sobota 27. března 2010

Poptávka po informacích, nabídka práce a hodnota času


Tomáš Sedláček se v jedné se svých filozofických úvah zamýšlí, kam se poděly úspory času spojené s rozvojem informačních technologií. Ovšem úvaha se omezuje na údiv, točení hlavy a filozoficko-normativní doporučení "Zpomal, ať si to můžeš užít."

To je hledisko filozofa. Ekonom ale začne hledat a najde mnohem širší souvislosti.
Jedním z důležitých makroekonomických vztahů je vztah mezi nabídkou práce a hodinovou mzdou. Pokud se zvýší hodinová mzda, pak je zaměstnanec ochoten obětovat více volného času a zvýšit nabídku práce (substituční efekt), na druhé straně má také při daném počtu odpracovaných hodin vyšší celkový příjem, což ho od práce odrazuje (příjmový efekt). Který z obou efektů převáží, není jasné, a je třeba se podívat do dat.

Data ukazují, že agregátní počet odpracovaných hodin (za rok) je dlouhodobě celkem stabilní. Ačkoliv reálná průměrná hodinová mzda vzrostla mezi roky 1950 a 1990 více než na dvojnásobek, počet odpracovaných hodin v přepočtu na jednu osobu se prakticky nezměnil.

Výše uvedené tvrzení vyžaduje několik upozornění, na které si vyhradím samostatný příspěvek, nicméně toto zjednodušené tvrzení pro naše účely postačí. Znamená to, že s růstem reálné hodinové mzdy se substituční a příjmový efekt přibližně vyruší.

Co je hodinová mzda? Je to cena času - cena jedné hodiny volného času, který je zaměstnanec ochoten obětovat ve prospěch zaměstnavatele. Ale jak to souvisí s prvním odstavcem?

Představme si hledání informací jako činnost, na kterou musíme vynaložit čas, podobně jako na práci, ale nejsme za ni odměněni mzdou, nýbrž objemem informací, které získáme.

S vývojem informačních a komunikačních technologií roste ona odměna, tedy množství informací, které jsme schopni za jednu hodinu získat. I zde funguje stejný příjmový a substituční efekt. Schopnost získávat informace rychleji nás motivuje věnovat jejich získávání více času na úkor jiných činností (substituční efekt), na druhou stranu jejich větší celkový objem získaný za daný čas vede k tomu, že na získávání informací už nechceme tolik času vynaložit (příjmový efekt).

Který efekt převáží? Převážit může každý z nich. Ovšem analogie poptávky po informacích s nabídkou práce je nasnadě. Nemusí překvapit, když zjistíme, že schopnost získávat informace rychleji nepovede k časovým úsporám - příjmový a substituční efekt se vykompenzují.

Musí se tedy oba efekty vykompenzovat? Nemusí. Neexistuje ekonomická teorie, která by něco takového vynucovala. Ale pokud si uvědomíme ekonomické souvislosti, pak zjistíme, že svět funguje tak, jak bychom očekávali.

3 komentáře:

  1. Dobrý den,

    souhlasím s vaším hodnocením článku pana Sedláčka, ta úvaha byla spíše plytká. Rozumím dokonce vašemu navrhovanému vysvětlení a chápu analogii s podobnou kompenzací efektů u práce versus volný čas.

    V obou úvahách ale postrádám zhodnocení přínosu komunikačních a informačních technologií k produkci. Protože vaše vysvětlení je kvalitativní, přes užitkovou funkci, dává smysl pro \"spotřebitele informace\", ale nevidím analogii v situaci, kdy informace hledáme v rámci pracovní činnosti. Zde by přece mělo postačovat nalezení požadované informace -- nehledáme dál a dál pro zábavu (i když připustíme, že dřív byly hledány jednodušší informace a hledalo se jich méně), tedy kratší čas hledání informace by měl mít přímý vliv na rychlost produkce nebo její kvalitu nebo objem nebo něco podobného.

    Existuje nějaké empirické zjištění, které by to potvrzovalo? Nebo možná raději jednodušší otázka: má vůbec smysl se tím zabývat zvlášť, nebo jsem něco špatně pochopil a lze to odvodit přímo ze substitučního a příjmového efektu?

    Jen pro jistotu řeknu, že bych nebyl překvapen, kdyby informační technologie na produkční stránku ekonomiky vliv neměly, ale hlavně že nemám žádný politicko-ideologický zájem na tom, zda mají nebo nemají -- zajímá mě to jen teoreticky.

    Děkuji,
    Elvis

    OdpovědětVymazat
  2. Velmi dobrá poznámka. Žádné empirické ověření nemám (možná existuje, ale nevím o něm), ale třeba pomůže tenhle příspěvek:
    http://pinus.bloguje.cz...ktive.php
    Pokud chápeme informaci jako další vstup do výroby a použijeme jednoduchou Cobb-Douglasovskou produkční funkci, pak podíl nákladů na získání informací na celkovém produktu zůstane v čase neměnný. S tím, jak klesá cena informace (rozuměj čas potřebný na získání jedné jednotky), roste nepřímo úměrně i jejich získaný objem, takže celkový čas strávený získáváním informací zůstane neměnný.

    Cobb-Douglasova produkční funkce by tedy uvedený vztah dobře popisovala. Záměrně říkám popisovala, nikoliv vysvětlovala, protože to v žádném případě nevysvětluje podstatu toho, jak informace skutečně vstupují do výrobního procesu.

    OdpovědětVymazat
  3. imho si blabolista proste jen klasicky spletl zmenu struktury vyuziti casu v ramci lifecyclu a casovoradove.. v case mladi a malin nezralych nemel co delat, jako kazdy normalni clovek, a ted si ho kazdej dusevne nevyspelej zve na \"coaching\" a on nevi, kam driv vrhnout (doslova) sve josefy a faraony.. navic moderni technologie i jemu zvysuji produktivitu - ty svoje clanky do HN (ze mu to Bakala zere..) evidentne diky nim pise behem ranniho ci vecerniho strevohnuti, jinak si je nelze vysvetlit..
    Ale k veci.. C-D bude dost nepravdepodobny v elvisove prikladu, narust produktivity v tom vstupu \"pro ktery byla hledana informace\" nebude ekvivalentni, aby proporce pri snizeni ceny IT zustaly stejne.. residual bude k hledani bud v plytvani casu u pocitace (cista ekonomicka produkcni hodnota facebooku jako celku proste musi byt negativni, i kdyz odhledneme od jeho tendenci fundamentalne menit nekdtejsi free-for-all charakteristiku publikovane informace), ktere muze byt spojeno i s \"preinvestovanim\" do ziskane informace (mezni naklad dalsiho vylepseni obrazu je minimalni, ale tisickrat nic umorilo sedlacka). V tomto kontextu mi prijde zvlastni, ze citovany asinus nezminil takovy ten pocit (\"kdo ho nezazil at zvedne ruku\") ze na pocitaci/internetu cas plyne subjektivne nejak \"rychleji\" (hraci by mohli povidat) - to je takove \"pozastaveni\" hodne jeho filoz(!)ofovani. Ovsem je-li dilatace virtualniho casu nameritelna (psychometri by to meli zvladnout), mozna je produktivita internetu precenovana. Nu a konecne - nekdo by uz konecne mel udelat frekvencni analyzu vyskytu (ci absence? to by bylo vypocetne jednodussi) jeho ontologickeho nesmyslu \"my ekonomove\" v jeho clancich, ani tady se mu nevyhnul.. asi by jinak nekdo zapomnel, ze je jeden z peti nejlepsich mladych ekonomu sveta.

    OdpovědětVymazat