Road Trip - Socha svobody

Byla zima, pořádná zima. Byli jsme rádi, že máme s sebou kulichy a rukavice... Jako by jaro na New York zapomnělo. Ale vítr alespoň rozfoukal smog a zlepšil viditelnost.

Jak Bono rebranduje Afriku (a ne-bojuje s AIDS)

Bono se stále nemůže zbavit přesvědčení, že rozvojová pomoc zachrání Afriku. Tentokrát bude editovat červencové číslo Vanity Fair, aby představil Afriku v novém světle. Prý "se potřebujeme zlepšit ve vyprávění úspěšných příběhů, nejen těch hororových".

Road Trip - Niagara Falls

Spring break nebyl k zahození - trocha oddychu, New York City a cestou zpět zastávka u Niagarských vodopádů. Co si budeme povídat, počasí v Niagara Falls bylo nádherné, jak ostatně dokumentují následující fotky.

Co se Robert Fulghum naučil v mateřské školce

O mém druhém oblíbeném úryvku z knížky Roberta Fulghuma jsem už psal. Ten první je hned na začátku a je docela profláklý:

O všechno se rozděl.

Hraj férově.

Nebij lidi.

Vracej věci tam, kde jsi je našel.

Uklízej po sobě.

Neber věci, které nejsou tvoje.

Když někomu ublížíš, omluv se.

Před jídlem si umyj ruce.

Splachuj.

Teplé koláčky a studené mléko ti prospívají.

Žij vyrovnaný život - trochu se uč, trochu přemýšlej a kresli a maluj a zpívej a tancuj a hrej si a pracuj každý den.

Každé odpoledne se na chvíli natáhni.

Když se vydáš do světa, dávej pozor na auta, pevně se drž a zůstaň pospolu s ostatními.

Všímej si zázraků.

Mýty o rozvojovém světě

Nedávno jsem psal o tom, jak důležité jsou vizualizační metody.

Tentokrát jsem nalezl video s prezentací Hanse Roslinga, švédského univerzitního profesora zabývajícího se ekonomií zdravotnictví, z TED konference v Moneterey v roce 2006. Rosling velmi názorně ukazuje, jak se změnil rozvojový svět od 60. let 20. století do dneška.

Tohle dvacetiminutové video určitě stojí za vidění. Několik zajímavých postřehů z něj:

• Rozvojový svět je mnohem více heterogenní, než si mnozí myslí. I rozdíly mezi subsaharskými zeměmi jsou propastné. Hledání "záchrany pro Afriku" je nesmyslné. Každá země má jiné problémy a jiné potřeby.
• I v rámci jednotlivých zemí jsou rozdíly mezi obyvateli obrovské. Takže ani jednotlivé země nelze posuzovat homogenně.
• Hrubý domácí produkt je často kritizován jako špatná míra rozvinutosti země, protože nepostihuje spoustu dalších relevantních faktorů, jako je třeba zdraví, délku dožití, nebo životní prostředí. Jenže Rosling ukazuje třeba graf závislosti dětské úmrtnosti na hrubém domácím produktu (v logaritmu), a ta závislost je neuvěřitelně silná. Pokud tomu tak je i u ostatních faktorů popisujících kvalitu života, pak je hrubý domácí produkt velmi dobrou mírou rozvinutosti.
• A konečně, Rosling zdůrazňuje, že dnešním problémem není nedostatek dat, ale jejich nedostupnost - data jsou roztroušená a ani vládní nebo nadnárodní úřady je nechtějí dát k volnému užití. Tohle se snad do budoucna změní.

Národní knihovna a Chicago Spire

Každé město se architektonicky vyvíjí. Někdy to jde lehce a někdy to bolí. V případě Prahy je obvykle každý vývoj velmi obtížný, protože centrum Prahy je v podstatě přecpané historickou architekturou. Každá navržená netradiční stavba je tak předmětem kontroverze, protože do historického města prostě nepatří.

Kuřata, kam se podíváš

Kačenka mě upozornila na výborný článek Douga Zongkera Chicken chicken chicken: chicken chicken [pdf]. Jak už název napovídá, je to o kuřatech. Ale nenechte se zmást. Je to vědecký přistup nejvyšší kategorie.

A kdybyste náhodou článku neporozuměli, je tu ještě k dispozici video s prezentací, které opravdu stojí za to.

Proč by se (některé) léky měly prodávat v běžných obchodech?

Jsou léky nebezpečné, takové obvykle dostanete jen na předpis, a léky méně nebezpečné, a pro takové si stačí dojít do lékárny. Řeknete si, jaký lék chcete, zaplatíte a odejdete.

