Specializace a úspory z rozsahu versus heterogenita lidí

Po předchozím příspěvku, který se týkal informativnosti HDP, budeme pokračovat v opravách nepřesností a omylů.

Tentokrát v článku Tomáše Sedláčka, který se týkal přínosů vzájemného obchodu. Tomáš píše:

Adam Smith - takto tatíček ekonomie - kdysi napsal, že bohatství národů spočívá ve specializaci. Čím je obchodující celek větší, tím bohatší bude, protože se specializace bude moci víc rozvinout. ....

Adam Smith ale nezdůraznil jednu věc. Na to, abychom spolu mohli obchodovat - aby se mohla specializace zdravě a spontánně rozběhnout, musíme být jiní. Dva nachlup stejní lidé, se stejnými chutěmi a schopnostmi, spolu moc obchodovat nemohou, protože nemají co směnit.

HDP a jeho korelace s indikátory kvality života

Do českých ekonomických blogů se vnáší filozofování bez obsahu. Zatímco před pár lety se z každé desetiny procenta změny kdejakého ekonomického indikátoru dělaly dalekosáhlé závěry (ve skutečnosti je velká část meziměsíčních fluktuací dílem náhody), v dnešní době jsou tvrdá čísla zřejmě tabu.

Dalším příspěvkem do sbírky je článek jinak dobře píšícího Davida Marka HDP a štěstí. V něm autor kritizuje HDP jako velmi neinformativní veličinu:

HDP říká, kolik se vyrobí za nějakou dobu na nějakém území. Nic víc, nic míň. Dokonce i v rámci ekonomie poskytuje HDP jen velmi málo informací.

Ačkoliv první citovaná věta je principiálně pravdivá, je přinejmenším zavádějící. Informace obsažené v HDP je totiž mnohem více, než se autor snaží naznačit. HDP totiž vyjadřuje vyrobené množství v tržních cenách (případně očištěných o inflaci). Odráží tedy nejen schopnost dané země zboží vyrobit, ale i ochotu obyvatel si dané zboží při daných cenách koupit. Tržní ceny (a skrz ně i HDP) tak odrážejí mezní užitek, který obyvatelé získávají z koupě daného zboží. Stejným způsobem nám ekonomická teorie zároveň umožňuje odvodit mezní ocenění užitečných věcí v lidském životě, které se do HDP nezapočítávají - například volného času.

Risk Price Dynamics

Jeden z důvodů, proč jsem v poslední době psal na blog méně, pominul. Paper je hotov a odeslán do journalu, můžeme začít pracovat na dalším.

Nobelova cena za ekonomii 2009 - Elinor Ostrom a Oliver Williamson

Oliver Williamson je z dvojice laureátů ten více očekávaný. Polovinu ceny získal za analýzu ekonomického řízení, obzvláště vymezení hranic firmy.

Otázka, proč vlastně existují firmy a kde jsou jejich hranice, vypadá na první pohled jednoduše, ve skutečnosti je však mnohem komplexnější. Ve světě s úplnými trhy bez transkačních nákladů není pro firmy místo - každá transakce může probíhat mezi nezávislými osobami.

Takový svět samozřejmě není, přesto není jednoduché porozumět, proč přesně firmy vznikají, a proč jsou takové, jaké jsou. Nebo jinak - je poměrně jednoduché přijít z celou řadou potenciálních příčin. Ale které jsou ty opravdu důležité?

Kdo získá Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2009?

Letos se o Nobelově ceně za ekonomii mluví daleko méně než v předchozích letech. Thomson Reuters nabídl celé spektrum jmen - od těch více překvapivých (neuroekonom a behaviorální ekonom Ernst Fehr, behaviorální ekonom Matthew Rabin), přes dvojici zabývající se mimo jiné environmentální ekonomií (William Nordhaus a Martin Weitzman), po trojici, která přispěla k porozumění velmi aktuálním problémům monetární ekonomie a politiky (John Taylor, Jordi Galí a Mark Gertler).

