Milton Friedman a povinná vojenská služba

V předešlém příspěvku o vytvoření Milton Friedman Institute jsem citoval výroky Caroline Herzenberg, které Milton Friedman evidentně leží v žaludku. Ekonomické nesmysly stranou, Herzenberg mimo jiné píše:

Milton Friedman was also mentor to the neocons who have dragged us into unnecessary wars as well as causing such economic destruction to our nation and other nations.

Je zajímavé, že Herzenberg naráží na válečné úsilí americké vlády a souvislost s Friedmanem. Ve skutečnosti se totiž Friedman významně zasloužil o omezení možností americké vlády vést války.

Milton Friedman Institute

Milton Friedman zemřel v listopadu 2006. Nyní chce univerzita vybudovat institut pojmenovaný na jeho počest.

Milton Fridman Institute by měl začít fungovat od podzimu 2008 a v podstatě zastřešovat výzkum, který je na pomezí současného Department of Economics, GSB a Law School. Sídlit bude v budově teologického semináře na půli cesty mezi departmentem a GSB.

Equity premium puzzle

Jednou z nevyřešených problémů finanční teorie je otázka, proč akcie mají dlouhodobě tak vysoké výnosy. Empirický fakt, který v roce 1985 jako jedni z prvních popsali Mehra a Prescott (The Equity Premium: A Puzzle) je dnes běžně označován jako equity premium puzzle.

Co je podstatou equity premium puzzle? Zatímco skutečný rozdíl výnosů mezi akciovým indexem a dluhopisy (akciová prémie) se v USA pohybuje dlouhodobě kolem 7%, standardní modely teorie oceňování aktiv generují prémii mnohem nižší - většinou méně než tři procenta.

Stát jako minoritní akcionář všech firem

Přestože stát nemusí vlastnit žádné akcie soukromých firem, je v podstatě největším minoritním akcionářem každé z nich.

Proč? Hodnota firmy pro akcionáře je současnou hodnotou všech budoucích částek, které firma akcionářům vyplatí - pro zjednodušení nechť to jsou dividendy. Stát si však z každé dividendy odkrojí daň. V konečném důsledku je tak stát minoritním akcionářem (bez hlasovacích práv), kde je výše podílu rovná průměrné daňové sazbě, kterou budou zatíženy budoucí vyplacené dividendy.

Z tohoto důvodu by mělo být v zájmu státu poskytnout potřebnou ochranu minoritním akcionářům, aby majoritní vlastníci nebo management nemohli vyvádět aktiva z firem jinými způsoby, které minoritní akcionáře (a tím i stát) poškozují.

Proč v České republice trvalo vytvoření takových zákonů takovou dobu? Milton Friedman říkal, že když se někdo snaží cizími penězi uspokojit cizí potřeby, je to ta nejhorší možná kombinace. A to je přesně situace státu, kterému na tom zkrátka moc nezáleželo.

V Eurovision song contest 2008 zvítězil Sovětský svaz

Jak dopadl letošní Eurovision song contest? V podstatě sem můžu okopírovat svůj názor z loňského roku - totiž že klíčovou roli hraje geografie.

Zatímco loni se spolčil Balkán a zvítězila Marija Šerifović ze Srbska, letos země bývalého Sovětského svazu ve velkém podpořily ruského zpěváka Dimu Bilana.

Z výsledků je patrné, že na první místo Rusa dali diváci z Izraele (s početnou ruskou menšinou), Estonska, Litvy, Lotyšska, Ukrajiny, Běloruska a Arménie. A to stačilo na vítězství.

Stejně jako loni si nazvájem hlasy dávaly balkánské země (tentokrát to na výhru nestačilo) a Skandinávci. V podstatě se dá říct, že pokud nejste z jednoho z těchto tří bloků, jsou šance na výhru velmi malé.

Z naší dnešní diskuse

"Co by se stalo, kdybychom vymysleli stroj času?" "To by bylo časově nekonzistentních mnohem víc věcí než jen měnová politika centrálních bank..."

Fixní náklady a benzínové pumpy

V ekonomice s perfektně pružnými cenami by se ceny měnily s každou drobnou změnou nákladů výrobců. Ve skutečnosti tomu tak není. Ceny jsou delší dobu němenné a následně přijde větši skok.

Proč tomu tak je? Se změnou cen jsou spojené fixní náklady - musí se připravit nové ceníky, podepsat nové smlouvy a změnit všechen reklamní materiál a obaly obsahující ceny. Kromě toho je řada marketingových kampaní zaměřená na určitou propagovanou cenu, takže změna může být ještě složitější. V ekonomii se pro tyto náklady vžil název menu costs, tedy náklady spojené s vytištěním nového jídelního lístku.