Přestože jsou takové léky označované jako léky ve volném prodeji, zase až tak úplně ve volném prodeji nejsou. Musíte pro ně do lékarny. Chcete acylpirin nebo ibuprofen, musíte do lékarny. Chcete bromhexin, musíte do lékárny.

Dopravní podnik Google

Někteří lidé si myslí, že když Google dává svým zaměstnancům zdarma gurmánské obědy, je to znamením směřování Google ke komunismu (komunisté tehdy také slibovali odbourání peněz, každému dle jeho potřeb, ale nějak se k tomu nedostali).

Co by si takové lidé mysleli, kdyby věděli, že Google nejenže rozmazluje zaměstnance jídlem zdarma, ale rovněž je i zdarma sváží luxusními autobusy do práce. Téměř čtvrtina zaměstnanců ráno nasedá do pravidelných autobusových Google-linek a při cestě do práce relaxuje, nebo vyřizuje ranní poštu. Autobusy jsou vybavené bezdrátovým internetem, venkovními držáky na kola a dovnitř si můžete vzít i psa. Každý den 32 Google autobusů najezdí zhruba 7000 kilometrů. A zaměstnanci si můžou nechávat zasílat maily nebo SMSky v případě, že má jejich spoj zpoždění.

Zaměstnanci se shodují, že právě autobusy jsou největší mimoplatovou výhodou, kterou Google nabízí. Klidně by prý mohli zrušit jídlo zdarma, ale autobusy musí zůstat. S trochou nadsázky lze i říct, že Google-linky ovliňují i místní trh s nemovitostmi. Zaměstnanci totiž při hledání nového bydlení jasně preferují místa, kde autobusy Googlu mají své zastávky.

Podobnou službu začalo nabízet také Yahoo! a rozjíždí ji eBay. Google přesto zůstává až třetí nejlépe hodnocenou firmou co se týče usnadňování dojíždění do práce - před ním je stále zůstává Intel a Microsoft.

Kvalifikovaná pracovní síla v Kalifornii je prostě vzácná a firmy se o své zaměstnance musí náležitě starat. Že by ale tohle mělo něco společného s komunismem? Tak to ani náhodou...

PostSecret

Někdy je dobré mít kamarády, kteří po vás chtějí z Ameriky knížky.

Díky jednomu z nich jsem přišel na blog PostSecret. Autor blogu, Frank Warren, v roce 2005 rozhlásil, že mu kdokoliv může poslat anonymní pohlednici se nějakým svým umělecku ztvárněným intimním přiznáním a on je uveřejní na svém blogu

Od té doby se pohlednice jen hrnou. Nová várka pohlednic se na webu objevuje každou neděli. A mnoho jich stojí za to - jsou vtipné, vážné, i intimní. Několik souborů pohlednic vyšlo i knižně.

Chicago v souboji s Prahou ... o Olympijské hry 2016?

Praha zvažuje, že by pořádala Olympijské hry. Někdy v roce 2020 nebo 2024. Kandidatura pro rok 2016 by byla zkušební.

Myslím, že Praha resp. Česká republika by šanci na zvládnutí Olympijských her měla. Při vyvinutí dostatečného úsilí a dobré organizaci by hry byly i ziskové. Olympiáda v Praze? Když bude dobrý projekt, nejsem proti.

Jinou otázkou však je, nakolik má Praha šanci hry získat.

University of Chicago bude vybírat nové profesory ekonomie v reality show?

Katedra ekonomie na University of Chicago je tak posedlá volným trhem, že se rozhodla vybírat nové profesory v reality show. Anglickou verzi článku (odkaz dole) přinášíme v českém překladu.

Prorektorovy rady za všechny peníze

S uznáváním diplomů je to těžké. V Evropě se to řeší, a pomalu by to mělo (alespoň do jisté míry) fungovat, i když obtíže stále existují. Zato mezi Evropou a Amerikou zeje stále propast, která se jen tak nezacelí. Problémy jsou s různou délkou studia pro uznání jednotlivých stupňů vysokoškolského vzdělání, i v dost individuálních podmínkách jednotlivých škol.

Není proto neobvyklé, že americké nebo kanadské školy uznávají české magisterské nebo inženýrské tituly jen jako bakalářské. Uznání těchto titulů jako M.A. není nárokovatelné. Přesto by člověk očekávál, že když se podobný problém vyskytne a vy požádáte o pomoc svou českou alma mater, bude mít alespoň trochu snahy pomoci.

