Kindle 2 a autorská práva utržená ze řetězu

Včera jsem psal o knížce Michele Boldrina a Davida Levina Against Intellectual Monopoly. V ní autoři brojí proti současné monopolizující úpravě práv k duševnímu vlastnictví a snaží se ukázat, že škodlivé dopady monopolizace jasně převyšují potenciální klady a že by práva k duševnímu vlastnictví měla být odstraněna. To se týká jak autorského práva tak i patentů.

Roy Blount, prezident amerického Cechu autorů, se ve svém článku v New York Times snaží obhajovat přísnou aplikaci autorského práva u spisovatelů. Dělá to však způsobem, který jasně ukazuje, jak zvráceně je celý systém autorského práva zneužíván.

Samozřejmě jde o technologie. Rozvoj informačních technologií donynějška trápil zejména hudební a filmový průmysl, které se vydali na cestu donkichotského boje s Internetem. Nyní do podobné řeky vstoupil i Blount, a to tím nejtrapnějším způsobem.

Co právě čtu: Michele Boldrin, David Levine - Against Intellectual Monopoly

Against Intellectual Monopoly je výborná knížka, rozebírající dopady práv k duševnímu vlastnictví na schopnost a ochotu jedinců a firem inovovat a vytvářet nové produktivní myšlenky, a tím na hospodářský rozvoj. Než bych se sepisoval s ucelenou recenzí, odkážu raději na Knihožrútův blog, kde už jedna je, a zaměřím se na specifické body, které mě zaujaly.

Proto si nejprve přečtěte odkazovaný článek, a potom pokračujte zde.

Rozvojová pomoc ve prospěch amerických farmářů

Následující blog Williama Easterlyho ani nevyžaduje žádný komentář.

Zákon o rozvojové pomoci z roku 1961 říká, že prakticky veškeré potraviny sloužící pro zahraniční pomoc musí být vyrobeny a baleny v USA. ...

Zákon o obchodním loďstvu z roku 1936 nařizuje, aby nejméně 75% americké potravinové pomoci bylo odesláno na lodích plavících se pod americkou vlajkou. ...

Když se Bushova vláda pokoušela v roce 2008 přesvědčit Kongres, aby umožnil nakupovat 25% americké potravinové pomoci lokálně (aby mohly humanitární organizace dostat pomoc k lidem rychleji), Kongres tuto iniciativu rychle zamítl. ...

V dokumentu z roku 2003 se USAID (humanitární agentura americké vlády) chlubí, že "Hlavním beneficientem z amerických programů zahraniční pomoci byly vždy samotné Spojené státy. Téměř 80% kontraktů a grantů poskytnutých agenturou USAID jde přímo americkým firmám."

Rigidnější pracovní trh je lepší?

Člověk naivně uvažující o trhu práce by se mohl domnívat, že rigidní pracovní trh, znemožňující firmám propouštět, je pro zaměstnance lepší - když totiž přijde recese, lidé neztratí práci, protože se jich firma nemůže tak lehce zbavit. Empirické analýzy však jednoznačně ukazují pravý opak.

Vysvětlení je samozřejmě jednoduché - pokud firmy vědí, že bude velmi obtížné zaměstnance propustit, raději je vůbec nebudou najímat. Tím nejvíce trpí zejména ti hůře uplatnitelní. Data dokládají, že zatímco nezaměstnanost ve věkové skupině 25-55 let je v západní Evropě a v USA porovnatelná, západní Evropa je na tom mnohem hůře u lidí mladších 25 let a starších 55 let.

Methodenstreit

Tomáš Sedláček uveřejnil v Hospodářských novinách článek, ve kterém se opírá do používání matematického modelování v ekonomii. Na blogu iHned mu odpovídá Filip Pertold a já si dovolím jen několik poznámek.

Z článku Tomáše Sedláčka cítím, jako by autorovi unikala podstata používání rigorózních teoretických a kvantitativních metod v ekonomii. Zdá se, jako by věřil, že složitá matematika je přímo cílem těch, kteří ji v ekonomii používají.