Obecně se má za to, že tyto náklady nemají z agregátního hlediska velké dopady. Vytisknout nový jídelní lístek moc nestojí. Jsou však výjimky.

V USA se cena benzínu přehoupla už přes 4 dolary. A starší benzínové stanice mají problém, protože mechanické čítače končí na 3,99 za galon. Podobně je i celková cena omezená na 99.99 dolarů, takže velké džípy nemohou natankovat plnou nádrž. S benzínem za 4 dolary zkrátka nikdo nepočítal.

Výměna stojanů není levná. Ale i kdyby o ni měl majitel zájem, je po výměnách obrovská poptávka, takže je čekací doba dost dlouhá.

Co zbývá? Řešení není tak složité. Majitelé budou muset vzít kalkulačky, nastavit cenu za půlgalon a celkovou částku násobit dvěma.

Zdržuje to, ale trocha matematiky nikdy neuškodí.

Via: Marginal Revolution

Vedlejší účinky: Džungle v Chicagu

Spisovatel Upton Sinclair se proslavil svými knihami, ve kterých se věnoval sociální nerovnosti v USA první poloviny 20.století. Asi nejslavnější je jeho kniha The Jungle, ve které chtěl upozornit na velmi těžké a nehygienické podmínky pracovníků na jatkách v Chicagu na počátku 20.století.

The Jungle vyvolala mezi čtenáři patřičné rozhorčení, nikoliv však takové, jaké Sinclair zamýšlel. Sinclair chtěl upozornit na podmínky, ve kterých museli zaměstnanci pracovat -- čtenáře však místo toho pobouřily nehygienické poměry, ve kterých se zpracovává maso, které následně kupují.

Kniha tak silně přispěla k uzákonění legislativy pro kontrolu potravin a ke vzniku Agentury na kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration).

Sinclair to později komentoval slovy: "Chtěl jsem zasáhnout srdce veřejnosti a místo toho jsem zasáhl žaludky."

Regulace podnikání a bankovního sektoru

V Británii v polovině 19.století nesměl podnikat každý a podnikání jako takové nebylo právem, ale výsadou. Podobně na tom byly i další země. To samozřejmě vytvářelo obrovské renty pro ty, kteří tuto výsadu měli.

Když se kolem poloviny 19.století začaly časy měnit a myšlenka svobodného podnikání získávala na síle, měli její odpůrci (kteří z velké části sestávali ze stávajících podnikatelů bránících se potenciální konkurenci) zásadní argument: Pokud by se podnikání umožnilo každému, vedlo by to k obrovským spekulacím, nestabilní ekonomice a soustavným krizím.

Dnes si ekonomiku bez svobodného podnikání již nedokážeme představit (respektive pamětníci socialistických časů si dobře vybavují, jak ekonomika bez svobodného podnikání vypadala). Zajímavé ale je, že stávající zastánci zpřísnění regulace bankovního sektoru argumentují přesně stejnými důvody.

Ano, mezi bankovním a běžným podnikáním existují rozdíly. Nicméně stejná argumentace odpůrců vybízí k zamyšlení.

LTCM, Bear Sterns a Fed

Někdy se zdá, že přísloví o tom, že na každého jednou dojde, má skutečně něco do sebe.

V roce 1998 padnul hedgový fond LTCM. Když už to vypadalo, že se začne krize šířit bankovním systémem, zorganizoval americký Fed záchrannou akci. Pozval všechny hlavní věřitele a přesvědčil je, aby se mezi sebou dohodli na záchraně fondu. Těžko říci, jakých přesvědčovacích prostředků Fed použil, ale každopádně uspěl - věřitelé společně do LTCM nalili peníze a fond převzali.

Jediný, kdo se odmítnul zúčastnit, byla banka Bear Sterns. Zlomyslní jazykové prorokovali, že jim to Fed jednou vrátí i s úroky.

Uplynulo skoro přesně 10 let a prorokové si musí mnout ruce. Do potíží se dostala sama Bear Sterns. Fed mohl Bear Stearns pomoci tím, že poskytne bance záruky (bylo by to špatné řešení, ale takových už bylo). Místo toho domluvil prodej Bear Stearns do rukou JPMorgan Chase a záruky poskytnul až novému vlastníkovi.