Thomson Reuters se v posledních dvou letech sice netrefil, přesto má však zajímavou schopnost se správným odpovědím přiblížit. V roce 2007 tipoval dvojici Robert Wilson a Paul Milgrom za teoretickou a praktickou práci na mechanismech aukcí (cenu v roce 2007 získala trojice Leonid Hurwicz, Eric Maskin a Roger Myerson za velmi příbuznou oblast teorie tvorby ekonomických mechanismů (mechanism design)) a rovněž dvojici Elhanan Helpman a Gene Grossman za příspěvky k pochopení mezinárodního obchodu (přesně za toto získal Nobelovu cenu v roce 2008 Paul Krugman).

Teorie racionálních očekávání získala Nobelovu cenu míru

Nobelova cena míru v minulosti zažila nejedno podivné překvapení. Vždycky ale byla udělována za něco, co laureáti během svého života vykonali.

Dnes se ale vše změnilo.

Olympijské hry 2016 - šance Chicaga na zvolení

Graf z Intrade dnes ráno.

Odměňování manažerů a Janotovy návrhy

Eduard Janota navrhuje změny v odměňování šéfů státních firem, které by vedly ke snížení platů těch manažerů, jejichž firmy neprosperují. To zní jako logické opatření, ovšem situace je ve skutečnosti mnohem složitější. Pravidla odměňování vysokých manažerů, kteří mohou dramaticky ovlivnit směřování firmy, jsou komplikovaným ekonomickým problémem, ve kterém hrají klíčovou roli motivační faktory, asymetrická informace, sklon manažerů k riziku nebo teorie neúplných kontraktů.

Iluze, zákon velkých čísel a Bayesovské metody

Schopný iluzionista dokázal přimět bloggery k psaní článků o tom, jak kolektivní vědomí (možná) dokáže předvídat čísla v loterii.

O co jde? Britský iluzionista Derren Brown v jedné ve svých show přesně "předpověděl" výsledky středečního tahu britské národní loterie. Prý k tomu použil tým 24 lidí, kteří přesné předpovědi dosáhli pomocí kolektivního vědomí.

Co na tom, že se nic takového nestalo. Brown pouze nejprve na jevišti v televizi pustil přímý přenos losování, a poté odhalil míčky, na kterých byla napsána tatáž čísla.

Pěkný trik, proč ne. Lidé věří různým iluzím. Horší však je, když bloggeři začnou psát o tom, jak se výše uvedený mechanismus kolektivního vědomí podobá jiným situacím, které jsou naopak založené na exatních matematicko-statistických principech.

Na letišti v Ruzyni už funguje wifi zdarma

Minulý týden byly sice hotspoty už aktivní, ale ještě se skrz ně nedalo připojit k internetu. Teď už internet funguje - tenhle příspěvek je psaný z terminálu C. Rychlost sice není závratná, ale na vyřízení nejnutnějších věcí postačí.

Bohužel má internet zdarma na letišti některá drastická omezení. Funguje pouze webové rozhraní, žádné další protokoly včetně POP3 nejsou povolené. Ani Skype nenaběhne. Navíc systém každých pět minut přesměrovává na reklamní stránku. Internet zadarmo zkrátka něco stojí.

Dnes se vracím domů, tak snad zase bude po delší době čas na blogování. Určitě je o čem psát.

A married man

Proč v USA nefunguje vysokorychlostní železnice

Jednou z klíčových oblastí Obamova stimulačního balíčku je i podpora vysokorychlostních železnic v USA. Spojené státy přitom zatím žádnou takovou pořádnou trať nemají. Ve většině případů se totiž geografie USA pro vysokorychlostní železnice nehodí, a když už ano, tak v cestě zase stojí státní železnice Amtrak.

Nelineární dynamika dopravních systémů

Externality spojené s provozem dopravních prostředků jsou vysoce nelineární. Dokud se v dopravním systému pohybuje jen málo aut, externality jsou v podstatě nulové. Jakmile však jejich počet přeroste kritickou hranici, systém se začne ucpávat a dopad každého dalšího auta na všechny ostatní je obrovský.

Charles Komanoff si dal tu práci, aby vyčíslil externality spojené s provozem aut po Manhattanu. O tom, že Manhattan je v podstatě učebnicovým příkladem přetíženého dopravního systému, kde externality hrají obrovskou roli, není pochyb. Skutečná kvantifikace externalit je však obtížná.