Moje spolužačka z FJFI měla problém s uznáním diplomů na McGill University v Montrealu, kde získala stipendium k doktorandskému studiu. Obrátila se proto na Prof. Vlčka, prorektora ČVUT pro zahraniční styky. A jaká byla jeho odpověď? (zvýraznění přidáno mnou)

Na zaklade techto dokumentu nikdo ve svete nezpochybnuje dosazene vzdelani na CVUT v Praze.

Pokud jste tyto dokumenty nepredlozila, je to vazna chyba, kterou lze vsak napravit.

Pokud jste je naopak predlozila a na McGill je nevnimaji, pak bych se ve vasi pozici sebral, a jel jinam.

Zdravi a vytrvalost preje M.V. Prof. RNDr. Miroslav Vlcek, DrSc. prorektor pro zahranicni styky

Prorektor Vlček má zřejmě pocit, že stipendia na špičkových amerických a kanadských univerzitách se válejí po zemi a stačí se sehnout, sebrat se a jít jinam.

O tomtéž referoval v poněkud vzletně laděném článku i krajanský list Nový domov.

Jožo Ráž rozumí ekonomii

Z rozhovoru pro deník sme.sk:

Vám imponujú diktátori?

Ak sú spravodliví, tak áno. A takého by sme potrebovali.

Jožo Ráž bezpochyby naráží na existenci social plannera, neúprosného, avšak benevolentního diktátora, který je schopen replikovat jakékoliv Pareto optimální rozdělení spotřeby.

Ano, tak takového bychom tady skutečně potřebovali. A hned jakmile ho najdeme, můžeme začít řešit, na kterém z oněch mnoha Pareto optimálních řešení se shodnout. Ale mám takový pocit, že ať rozhodneme, jak rozhodneme, vždy bude někdo, kdo si bude stěžovat...

Celý rozhovor je dlouhý, ale neuvěřitelně zábavný. Je z něho patrné, že trvalé následky Rážova úrazu hlavy jsou mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli.

Steven Levitt navrhuje zrušit tenure

Tenure kontrakty jsou na amerických univerzitách prostředkem, jak nabídnout dobrým profesorům jistotu pracovního místa. Tedy by měly být. Steven Levitt na Freakonomics Blog nesouhlasí a argumentuje pro jejich zrušení.

Vědecká kariéra v ekonomii na amerických univerzitách je ze začátku poměrně náročná. Po dokončení PhD studií je boj o asistentská místa na kvalitních univerzitách tvrdý a dostane se jen na ty nejlepší. Ani potom však boj nekončí. Nejlepší kariérní postup je tzv. tenure-track pozice. Ta po několika letech v ideálním případě dospěje k nabídce tenure, tedy dlouhodobému kontraktu s univerzitou, který dává velmi solidní jistotu profesorské pozice.

2006 --> 2007 ... už je to tak

2006 ...

2007 ...

Ekonomický výzkum v Evropě a Paris School of Economics

Ekonomickému výzkumu dominují USA. Pokud chcete jít studovat ekonomii nebo se zabývat ekonomickým výzkumem na akademické úrovni, jsou Harvard, Chicago, MIT, Stanford, Princeton nebo Berkely vaším profesním snem. Evropa v tomto směru výrazně pokulhává. Některé dobré univerzity jsou v Anglii (LSE, Oxford, Cambridge) a ostatní jsou rozeseté po kontinentu - například Pompeu Fabra ve Španělsku, Tilburg, Groeningen nebo Rotterdam v Nizozemí, Toulouse ve Francii, Bocconi v Itálii, Stockholm ve Švédsku, či Bonn, Frankfurt a Berlín v Německu. Většina z těchto škol je ale ve světovém měřítku druhá liga. Špičkové instituce Evropě chybí.

Francie se nyní rozhodla, že s tím něco udělá, a tak byla ve Francii založena Paris School of Economics. Do vínku dostala od francouzského státu 26 milionů Euro a stojí za ní jména jako Blanchard, Stiglitz, nebo Mirrlees.

Dow Jones ztratil 250 bodů kvůli softwarové chybě

V úterý americký (a nejen americký) akciový trh mohutně oslaboval v důsledku špatných zpráv o vývoji americké ekonomiky, kde stále sílí náznaky blížící se recese, a rovněž kvůli potenciálnímu riziku, že čínská centrální banka razantně zakročí proti přehřívající se čínské ekonomice.

Špatné zprávy tak způsobily, že Dow Jones i ostatní americké indexy po celý den průběžně klesaly. To, co se ale stalo kolem třetí hodiny odpolední (viz obrázek), vyvolalo chvilkovou paniku. Během několika minut ztratil Dow Jones 250 bodů. Všichni začali zjišťovat, jaké nové pesimistické informace dorazily.

