neděle 9. května 2010

Zotročení kapitálu podle komunistických představ


Ano, skutečně mám na mysli zotročení kapitálu, ne zotročení kapitálem.

Rozhovor s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem je celkem nezajímavý, až na pár výjimečných momentů. V nich Vojtěch Filip hovoří o dlouhodobých ideálech své strany.

A.cz: To se ale bavíme o technických věcech. Já se ptám spíš na to, zda vy vnímáte vaši stranu jako komunistickou?

Ano. Protože usiluje o důstojný život celé společnosti. Ty výhody nejsou jen pro ty, kteří na to mají, ale i pro ty, kteří například nemohou pracovat kvůli nemoci nebo stáří. A druhá podstatná věc v té komunistické myšlence je, že výrobní prostředky mají sloužit všem občanům, nikoliv jen vyvoleným jednotlivcům. [zvýraznění přidáno]

Komunistická myšlenka sice zní hezky, ale má vážný problém. Začíná totiž od konce - od předpokladu, že nějaké výrobní prostředky (kapitál) máme, a ty nám bude sloužit.
To je však ta snadná část. Využívat existující kapitál umí každý. Mnohem obtížnější je výrobní prostředky vytvářet a udržovat.

A to je přesně to, na co socialistický experiment po ekonomické stránce dojel. Nepodařilo se mu vyřešit, kdo bude kapitál tvořit (a přitom obětovat část současné spotřeby) a kdo se o něj bude starat. A Vojtěch Filip ukazuje, že komunisté tento problém stále ještě nevyřešili - či lépe řečeno, zcela ho ignorují. Takhle se ale z ekonomického hlediska nikam nedostanou.

Komunisté jsou v otázce symbiózy kapitálu a práce vůbec poněkud v kleštích. K tomu, aby lidé mohli více spotřebovávat a přitom méně pracovat, je zapotřebí více kapitálu. Jenže kapitál je komunistický nepřítel číslo jedna. Jak z této schizofrenie ven? S tím si doposud neporadili.

Nic proti nádherným komunistickým ideálům. Kdo by nechtěl, abychom se všichni měli dobře. Jenže komunisté nedávají návod na to, jak se do tohoto stavu, kdy máme dostatek kapitálu, který můžeme zotročit, dostat. Jediný návod, který dávají, je ten, jak v takovém ideálním stavu začít a jak ho postupně zlikvidovat.

2 komentáře:

  1. neviděl bych v tom ekonomický problém, spíš sociální a humanitní, lidé se přece mohou vzdát určité částí spotřeby své spotřeby pro to aby se tvořila nový kapitál a pak si vyberou mezi sebou pár lidí, kteří ho budou poctivě rozvíjet a výsledky které takový kapitál přinese spravedlivě rozdělovat mezi ostatní, aby se měli všichni lépe. Problém je asi často v tom, že Ti lidé, kteří se o něj mají starat a ta masa ostatních si po čase začnou nedůvěřovat, závidět a pak začnou problémy. Dále samozřejmě i v tom přerozdělování.

    Komunismus tady podle mě s námi bude stejně tak dlouho jako kapitalismus. Ideově je komunismus fascinující věc nabízející pro tu nejchudší část celého lidstva (která na zemi bohužel převažuje) světlo na konci tunelu. Jak to pak v praxi dopadá je druhá věc.

    OdpovědětVymazat
  2. Komunismus je fascinující věc asi ve stejném smyslu, jako krádež či znásilnění. Násilím si od někoho něco vzít, aniž bychom se ptali na jeho názor je prostě zlo. Něco jiného je samozřejmě dobrovolná charita, ke které se člověk svobodně rozhodne a od které rovněž může kdykoli odstoupit. O tom však politický komunismus není.
    Komunismus je nefunkční z ekonomického hlediska (chybí motivace, nemožnost kalkulace a následné alokace) i z morálního hlediska (víra, že mám právo na produkty práce jiného a naopak že nemám právo na produkty své vlastní práce); proto vidíme v historii tak málo dobrovolných komunistických komunit (hippies kampy, hare krishna, kibbutzy) a tolik násilných komunistických revolucí.

    OdpovědětVymazat