Kontrola Internetu po turecku

Používání Internetu v Turecku není úplně bezproblémové. Turecká vláda filtruje obsah, což občas mívá nepříjemné důsledky. Tohle se objeví, pokud se chcete dostat na stránky Chrise Ayrese:

Jaký podíl na HDP může dosáhnout sektor zdravotnictví?

Na růst podílu výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP varovně poukazuje řada lidí. Naposledy Hana Brixi na svém blogu odkazuje na studii, kterou vypracoval americký Council of Economic Advisors a která upozorňuje na to, že výdaje na zdravotnictví v USA mohou do roku 2040 dosáhnout až 35% podíl na HDP (podle příloh k dokumentu to vypadá, že pro výpočet používají ekonomické modelování, avšak v tak zjednodušené podobě, že silně pochybuji o jeho smysluplnosti).

Pro některé komentátory je takový podíl zdravotnictví na HDP naprosto nepředstavitelný. Přitom k podobným strukturálním změnám průběžně dochází v celém hospodářství.

Jak nikdy nezavést státní maturitu

Způsob, jak nikdy nezavést jednotnou maturitní zkoušku a zároveň se zbavit odpovědnosti, názorně ilustroval Jiří Havel na svém blogu, když svůj příspěvek ukončil následujícím vyjádřením:

ČSSD podpoří odklad maturit z věcných důvodů, ale také proto, aby se koncepční otázka nestala předmětem předvolební demagogie.

To od Jiřího Havla vypadá jako velmi rozumné - nikdo by nechtěl, aby se rozhodnutí o tak důležité zkoušce stalo politikem. Znamená to však, že chce Jiří Havel odložit jednotnou maturitu právě o jeden rok a pak ji ČSSD už jednoznačně podpoří? V žádném případě! Vyjádření totiž pokračuje:

Kdo se to ozývá z Barcelony?

Poté, co Real Madrid ohlásil v krátkém sledu za sebou nákupy Cristiana Ronalda a Kaká, ozval se protest z Barcelony.

Proč si (ne)vzít peníze z ČEZu

Ziskový polostátní ČEZ přijde na přetřes kdykoliv vláda potřebuje nějaký mimořádný zdroj financování. Není tomu jinak ani u naší přechodné vlády - ministr dopravy Gustáv Slámečka navrhnul zalepit díru ve Státním fondu dopravní infrastruktury buď prodejem akcií nebo výplatou mimořádné dividendy. Ministr financí Eduard Janota ale plán odmítl.

Nechme stranou myšlenku prodeje akcií, na který vzhledem k poklesu akciových trhů pravděpodobně není nejlepší doba, a podívejme se na výplatu mimořádné dividendy. A priori není na takové myšlence ještě nic špatného - pokud je firma překapitalizovaná a nemá pro své finanční prostředky vhodné využití, není na místě je ve firmě zadržovat. Jsou tady však dvě ale.

Šrotovné a mezičasová substituce

Současná rozháraná politická situace má řadu negativních dopadů. Jedním z nich je i náhlá dohoda obou velkých politických stran o zavedení šrotovného.

Odhlédněme nyní od argumentů týkajících se podpory jednoho průmyslového odvětví na úkor jiných a podívejme se čistě na dopady na státní rozpočet. Peníze na šrotovné musí stát odněkud vzít. Zastánci šrotovného však tvrdí, že stát na šrotovném vlastně nijak netratí, protože se mu peníze vrátí prostřednictvím DPH. To je staví do pozice odmítačů substitučních efektů, jednoho z nejsilnějších projevů lidského ekonomického rozhodování.

Antigua a Barbuda po Češích a Slovácích víza nevyžaduje, i když American Airlines tvrdí opak

Dovolená na Antize a Barbudě se opravdu povedla, i když jsme málem neodletěli.

Minulé pondělí jsme ve 4:30 ráno dorazili na letiště v Chicagu na let do St.Johns s přestupem v Miami. Na check-inu nám ale milá slečna oznámila, že nikam neletíme, protože na Antiguu a Barbudu potřebujeme víza a American Airlines nás nepřepraví.

