Před časem jsem byl svědkem debaty o tom, jak velkým handicapem je pro české vědce neznalost angličtiny. Zcela vážně tam přitom zazněl názor , že by pomohlo, kdyby se vědecké články předkládaly do češtiny. A překvapivě jeho autor také nebyl rozcupován, jak by se mu patřilo, ale naopak získal řadu souhlasných reakcí.
Připadal jsem si jako ve snu - místo toho, aby mladí čeští vědci brali znalost angličtiny jako samozřejmost, vymlouvají se na to, že jim jazyková bariéra brání prorazit ve světě, a chtějí, aby jim někdo moderní vědecké poznatky strkal pod nos v češtině. Naštěstí to většina diskutujících považovala za zbytečné, přesto však překvapilo, že někdo vzdělaný a aspirující na vědeckou kariéru mohl s takovou myšlenkou vůbec přijít a ještě získat alespoň částečnou podporu.
Celý nápad je samozřejmě holý nesmysl. Zaprvé není vůbec v silách českého národa překládat kvantum výsledků vědeckého výzkumu do češtiny - překládat takové články mohou jen lidé, kteří jim rozumějí, a ti zase mají na práci důležitější věci. Zadruhé by pak bylo zajímavé sledovat, jak takový člověk odkojený pouze českými překlady obstojí třeba na nějaké zahraniční konferenci.
Zdánlivě lepší byl nápad, že by stačilo přeložit jen nejdůležitější věci a jakmile jim člověk porozumí, zbytek už se nějak poddá. Ve skutečnosti je to stejně nesmyslné a zbytečné jako překládat všechno. Zkrátka a dobře, pokud chcete dělat vědu, naučte se nejdřív anglicky. Odborná vědecká angličtina není tak náročná, aby ji někdo alespoň průměrně inteligentní nezvládl.
Ale proč jsem si na to vzpomněl a jak to vlastně souvisí s nadpisem článku? Jilm totiž nedávno na svém blogu publikoval video jasně ukazující, do jakých problémů se kvůli jazykovým bariérem dostává jedno z českých elitních exportních odvětví. Ještě štěstí, že v tomto případě to nevadí tolik jako v případě vědecké práce.
Dokážete si představit, jak by to vypadalo, kdyby nadějný český vědec dopadl na konferenci jako dívky z videa?
Bohuzel pro ceskou vedeckou komunitu, cesky jazyk je vzhledem k poctu lidi, co mluvi cestinou, povazovan za \"tribalni\" jazyk. Za poslednich pul stoleti se nova technologie, a vedecke pokroky, zaznamenavaji v anglictine a nevypada to, ze se to v pristich nekolika generaci zmeni. Nicmene, musim podotknout, ti vedci, co zacali pouzivat anglictinu ve svem oboru ji nachazi bohatsim jazykem k popisu a vyjadrovani nez jejich rodny jazyk, cestinu.
OdpovědětVymazatStuduju na CVUT, a nesetkal jsem se s tim, ze by nekdo z doktorantu si stezoval na to ze odbornemu clanku v aj nerozumi. Prave naopak, publikuje se v aj, na konferencich se take mluvi aj, i kdyz jsou treba posluchaci cesi. V cestine se clanky vetsinou nepisou, protoze je tu velmi maly okruh lidi, co se na dane tema specializuje.
OdpovědětVymazatTakze by si to clovek psal pro sebe, a mozna par lidi co spocita na jedne ruce.
Tot aspon moje osobni zkusenost z nejbliziho okoli.
Mel by si uvest o jakou debatu se jedna a jaky okruh lidi tam debatoval, a ne to zevseobecnovat na celou CR.
Pripada mi to jako kdyz potkam blbeho americana a budu tvrdit jak jsou vsechni americane blbi.
Nechci dělat reklamu, ale existujou (české) vědecké časopisy, kde jsou i odobornější články, jako například Vesmír, 21. století, apod. Publikujou tam jak (čeští) odborníci na slovo vzatí, tak jsou tam překlady výsledků mezinárodních a cizích vědeckých týmů, takže bych souhlasil s výše uvedeným - nezevšeobecňovat na celou republiku.
OdpovědětVymazatA mně třeba skutečně přijde nefér, že vedle samotného předmětu, který mě zajímá, musím studovat nějaký cizí jazyk, ač na to nemám vlohy. Ale co člověk nadělá. :-)
OdpovědětVymazatTa věta je pro slečny asi jediná, kterou budou ve své profesi z angličtiny potřebovat :-)
OdpovědětVymazat