Ekonomické číslo pro dnešní den: Koncentrace bohatství v Rusku a v USA

Přestože nerovnost příjmů a koncentrace bohatství v USA v posledních desetiletích rostla, ani zdaleka se nevyrovná situaci v Rusku:

Podle časopisu Forbes existovalo mezi Rusy 87 miliardářů, jejichž majetek dohromady činil 471 miliard dolarů, což je po Spojených státech amerických druhé nejvyšší číslo. Jejich čisté jmění však představuje zhruba třicet procent HDP Ruska, zatímco 469 amerických miliardářů se na HDP Spojených států podílí pouze asi deseti procenty.

Aleh Tsyvinski a Sergei Guriev

Pokud hledáme nejvyšší příjmovou a majetkovou diferenciaci, USA a rozvinuté státy vůbec jsou špatný tip. Nejvyšší diferenciace je většinou v chudých zemích.

Citovaný odstavec je z výborného komentáře uveřejněného v českém překladu na kavarna.idnes.cz, kam idnes.cz umísťuje mimo jiné články publikované v zahraničním tisku.

Mimochodem, Aleh Tsyvinski učí na Harvardu a je mimo jiné výborným teoretickým ekonomem.

Technologický pokrok

Jak píše Lupa.cz, počet telefonních linek provozovaných SPT Telecom / Český Telecomem / Telefonicou O2 poklesl pod 2 miliony (a to je ten počet ještě pravděpodobně nadsazený):

Zdroj: Lupa.cz

A co na to cech pokladačů telefonních linek? Nic - stejně jako v případě každého jiného upadajícího odvětví naleznou práci jinde.

Vzdělání a nerovnost příjmů

V posledních desetiletích v USA výrazně narostla příjmová nerovnost. Část nárůstu lze jistě vysvětlit růstem globalizace - vzácný špičkový talent jednotlivců je nyní využitelný v mnohem masovějším měřítku, a protože špičkoví jedinci mají mimořádnou vyjednávací sílu (v podstatě monopol na svůj talent), jsou schopni sklidit většinu z ekonomických rent, které jejich talent vytváří (není teď důležité, jak taková špičkovost vypadá, každopádně musí nabízet něco, co nemůže nabídnout nikdo jiný).

Gregory Mankiw ve svém článku v New York Times přináší jiné vysvětlení, kterým se detailně zabývají Claudia Goldin a Lawrence F. Katz ve své knize The Race Between Education and Technology. Mankiw poukazuje na porovnání technologického rozvoje s rozvojem vzdělávacího systému.

Mexické drogové kartely hledají zaměstnance pomocí letáků a reklamy

Před rokem a půl vyhlásil mexický prezident Felipe Calderón politiku tvrdého postupu proti drogovým kartelům. Od té doby dochází k častým krvavým střetnutím mezi armádou a ozbrojenými složkami mexické mafie.

Úspěchy nové politiky jsou smíšené a drogové kartely zároveň inovují způsoby boje. Jednou ze strategií je demoralizování nepříliš dobře placených mexických vojáků. Zeta, ozbrojená složka jednoho z kartelů, vyvěšuje transparenty a rozdává letáky, ve kterých hledá "nové zaměstnance". Reklamy drogového kartelu nabízejí podobné věci jako reklamy běžných firem:

Los Zetas tě chtějí, ať už jsi voják nebo vysloužilý voják. Nabízíme dobrý plat, stravu a rodinné výhody. Už se nenech ponižovat a nehladov. My tě nebudeme krmit instantní nudlovou polévkou.

Jiné z reklam zase slibují životní pojištění (to se při práci pro mafii může hodit), bydlení pro rodinu a auto dle vlastního výběru. Prostě podobné věci jako nabídka pro střední manažerskou pozici.

Samozřejmě podobná nabídka zaměstnání z úst mafie není právě věrohodná a slouží spíše k demoralizaci armády. Ale není bez zajímavosti, že se mafie uchyluje k podobným strategiím jako firmy při hledání zaměstnanců. Asi si zjišťovali, co funguje :-)).

