pondělí 28. června 2010

Lokální produkce a ekologická zátěž přepravy potravin - část druhá


Toto je pokračování předchozího článku na stejné téma. V předchozí části jsme se věnovali objemu skleníkových plynů, které jsou vyprodukovány při přepravě potravin, v porovnání s celkovou náročností produkce potravin. Nyní pokračujeme dalším argumentem, který často zmiňují zastánci lokální produkce.

Přeprava stejných druhů výrobků tam a zpátky

Častým argumentem je ten, že se "stejné" zboží ze země vyváží a zároveň se do ní dováží, což je zbytečné plýtvání. Například v článku o bramborákové akci Hnutí Duha se tvrdí:

Například v roce 2007 se do země dovezlo přes 70 tisíc tun jablek, za hranice naopak směřovalo 51 tisíc tun jablek tuzemských.

Hnutí Duha má zřejmě za to, že všechna jablka jsou identická. Když jsem však naposledy koukal do regálů v obchodě, viděl jsem mnoho různých odrůd jablek - některé produkované u nás, jiné v jiných zemích. Některé chutnají mě, jiné zase někomu jinému. Kromě toho jablka v Česku zrají jindy než jablka ve Španělsku, takže se jedná také o odlišné produkty. To, že se některá jablka vyvezla a některá se dovezla, vůbec neznamená, že křížem přepravujeme stejné produkty. Z této statistiky toho zkrátka mnoho nepoznáme - položka "jablka" v obchodních statisitkách je příliš agregovaná.

Je to stejné jako bychom chtěli tvrdit, že už nemusíme dovážet jiná auta, když už máme Škodovku.

Druhým zásadním omylem je rozdělování potravin na ty dovážené (to jsou ty špatné) a ty produkované v Česku (to jsou ty dobré). Hnutí Duha tak například kritizuje:

Brambory se k nám dovážejí hlavně z Německa a také Polska.

Znamená to, že brambory dovezené do Domažlic od Regensburgu (100 km) jsou špatné, zatímco ty dovezené od Olomouce (400 km) jsou v pořádku? Brambory dovezené do Ostravy od Gliwice (60 km) jsou špatné, zatímco ty z Polabí (400 km) jsou opět dobré?

Hranice jsou obzvláště ve sjednocené Evropě z ekonomického hlediska umělou rozdělovací čárou a mohou jen málo vypovídat o tom, jak daleko se zboží vlastně přepravuje. Důvod, proč používáme vývozní a dovozní statistiky, je historický - státní správa vždy požadovala, aby bylo veškeré zboží převezené přes hranici důkladně vykazováno, zatímco u vnitrostátní přepravy nikdo takové výkazy nepožaduje.

Na celé věci ohledně zbytečného převozu zboží sem a tam je však nejvíce zarážející jedna skutečnost - zatímco v každé jiné oblasti obchodní řetězce neúprosně snižují náklady, v otázce přepravy zřejmě vyhazují peníze vzduchem na zbytečné převážení zboží. A nebo to možná bude tak, že prodejci skutečně efektivně převážejí různé druhy potravin a není jablko jako jablko.

4 komentáře:

  1. Tohle téma bych rozhodně nevnímal takto zjednodušeně. Prodejce se sice může rozhodovat efektivně, ovšem co je výhodné pro něj, nemusí být výhodné pro spotřebitele.
    Supermarkety vyžadují ideálně malý počet dovozců, celoroční dostupnost, stálou kvalitu (což neznamená nejlepší kvalitu), schopnost vždy dodat požadované množství. Supermarket se radši dohodne s velkým dovozcem, než aby obíhal stovky malých lokálních výrobců, jejichž dodávky jsou nevypočitatelné a v zimě většinou žádné.
    Navíc často je místní potravina dražší než zahraniční i s dovozem. Ze zahraničí totiž často supermarkety berou druhou jakost, anebo nesrovnatelnou (a výrazně levnější) odrůdu (viž například čínský česnek bez chuti).
    Pokud si projdeme české kulinářské servery, stejně se dozvíme, že nejchutnější jsou co nejčerstvější lokální potraviny. A myslí si to i spotřebitelé - stačí se podívat na obrovský boom farmářských trhů, kde se přetlačují tisíce lidí a kupují úplně cokoliv ( http://www.cuketka.cz/?p=3906 )

    OdpovědětVymazat
  2. které se vyprodukuje jen u nás, pak by většina těch, co by přežili, trpěla kretenismem.
    Naše příroda je tak chudá ně některé minerály, zejména sloučeniny jódu a biologicky využitelného lithia, že si takovou blbost nemůžeme vůbec dovolit.
    Ani ekoteroristům od Dětí Země a Hnutí Duha bych to nedal jako trest, a to je hodně moc nenávidím.

    OdpovědětVymazat
  3. První část článku se mi líbila, druhá už méně, argumenty mi nezní příliš přesvědčivě. K druhému argumentu - jistě že z hlediska úspory nafty a CO2 z dopravy je lepší dovážet z Drážďan do Ústí než z Ostravy do Aše, ale jistou nápovědu převážení mezi zeměmi dává, protože se bavíme o statistice, ne o jednom převozu jablek. Tedy průměrný dovoz jablek z Polska do ČR je dál než z ČR do ČR.

    A i první argument se stejnými jablky - řekl bych že hnutí Duha to myslí tak, že by se měla jablka jíst jen když jsou u nás v sezóně - nakonec i z hlediska zdravé výživy se doporučuje jíst hlavně sezónní ovoce. Tedy že dovážet jablka jen aby byla i v květnu je zbytečný luxus.

    Jsem zastáncem volného co nejméně regulovaného trhu, ale nemyslím že by vaše argumenty dovedly přesvědčit zastánce opačného názoru.

    Co jsem naopak čekal že zazní je to, že kvůli subvencím EU se vozí přebytky ze státu do státu naprosto zbytečně a jen kvůli vymožené regulaci.

    OdpovědětVymazat
  4. kolega v0174 píše: \"Tedy že dovážet jablka jen aby byla i v květnu je zbytečný luxus.\"

    Zbytečný luxus? To nechápu. Zjevně jsou zde lidé, kteří jsou ochotni si je koupit a za ně zaplatit, a jen proto se vyplatí je dovážet. Pro ty lidi kteří si jablka v květnu kupují, to luxus buď není, a nebo je to luxus který si prostě chtějí dopřát.

    Docela by mě zajímalo jaké bys navrhoval řešení: zakázat dovoz jablek v době, kdy je to podle tvého názoru luxus? A proč zůstat jenom u jablek, neměli bychom zakázat JAKÝKOLIV luxus?

    OdpovědětVymazat