A married man

Proč v USA nefunguje vysokorychlostní železnice

Jednou z klíčových oblastí Obamova stimulačního balíčku je i podpora vysokorychlostních železnic v USA. Spojené státy přitom zatím žádnou takovou pořádnou trať nemají. Ve většině případů se totiž geografie USA pro vysokorychlostní železnice nehodí, a když už ano, tak v cestě zase stojí státní železnice Amtrak.

Nelineární dynamika dopravních systémů

Externality spojené s provozem dopravních prostředků jsou vysoce nelineární. Dokud se v dopravním systému pohybuje jen málo aut, externality jsou v podstatě nulové. Jakmile však jejich počet přeroste kritickou hranici, systém se začne ucpávat a dopad každého dalšího auta na všechny ostatní je obrovský.

Charles Komanoff si dal tu práci, aby vyčíslil externality spojené s provozem aut po Manhattanu. O tom, že Manhattan je v podstatě učebnicovým příkladem přetíženého dopravního systému, kde externality hrají obrovskou roli, není pochyb. Skutečná kvantifikace externalit je však obtížná.

Kontrola Internetu po turecku

Používání Internetu v Turecku není úplně bezproblémové. Turecká vláda filtruje obsah, což občas mívá nepříjemné důsledky. Tohle se objeví, pokud se chcete dostat na stránky Chrise Ayrese:

Jaký podíl na HDP může dosáhnout sektor zdravotnictví?

Na růst podílu výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP varovně poukazuje řada lidí. Naposledy Hana Brixi na svém blogu odkazuje na studii, kterou vypracoval americký Council of Economic Advisors a která upozorňuje na to, že výdaje na zdravotnictví v USA mohou do roku 2040 dosáhnout až 35% podíl na HDP (podle příloh k dokumentu to vypadá, že pro výpočet používají ekonomické modelování, avšak v tak zjednodušené podobě, že silně pochybuji o jeho smysluplnosti).

Pro některé komentátory je takový podíl zdravotnictví na HDP naprosto nepředstavitelný. Přitom k podobným strukturálním změnám průběžně dochází v celém hospodářství.

Jak nikdy nezavést státní maturitu

Způsob, jak nikdy nezavést jednotnou maturitní zkoušku a zároveň se zbavit odpovědnosti, názorně ilustroval Jiří Havel na svém blogu, když svůj příspěvek ukončil následujícím vyjádřením:

ČSSD podpoří odklad maturit z věcných důvodů, ale také proto, aby se koncepční otázka nestala předmětem předvolební demagogie.

To od Jiřího Havla vypadá jako velmi rozumné - nikdo by nechtěl, aby se rozhodnutí o tak důležité zkoušce stalo politikem. Znamená to však, že chce Jiří Havel odložit jednotnou maturitu právě o jeden rok a pak ji ČSSD už jednoznačně podpoří? V žádném případě! Vyjádření totiž pokračuje:

Kdo se to ozývá z Barcelony?

Poté, co Real Madrid ohlásil v krátkém sledu za sebou nákupy Cristiana Ronalda a Kaká, ozval se protest z Barcelony.

Proč si (ne)vzít peníze z ČEZu

Ziskový polostátní ČEZ přijde na přetřes kdykoliv vláda potřebuje nějaký mimořádný zdroj financování. Není tomu jinak ani u naší přechodné vlády - ministr dopravy Gustáv Slámečka navrhnul zalepit díru ve Státním fondu dopravní infrastruktury buď prodejem akcií nebo výplatou mimořádné dividendy. Ministr financí Eduard Janota ale plán odmítl.

Nechme stranou myšlenku prodeje akcií, na který vzhledem k poklesu akciových trhů pravděpodobně není nejlepší doba, a podívejme se na výplatu mimořádné dividendy. A priori není na takové myšlence ještě nic špatného - pokud je firma překapitalizovaná a nemá pro své finanční prostředky vhodné využití, není na místě je ve firmě zadržovat. Jsou tady však dvě ale.

Šrotovné a mezičasová substituce

Současná rozháraná politická situace má řadu negativních dopadů. Jedním z nich je i náhlá dohoda obou velkých politických stran o zavedení šrotovného.

