neděle 16. ledna 2011

Hospodářský růst, Česko a Dánsko


Neuvěřitelné ekvilibristiky s čísly se dopustil na serveru Vaše věc Jiří Řezník. Ve svém příspěvku se snaží ukázat, jak dobře si vedlo socialistické Československo v porovnání se západním světem. Pro srovnání si vybírá Dánsko - nemůžu posoudit, proč si vybral právě Dánsko, ale k širšímu srovnání se dostaneme částečně zde, a pak někdy jindy.

Hospodářský růst socialistických zemí je jen obtížně měřitelný. Jednou z oprávněných kritik hrubého domácího produktu jako měřítka ekonomického výkonu je, že je ekonomicky smysluplný, pouze pokud sčítáme hodnotu výrobků oceněných v tržních cenách. V plánované ekonomice s administrativními cenami to je samozřejmě poněkud problematické, ale dejme tomu, že máme data, která se s tímto problémem dokážou vyrovnat.

Pokud nějaká srovnatelná data existují, pak jsou to zřejmě data z projektu Anguse Maddisona (kterým se dnes neřekne jinak než Maddisonova data). Angus Maddison se snažil vytvořit konzistentní dlouhodobé časové řady HDP a populace pro široké spektrum zemí a ačkoliv loni zemřel, projekt dále pokračuje.
V současné době jsou k dispozici časové řady pro roky 1-2008 (v sekci Historical Statistics zde). Ano, skutečně od roku 1 našeho letopočtu. Samozřejmě, že údaje v hluboké minulosti jsou velmi řídké a založené jen na odhadech, ale i tak jsou Maddisonova data autoritativním zdrojem co nejkonzistentějších údajů. Jiří Řezník počíná srovnáním v roce 1870, takže pro účely tohoto cvičení má smysl Maddisonova data používat.

Ačkoliv výběr databáze je relevantní, způsob prezentace dat je přinejlepším podivný. Jedním ze způsobů, jak rychle odhalit pochybnou analýzu, jsou dlouhé věty plné neporovnatelných údajů namísto přehledné tabulky nebo grafu.

Pokud chceme porovnávat relativní vývoj HDP na osobu v Dánsku a Česko(slovensku), stačí například vykreslit podíl českého HDP na dánském:

podíl HDP na osobu Ceskoslovensko/Dánsko

Poměr HDP na obyvatele v Česko(slovensku) vs. Dánsku, 1870-2008

Co je z něj patrné? České země v rámci Rakousko-Uherska na Dánsko postupně ztrácely (je to ještě patrnější, kdybychom vykreslili údaje dále do minulosti). Po 1.světové válce následovalo volatilní desetiletí, v průběhu kterého nově vzniklé Československo rychle dohánělo dánské HDP, ale hospodářská krize 30.let dopadla na Československo mnohem tvrději než na Dánsko, takže Československo ztratilo prakticky vše, co na Dánsko dohnalo v průběhu 20.let. Následuje přerušení datové řady 2.světovou válkou a na detailnější poválečný obrázek se podíváme níže. Je to stejná časová řada, jen její detail za poválečné období.

110115-gdp-czdk-1950-2010.png

Poměr HDP na obyvatele v Česko(slovensku) vs. Dánsku, 1950-2008

Co vidíme nyní? Poválečnou obnovu v 50.letech, kdy Československo opět dohánělo dánské HDP. Toto dohánění se však zastavilo v roce 1960 na zhruba 58% dánského HDP, a od té doby následuje už jen relativní pokles a stagnace - až na konečných 48% dánského HDP v roce 1989. Poté následuje transformační propad (kdy Československo mimo jiné zjistilo, že do svého HDP započítává věci, které nikdo nechce), potom přerod české ekonomiky v 90.letech a následný mohutný růst od roku 1999, kdy Dánsko rychle doháníme.

Těžko nalezneme způsob, jak data z dvou výše uvedených grafů přečíst jinak. Tak se nyní podívejme, co napsal Jiří Řezník.

Podle historických dat o růstu výkonnosti ekonomiky v soutěži národů o velikost HDP (hrubého domácího produktu) jsme si mezi léty 1925 - 2003 pohoršili a Dánové si polepšili. Ale je otázkou, kdy přesně k tomu došlo, respektive docházelo.

Když budeme přesní, tak si polepšilo jako Česko, tak i Dánsko - a to masivně, životní úroveň dnes je dramaticky odlišná než před 80 lety. Pokud hovoříme o relativní srovnání, pak má Jiří Řezník pravdu - v roce 1925 bylo Československo na úrovni 59% dánského HDP (na obyvatele), zatímco v roce 2003 to bylo 43%.