Očekávání a inflace známek

Zatímco u malých dětí může mít dobrá známka udělená pouze za snahu motivační efekt, hrozí nebezpečí, že opakování takových postupů bude mít zcela opačné dopady - totiž že děti budou takové metody známkování do budoucna už očekávat a na dobrou známku si dělat nárok, i když tomu nebude výsledek odpovídat.

Ekonomové se na něčem shodnou

Proč se ekonomové v dnešní době rozcházejí jak v přístupech, tak i v doporučeních více než jindy, jsem vysvětloval dříve. Přesto však existují otázky, kde se ekonomové na odpovědích v podstatě shodnou. Greg Mankiw má ve své učebnici seznam, kde na prvních pěti místech jsou (v závorce procento ekonomů, kteří s daným tvrzením souhlasí):

Který ostrov v Karibiku je nejlepší?

Hledáme 5-6 denní dovolenou na březen. Který ostrov v Karibiku, případně místo na pobřeží Latinské Ameriky, je nejlepší, a proč?

Chceme si hlavně odpočinout, ale i něco vidět.

Nepřichází v úvahu: 1) Kuba (odsud je složitá doprava), 2) kterýkoliv stát, kam Slováci nebo Češi potřebují víza, která se nedají koupit po příletu na letišti, 3) Venezuela (tam už jsem byl).

Za rady a nápady budeme vděční. Nějaké tipy už máme, ale nechci je sem dávat, abych neovlivňoval.

Co právě čtu: John Kenneth Galbraith - The Nature of Mass Poverty

Tenká Galbraithova knížka vznikla ze série přednášek založených na Galbraithových zkušenostech z posice velvyslance USA v Indii. Galbraith v ní popisuje stav společnosti typické v rozvojových zemích, uvržené (alespoň podle něj) do začarovaného kruhu chudoby.

Galbraith vidí svět jako rozdělený do dvou ekvilibrií, ve kterých existují různá sebenaplňující se očekávání lidí. Chudé země jsou chudé, protože lidé v nich žijí ve stavu netečnosti (Galbraith používá pojem accommodation) - všichni kolem nich jsou chudí, a tak se ani oni sami nesnaží. Nashova rovnováha se udržuje tak, že jakákoliv snaha tento bludný kruh rozetnout naráží na neexistující instituce, bez kterých tato snaha nemůže přinést žádné výsledky.

Co chceme stimulovat?

Při návrzích opatření pro stimulaci domácí poptávky je dobré se nejprve podívat, jak se vlastně domácí poptávka vyvíjí. Protože čtvrletní účty za 4.čtvrtletí 2008 ještě nebyly zveřejněny, pokusme se chybějící čísla dopočítat z dat, která jsou dostupná na webu Českého statistického úřadu. Následující výpočty jsou jen hrubé kalkulace, takže budu rád, když je kdokoliv upřesní.

Meziročně vzrostlo HDP ve 4.čtvrletí reálně o 1,0 %, tedy z 908 mld. Kč v roce 2007 na 917 mld. Kč v roce 2008 (v cenách roku 2007). Za stejné období se však bilance zahraničního obchodu zhoršila o 30 mld.

Recese nám ničí časové řady

Hojně užívaným indikátorem v makrofinancích je agregátní price/earnings ratio (P/E), tedy poměr celkové hodnoty obchodovaných firem a jejich celkových zisků. Obvykle se pro výpočet používá nějaký široký index, například S&P 500.

TARP je mrtev, ať žije TARP!

Vzpomínáte si na přelom září a října 2008? V té době přišla tehdy ještě republikánská administrativa s rozsáhlým plánem výkupu špatných aktiv. Plán byl neprůhledný, špatně připravený, umožňoval přežít i velmi špatně řízeným finančním institucím a byl nakonec odvolán a nahrazen přímými investicemi do bank.

Republikánská administrativa v čele s Henry Paulsonem utratila zhruba polovinu vyhrazených peněz a druhou předala demokratům, kteří tak dostali šanci, aby s penězi naložili lépe.

