úterý 27. ledna 2009

Toyota Prius a patentování jako o život


Toyota představila novou řadu svého hybridního vozu Prius, přičemž se mluvčí českého zastoupení Toyoty pochlubil:

Během vývoje nového priusu podala Toyota žádost o registraci více než tisíce patentů, což dokládá počet technických inovací na novém voze.

Opravdu se jedná o tak převratnou modernizaci, že obsahuje tisícovku nově vyvinutých věcí, které jsou natolik novátorské a jedinečné, aby ospravedlňovaly udělení patentu, tedy monopolu na používání myšlenky?

Opravdu je tato tisícovka žádostí o patenty něco, čím by se měla naše společnost chlubit, protože to ukazuje jedinečný přínos Toyoty k rozvoji našeho vědeckotechnického poznání? Nebo naopak tato tisícovka potenciálních patentů naší společnosti škodí, protože v příštích zhruba dvaceti letech zabraňuje všem, kdo by chtěli tyto myšlenky využít (i kdyby je třeba vyvinuli naprosto samostatně) v jejich použití bez předchozí dohody s Toyotou?

Dokázali byste to odhadnout?

Před nedávnem jsem dočetl knížku Against Intellectual Monopoly, kterou napsali dva výborní ekonomové, Michele Boldrin a David Levine. Autoři této knížky mají o odpovědích na výše uvedené otázky jasno, a podařilo se jim posunout i mé názory o dobrý kus směrem k těm svým. Příspěvek o této knížce bude v dohledné době následovat.

3 komentáře:

  1. Dobrý den,

    patenty jsou zvláštní a rozporuplná oblast, takže na Váš další článek se těším, sám si totiž nedokáži udělat žádný názor a plynule kolísám od naprosto odmítavého přístupu reprezentovaného u nás např. Liberálním institutem až po relativní vstřícnost.

    Rozumím například dobře obavě, že některé obory jako farmaceutický průmysl, kde je drahý vývoj a levná následná produkce, by bez patentů měly velké problémy (a je to hezky vidět právě na generických lécích) -- a z toho by plynul pokles investic do výzkumu a vývoje, protože by byly řádově méně výhodné.

    Na druhé straně jsem četl, že IBM rutinně patentuje úplně všechno (za obrovské peníze), aniž by patentové poplatky vymáhala -- jen se chce vyhnout situaci, že by je někdo vymáhal po ní. Zde tedy zjevně představují patenty obrovskou nákladovou položku.

    Takže už jsem zvědav na argumentaci Boldrina a Levineho :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Elvis: z čehož vyplývá, že principielně nemusí být patentování špatné, problém je pouze ve využití a zneužití těmi, kteří s nimi umí nakládat.
    Stálo by zato revidovat roli provtního výzkumu a aplikovaného výzkumu. Pokud se bude chovat jako komerční subjekt, pochopitelně bude mít strach o ekonomickou existenci. Zase ty zatracené peníze... Ovšem použít bez rozmyslu druhý pól - např. znárodnění, nebo 100% dotace taky nemusí být zcela funkční. Opět to ale je problém zneužití lidmi.
    Takže cokoliv uděláme, cokoliv vymyslíme, nebo vyrobíme, se dá využít i zneužít. Lhostejno kolik tisíc zákonů a nařízení bude. Pokud nebudou v lidech vybudované společenské normy a zábrany, bude možné zneužít kdeco. Chamtivě těžit na uměle vypjaté diferenciaci trhu. Patenty jako takové nejsou chybou v definici intelektuálních hodnot. Chybou je ztráta zábran při jejich zneužití. Je to ale mnohem hlubší problém. Je to zkrat v soužití lidské společnosti. Konkrétní lidi=deprivanti jsou ten problém, ne patenty.

    OdpovědětVymazat
  3. Kolem téhle knihy se na mises.org rozproudila pořádná diskuse. Libertarián proti libertariánovi na život a na smrt :D
    http://blog.mises.org/blog/
    Článků tam je víc než dost, pro i proti. S přečtením komentářů to je tak na týden + pokračování na www.lewrockwell.com

    OdpovědětVymazat