Odhlédněme nyní od argumentů týkajících se podpory jednoho průmyslového odvětví na úkor jiných a podívejme se čistě na dopady na státní rozpočet. Peníze na šrotovné musí stát odněkud vzít. Zastánci šrotovného však tvrdí, že stát na šrotovném vlastně nijak netratí, protože se mu peníze vrátí prostřednictvím DPH. To je staví do pozice odmítačů substitučních efektů, jednoho z nejsilnějších projevů lidského ekonomického rozhodování.

Antigua a Barbuda po Češích a Slovácích víza nevyžaduje, i když American Airlines tvrdí opak

Dovolená na Antize a Barbudě se opravdu povedla, i když jsme málem neodletěli.

Minulé pondělí jsme ve 4:30 ráno dorazili na letiště v Chicagu na let do St.Johns s přestupem v Miami. Na check-inu nám ale milá slečna oznámila, že nikam neletíme, protože na Antiguu a Barbudu potřebujeme víza a American Airlines nás nepřepraví.

Metodologie neokeynesiánského makroekonomického modelování: Úvod

Velká část diskuse o současné recesi se v USA točí kolem účinnosti fiskální politiky. Obamova administrativa přišla přitom s konkrétními čísly, která kvantifikovala dopady výdajového balíčku. Ta čísla měla velmi široký interval spolehlivosti a vzápětí se objevily výsledky dalších studií používajících jiné modely, které se snažily přijít s kvantifikací porovnatelných veličin, avšak se zcela odlišnými výsledky. Můžeme tak říci, že spektrum odhadů účinnosti Obamova balíčku je opravdu mimořádně široké a jako základ pro robustní hospodářskou politiku velmi problematické.

Makroekonomičtí skeptici jistě poznamenají, že takové modely jsou k ničemu. Přesto však má podobné modelování svou hodnotu. Ačkoliv výsledky modelů jsou výrazně odlišné, máme díky jejich explicitní formulaci možnost je do detailů rozpitvat a porovnat, abychom zjistili, odkud (z jakých předpokladů) rozdílné výsledky vlastně pocházejí. A následně můžeme vést alespoň jakousi smysluplnou diskusi o tom, který z modelů dává větší smysl.

Protože povědomí o tom, jak takový model vlastně vzniká, je v širších kruzích spíše mlhavé, nebude podle mého na škodu, když se s touto metodologií seznámíme poněkud blíže.

Google a Interest-based advertising

Googlovské reklamní proužky jsem na tento blog přidal ze zvědavosti, abych viděl, jaké reálné proklikovosti lze na takovém blogu dosáhnout. Ze začátku byla proklikovost jakž takž podle očekávání (tak jednou za týden na dobré latté), ale dlouhodobě klesá, takže se nyní dostala do nezajímavých čísel (a nedožene to ani mnohem vyšší návštěvnost).

Navíc Google teď rozesílá maily, které upozorňují na jejich novinky, takzvaný interest-based advertising:

Spotřeba, investice a mezigenerační altruismus

Poslední desetiletí se v USA vyznačovalo nejen výrazným růstem cen nemovitostí, ale i pohyby dalších veličin, které do sebe velmi dobře zapadají (i když samozřejmě nejsou jedinými faktory).

O tom, že politika levných peněz amerického Fedu spolu s dalšími finančními inovacemi umožnila dostupnost hypoték pro mnohem širší část populace, ví dnes každý. Míra vlastnického bydlení vzrostla z dlouhodobě stabilních zhruba 64% až na úroveň 69% [data: U.S. Census Bureau]. Růst poptávky po vlastnickém bydlení se také podstatně spolupodílel na růstu cen nemovitostí, ke kterému rovněž přispíval fakt, že finanční instituce umožnily domácnostem, aby si proti aktivům v podobě domů půjčovaly prostřednictvím spotřebitelských úvěrů.

Nelinearita a keynesiánské modely

Základní keynesiánský model i jeho neokeynesiánské varianty jsou ve své podstatě lineární. To znamená, že dopady změn exogenně modelovaných veličin na veličiny endogenní je stejný, ať už se ekonomika nachází v jakémkoliv stavu.

