čtvrtek 6. května 2010

Řecko - kam až sahají počátky současných problémů?


Současná řecká katastrofa je ukázkou toho, jak je možné odsouvat problémy, vytvořené příšernou hospodářskou politikou, po několik desetiletí do budoucnosti - a to pomocí kumulování vládního dluhu, masivních subvencí z evropských fondů, falšování vlastních statistik i nízkých úrokových měr, které Řecku v podstatě spadly z nebe po vstupu do eurozóny.

Falšování i nízké úrokové míry však přišly až v okamžiku, kdy už Řecko v problémech bylo. Pro pochopení toho, jak se Řecko do potíží dostalo, je potřeba jít až do 70.let, kdy se Řecko zbavilo vojenské diktatury. Skutečným hrobníkem Řecka byl prakticky bezpochyby Andreas Papandreou a jeho první vláda v letech 1981-89. O tom, jak se této vládě podařilo zvýšit státní dluh, píše například Pavel Kohout. Tady se podíváme na širší ekonomickou perspektivu.
V roce 1974 v Řecku padl autokratický polovojenský režim a nastoupila demokratická vláda. Z ekonomického hlediska to nebyl žádný velký úspěch - kombinace ropných šoků a neochoty k hospodářským reformám (zejména odstraňování přebujelé státní kontroly) vedla k tomu, že Řecko nenastartovalo očekávanou cestu k demokratické prosperitě.

Skutečný rozvrat přišel ale až s Papandreouem v roce 1981. Papandreouově vládě se během osmi let podařila naprosto nevídaná věc - zarazila hospodářský růst, a to přesto, že provozovala nebývale expanzivní monetární i fiskální politiku. Míra inflace vzrostla na 20% ročně. Průměrný vládní deficit vysoce přesahoval 10% HDP, a to i přes neustále rostoucí transfery z EU, které přesáhly 4% HDP. I přesto, že ekonomika prudce zpomalila růst, se nepodařilo odstranit schodky běžného účtu platební bilance.

Vytvořit takto destruktivní hospodářskou politiku je svým způsobem umění. A dalo by se říct, že všechno, co následovalo po Papandreuovi, už je jen jeho dědictvím - další vlády už jen před sebou tlačily nahromaděné problémy (ne že by je to nějak šlechtilo, do řešení problémů se nechtělo ani jedné z nich).

Podívejme se na některé grafy. Dobrým zdrojem informací je článek, který publikoval George Alogoskoufis v Economic Policy - nazvaný The Two Faces of Janus: Institutions, Policy Regimes and Macroeconomic Performance in Greece. Článek vyšel v roce 1995, takže obsahuje jen data do roku 1993, ale o ta nám právě jde.

Následující graf zachycuje, jak si Řecko vedlo v porovnání s ostatními zeměmi OECD - vykreslena je rozdíl v inflaci mezi Řeckem a průměrem OECD a rovněž rozdíl v růstu HDP.

Greece - OECD, GDP growth and inflation

Rozdíl v míře inflace a růstu HDP mezi Řeckem a průměrem zemí OECD
Zdroj: Alogoskoufis (1995) The Two Faces of Janus: Institutions, Policy Regimes and Macroeconomic Performance in Greece [JSTOR, volná kopie]

Až do poloviny 70.let rostlo Řecko mnohem rychleji než ostatní vyspělé země. Pak už se růst zpomaluje, a v 80.letech už Řecko na ostatní země jasně ztrácí. Inflace se přitom v 80.letech vymyká kontrole.

Podobný obrázek zachycuje i následující graf, tentokrát je míra inflace a nezaměstnanost uvedena v absolutních číslech. Nezaměstnatnost na začátku 80.let vzrostla k 9% a už neklesla.

Greece - Inflation and unemployment

Míra inflace a nezaměstnanost v Řecku
Zdroj: Alogoskoufis (1995) The Two Faces of Janus: Institutions, Policy Regimes and Macroeconomic Performance in Greece [JSTOR, volná kopie]

Běžný účet platební bilance se obvykle vyvíjí proticyklicky - v expanzích se zhoršuje, zatímco v recesích se zlepšuje. Řecko však dokázalo produkovat obrovské schodky běžného účtu i v průběhu recese.

Greece - current account

Vývoj běžného účtu platební bilance v Řecku
Zdroj: Alogoskoufis (1995) The Two Faces of Janus: Institutions, Policy Regimes and Macroeconomic Performance in Greece [JSTOR, volná kopie]

A konečně se dostáváme i k veřejným financím. Schodek vládního rozpočtu se až do roku 1974 držel v rozumných mezích. Demokratické vlády v 70.letech schodek navýšily, přesto ho držely ještě na udržitelných 4% HDP. První rok, kdy přišel Papandreou k moci (1981) schodek vyletěl na 9% HDP, a to byl teprve začátek. V roce 1989 už činil těžko uvěřitelných 18% HDP, a k tomu je potřeba přičíst další 4% HDP, které vláda dostávala jako transfery z Evropských společenství.

Greece - deficit

Schodek vládního rozpočtu v Řecku
Zdroj: Alogoskoufis (1995) The Two Faces of Janus: Institutions, Policy Regimes and Macroeconomic Performance in Greece [JSTOR, volná kopie]

Není divu, že tak vysoké schodky znamenaly obrovský nárůst vládního dluhu.

Greece - debt

Vládní dluh v poměru k HDP v Řecku
Zdroj: Alogoskoufis (1995) The Two Faces of Janus: Institutions, Policy Regimes and Macroeconomic Performance in Greece [JSTOR, volná kopie]

Nejhorší na tom všem je, že Papandreuova vláda svým utrácením zahnala do kouta nejen sebe, ale i všechny následující vlády. Zatímco v roce 1980 činily úrokové splátky vládního dluhu 2,4% HDP, v roce 1990 to bylo již 12% !!! To je samozřejmě pro zemi s poměrně nízkou výkonností a malou ochotou k tvrdým reformám téměř neřešitelný problém.

Nicméně jak již bylo řečeno - stále rostoucí unijní dotace, příchod eura a s ním spojených nízkých úrokových sazeb a také švidlování se statistikami umožnily Řecku přežívat ještě další dvě dekády. Říká se, že recese odhalí ty podnikatelské plány, které stojí na vodě. Ta současná recese odhalila i ten řecký.

3 komentáře:

  1. mam obavy, aby to u nas v cechach nedopadlo podobne. tady v recku je to opravdu sila a lidi za tyhle chyby budou platit jeste desitky let. muzu se zeptat, kde cerpas, krome uvedenych odkazu info??

    OdpovědětVymazat
  2. Tenhle seznam uz je opravdu stary, takze se ponekud obmenil, ale zaklad je stejny:
    http://pinus.bloguje.cz...enani.php

    OdpovědětVymazat
  3. konecne si niekto s tym dal pracu. ale jedna vec mi nesedi - podla posledneho grafu bol celkovy dhl v roku 1992 120%, ale pred rokom niekde okolo 100%. Nechce saq mi verit, ze grecko malo take rasty (nieto este prebytky), ze by za 15 rokov ten dlh tak zrazilo. Ci...?

    OdpovědětVymazat