Jak napsat pořádnou grantovou přihlášku

Součástí práce každého výzkumníka je i hodnocení práce ostatních, a tedy i hodnocení žádostí o granty. Grantové přihlášky je přitom velmi obtížné posuzovat - narozdíl od článků se nejedná o hotovou práci, kde by šlo hodnotit dosažené výsledky, ale musíte odhadovat potenciál žadatele a jeho schopnost pracovat na problému, který navrhuje, a jeho šance dojít k nějakým výsledkům. Oddělit tak musíte nerealistické návrhy od těch realistických. A protože hodnotitelé nemají nadpřirozené schopnosti, je na žadateli, aby hodnotitele o smysluplnosti návrhu přesvědčil.

Protože mám určitou zkušenost s hodnocením grantů podávaných českými výzkumníky v ekonomii, není od věci sepsat některé charakteristické nedostatky, které se opakovaně s různými obměnami objevují. Zkušenosti ukazují, že průměrná kvalita žádostí o grant za světem stále pokulhává (alespoň v ekonomii). Ačkoliv mnohé následující poznámky znějí jako naprosto samozřejmé, je až s podivem, v kolika případech se jich žadatelé nedrží.

Šťastné a veselé

Sazka a nebezpečí rozdrobené vlastnické struktury

Ačkoliv je tento příspěvek motivovaný děním v Sazce, týká se spíše obecnější problematiky.

Dovést k bankrotu (či v lepším případě k nucené restrukturalizaci) společnost, která má dominantní postavení v mimořádně lukrativním odvětví a která má rovněž silné lobbystické kontakty na politickou sféru, vyžaduje značnou dávku umění. Je to něco podobného (byť v menším měřítku), jako kdyby Martin Roman přivedl k bankrotu ČEZ. Sazka to přesto dokázala.

Nad poměry v Sazce se kromě mnoha jiných zamýšlí i Jiří Hlavenka. Zásadní příčina dnešní situace je přitom zřejmá - naprostá absence vlastnické kontroly. Můžeme vinu svádět na zátěž spojenou s financováním Sazka Areny nebo na sice schopný management v čele s Alešem Hušákem, který ale jednal zejména ve svůj vlastní prospěch (to neznamená, že by management jednal přímo nezákonně, vztah mezi managementem a vlastníky umožňuje velkou smluvní volnost, kterou management dokázal beze zbytku využít).

Všechny tyto aspekty si ale vlastníci mohli a měli ohlídat - byly to věci známé po dlouhá léta. Realita však byla taková, že funkcionáři sportovních svazů, měli v rukou společnost s miliardovými výnosy, se kterou si absolutně nevěděli rady. Jiří Hlavenka ve svém článku odkazuje na výroky členů dozorčí rady, kteří si ani nedokázali zjistit příjmy nejvyšších členů managementu. Minoritních spoluvlastníků přitom bylo příliš mnoho na to, aby se dohodli na jakémkoliv razantním postupu.

Problém rozdrobené vlastnické struktury je v ekonomické literatuře dobře znám a lze ho ilustrovat na několika praktických příkladech.

Zvýšení cen elektřiny je špatným argumentem proti solárním elektrárnám

Aneb proč by měl každý rozumný ekolog rovněž kritizovat solární dotace

V jednom ze svých dřívějších článků jsem rozebíral, že klíčovým problémem spojeným s dotacemi na výkup elektrické energie vyrobené v solárních elektrárnách není samotné zvýšení cen elektřiny, ale transfer bohatství ve společnosti. Je proto škoda, že se ve veřejné diskusi prakticky výhradně zmiňuje pouze nárůst koncových cen.

Pro jednoduchost ignorujme v první části diskuse ekologický aspekt výroby energie z obnovitelných zdrojů. Ten samozřejmě není zanedbatelný, ale lze ho od zbývající diskuse oddělit. Vrátíme se k němu v druhé části.

Ekolog Jan Beránek se v jednom ze svých posledních článků snaží argumentovat, že nárůst koncových cen elektřiny způsobený úhradou solárních dotací je velmi malý, takže se náklady spojenými s těmito dotacemi nemusíme příliš zabývat. Jeho výpočet značně podhodnocuje cenový nárůst, ovšem i kdyby byl provedený správně, tak se jedná jen o klamný argument (logical fallacy).

Risk-Price Dynamics

Journal of Financial Econometrics, 2011, Vol. 9, No. 1, 3-65. Hotovo, můžeme pokračovat dále.

Důchodová reforma? Jen s eurem

Ministr Drábek bere důchodovou reformu poněkud vážněji než jeho předchůdci, i když návrhy jsou zatím jen mlhavé, takže těžko hodnotit. Na jednu věc se ale zapomíná - přechodu na kapitálové důchodové spoření by velmi prospělo, kdyby Česká republika přijala euro.

Euro a důchodová reforma vypadají jako dva zcela nesouvisející cíle. Nesouvisející jsou však pouze zdánlivě - a sice pokud přijmeme naivní (nebo záměrně zavádějící?) představu o kapitálovém důchodovém spoření, kterou například nastiňuje Vladimír Špidla. Ten se snaží připodobnit kapitálový důchodový systém ke střádání peněz na běžném účtu. To ale není jeho hlavní podstatou.

Řešení testu z makroekonomie

Pro ty, které zajímalo řešení testu z makroekonomie, jsem umístil nástin řešení sem. Dosažené maximum 96 ze 100, průměr 70.3.

Nainstalovaný výkon solárních elektráren k 1.12.2010 - 1393,86 MWp

Za listopad se nainstalovalo téměř 400 MWp nového výkonu. Do konce roku zbývá ještě jeden měsíc, přitom zkušenosti předchozích let ukazují, že právě prosinec je z hlediska nově instalovaných kapacit zdaleka nejvyšší, stačí se podívat na graf vývoje z loňského roku.

Stojí za to aktualizovat graf, který jsem publikoval v září. V něm jsou uvedeny odhady různých organizací ohledně instalovaného výkonu na konci roku. Původní zářijové odhady všech institucí s výjimkou ČEZu a analytických společností již byly překonány, jednotlivé instituce pak v průběhu času postupně upravovaly svoje odhady směrem vzhůru.

Chcete si zkusit test z makroekonomie?

Závěrečný test povinného středně pokročilého kurzu makroekonomie (studenti si ho obvykle berou ve 3. ročníku bakalářského studia). Čas na vypracování 135 minut (délka testu je koncipovaná tak, aby nejlepší studenti měli právě dost času na jeho dokončení).

Čínské investice a vysokorychlostní železnice

Protože jsem nedávno psal o vysokorychlostních železnicích a také o čínské investiční politice, nebude na škodu obě témata zkombinovat a zmínit čínské investice do vysokorychlostních železnic.

Pro čínskou vládu představují investice do vysokorychlostních železnic důkaz ekonomické i technologické síly a rentabilita projektu je vedlejší. Do roku 2020 tak vláda plánuje postavit 16 tisíc kilometrů tratí na rychlosti vyšší než 250 km/h. Magnetický rychlovlak z šanghajského letiště je nejrychlejším komerčně provozovaným vlakem, i když cesta trvá jen 7 minut a bylo místo něj možné postavit klasickou trať za poloviční cenu, s nímž by cesta trvala o dvě minuty déle. Ale takhle to hezky vypadá (i když vlak vytížený zrovna není a vláda ho masivně dotuje).