Metodologie neokeynesiánského makroekonomického modelování: Úvod

Velká část diskuse o současné recesi se v USA točí kolem účinnosti fiskální politiky. Obamova administrativa přišla přitom s konkrétními čísly, která kvantifikovala dopady výdajového balíčku. Ta čísla měla velmi široký interval spolehlivosti a vzápětí se objevily výsledky dalších studií používajících jiné modely, které se snažily přijít s kvantifikací porovnatelných veličin, avšak se zcela odlišnými výsledky. Můžeme tak říci, že spektrum odhadů účinnosti Obamova balíčku je opravdu mimořádně široké a jako základ pro robustní hospodářskou politiku velmi problematické.

Makroekonomičtí skeptici jistě poznamenají, že takové modely jsou k ničemu. Přesto však má podobné modelování svou hodnotu. Ačkoliv výsledky modelů jsou výrazně odlišné, máme díky jejich explicitní formulaci možnost je do detailů rozpitvat a porovnat, abychom zjistili, odkud (z jakých předpokladů) rozdílné výsledky vlastně pocházejí. A následně můžeme vést alespoň jakousi smysluplnou diskusi o tom, který z modelů dává větší smysl.

Protože povědomí o tom, jak takový model vlastně vzniká, je v širších kruzích spíše mlhavé, nebude podle mého na škodu, když se s touto metodologií seznámíme poněkud blíže.

Google a Interest-based advertising

Googlovské reklamní proužky jsem na tento blog přidal ze zvědavosti, abych viděl, jaké reálné proklikovosti lze na takovém blogu dosáhnout. Ze začátku byla proklikovost jakž takž podle očekávání (tak jednou za týden na dobré latté), ale dlouhodobě klesá, takže se nyní dostala do nezajímavých čísel (a nedožene to ani mnohem vyšší návštěvnost).

Navíc Google teď rozesílá maily, které upozorňují na jejich novinky, takzvaný interest-based advertising:

Spotřeba, investice a mezigenerační altruismus

Poslední desetiletí se v USA vyznačovalo nejen výrazným růstem cen nemovitostí, ale i pohyby dalších veličin, které do sebe velmi dobře zapadají (i když samozřejmě nejsou jedinými faktory).

O tom, že politika levných peněz amerického Fedu spolu s dalšími finančními inovacemi umožnila dostupnost hypoték pro mnohem širší část populace, ví dnes každý. Míra vlastnického bydlení vzrostla z dlouhodobě stabilních zhruba 64% až na úroveň 69% [data: U.S. Census Bureau]. Růst poptávky po vlastnickém bydlení se také podstatně spolupodílel na růstu cen nemovitostí, ke kterému rovněž přispíval fakt, že finanční instituce umožnily domácnostem, aby si proti aktivům v podobě domů půjčovaly prostřednictvím spotřebitelských úvěrů.

Nelinearita a keynesiánské modely

Základní keynesiánský model i jeho neokeynesiánské varianty jsou ve své podstatě lineární. To znamená, že dopady změn exogenně modelovaných veličin na veličiny endogenní je stejný, ať už se ekonomika nachází v jakémkoliv stavu.

Takové modely jsou obvykle intepretovány jako aproximace prvního řádu kolem nějakého stacionárního bodu. Pokud ekonomika kolísá v blízkosti tohoto bodu, pak z hladkosti funkcí popisujících chování ekonomiky vyplývá "rozumnost" takové aproximace.

Pokud se ale ekonomika od bodu, okolo kterého byl model (alespoň pomyslně) linerizován, odchýlí příliš, původní aproximace se stává nepřesnou. Možným způsobem, jak tuto nepřesnost odhadnout, je proto aproximovat model okolo jiného bodu, ve kterém se ekonomika právě nachází, a používat nově odhadnuté koeficienty.

Krávy, globální oteplování a zemědělská politika EU

Produkce červeného masa, zejména hovězího, je jedním z významných přispěvatelů ke tvorbě skleníkových plynů. Krávy totiž při trávení trpí nadýmáním a produkují metan.

Greg Mankiw upozorňuje na svém blogu na článek popisující návrhy na zavedení ekologické daně za každou krávu: