Na ministerstvu dopravy se opět objevil návrh na zvýšení maximální povolené rychlosti na dálnicích až na 160 km/h. Jak vůbec nastavit rychlostní limity?
V USA se rychlostní limity liší stát od státu a dokonce město od města. V porovnání s Evropou jsou přitom poměrně nízké, a to přesto, že většina silnic je mnohem širších a rovnějších než u nás.
Se zajímavým způsobem, jak stanovovat rychlostní limity na jednotlivých silnicích, přišli v Michiganu.
Na počátku se stanoví rychlost na hodnotu, o které se předpokládá, že je pro danou silnici vhodná. Pokud se někdo domnívá, že tomu tak není, může apelovat na michiganskou dopravní komisi, která, pokud apel schválí, umístí k silnici měřicí zařízení, které statisticky vyhodnotí, jak rychle auta po silnici jezdí. Výsledná maximální povolená rychlost je potom (po příslušném zaokrouhlení) stanovena jako 85-percentil ze souboru naměřených rychlostí. Může se tak oproti předchozímu stavu zvýšit nebo snížit.
Myšlenka takovéhoto stanovování rychlostí "přirozeným vývojem" spočívá v tom, že většina lidí jezdí rozumně a přizpůsobuje rychlost vozovce (většina lidí zabít ani sebe, ani nikoho jiného). Předpokládejme, že 15 % řidičů jezdí alespoň o trochu rychleji, než by měli - pak je vhodné nastavit nejvyšší povolenou rychlost právě na 85 % kvantil. Statisticky to dává smysl. Samozřejmě, můžeme diskutovat o tom, jestli to má být 10 %, nebo 15 %, nebo třeba 20 %, ale řekněme, že v Michiganu dospěli k 15 % dlouhodobým pozorováním.
Otázkou je, zda by obdobný princip uspěl i v Čechách. A jaký percentil by asi měl pro stanovení maximální rychlosti sloužit?
Zajímavé, ale nejsou pak ty značky zbytečné když se rychlost přizpůsobuje řidičům (byť v delším časovém horizontu).
OdpovědětVymazatTo tam ty značky být nemusí.
Nebo jsem to špatně pochopil a zmiňovaný postup se uplatňuje jen u snižování rychlostí?
...bych byl pro medián.
OdpovědětVymazat