Takové modely jsou obvykle intepretovány jako aproximace prvního řádu kolem nějakého stacionárního bodu. Pokud ekonomika kolísá v blízkosti tohoto bodu, pak z hladkosti funkcí popisujících chování ekonomiky vyplývá "rozumnost" takové aproximace.

Pokud se ale ekonomika od bodu, okolo kterého byl model (alespoň pomyslně) linerizován, odchýlí příliš, původní aproximace se stává nepřesnou. Možným způsobem, jak tuto nepřesnost odhadnout, je proto aproximovat model okolo jiného bodu, ve kterém se ekonomika právě nachází, a používat nově odhadnuté koeficienty.

Krávy, globální oteplování a zemědělská politika EU

Produkce červeného masa, zejména hovězího, je jedním z významných přispěvatelů ke tvorbě skleníkových plynů. Krávy totiž při trávení trpí nadýmáním a produkují metan.

Greg Mankiw upozorňuje na svém blogu na článek popisující návrhy na zavedení ekologické daně za každou krávu:

Průměrná a mediánová mzda

Český statistický úřad vydal nové pravidelné statistiky o vývoji průměrných mezd. Opět se přitom objevily diskuse o tom, že uvádění průměrné mzdy je irelevantní, protože většina lidí na ni stejně nedosáhne a průměrná mzda vůbec nic nevypovídá o tom, kolik berou chudí a kolik bohatí, přičemž bohatí mohou statistiku průměrné mzdy pořádně vychýlit. A každý přitom operuje slovem medián.

Ukážeme si, že průměrná mzda vypovídá o celkovém rozdělení a zejména o růstu mezd v ekonomice mnohem více, než si kritici myslí. Už nyní přitom prozradím koeficient 0,8, který bude hrát důležitou roli níže. Zároveň si vysvětlíme, proč Český statistický úřad vlastně obvykle uvádí průměrnou mzdu a ne mzdu mediánovou.

Czech Plaza, Chicago

Nemůžu neudělat trochu reklamy. Naše páteční studentské miniakce TGIF jsou tradičně zásobovány pokrmy laděnými do národních jídel příslušících zemi původu někoho ze spolužáků. Minulý pátek došla řada i na mně, a tedy na českou kuchyni.

Ačkoliv jsem se rozhodl vařit vlastní guláš, tím bych 70 lidí nenakrmil. Zbytek tak bylo třeba objednat. Nevím, jestli je to ostuda, ale za ty roky v Chicagu jsme do žádné české restaurace nazavítali (česká jídla si vaříme doma), takže jsem musel vybírat tak trochu naslepo.

University of Chicago a jaderné experimenty

University of Chicago není známá jen díky své katedře ekonomie, ale také díky tomu, že zde proběhla první řízená jaderná reakce na světě. A to přímo uprostřed campusu, na místě, kde se dnes buduje nová knihovna. Výsledkem řady jaderných experimentů (souvisejících například s projektem Manhattan), prováděných zejména ve 40.letech za celkem laxních bezpečnostních opatření, bylo zbytky radioaktivního materiálu a odpadu, přičemž dekontaminace campusu skončila až v roce 1987.

Zajímavé detaily z nukleární historie campusu popisuje článek v univerzitním časopise Chicago Maroon.

Účinnost versus užitečnost

Zastánci šrotovného kritizují Českou republiku za to, že nezavedením šrotovného snižuje účinnost evropských politik a je jen černým pasažérem, majícím prospěch ze šrotovného fungujícího v okolních zemích.

Ano, mají pravdu. Češi skutečně vydělávají na tom, že se v okolních zemích (zejména v Německu) šrotovné zavedlo. Stejně jako Němci vydělávali na tom, že česká vláda nabízela investiční pobídky zahraničním firmám, které mohly vyvážet v Česku vyrobená levnější auta do Německa. Říká se tomu volný obchod.

Antigua

Děkuji všem, kteří se ozvali s radami, na jaký ostrov v Karibiku se vydat.