Můžeme se však ptát, proč si však Jiří Řezník nevybral za počátek období rok 1920 (což je první údaj v Maddisonových datech pro samostatné Československo), kdy tento poměr činil 48%, a neskončil v roce 2008 (poslední dostupný údaj), kdy poměr činil 52%. Rázem by byl závěr přesně opačný (i když je rozdíl malý). To jen ilustruje, jak jsou tyto údaje citlivé na výběr roku, což je problém, který se bude projevovat i nadále.

Podle údajů publikovaných v (Maddison, A. The World Economy; Volume 2: Historical Statistics (2006) československá, respektive česká ekonomika v letech 1948-1968 vykazovala průměrný růst 3,72% HDP ročně a dánská ekonomika 3, 29 %.HDP ročně. V oněch letech došlo k rychlejšímu tempu růstu české ekonomiky než ekonomiky dánské v důsledku efektivnější alokace zdrojů.

V aktualizované databázi pro rok 2010 (viz odkaz) vychází pro Dánsko skutečně 3,29% ročně, zatímco pro Československo to je 3,50% ročně. O tom, jak citlivé jsou výsledky na výběr období, svědčí skutečnost, že když sledované období prodloužíme o jeden rok na 1948-1969, pak v Dánsku průměrný růst vychází na 3,40%, zatímco v Československu na 3,43%. To jsou prakticky identické míry růstu.

Co je však důležitější, je skutečnost, že z výše uvedených grafů si rychle můžeme udělat obrázek, jak se situace v rámci oněch 20 let vyvíjela - ve skutečnosti Československo dohánělo Dánsko pouze v 50.letech a od té doby již jen ztrácelo - něco, co v Řezníkově analýze chybí.

Rovněž je záhadou, jak dospěl Jiří Řezník k tomu, že vyšší růst v Československu byl způsobený efektivnější alokací zdrojů - československý růst v 50.letech byl růstem extenzivním, způsobený masivnějším zaměstnáváním výrobních faktorů, ale rozhodně ne primárně jejich efektivnější alokací.

Tento jev nelze přičítat efektům předešlému vývoje, protože vezmeme-li do úvahy celkový růst dánské a české ekonomiky roky 1870-1970, tak HDP Dánska na obyvatele vzrostl více než šestkrát, kdežto ve stejném období vzrostl HDP Česka na obyvatele toliko třikrát. Jinak řečeno, v letech 1870-1947 česká poupátka spíše umrzala, než aby se rozvíjela do krásy.

Tady se naplno ukazuje zamlženost Řezníkovy analýzy. Chce ukázat na pomalejší růst československé ekonomiky před rokem 1948, ale argumentuje s daty pro rozmezí končící rokem 1970. Překryv období nevadí?

Ale abychom opět uvedli Řezníkovy údaje na pravou míru: v roce 1870 bylo dánské HDP na obyvatele 2003 dolarů (dolary jsou zde používány v reálném vyjádření jako účetní jednotka), zatímco na československém území bylo 1164 dolarů. V roce 1970 to bylo 12686 dolarů a v Československu 6466 dolarů. Dánské HDP tak vzrostlo 6,3 krát, zatímco 5,6 krát (nikoliv třikrát, jak Jiří Řezník mylně uvádí). To jsou prakticky srovnatelná čísla.

Možná nás ale skutečně zajímá jen růst v letech 1870-1948. V roce 1948 bylo dánské HDP 6133 dolarů (3,06 krát vyšší než v roce 1870) a československé 3088 dolarů (2,65 krát vyšší). Na československém území opět o něco nižší, ale zdaleka ne tak dramaticky, jak Jiří Řezník naznačuje. Navíc Československo prakticky celou ztrátu nabralo ještě za Rakousko-Uherska. S Řezníkovým umrzáním českých poupátek to zkrátka není vůbec tak zlé.

Teorie a empirie ekonomické konvergence

Jiří Řezník ale pokračuje:

Pokud chápeme růst HDP jako zdroj dalšího růstu, tak v letech 1870-1948 rychlejší růst HDP Dánska, jak vyplývá z výše uvedeného, nutně vytvářel lepší předpoklady pro jeho růst v dalších letech za jinak stejných podmínek. Ale v žádném případě nelze exogenní šoky z vnějšího prostředí, jimiž mohla trpět ve 20. století dánská ekonomika považovat ze závažnější než ty údery, které inkasovala česká ekonomika

Ano, pokud bychom chápali růst HDP jako zdroj dalšího růstu, pak by měl zbytek Řezníkova tvrzení nějaký smysl. Jenže předpoklad není splněn. Teorie ekonomického růstu predikuje, že země s nižším HDP na obyvatele by měly růst rychleji než země s vyšším HDP. Z toho také vyplývá, že (ceteris paribus) země, které rostly v minulosti rychleji, nyní mají vyšší HDP, a proto v budoucnu porostou spíše pomaleji.

