čtvrtek 25. února 2010

Malárie v Africe a "nicnedělání" rozvinutého světa


Jan Čulík se opět rozhořčil, tentokrát kvůli tomu, že rozvinutý svět prý ignoruje malárii v Africe:

Na malárii každoročně umírá v Africe přes milion dětí, zejména do věku pěti let, kdy ještě nemají vyvinutou imunitu. Malárie v Africe existuje dosud hlavně proto, že se africké země navzájem nedokážou dohodnout na koordinovaném postupu na likvidaci tohoto parazita tak, jak se to před časem radikálně provedlo v Evropě. Vnějši svět jim v tom nepomůže. Že umírají miliony dětí, nikoho moc nezajímá. [zvýraznění přidáno]

To je docela silný argument. Jan Čulík ho získal na základě rozhovoru s vědci na University of Glasgow, kteří si mu postěžovali, že na "základě morálních argumentů nemůžou dostat peníze na výzkum, musí to být ekonomické argumenty".

A jaká je skutečnost?
Skutečnost je taková, že ročně se jen v rámci rozvojové pomocí vydá na boj s malárií 800 milionu dolarů. Jen Nadace Billa a Melindy Gatesových přispěla loni na 168 milionů dolarů a eradikace malárie je jedním z jejích klíčových cílů. Další peníze plynou do boje s malárií nepřímo a jinými toky než je rozvojová pomoc. Právě malárie je jednou z nemocí, které stojí v samotném centru zájmu lékařského výzkumu a humanitární pomoci. Je samozřejmě možné, že Gatesovi přispívají na boj s malárií čistě z ekonomických důvodů, aby následně do Rwandy mohli prodat více kopií Windows, ale to je celkem jedno. Argument, že se o malárii v Africe nikdo nezajímá, je naprosto zcestný.

Jan Čulík si zřejmě představuje boj s malárií v Africe velmi jednoduše, alespoň soudě podle věty "Malárie v Africe existuje dosud hlavně proto, že se africké země navzájem nedokážou dohodnout na koordinovaném postupu na likvidaci tohoto parazita tak, jak se to před časem radikálně provedlo v Evropě."

Situace v Africe je s tou evropskou naprosto neporovnatelná. První plán na celkovou eradikaci přišel v 60.letech 20.století a skončil katastrofálním neúspěchem. Metody založené na postřiku pomocí DDT vedly jen k tomu, že si parazit vytvořil imunitu. Kromě toho jsou nám vedlejší účinky DDT velmi dobře známé. Celkové vyhubení nemoci je v současnosti podstatě nemožné, protože v subsaharské Africe existují obrovská vlhká území, ze kterých komáry prostě nevymýtíte. I nejoptimističtější odhady tak hovoří o několika desetiletích (když vše půjde dobře).

Další metody využité ve velkém měřítku v Evropě nebo v jižních USA, například vysoušení mokřad, jsou v rovníkové Africe opět nepoužitelné. Zkouší se i genetické úpravy komárů i vlastních prvoků rodu Plasmodium, ovšem to je zatím hudba budoucnosti. Všechny tyto metody se zároveň nelíbí organizacím jako Greenpeace, které neexistovaly v době, kdy se malárie drasticky likvidovala v Evropě. Likvidace tohoto parazita "tak jako v Evropě" je v současné době nereálná (viz například článek v Science Magazine, bohužel ne zdarma).

Pokud tedy není možné malárii vyhubit, jako druhé opatření na řadu přichází alespoň omezení šíření. Tady se v současném době pomoc soustřeďuje na distribuci moskytiér. Lidé jsou samozřejmě nejzranitelnější v noci při spánku a moskytiéry se ukazují jako mimořádně účinná prevence.

Teprve až jako třetí opatření přichází léčba. Vědci, se kterými hovořil Jan Čulík, zkoumají metody, které umožňují rychlou detekci přítomnosti malárie v krvi. Samozřejmě, že nejsou zdaleka jediní, podobným metodám (rapid diagnostic tests) se věnují desítky pracovišť po celém světě (z poskytnutých informací nelze odhadnout, jak dobrý je právě tento tým). Další vysoké prostředky se věnují na vývoj vakcín a nových antimalarik.

Pokud si chtěl Jan Čulík vybrat oblast, kterou svět přehlíží, pak s malárií opravdu střelil mimořádně vedle. Peněz na boj s malárií je dokonce tolik, že se objevují hlasy, které tvrdí, že se kvůli pozornosti soustředěné na malárii zanedbávají jiné problémy.

Samozřejmě, že dostatek peněz ještě neznamená dobré výsledky - a tady se dostáváme k mnohem závažnějšímu problému. Zdá se, že úspěchy v boji s malárií v Africe zdaleka nejsou tak dobré, jak se prezentuje. WHO v této oblasti koordinuje stovky milionů dolarů a nemá ani pořádná data, která by dokládala, které metody jsou úspěšné a které ne. Obtíží je celá řada a je to na samostatný článek - jako příklad postačí to, že je celkem náročné lidi přimět, aby vůbec používali dodané moskytiéry. V Keni se například z moskytiér dělají svatební šaty.

Nedostatek úspěchů však není zaviněn nedostatkem peněz či pozornosti. Pokud něco pozornost má, pak je to malárie. Problém tkví v tom, jak peníze účinně využít.

Paradoxně nejzajímavější informace Čulíkova článku je ukryta v posledním odstavci, kdy píše:

[Vedoucí laboratoře d]odala, že její laboratoř už v současnosti nemá možnost získat financování svého výzkumu od britských vládních grantových agentur - finance získávají ze zahraničí - , protože britská vláda požaduje, aby prováděný vědecký výzkum přinášel prospěch výlučně britskému obyvatelstvu

Pokud je to tak, jak Jan Čulík píše, pak to svědčí něco o britské vládě, ale ne o zbytku světa.

3 komentáře:

  1. dik, i kdyz mne to zajima jen okrajove

    chybka dost mne zmatla: Nadace Billa a Melindy Gatersových

    OdpovědětVymazat
  2. Přisoudíme-li výkřikům Trofima Děnisoviče obvyklou pravdivostní hodnotu a zkontrolujeme je nahlédnutím do účetnictví GFATM, ukáže se, že zlopověstná britská vláda je jedním z největších přispěvatelů k celkovému cca dvacetimiliardovému balíku. Více dávají jen USA, Japonsko, Francie a Evropská komise.

    Zadáním \"malaria\" do vyhledávání na stránkách WWW.MRC.AC.UK dále snadno zjistíme, že granty a PhD stipendia jsou z vládních peněz v této oblasti normálně poskytovány.

    Dalších prostředky přidává soukromý Wellcome Trust (jo, je to ten Wellcome z GalaxoWellcome), který má malárii jako jednu z priorit a za posledních 10 let dal na související výzkum víc jak 150M liber. http://malaria.wellcome.ac.uk/

    Že grant někdy nevyjde konkrétnímu pracovišti na univerzitě, která je mravokárci drahá, je prostě realita badatelského provozu. Tak to chodí.

    Závěrečné reductio ad hitlerum pak nevypovídá ani o sobectví, ani o vědě, ale o argumentačních schopnostech autora.

    OdpovědětVymazat
  3. Tihle se o to snaží, a vypadá to velmi slibně:
    http://intellectualventureslab.com...
    Vynalezli zajímavou vychytávku: zařízení, které zabije laserem 50-100 komárů za sekundu a stojí jen 50 dolarů.

    OdpovědětVymazat