Nakonec jsme se rozhodli jet na Antiguu. To neznamená, že by se nám vaše doporučení nelíbila - posloužila jako velmi dobrý zdroj tipů. Dlouho jsme váhali nad Panenskými ostrovy a Arubou, nakonec ale mírně převážila Antigua (řízení nalevo nám nevadí, je tam bezpečno, dá se tam něco vidět a našli jsme nabídku na méně rušnou pláž přesně v naší ceně a termínu).

Smířlivý tón Tomáše Sedláčka

O nedávném článku Tomáše Sedláčka, který je filipikou proti formalizaci a matematizaci ekonomie, jsem jsem již dříve sepsal několik poznámek. Na stránkách iHned se současně ozvali i jiní.

Nyní Tomáš Sedláček zřejmě seznal, že výrazně přestřelil, a nasadil mnohem smířlivější tón, kterým se snaží svým kritikům vysvětlit, že to ve skutečnosti myslel mnohem mírněji (kritiky samozřejmě myslím ty, kteří se mu ozvali na iHnedu, pochybuji, že by četl tento blog). Už ani slovo o intelektuálním stop-stavu. Sláva, to je pokrok.

Pavel Kohout a nepochopení Lucase a Famy, díl druhý - hypotéza efektivních trhů

Tento článek je pokračováním kritiky článku Pavla Kohouta na Finmagu, ve kterém chybně používá pojmy Lucasova kritika a hypotéza efektivních trhů.

V předchozím článku jsme si vysvětlili, kde udělal Pavel Kohout chybu s Lucasovou kritikou. Nyní se podíváme na to, jakým způsobem dezinterpretoval hypotézu efektivních trhů, teorii vyvinutou na konci 60. a začátku 70.let Eugenem Famou.

Na jednu stranu je chybná interpretace hypotézy efektivních trhů více zarážející než v případě Lucasovy kritiky - hypotéza efektivních trhů je mnohem častěji zmiňovaná praktiky ve světě financí. Na druhé straně se při její interpretaci také daleko častěji chybuje, a to dokonce tak často, že závažně zavádějící informace obsahuje i příslušný článek na Wikipedii, kterou jinak považuji za solidní zdroj přehledových informací.

Pavel Kohout a nepochopení Lucase a Famy, díl první - Lucasova kritika

Tento článek je první částí kritiky článku Pavla Kohouta na Finmagu, ve kterém chybně používá pojmy Lucasova kritika a hypotéza efektivních trhů. Druhá část, týkající se hypotézy efektivních trhů, je k dispozici zde.

Pavel Kohout ve svém článku na Finmagu ukazuje své nepochopení dvou základních příspěvků moderní makroekonomie a financí - Lucasovy kritiky a Famovy hypotézy efektivních trhů. Jedná o nepochopení tak zásadní, přitom u tak klíčových poznatků, že je zapotřebí tuto problematiku objasnit.

Vysvětlování bude v zájmu přesnosti zřejmě poněkud detailní, a proto ho rozdělím do dvou článků. V této části si vyjasníme Lucasovu kritiku, na hypotézu efektivních trhů se dostane příště.

Předně se podívejme, co pod pojmem Lucasova kritika chápe Pavel Kohout.

Těžko uvěřitelná marketingová kampaň

Steve Levitt na Freakonomics blogu píše o "chytré" marketingové kampani, kterou používá výrobce džusů Tropicana - pokud "půjdete na stránky Tropicany a vložíte do nich kód na kartonu, Tropicana vaším jménem vyhradí k ochraně zhruba 10 metrů čtverečních tropického pralesa". Levitt spatřuje chytrost kampaně v tom, že si většina lidí myslí, že vyhrazení a ochrana takové plochy je mnohem dražší, než tomu ve skutečnosti je, a tím lidé přikládají politice Tropicany mnohem vyšší subjektivní hodnotu, než odpovídá nákladům.

Vzestup a pád Citibank

Cena akcií:

1.listopadu 1990 - 1,50 USD 28.srpna 2000 - 58,88 USD 27.února 2009 - 1,50 USD