Prodej byl pro akcionáře bolestivý. Ještě v lednu se akcie Bear Stearns obchodovaly za 172 dolarů. Ben Bernanke prý navrhoval prodej za dolar za akcii, Bear Stearns nakonec ukecal 2 dolary a přestože obchod ještě nebyl dokončen, bude konečná cena někde kolem 10 dolarů.

Ve Fedu si musí mnout ruce.

Za peníze si štěstí nekoupíš. Nebo ano?

Ekonomická teorie říká, že užitek člověka se řídí jeho vlastní spotřebou statků, volného času a tak dále. Základní myšlenkou teorie relativních cen (což je základ moderní mikroekonomie) je předpoklad, že můj vlastní užitek nezávisí na tom, kolik spotřebovávají ostatní (nyní vynecháváme různé externality a nepřímé efekty).

Někteří ekonomové říkají, že tomu tak není a že osobní užitek závisí rovněž na tom, jak na tom jsou lidé kolem. V angličtině se pro tento jev vžilo označení Keeping up with the Joneses, tedy, volně přeloženo, Držet krok s průměrnou rodinou. Člověk z bohaté čtvrti, který používá omlácené auto, z něj má menší užitek než kdyby ten samý člověk používal auto tímž způsobem ve čtvrti chudé - prostě proto, že se cítí ve společnosti bohatších lidí subjektivně chudší.

University of Chicago bude mít novou knihovnu

Přes všechny vymoženosti elektronického skladování informací se knižní fond univerzity neustále rozrůstá, takže jsou potřeba nové skladovací prostory. Univerzita postaví novou knihovnu z 25-milionového daru, který nedávno získala.

Knihy se budou uschovávat v podzemí pomocí automatického systému, který je podobný tomu, jenž navrhl Kaplický pro svou pražskou knihovnu.

Otázkou je, jestli se moderní kupole na campus hodí. Ovšem vzhledem k tomu, že hned v sousedství stojí dost strašná Regenstein Library, to mnoho zhoršit nemůže.

Zdroj: University of Chicago

Nerovnoměrný růst vzdělání

Nedávno jsem psal o Mankiwově argumentaci, že vzrůstající příjmová nerovnost v USA souvisí se zpomalením růstu vzdělávání. Ten způsobuje, že dostatečně vzdělaných lidí je nedostatek, a tak roste prémie za vzdělání - mzdy na kvalifikovaných místech rostou rychleji než na těch nekvalifikovaných.

Mankiw argumentoval jen pomocí agregátních dat. Altonji, Bharadwaj a Lange na VoxEU nyní ukazují výsledky svého vlastního výzkumu na disagregovaných datech.

Výhody a nevýhody Facebooku

Facebooku jsem nepřišel na chuť. Přestože mám v seznamu stovku přátel, nenašel jsem důvod, proč Facebook nějak systematicky používat. Naopak jsem našel několik důvodů, proč Facebook nepoužívat, z nichž ten hlavní je, že vytváří další redundantní komunikační kanál, který zabíjí produktivní čas. Ze stejného důvodu ignoruju třeba Gmail chat (a poštu z Gmailu stahuju Thunderbirdem).

Několik z mých přátel si však v poslední době vyzkoušelo mnohem závažnější dopady Facebooku (pozitivní i negativní) než je zabitý čas.

Rostoucí ceny ropy zachraňují velbloudy

Přirozenou reakcí na stoupající ceny benzínu je hledání substitutů. V rozvinutém světě to mohou být úspornější auta nebo hromadná doprava. V těch méně rozvinutých zemích přicházejí v úvahu i neotřelejší způsoby.

V indickém státě Rajastán jsou to velbloudi. Tržní ceny velbloudů, které dlouhodobě pruce klesaly kvůli stále dostupnějším motorizovaným dopravním prostředků, se zase začaly zvyšovat. Tím se zvyšuje i motivace chovatelů velbloudy chovat.

Samozřejmě, že masový přechod od traktorů zpět k velbloudům by znamenal výrazný pokles produktivity v zemědělství, takže bude zřejmě lepší, když k němu nedojde. Ale se zdražujicí se ropou má velbloud určitě větší šanci najít si skulinu na trhu, ve které se dokáže uplatnit.

Slovensko, euro a inflace

Slovensko je na nejlepší cestě k přijetí eura - výměně slovenské koruny za euro může zabránit už jen prudká změna politického názoru nebo nečekaný finanční kolaps.

Ačkoliv Slovensko bude profitovat z mnoha výhod s eurem spojených, na jedno si budou muset Slováci zvyknout - na mnohem rychlejší změny cen. Ne při samotném přechodu na euro, tam bude dopad s největší pravděpodobností jen malý, ale dlouhodobě v průběhu příštích let.

Doteď cenová konvergence vůči západoevropským zemím probíhala prostřednictvím kurzové apreciace. Tento kanál se uzavře a k dalšímu přibližování bude moci docházet pouze pomocí úprav nominálních cen. Slováci to budou muset vzít jako hotovou věc - je to cena, kterou se rozhodli zaplatit.

Cena benzínu se začíná projevovat

Ceny benzínu se v USA za poslední čtyři roky více než zdvojnásobily.

Ceny 92-93 oktanového benzínu v Texasu (individuální záznamy, nikoliv oficiální statistika)

Zdroj: RandomUseless

.Zatímco v krátkém období je poptávka po benzínu poměrně neelastická (při zvýšení cen benzínu lidé sice mají tendenci jezdit méně, ale efekt je dost slabý), v dlouhém období je situace výrazně odlišná.

Projevuje se totiž vliv křížové elasticity poptávky - dlouhodobá poptávka po benzínu je elastická proto, že lidé vyměňují auta za efektivnější. To samozřejmě neudělají hned, ale pokud ceny benzínu rostou jako rostly v posledních čtyřech letech, je spotřeba vozidla při rozhodování o koupě nového vozidla důležitým faktorem.

Poslední čtyři roky stačily k tomu, aby se v USA zásadně změnila poptávka po vozidlech. Lidé vyměňují svá SUV za menší a úspornější (k tomu navíc přispívá i ekonomika stojící na pokraji recese) - a firmy se tomu přizpůsobují. K hitům patří Honda Fit, Toyota Yaris, Ford Focus, ale i hybridní Toyota Prius

Spotřeba prodávaných aut se stále ještě nevyrovná evropským poměrům - 7 litrů mimo město udávaných výrobcem je mezi nehybrydy špičkový výsledek. Zároveň to stíží pozici amerických automobilek, které dlouhodobě na spotřebu nehleděly tak jako japonské nebo evropské značky. Za dalších 10 let ale bude americký vozový park pravděpodobně o dost odlišnější než dnes.

Ekonomická renta z větrných elektráren

Investoři do větrných elektráren mají skvělý byznys. Ekologické dotace a zajištěné výkupní ceny na mnoho let dopředu udělaly ze stavby větrných elektráren výnosné podnikání.

Nyní se však karta poněkud obrací. Vhodných míst na stavbu větrných elektráren totiž v České republice není mnoho. To si začínají uvědomovat obce, do jejichž katastrů vhodná místa pro stavbu patří.

Z těchto obcí se totiž rázem stávají monopolisté s dominantní vyjednávací pozicí při vyjednávání s investory o stavbě dalších větrných elektráren. Ekonomická teorie ukazuje, že v takovém případě získá veškerou ekonomickou rentu (rozdíl mezi realizovaným a běžným ekonomickým ziskem) právě subjekt s monopolním postavením.

Jak to vypadá v praxi? Investoři musí obcím platit stále více za to, že smějí větrné elektrárny na jejich katastru postavit. Dnes to jsou už statisíce korun ročně za každou vrtuli.

Podle aktualne.cz se postup investorů nelíbí aktivistům, kteří slibování milonů korun označují za korupci. Ve skutečnosti se pouze jedná o transfer peněz ze státního rozpočtu do rozpočtů obcí stojících na větrných místech. Stát uměle vytvořil odvětví, ve kterém lze dosahovat abnormálních zisků. Tyto abnormální zisky nakonec musí nutně skončit v kapsách těch, kteří mají v rukou nejvzácnější zdroje - a těmi jsou v tomto případě povolení k provozu a vhodné místo.

Daně na benzín a populismus politiků

Skoro to vypadá, že Hillary Clinton a John McCain opisují od českých politiků. Oba totiž shodně prohlásili, že chtějí zabránit vysokým cenám benzínu tím, že dočasně zruší federální daň z benzínu. Ta v USA činí poměrně zanedbatelných 18,4 centu za galon, zatímco cena benzínu se například v Illinois pohybuje kolem 3,50 dolaru za galon.

Rady pro začínající ekonomy

Aneb jak se vydat po akademické dráze, výběr toho nejlepšího z internetu, vše pohromadě. Těm, kteří se lopotí s psaním, doporučuji Johna Cochrana.

Máte další tipy? Sem s nimi!