Ekonomická teorie růstu samozřejmě není aplikovatelná na válčící země nebo země vedené diktátory. Regrese, které podobné analýzy provádějí na plném vzorku zemí celého světa, tak teoreticky predikovaný efekt většinou nepotvrzují, protože zahrnují řadu například afrických zemí, které jsou občanskými a jinými válkami rozvraceny v podstatě pravidelně.

Když se však omezíme na množinu relativně stabilních a otevřených zemí, pak je naopak závislost velmi silná, a je přesně opačná, než Jiří Řezník uvažuje: země s vysokým HDP rostou v následujících desetiletích relativně pomaleji než země, které vycházejí z nízkého HDP.

To si ostatně můžeme ukázat přesně na datech a obdobích, která uvažuje Jiří Řezník. Chceme rozřešit Řezníkovu úvahu, zda "růst HDP je zdrojem dalšího růstu". Použijeme všechny země, pro které jsou v Maddisonově databázi dostupná data. Na vodorovné ose máme průměrný roční růst v letech 1870-1948 a na svislé ose průměrný roční růst v letech 1948-1970.

growth 1870-1948 vs 1948-1970

"Catching up theory" a empirická evidence.

Výsledkem je poměrně silná negativní závislost, s korelačním koeficientem -0,38 (výsledek se změní jen málo, pokud vyloučíme jeden outlier napravo a pro fajnšmekry uvádím, že p-value je 0,008). Takovéto výsledky jsou pro podobné množiny zemí typické a většinou ještě silnější.

V období let 1969-1989 HDP Česka i Dánska vzrostl shodně cca o jednu třetinu při jednom poklesu české a pěti (!) poklesech dánské ekonomiky, avšak přesto v letech 1970-2000 vzrostl HDP Dánska na obyvatele dvojnásobně, kdežto HDP Česka na obyvatele méně než o jednu třetinu.

Jak je možné, že HDP Československa i Dánska vzrostl v 70. a 80. letech zhruba stejně, když z výše uvedených grafů bylo jasně patrné, že Českoslovenko ztrácí? Protože "shodně" v tomto případě znamená Dánsko o 46%, zatímco Československo o 39%. A to jsme si pro srovnání ještě vybrali mimořádně příznivý rok - kdybychom porovnali roky 1968-1989, tak by Dánsko vzrostlo o 54%, zatímco Československo o 41%. To už je poměrně výrazný rozdíl - zatímco Československo jako méně rozvinutá země mělo Dánsko dohánět, ve skutečnosti dále ztrácelo.

Zatímco první polovina věty má zřejmě naznačovat relativní úspěch Československa v 70. a 80.letech, druhá polovina má naopak popisovat neúspěch v 90.letech (opět tady máme argument založený na podivném překryvu dat a rozdílných výchozích letech 1969 a 1970, což zamlžuje skutečnost). I tady je však srovnání zkresleno, tentokrát v neprospěch Česka - "dvojnásobný růst" Dánska je ve skutečnosti růst o 81%, zatímco v Česku je "růst méně než o třetinu" ve skutečnosti 42% (tady je číslo možné mírně nepřesné kvůli zlomu v časové řadě při dělení Československa, ale rozdíl nebude příliš dramatický).

Nikdo nemůže zpochybňovat ekonomický pokles v letech 1990-1992 (způsobený zejména nutností rychle skoncovat se čtyřicetiletým neúspěšným pokusem přiblížit se vzoru, kde zítra znamenalo včera), a (mnohem menší) pokles v letech 1997-98, kde jsme si do dna vybrali daň za transformační chyby zejména v bankovním sektoru). Řezníkovy údaje o poklesu v 90.letech jsou však výrazně přehnané.

Navíc - proč ve srovnání nepokračovat a nedotáhnout ho až do roku 2008? Z této analýzy by vyplynulo, že za následujících 8 let dokázala Česká republika celou 40% ztrátu dohnat. V letech 1970-2008 vzrostlo dánské HDP o 94%, zatímco české o 99% !!! Tato skutečnost opravdu nestojí za zmínku? Za jedno desetiletí dokázala česká ekonomika zacelit nejen postupné zaostávání socialistické ekonomiky v 70. a 80.letech, ale i transformační pokles z 90.let.

Jiří Řezník zakončuje:

Toto zvětšování odstupu jezdců v soutěži národů o výši HDP bylo dáno až poklesem úrovně HDP Česka v letech 1990-1992 o 17% a v letech 1997-1998 o 1,5 %. Tyto dva poklesy pak v absolutních číslech znamenají, že úroveň HDP Česka z roku 1989 (9 297 dolarů na osobu) nebyla překonán ani v r.2000 (9 047 dolarů na osobu), což vrhá přinejmenším žluté světlo na zvolené metody transformace české ekonomiky po r.1989 zvláště při srovnání s vývojem slovenské ekonomiky. Stabilita růstu je důležitější než tempo růstu, jak dobře věděl už jeden z našich nejlepších mezinárodně uznávaných ekonomů Josef Goldman.

