Globalizace a související liberalizace mezinárodního obchodu je celkově pozitivním jevem. Pravdou je, že ačkoliv je volný obchod z agregátního hlediska přínosný, mohou být skupiny lidí, které volný obchod poškozuje. Odpůrci volného obchodu argumentují, že volný obchod negativně dopadá zejména na málo kvalifikované lidi - převedením výroby do zemí s levnou pracovní silou může docházet ke ztrátám pracovních míst zejména u méně kvalifikovaných profesí, a méně kvalifikovaní lidé mají také větší problémy najít si nové zaměstnání. Pozitivní a negativní dopady volného obchodu na pracovní místa se měří neuvěřitelně obtížně. Vlivů na zaměstnanost totiž existuje celá řada - hospodářský cyklus a růst, trendy ve změnách poptávky po zboží nebo demografické trendy - a vyčlenit z nich vliv zahraničního obchodu je prakticky nemožné. Existuje celá řada studií s nejrozličnějšími výsledky a mnohé z nich jsou psané v podstatě na objednávku, jak to bývá u politicky citlivých témat. Ty seriózní vesměs říkají, že vliv zahraničního obchodu na zaměstnanost není věrohodně měřitelný.
Proti zahraničnímu obchodu nelze v USA příliš dobře argumentovat celkovou nezaměstnaností. Přes růst objemu zahraničního obchodu je nezaměstnanost dlouhodobě nízká a zaměstnanost má dlouhodobě rostoucí trend. Samozřejmě jsou regiony, které procházejí obtížnou strukturální proměnou - například Ohio - i zde se ale obtížně argumentuje, že se jedná o dopad volného obchodu - spíše se jedná o úpadek zastaralých průmyslových odvětví, kterých v historii proběhlo nepřeberně mnoho.
Odpůrcům volného obchodu tak zbývá v ruce jediný argument - zisky spojené s volným obchodem jsou nerovnoměrně rozděleny. To je po teoretické stránce možný argument, který je navíc podložen skutečností, že nerovnost v příjmech amerických domácností v posledních desetiletích výrazně narostla. Argument zní, že zatímco kvalifikovaní, bohatší lidé si výrazně polepšili, nekvalifikovaným (a spíše chudším) zaměstnancům nerostly kvůli zahraniční konkurenci mzdy dostatečně rychle.
Christian Broda a John Romalis z University of Chicago se rozhodli, že se blíže podívají na oficiální statistiky a ověří, jak to se změnami nerovnosti skutečně vypadá. Výhody plynoucí z volného obchodu totiž nejsou jen v podobě vyšších příjmů, ale i v podobě poklesu cen spojených s efektivnější výrobou a směnou zboží.
Ve svém článku [pdf] analyzují výdaje amerických domácností. Mají k dispozici vzorek několika desítek tisíc domácností a u nich veškeré položky spotřebního zboží, které tyto domácnosti nakoupily v průběhu určitého období. Úroveň detailu je mimořádná - data jsou získaná tak, že domácnosti skenují čárový kód každého výrobku, který zakoupí, a k nim se přiřazují ceny, za které domácnosti zboží nakoupily.
Data nejsou úplně dokonalá, řada věcí v nich chybí, protože například služby nebo některé výrobky nemají čárové kódy. Ale pro potřeby zkoumání vlivů volného obchodu je to dobrý datový zdroj. Navíc další ceny (v již méně detailní podobě) mají autoři z jiných zdrojů.
Broda a Romalis zkoumají rozdíl v příjmech mezi 90-procentním a 10-procentním kvantilem příjmového rozdělení a ukazují, že zatímco rozdíl v příjmech se za poslední dvě desetiletí výrazně zvětšil, rozdíl v reálné životní úrovni se téměř nezměnil. Jak je to možné? Za prvé, chudší domácnosti vydávají větší část svých příjmů na spotřební zboží (zatímco bohatší relativně více utrácejí za služby). Ceny spotřebního zboží, zejména díky volnému obchodu, však rostly mnohem pomaleji než ceny služeb. Zadruhé, chudší domácnosti kupují většinou spotřební zboží nižší kvality, jehož ceny (opět hlavně díky levnějším dovozům) opět rostly mnohem pomaleji než ceny kvalitního zboží. A konečně chudší domácnosti vydávaly větší podíl svých příjmů na nové produkty, které se v oficiálních cenových statistikách neobjeví. Díky podprůměrnému růstu cen vlastního spotřebního koše rostla životní úroveň chudších domácností rychleji, než vyplývá z oficiálních statistik, které používají průměrný spotřební koš.
Broda a Romalis se díky detailním datům rovněž pokusili určit, jakou roli v tomto případě hraje obchod s Čínou. Vyšlo jim, že obchod s Čínou se na výše uvedeném skrytém zvyšování životní úrovně podílí z jedné třetiny.
Na závěr je třeba podotknout, že například rozdíl mezi 99-procentním a 10-procentním kvantilem se spolehlivě zvětšil i po započtení zmíněných skrytých trendů, prostě proto, že příjmy horního procenta obyvatel rostly ještě mnohem rychleji. Přesto studie ukazuje, že vliv volného obchodu na nerovnost jsou menší, než vyplývá ze standardních příjmových dat.
Žádné komentáře:
Okomentovat