Job market? Nestojí to za nic

Libor Dušek na Leblogu v listopadu popsal, jak funguje akademický trh s PhD absolventy v ekonomii.

Jak vypadá letošní trh? Nic moc. Univerzity ztratily hodně peněz ze svých investičních fondů a musí šetřit. Pokles finančních trhů postihl v tomto okamžiku hlavně soukromé školy, pro které jsou jejich nadační fondy klíčové. Některé dobře zajištěné instituce se sice snaží najímat agresivněji, vědomy si toho, že na poptávkové straně je menší konkurence, ale celkově to nabídku pracovních míst nezachrání.

Proč se v současné době ekonomové tak rozcházejí ve svých argumentech

Matěj Šuster upozorňuje na článek, který ve Financial Times uveřejnil Clive Crook. V něm autor analyzuje, proč se ekonomické předpovědi a doporučení v dnešní době tak rozcházejí. Crook dochází k závěru, že to je politikaření, které škodí věrohodnosti ekonomie. Jako příklady si bere Paula Krugmana, který si nebezpečně pohrává s myšlenkou protekcionismu, a Roberta Barra, který razantně odmítá poučky o účinnosti fiskální politiky:

Jak překládat free lunch?

V předchozím příspěvku jsem váhal s překladem spojení free lunch. Existuje obecně uznávaný a používaný překlad do češtiny pro známou frázi There is no such thing as a free lunch? Překládá se free lunch obvykle jako oběd zdarma? Nebo se český překlad ještě neustálil?

Pěkná je polská verze, která místo obědu používá pivo nebo klobásu. Pivo zřejmě pochází z IT prostředí.

Becker a Murphy o stimulačním balíčku a podobnosti s Českem

Gary Becker a Kevin Murphy nejsou z Obamova balíčku právě nadšení. Jejich poznámky přitom platí prakticky v nezměněné podobě i pro jakýkoliv stimulační program, který se rozhodne uskutečnit vláda v České republice.

Becker a Murphy shrnují svůj komentář do čtyř bodů.

Jak zkreslit statistiky - a to hned dvakrát

Když potřebujete vytvořit hrůzně vypadající graf a obáváte se, že by vám někdo mohl přijít na to, že jste si k výsledném efektu dopomohli nepěknou manipulací s daty, není zřejmě nad to, 'vhodně zvolit' data hned dvakrát.

Podobné 'dvojnásobně vhodné' volby dat se dopustil Barry Ritholtz při porovnávání současného růstu nezaměstnanosti s předchozími recesemi. Nezaměstnanost v USA v lednu 2009 vystoupala na 7,6%, čímž překonala maxima předchozích dvou recesí (i když je třeba říci, že předchozí dvě recese byly z hlediska nezaměstnanosti mimořádně mírné). Navíc nezaměstnanosti téměř určitě ještě dále poroste.

Měl by Andy Warhol platit autorské poplatky výrobci polévek?

Shepard Fairey se proslavil uměleckým ztvárněním Obamova portrétu z názvem Naděje (Hope), který doslova zaplavil Spojené státy v průběhu volební kampaně.

Nyní však Faireymu jeho radost poněkud zhořkla. Chce se s ním totiž soudit agentura Associated Press (AP), protože tvrdí, že plakát vznikl na základě fotografie, kterou pro ni pořídil fotoreportér Manny Garcia. Associated Press chce především vysoudit autorské poplatky.

Ekonomický citát pro dnešní den: Milton Friedman

One of the great mistakes is to judge policies and programs by their intentions rather than their results.

Milton Friedman (1975) The Open Mind

Jak je dobré míti v pořádku zahraniční obchod

Zsolt Darvas a Jean Pisani-Ferry se zabývají dopady finanční krize na riziko defaultu na vládní dluhopisy zemí Evropské unie. Jejich článek obsahuje následující velmi zajímavý graf. Ten vyjadřuje empirický vztah mezi rizikem defaultu jednotlivých zemí a stavem jejich běžného účtu platební bilance (relativně k HDP). Riziko defaultu je měřené pomocí swapů na úvěrový default (credit default swaps) - alespoň tedy vidíme, že ony proklaté CDS jsou i k nečemu dobré.