Po chvíli se však přišlo na to, že problém je čistě softwarový. Počítače clearingového centra přestaly stíhat vypořádávat obchody, a tak Dow Jones Industrial Average začal chybně aktualizovat. K čemu to vedlo, vidíme na grafu. Než New York Stock Exchange přepla na záložní systémy, udělala data do grafu pořádný zub.

Nabízí se otázka, jestli v historických časových řadách tahle výchylka, způsobená čistě nedokonalostí počítačových systémů NYSE, zůstane, nebo ji vyhladí. Pokud ji tam nechají, bude zajímavé sledovat, jak budou výzkumníci za padesát let přemýšlet o tom, co se to na konci února 2007 na té burze asi dělo. Pokud chybu vyhladí, bude našim následovníkům zase vrtat hlavou, kde se vzal ten obrovský objem obchodů vyvolaný automatickými prodeji v průběhu (fiktivního) pádu. Ani jedno řešení evidentně není dobré...

Zdroj: Google Finance

Češi na econ job market 2007

Letošní AEA meeting se konal v Chicagu, takže jsme měli informace o job marketu takříkajíc z první ruky.

Čechů na job marketu pro akademické pozice v ekonomii moc nebývá. Letos jsem zatím natrefil na dvě jména. Martin Burda získal pozici na University of Toronto (PhD University of Pittsburgh, hlavní zaměření econometrics). Tomáš Cvrček dokončuje Vanderbilt University (zaměřuje se na economic history a labor economics) a podle webu EconJobMarket zatím dostal pozvání na prezentaci (přinejmenším) z Arizona State University. Držím palce!

Ještě odkazy na job market papers: Tomášův a Martinův.

AEA metting je v Chicagu zase v roce 2012, ale tak dlouho doufám potřebovat nebudu ;-).

Jak nastavit rychlostní limity na dálnici?

Na ministerstvu dopravy se opět objevil návrh na zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích až na 160 km/h. Jak vůbec nastavit rychlostní limity?

V USA se rychlostní limity liší stát od státu a dokonce město od města. V porovnání s Evropou jsou přitom poměrně nízké, a to přesto, že většina silnic je mnohem širších a rovnějších než u nás.

Se zajímavým způsobem, jak stanovovat rychlostní limity na jednotlivých silnicích, přišli v Michiganu.

Na počátku se stanoví rychlost na hodnotu, o které se předpokládá, že je pro danou silnici vhodná. Pokud se někdo domnívá, že tomu tak není, může apelovat na michiganskou dopravní komisi, která, pokud apel schválí, umístí k silnici měřicí zařízení, které statisticky vyhodnotí, jak rychle auta po silnici jezdí. Výsledná maximální povolená rychlost je potom (po příslušném zaokrouhlení) stanovena jako 85-percentil ze souboru naměřených rychlostí. Může se tak oproti předchozímu stavu zvýšit nebo snížit.

Myšlenka takovéhoto stanovování rychlostí "přirozeným vývojem" spočívá v tom, že většina lidí jezdí rozumně a přizpůsobuje rychlost vozovce (většina lidí zabít ani sebe, ani nikoho jiného). Předpokládejme, že 15 % řidičů jezdí alespoň o trochu rychleji, než by měli - pak je vhodné nastavit nejvyšší povolenou rychlost právě na 85 % kvantil. Statisticky to dává smysl. Samozřejmě, můžeme diskutovat o tom, jestli to má být 10 %, nebo 15 %, nebo třeba 20 %, ale řekněme, že v Michiganu dospěli k 15 % dlouhodobým pozorováním.

Otázkou je, zda by obdobný princip uspěl i v Čechách. A jaký percentil by asi měl pro stanovení maximální rychlosti sloužit?

Ségolène Royal a francouzská předvolební kampaň

O rozporuplných plánech současné prezidentské kandidátky francouzské socialistické strany týkajících se zvyšování minimální mzdy a současně snahy vyřešit sociální problémy na francouzských předměstích jsem již psal.

To ale není jediná kontradikce v jejím programu. Projev Ségolène Royal byl celý prošpikován řešeními ekonomických otázek z kategorie sci-fi. Sci-fi je to i proto, že níže uvedené návrhy nemají být doprovázeny zvyšováním daní (jak Royal prohlásila v jiném rozhovoru).

Co všechno tedy slíbila?

Oskarová noc

V Chicagu sněží a polovina Ameriky kouká na udílení Oskarů. A dopadlo to poněkud překvapivě - cenu za nejlepší film nezískali favorizovaní Babel nebo Little Miss Sunshine, ale The Departed (v Čechách pod názvem Skrytá identita) režiséra Martina Scorseseho. Scorsese vyhrál i Oskara za nejlepší režii.

