Patenty se v podstatě nevyplatí, přesto je firmy přihlašují

O výhodách a nevýhodách systému patentového práva jsem psal nedávno. Cílem patentového práva je poskytnout vynálezcům motivaci k jejich činnosti tím, že jim poskytuje dočasný monopol k jejich vynálezu. Patentové právo však trpí neefektivitou způsobenou časovou nekonzistencí - zatímco ex ante je výhodné monopolní ochranu slíbit, aby byli vynálezci motivovaní k investicím do výzkumu, ochrana se stává ze společenského hlediska neefektivní, jakmile byla daná věc vynalezena.

Někteří ekonomové, jako třeba Michele Boldrin a David Levine tvrdí, že patentová ochrana se v dnešní době přežila a že bylo by lepší ji odstranit. Tento názor nyní získal další zastánce. James Bessen a Michael Meurer z Boston University zkoumají přínosy a náklady patentového práva. Zjistili například, že v roce 1999 americké veřejně obchodované firmy získaly ze svých patentů celosvětově zhruba 9,3 miliardy dolarů. Proti tomu však stojí 16 miliard dolarů nákladů na soudní spory. Od té doby se situace pravděpodobně ještě zhoršila, protože počet patentových sporů narostl a zvýšily se i sumy, o které se firmy soudily.

16 miliard dolarů samozřejmě není náklad odvětví, protože část sumy, kterou jedna firma zaplatí, získá jiná firma. I tak si však právní zástupci ukrojí významný díl, který už hraje roli. IBM například zaměstnává 370 právníků pro patentové právo.

Dnes situace alespoň v oblasti technologií vypadá tak, že si velké firmy vytvářejí portfolia patentů, která slouží pouze k obraně před potenciálním útokem konkurence. Takové portfolio funguje stejně jako jaderné zbraně za studené války - pokud se mě bude protistrana snažit zatáhnout do soudního sporu kvůli mému porušování patentů, vždy budu schopný nalézt patent, který vlastním a který zase naopak porušil můj soupeř.

Velké firmy se tak nacházejí v rovnováze, kdy si nikdo nedovolí zahájit patentový spor, protože by sám špatně dopadl. Technologie se totiž rozvíjejí tak překotně a patenty jsou často udělovány za poměrně zřejmé věci, že si vlastně nikdo není jistý, zda nějaký patent neporušuje.

Nejhůře v celém systému na tom však jsou malé firmy, které podobné obranné portfolio nevlastní. Těm nezbývá než doufat, že je nikdo nezažaluje. Takové postavení však malé firmy od investic do výzkumu výrazně odrazuje - nejistota spojená s potenciálním patentovým sporem, který může malou firmu lehce zcela zničit, je velká.

Příkladem nesmyslných snah o zavedení patentů je software. Pokud mají patenty sloužit k rozvoji výzkumu a vývoje, proč je zavádět do oblasti tvorby software, tedy do jednoho z nejrychleji se rozvíjejících odvětví, které známe? Software je jednoznačně odvětvím, které ukazuje, že vývoj bez patentů rozhodně neskomírá.

Polk Wagner z University of Pennsylvania uvádí, že průměrná hodnota patentu je nižší než 10.000 dolarů. Z finančního hlediska je tedy podle něj podávání patentů nelogické. Firmy to tedy čím dál tím více dělají proto, aby se svými patenty bránily proti jiným. Tím se ale celý systém patentového práva stává kontraproduktivním. Celé odvětví je tak vlastně hrou ve stylu vězňova dilematu, která skončila v tom špatném ekvilibriu.

Je šance na zlepšení? James Bessen je v tomto směru pesimistický:

Mr. Bessen, for one, is not optimistic. “Things are going to get a lot worse before they get better for the technology industry,” he said.