Čína jako příležitost, ne hrozba

Tento článek ve zkrácené podobě byl publikován v Hospodářských novinách. V HN vynechali komentář o dopadu růstu Číny na příjmy. K tomu doplňuji sofistikovanější komentář na konci tohoto blog postu.

Mladoboleslavská Škoda Auto představila další část své dlouhodobé strategie, ve které jednu z klíčových rolí hraje zvyšování odbytu na čínském trhu. Přitom se však zdá, že celkový vývoj našich obchodních vztahů s Čínou je jednoznačně negativní - mimořádně nevyvážený zahraniční obchod vytváří obrovský schodek, snižuje české mzdy a dlouhodobě vede k likvidaci české ekonomiky. Skutečnost je však jiná.
Obchodní bilance s Čínou sice skutečně vykazuje vysoký schodek, ale toto čísl¨o zakrývá ekonomické souvislosti. Významná část tohoto schodku je tvořena dovozem zboží vyráběného v Číně západními firmami, a tedy ekonomicky souvisí s obchodními vztahy s vyspělým světem. Přitom celý schodek s Čínou dokáže Česká republika více než kompenzovat přebytky například s Německem a Velkou Británií. Ekonomicky je tak struktura našeho obchodu vyváženější než indikuje obchodní bilance.

Rovněž s vývojem mezd má obchod s Čínou málo společného. Ekonomická teorie sice predikuje, že liberalizace obchodu vyvolává postupné sbližování mzdových hladin, avšak zda budou evropské mzdy klesat na čínskou úroveň nebo tomu bude naopak závisí na konkrétních podmínkách. Empirická zkušenost přitom ukazuje, že chudší země dohánějí ty bohatší. Pád železné opony a rozšiřování Evropské unie nevyvolaly pokles západoevropských mezd na východoevropskou úroveň, ale umožnily většině východoevropských zemí rychlý růst směrem k západní úrovni. Podobně, i když do menší míry, tomu bylo ve vztahu Mexika a USA poté, co v platnost vstoupila NAFTA.

O tom, kam se s velkou pravděpodobností budou dlouhodobě ubírat obchodní vztahy s Čínou, svědčí i strategie Škody Auto. Jak budou obyvatelé Číny bohatnout, bude klesat jejich ochota vyrábět zboží za velmi nízké mzdy a poroste i poptávka po zboží a službách z rozvinutého světa.

Ekonomické vztahy s Čínou jistě mají řadu problémů - od manipulace s kurzem na makroekonomické úrovni až po zajištění bezpečnosti obchodovaných výrobků na úrovni mikroekonomické. Dlouhodobý vývoj však představuje obrovskou příležitost, ne hrozbu.

Dopad růstu produktivity v Číně na příjmy ve světě

Poté, co jsem článek do HN napsal, jsem objevil nový článek A Global View of Productivity Growth in China. V něm Chang-Tei Hsieh a Ralph Ossa studují právě dopad produktivity v Číně na příjmy ve světě.

Analýza této otázky není nijak jednoduchá. Správně položená otázka totiž zní: Jak by se vyvíjely příjmy ve světě, kde by nenastal čínský růst? Takovou otázku lze zodpovědět buď chytrým ekonometrickým designem, nebo pomocí teoretického modelu, který popíše alternativní scénáře vývoje světa, které nenastaly a proto je nemůžeme přímo pozorovat.

V případě podepsání Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA) nebo rozšiřování Evropské unie je ekonometrický design poněkud lépe použitelný, protože data, kdy smlouvy vstoupily v účinnost, jsou dobře známá, a také máme k dispozici množství dat se slušnou mírou heterogenity, která nám umožní izolovat dopady liberalizace obchodních vztahů od ostatních efektů. V případě Číny je to složitější, protože celý proces otevírání se světu probíhal graduálně a bez jasně vymezených hranic, které by bylo vhodné použít pro ekonometrickou identifikaci.

Proto je možná v případě analýzy dopadů rozvoje Číny vhodnější použít model. Hsieh a Ossa tedy analyzují problém pomocí několika standardních modelů (pro ty, kteří pracují v oblasti international trade přijdou jména Ricardo, Krugman a Melitz dobře známá).

A výsledek? Hsieh a Ossa odhadují (střední odhad), že růst produktivity v Číně měl malý kladný dopad na příjmy (agregátní blahobyt) ve zbytku světa, v rozsahu zhruba půl procenta světového HDP kumulativně v průběhu 15 let. Autoři sami přiznávají, že analýzu by bylo možné v mnohém obohatit, ale tento výsledek je konzistentní s tím, co víme odjinud - liberalizace obchodu mezi bohatými a chudými zeměmi většinou vede k malému kladnému efektu u bohaté země a výraznějšímu kladnému efektu u země chudší.