Via Marginal Revolution

Jak moc se lidem líbí daně?

Prakticky nezpochybnitelná věta z blogu Bohuslava Sobotky:

Velká část občanů je navíc (navzdory intenzivní masáži některých médií) trvale ztotožněna s principem, že bohatší mají platit vyšší daně (i prostřednictvím vyšších sazeb).

Toto tvrzení zaslouží rozbor. Dalo by se totiž ještě více zobecnit. Ve skutečnosti by prakticky všichni chtěli, aby daně platili všichni ostatní, jen ne oni sami.

Nekonečný růst

Kritikové koncepce dlouhodobého hospodářského rozvoje poukazují na to, že trvalý (podle kritiků rozuměj nekonečný) růst na konečné Zemi není možný:

Konec představ o nekonečném lineárním růstu výroby a spotřeby na konečné Zemi. Doktrína nekonečného růstu v konečném systému je doktrínou katastrofy.

Joe Costello v překladu Jindřicha Kalouse

Podobně uvažující autoři zřejmě smýšlejí o hospodářském růstu v intencích socialistického světa milionů tun oceli a koksu. Hospodářský produkt a tedy i hodnota spotřeby však (naštěstí) nejsou nejsou primárně o vyrobeném objemu, ale o užitečnosti výrobků. A v rozvinutém světě to dnes do velké míry znamená růst kvality.

Německá verze vývozu nezaměstnanosti

O vývozu nezaměstnanosti se mluví zejména v souvislosti s historickými epizodami, kdy se jednotlivé země snažily zlepšit svou exportní pozici pomocí záměrných devaluací měny, tarifních či netarifních opatření, s cílem pomoci domácím odvětvím na úkor zahraničních (politika ožebračení souseda - beggar my neighbor policy).

Zatímco ve výše uvedeném případě se jednalo o vývoz nezaměstnanosti jen obrazně, Německo nyní dotáhlo tuto strategii do zcela reálné podoby. Jeden z historicky nejlepších exportérů nalezl nový vývozní produkt - své nezaměstnané.

Zemětřesení v Chicagu

Jižní Illinois v pátek ráno kolem 4:40 zasáhlo zemětřesení o síle 5.2 stupně Richterovy stupnice. Nedošlo k žádným zraněním, ale otřesy byly údajně cítit i v Chicagu:

Mnoho lidí v oblasti Chicaga bylo probuzeno třesoucími se okenními tabulkami a posouvajícím se nábytkem.

A my jsme všechno klidně prospali.

Programátoři, testeři a špatný motivační program

Na webu Worse Than Failure přinášejí anekdotickou příhodu o tom, jak jedna nejmenovaná firma chtěla motivovat své programátory a testery k lepší práci.

Firma oznámila, že za každou chybu, kterou tester odhalí a programátor následně opraví, dostane každý z nich 10 dolarů.

První den začali testeři a programátoři tvrdě pracovat na hledání a opravování chyb. Když viděli, že jim byly prémie skutečně připsány, pracovali druhý den ještě tvrději. Třetí den ale přišli na to, že když vytvoří koalici mezi programátorem, který v rámci "vylepšování kódu" zanese do programu "omylem" chybu a testerem, který ji "odhalí", může programátor chybu následně lehce opravit a oba si přijdou na své. Čtvrtý den objem odměn dramaticky narostl. Pátý den na to management přišel a motivační program zrušil.

Pokud zavedete v ekonomickém systému změnu, musíte počítat s tím, že se dočká odezvy v chování jedinců. V makroekonomii to vyjadřuje Lucasova kritika.

Kalouskův návrh daňového systému

Ministr financí Miroslav Kalousek představil návrh nového systému daně z příjmů fyzických osob. Podstatou je superhrubá mzda, ze které se bude odvádět jedna superdaň, zahrnující daně placené zaměstnavatelem, zaměstnancem, i sociální pojištění.

