možné, že zavádění těchto nástrojů do praxe může být výrazně dražší než náklady spojené s externalitami, proti nimž mají bojovat.

4 komentáře:

  1. na druhou stranu kdyby nebylo automobilového odvětví (vývoj, výroba, prodej, servis, atp.), svět by se ekonomicky vrátil o několik řádů zpět

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavý článek. Jen by mě zajímalo z čeho jsou odvozeny náklady uvolněného uhlíku. Částka potřebná na jeho zpracování na O2? Jiné negetivní dopady. Otázka je, jaké by byly náklady, kdyby globální oteplování vyvolalo zásadní klimatické změny.

    OdpovědětVymazat
  3. Nejhorší externalita je pro mě asi ta, že zatímco stojím v zácpě, mezitím mi výrazně zdražej benzín... ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Ten Edlinův paper je bóží. People´s Republic of Berkeley se prostě nezapře.

    Podobně objevná metodika by se měla široce rozšířit a aplikovat. Dejme tomu, že se Edlin zařídí dle vlastního návodu a nepojede do práce autem, ale BARTem.

    Předpokládejme nákladové (jakože ve skutečnosti není, protože BART není o nic životaschopnější než DPHLMP) jízdné a hustotu aerosolu z kýchnutí klesající se třetí mocninou vzdálenosti.

    Snadno nahlížíme, že s přistoupením dalšího pasažéra je spojena výrazná externalita, protože si nese jen své průměrné náklady, zatímco veřejnost si musí léčit chřipku a navíc se stoupající hustotou obyvatelstva v socce pravděpodobnost nákazy polynomiálně roste.

    Chřipka ročně zabije 36000 lidí a jen přímé náklady překračují 10 miliard (viz. http://www.whitehouse.gov/homeland/pandemic-influenza.html)

    Evidentně je nejvyšší čas nezodpovědné jedince používající na úkor blaha společnosti veřejnou dopravu přivést k rozumu - nejlépe uvalením nějaké té Pigouviánské daničky na jízdné.

    OdpovědětVymazat