Novější údaje v Maddisonově databázi ukazují, že úroveň roku 1989 v roce 2000 už dosažena byla, ale je jen málo podstatné, zda to bylo v roce 2000 nebo 2001. Zajímavý je Řezníkův poukaz na srovnání se Slovenskem a také na problematiku stability růstu.

Tento příspěvek je dlouhý už dost, ale příště si ukážeme, že propad HDP byl jak na Slovensku, tak i v naprosté většině ostatních východoevropských zemí (s výjimkou Polska, které se však v roce 1989 vyznačovalo mnohem svobodnější ekonomikou) hlubší než v České republice. Vrhneme tak světlo jiné vlnové délky na Řezníkovo žluté světlo.

Závěrem

Kdyby snad Jiří Řezník byl jen bloggerem, tak by snad jeho zkreslování skutečnosti ani tak nevadilo. On ale pracuje na katedře aplikované ekonomie Univerzity Palackého v Olomouci (údaje v jeho článku jsou údajně z bakalářské práce, kterou vedl - nicméně mé poznámky nijak nesměřují k oné bakalářské práci, kterou si nemám jak ověřit). Každopádně je ale úroveň ekonomické fundovanosti serveru Vaše věc prakticky stejná, jako úroveň ekonomické fundovanosti jiného známého serveru.

5 komentářů:

  1. Dva grafy jsou lepší než tuna keců :-)

    OdpovědětVymazat
  2. za tu databazu! a divim sa ti, ze mas cas a chut rozpitvavat tieto bolsevicke blaboly :)

    OdpovědětVymazat
  3. k sepsání polemiky.
    1) Ta bakalářská práce je k dispozici, stačí když si dáte do Googlu její název.
    2) Kromě udájů z té bakalářské práce jsem podobně jako ten dotyčný student vycházel z práce Maddison, A. The World Economy
    VOLUME 1: A MILLENNIAL PERSPECTIVE
    VOLUME 2: HISTORICAL STATISTICS
    3) Jiné ocenění vývoje po r. 1949 vychází z toho, že došlo k industrializaci, respektive k její další vlně, které převedlo individuálně hospodařící rolníky do podniků s vyšší produktivitou práce, tj. fabrik, JZD a státních statků. Tehdy při jedné diskusi v parlamentu v r. 1949 se uvádělo,že produktivita práce v zemědělství je oproti průmyslu tuším třetinová. A zkuste tento údaj zpochybnit. Jedná se zkrátka o kvalitativní strukturální změnu, což nezpochybńovaly ani analýzy III. odboje. Viz Prameny k dějinám III. odboje.
    4) Řezníkovy udáje o poklesu v 90. letech vycházely z toho, co o nich uváděl v citované práci Maddison.
    5) I z toho vašeho prvního grafu vyplývá, že Československo drželo krok s Dánském do r. 1980 od r. 1950. A následný pokles dokazuje jenom význam téze o stabilitě růstu. Toho, co bylo téměř násilím dosaženo v 50. letech, vedlo k rozkmitání těch temp růstu, tak že to nakonec vedlo k těm dvěma poklesům jak v 80.,tak i 90. letech.

    OdpovědětVymazat
  4. která se shoduje s vaší tézí:
    \"růst produktivity práce v Dánsku a Česku byl shodný až do r. 1973, teprve pak se náskok Dánska se začal pozvolna zvyšovat\".

    OdpovědětVymazat
  5. mylně uvádím,že Dánské HDP vzrostlo 6,3 krát, ale naše třikrát, ale ve skutečnosti 5,6, tak tím lépe pro mě, že ti komunisté startovali z úrovně 0, 45 dotáhli to až na téměř na úroveň 0,6, a teprve pak Klaus v r. 2000 to vrátil zpět na 0,4, tedy někam k r. 1933. Zatímco ten dánský cyklista jel klidně svým tempem, tak my občas jsme si zaspurtovali, přitom jsme se zchvátili, pak jsme lezli po čtyřech, že ano. Idylka, že ano? Co vy vlastně říkáate jiného, než já?
    A to Dánsko jsem si zvolil, za prvé proto,že ten student byl v Dánsku na studijním pobytu, za druhé pak proto, že jsme se za Rakouska i za první republiky učili do Dánska jezdit, jak dělat osvětu, vést rolnické hospodářství atp.


    A také nechápu, proč jste nepříhlidl k té předcházející části, kde je už ledacos vysvětleno.

    OdpovědětVymazat