Tomáši Sedláčkovi se návrh líbí, protože činí daňové odvody mnohem přehlednějšími. Přehledné a jednoduše vypočitatelné daně jsou prospěšné všem, možná s výjimkou politiků, kteří se bojí toho, že si lidé najednou uvědomí, kolik ve skutečnosti státu odvádějí.

Pomáhat a chránit

Před několika dny jsem zaregistroval kampaň na novou image Policie ČR propagovanou heslem Pomáhat a chránit. Chvíli mi vrtalo hlavou, odkud ten slogan znám...

No jistě. Vídám ho každý den. We serve and protect. Chicago Police Department.

Světové ceny surovin a krádeže barevných kovů

Standardní beckerovský model kriminality předpovídá, že pachatelé budou mít vyšší motivaci k páchání trestných činů pokud je nižší pravděpodobnost dopadení, nižší očekávaný trest, vyšší očekávaný užitek plynoucí z trestné činnosti a nižší náklady příležitosti.

Strmě rostoucí ceny surovin a drahých kovů na světových trzích poskytují jedinečný exogenní šok pro zkoumání elasticity krádeží drahých kovů vzhledem k očekávanému užitku.

Beckerův model opravdu funguje. V Clevelandu se rozmohly krádeže mědi. Ve Velké Británii zase zloději začali rozebírat olověné střechy na kostelech.

Jak se pojem tunelování dostal do odborné ekonomické literatury?

Slovo tunelování (tunneling) se v anglické odborné ekonomické literatuře objevilo někdy kolem roku 2000 a o jeho zpopularizování se pravděpodobně nejvíce zasloužili Andrei Shleifer, Rafael La Porta, Florencio Lopez-de-Silanes, Simon Johnson a Robert Vishny dvojicí článků Tunneling a Investor protection and corporate governance publikovaných v roce 2000 v American Economic Review a Journal of Financial Economics.

Ke cti autorům slouží, že nezatajili český původ slova:

In this paper, we use the term "tunneling", coined originally to characterize the expropriation of minority shareholders in the Czech Republic (as in removing assets through an underground tunnel), to describe the transfer of assets and profits out of firms for the benefits of those who control them.

Johnson, La Porta, Lopez-de-Silanes, Shleifer: Tunneling (2000, AER)

Google Scholar dnes na slovo tunneling nalezne stovky ekonomických článků.

Levitt skončil jako editor JPE

Steven Levitt oznámil, že po osmi letech končí na pozici editora Journal of Political Economy.

V článku na Freakonomics blogu k tomu píše několik zajímavých údajů. Za osm let zamítl téměř 2000 článků, akceptoval jich pouze zhruba 100. To jen pro představu, jak to chodí.

Levitt odhaduje, že finanční hodnota článku v JPE (v podobě lepších kariérních vyhlídek) je zhruba 100 tisíc dolarů. Lidé mu prý občas za publikaci nabízeli úplatky převyšující 50 tisíc dolarů.

Častější výskyt leukémie v okolí jaderných elektráren?

Vědecký výzkum lze provádět dvěma způsoby. Buď máme k dispozici teorii poskytující predikce, které chceme empiricky nebo experimentálně ověřit, nebo při empirickém výzkumu nalezneme zajímavou závislost, a potom se snažíme najít logické zdůvodnění podložené teoretickou argumentací - což může v případě neexistence odpovídající teorie vést až k formulaci teorie nové. Empirie a teorie jdou zkrátka ruku v ruce.

Před časem vzbudil i u nás pozornost článek P. Bakera a D. Hoela zkoumající výskyt leukémie v okolí jaderných elektráren [abstrakt, placená plná verze]. České shrnutí vyšlo na blogu Respektu. Článek samotný nezkoumá žádná data - jedná se o metaanalýzu, tedy shrnutí a souborné vyhodnocené předchozích studií. Přestože jsou autoři se závěry velmi opatrní, nebránilo to řadě lidí v tom, aby studii prezentovali jako důkaz kauzálního vlivu jaderných elektráren na výskyt leukémie.

Kam směřuje ekonomický výzkum?