Porota se možná Scorsesemu chtěla odvděčit i za to, že byl na nejlepší režii nominován už pětkrát a nikdy nevyhrál. Akčně laděné snímky jako The Departed většinou moc nevyhrávají. Mně osobně se film líbil, Leonardo DiCaprio, Matt Damon a hlavně Jack Nicholson hrají skvěle, ale že by film byl na Oskara, to bych si netipnul.

Pro fanoušky The Departed může být zajímavé to, že už se chystá pokračování. Nevím, jestli je to dobrá nebo špatná zpráva, protože pokračování filmu, ve kterém se prakticky všichni hlavní hrdinové na konci pozabíjejí, bude poněkud problematické...

Oskara za nejlepší dokumentární film vyhrál Al Goreův film The Inconvenient Truth (Nepohodlná pravda) režiséra Davise Guggenheima. Hollywood si asi kupuje odpustky, protože Inconvenient Truth spíš patří do kategorie propagandy než dokumentu (bez ohledu na ušlechtilost záměru). Film zároveň získal ještě Oskara za nejlepší píseň.

No a pro ty, které letošní oceněné filmy nepotěší, připravil server Rotten Tomatoes žebříček všech filmů, které vyhrály Oskara za nejlepší snímek, seřazených od nejhoršího k nejlepšímu.

Vůbec ne špatně si vedl Miloš Forman, který sklidil dvanácté a patnácté místo za Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadea. No a celkový vítěz? Potěšili mě, byl to jeden z mých favoritů ... Don Corleone a Kmotr.

Minimální mzda a pařížská předměstí

Ségolène Royal je prezidentskou kandidátkou francouzské socialistické strany. Prezidentské volby budou ve Francii za dva měsíce a souboj dvou hlavních kandidátů, Ségolène Royal a Nicolase Sarkozyho, nabírají na obrátkách.

Royal nedávno představila svou vizi rozvoje Francie. Mimo jiné navrhuje zvýšit minimální mzdu na 1500 euro měsíčně.

Když potom mluvila o loňských a předloňských nepokojích z předměstí trpících vysokou nezaměstnaností zejména mezi mladými lidmi, kteří jsou potomky přistěhovalců, mají často nízké vzdělání a práci získávají velmi obtížně, emocionálně pronesla: "Pro děti z těchto předměstí chci to samé, co pro své děti!"

Chudáci její děti. Pokud Royal navrhuje další zvyšování minimální mzdy, měla by si zároveň uvědomit, co je hlavním negativním dopadem minimální mzdy - a sice že zabraňuje získání práce zejména lidem s nízkou kvalifikací a schopnostmi, tedy těm, jejichž odpovídající mzda by byla nižší než stanovená minimální mzda, a proto je nikdo za příliš vysoko nastavenou minimální mzdu nezaměstná.

Ekonomická teorie ukazuje, a potvrzuje se to i v praxi, že pro mladé lidi, kteří opustí školu velmi brzy, je výhodné, pokud mohou získat první zaměstnání i třeba za poměrně nízkou mzdu. V prvním zaměstnaní se zapracují, získají zkušenosti a další práce se jim hledá již mnohem jednodušeji - a díky praxi již také získají vyšší mzdu. Je to lepší, než kdyby seděli doma a nedělali nic.

Vysoká laťka minimální mzdy spolehlivě zajistí, že takové lidi nikdo nezaměstná, protože po devíti letech školní docházky bez jakékoliv praktické zkušenosti nemají zaměstnavateli co nabídnout. Pokud je přínos jejich práce nižší než minimální mzda, tak mohou na práci rovnou zapomenout.

Vzhledem k tomu, že takových nekvalifikovaných lidí je na francouzských předměstích vysoké procento, je navrhované zvyšování minimální mzdy spolehlivou cestou, jak ponechat tyto mladé lidi svému osudu - a koledovat si o další a další nepokoje.

Projev Ségolène Royal byl plný dalších perel, takže pokračování příště.

Adam Smith bude na dvacetilibrovce

Adam Smith se objeví na dvacetilibrové bankovce. Na líci je jeho portrét spolu s rytinou pracovního procesu v dílně doprovázenou textem Dělba práce při výrobě hřebíků (a velký nárůst v množství odvedené práce, který je důsledkem)

Samozřejmě tím není myšlen objem zaměstnané práce, ale objem vytvořeného produktu.

Konečně přišla

Chvilku jim to trvalo, vyžadovalo to reklamaci některých letů, ale je tu.

Uvidíme, jestli slibované výhody budou fungovat.