Graf porovnává jednotlivé země Eurozóny (plus staré členské země EU, které v Eurozóně nejsou) s novými členy EU, které členy Eurozóny nejsou. První skupina zemí je vyznačena modře (jsou v ní zahrnuty i Velká Británie a Švédsko), druhá oranžově (je v ní i Slovensko, protože v prosinci 2008 ještě členem nebylo).

Fiskální politika v průběhu Ztracené dekády - a poučení pro nás

Častým argumentem pro masivní fiskální stimulus v USA je snaha zabránit opakování japonské Lost decade. To implicitně naznačuje, že Japonsko fiskální politiku jako zbraň nepoužilo. Opak je pravdou - použilo, a ve větším rozsahu než nyní plánují USA. Buď však fiskální expanze nefunguje jako taková, nebo ji Japonsko použilo špatně.

Jak uvádí článek v New York Times, jen v průběhu let 1991-1995 japonská vláda vydala 2,1 bilionu dolarů na veřejné projekty. To je (relativně k velikosti obou ekonomik) násobně více než plánuje americká federální vláda.

Bojíte se předlužení? Emigrujte před ním!

Dubaj je dalším místem, kde můžeme očekávat prudký pokles cen nemovitostí.

V Dubaji žije 864 tisíc obyvatel s domácím občanstvím a 3,62 milionu přistěhovalců, včetně mnoha ze západní Evropy a USA. Řada z nich si koupila nemovitosti jako investiční příležitost a teď je nemohou splácet.

Politické riziko u cen automobilů

Politickým rizikem netrpí jen důchodový systém. V posledních měsících je zřejmě nejvolatilnějším aktivem starý ojetý automobil.

S novým rokem vstoupil v účinnost nový zákon, který zatěžoval převod starých automobilů novou daní ve výši až 10 tisíc korun. Tím se snížila tržní cena starých aut na nulu a lidé se jich začali narychlo zbavovat.

Neparkujte před hydrantem!

Dneska ve 3:30 ráno přijela do naší ulice odtahová služba, naložila zaparkované auto a odjela.

Poučení?

Neparkujte před hydrantem!

Tak trochu jiná Phillipsova křivka

Tyler Cowen zmiňuje ve svém článku v New York Times výzkum Christophera J. Ruhma:

Christopher J. Ruhm, ekonom na University of North Carolina v Greensboro, zjistil, že nárůst nezaměstnanosti o 1 procento vede k poklesu úmrtnosti o půl procenta.

Ekonomický citát pro dnešní den: Dambisa Moyo

Ohledně celebrit pracujících v oblasti politik pro Afriku Dambisa Moyo říká:

Američané by byli rozhořčeni, kdyby jim Amy Winehouse začala radit, jak ukončit hypoteční krizi. Nechápu, proč by Afričané neměli být znepokojeni ze stejných důvodů.

Dambisa Moyo, zambijská ekonomka

Data mining

Společnosti nabízející kreditní karty mají k dispozici ohromné množství statistických dat o transakcích, jejichž analýzou se snaží odhalit potenciální neplatiče. A s lepší a lepší výpočetní technikou lze zkoumat složitější a složitější vzorky chování.

Paradox úspor

Jednou z hlavních příčin, které podle keynesiánců prohlubují recesi a které odůvodňují použití fiskálních expanzí, je takzvaný paradox úspor. Téma je v dnešní době tak často diskutované, že stojí za to k němu sepsat pár myšlenek (o něž požádal Matěj).

Jak mechanismus, nazývaný paradox úspor, v jednoduchosti funguje? Lidé, obávající se krize, začnou více spořit (vzroste jim mezní sklon k úsporám). To ale znamená menší spotřebu, takže firmám klesnou tržby, musí propouštět zaměstnance, takže klesnou příjmy lidí a s nimi jak spotřeba, tak i úspory. Ačkoliv tak na začátku chtěl každý více spořit, nakonec se celkové úspory sníží. Kromě toho dojde k recesi, vyvolané pouhou obavou z horší budoucnosti.