Andrew Oswald a Hilda Ralsmark zkoumali životopisy mladých asistentů [článek v pdf] na desítce nejlepších ekonomických kateder v USA. Cílem bylo získat hrubou představu o tom, jakým směrem se ubírá potenciální elita ekonomického výzkumu.

Výsledek? Jednoznačně převažuje empirický výzkum. Mezi nejčastější obory se řadí makroekonomie, ekonometrie a labor economics (první dvě oblasti asi nejsou překvapivé, protože se jedná o nejširší oblasti zastoupené v žebříčku, třetí labor economics si už delší dobu buduje silnou pozici).

Má smysl podle výše uvedeného žebříčku orientovat svoje PhD studium? Pokud ano, jak? Je správnější interpretovat silné oblasti jako obory, o které je zájem a na které je tudíž správné se orientovat, nebo naopak hledat mezery na trhu?

Správná odpověď je, že je to celkem jedno. Pokud máme výše uvedenou informaci k dispozici všichni, tržní nabídka se po určitém čase přizpůsobí poptávce. Nejlepší je zůstat při tom, kde cítíte vlastní komparativní výhodu.

Rok 2008 z pohledu roku 1968

Na webu Modern Mechanics vyhrabali předpověď z roku 1968 o tom, jak má vypadat život v roce 2008.

Nejlepší přesné odpovědi? Ta první se týká způsobů placení.

Kreditní karty se používají k placení všech účtů. Pokaždé, když něco koupíte, je číslo karty vloženo do centrálního počítače, který vyřídí odečtení příslušné částky z bankovního účtu.

Švédský model regulace prostituce

Názory na způsob regulace prostituce se liší. Některé státy jako Nizozemí k prostituci přistupují spíše liberálně a legalizují ji, ve snaze zamezit organizované kriminalitě s prostitucí spojené. Část zemí prostituci určitým způsobem toleruje či ignoruje - vysloveně proti ní nebojují, ale zároveň jí nechtějí dodat punc legality (sem patří i Česká republika). Konečně poslední skupina zemí s prostitucí aktivně bojuje. Podívejme se právě na ně.

Češi vyhrají Euro!

Alespoň to tvrdí švýcarská banka UBS.

Co čtu: David Landes - The Wealth and Poverty of Nations

David Landes napsal knížku, která by se dala nazvat ekonomickými dějinami světa. A jeho cíl není malý - hned v úvodu cituje Paula Samuelsona (1976):

No new light has been thrown on the reason why poor countries are poor and rich countries are rich.

Landes začíná svůj historický exkurz ve starověku. Vysvětluje, jakou roli hrály přírodní podmínky při formování prvních civilizací a proč se nakonec hlavním centrem světového hospodářského a technologického rozvoje stala Evropa - není to proto, že by všechny převratné vynálezy byly poprvé vynalezeny právě v Evropě, ale evropské země je jako první dokázaly masově rozšířit.

Jak Čína prospívá chudým v USA

Globalizace a související liberalizace mezinárodního obchodu je celkově pozitivním jevem. Pravdou je, že ačkoliv je volný obchod z agregátního hlediska přínosný, mohou být skupiny lidí, které volný obchod poškozuje. Odpůrci volného obchodu argumentují, že volný obchod negativně dopadá zejména na málo kvalifikované lidi - převedením výroby do zemí s levnou pracovní silou může docházet ke ztrátám pracovních míst zejména u méně kvalifikovaných profesí, a méně kvalifikovaní lidé mají také větší problémy najít si nové zaměstnání.

Co dělá Gary Becker?

Co dělá člověk, když je mu 77 let a má v kapse Nobelovu cenu? Gary Becker v interview pro univerzitní časopis odpovídá:

I have about seven or eight active research projects. ... I do not have a shortage of things I am working on, I have a shortage of time. I'm busier now than I was 30 years ago, with a lot of demands from journalists and requests for speeches. I do not have as much free time as I used to.

Opravdu, Gary Becker chodí pracovat do své kanceláře i o víkendech.