Morální hazard a školní docházka v brazilských favelách

Kandidáti ucházející se o místo na University of Chicago se zabývají převážně akademickým výzkumem. Čas od času se ale objeví výjimky - poslední byl Leo Bursztyn z Harvardu. Ten se společně s Lucasem Coffmanem zabýval chováním rodin a školní docházkou v nejchudších čtvrtích brazilského hlavního města [The Schooling Decision: Family Preferences, Intergenerational Conflict and Moral Hazard in Brazilian Favelas pdf]. V těchto oblastech mají školy většinou velmi špatnou úroveň a školní docházka (ačkoliv povinná) je často mizerná. Leo a Lucas se snaží hledat metody, jak školní docházku zlepšit.

Profese s nejhoršími expertními odhady

Server cracked.com sestavil žebříček profesí s nejhoršími expertními odhady. Navzdory všeobecnému přesvědčení nezařadil experty na akciové trhy na první místo.

Intenzita lodní přepravy a nejrušnější dopravní uzly

Pablo Kaluza, Andrea Kölzsch, Michael Gastner a Bernd Blasius (The complex network of global cargo ship movements) zpracovali data z lodních deníků nákladních lodí zaznamenaná v průběhu jednoho roku a vytvořili mapu hustoty lodního provozu (viz Wired Science).

Globální chudoba je dlouhodobě na ústupu

Nedávno jsem psal o tom, jak problematická mohou být zveřejňovaná čísla týkající se globální chudoby. Stojí tedy za to se podívat na nejnovější výzkum, který se snaží pracovat s konzistentními daty. Jak se vyvíjí globální chudoba a nerovnost?

Podíváme se na dva články - jeden od významného profesora rozvojové ekonomie Anguse Deatona z Princetonu, druhý od dvojice Maxim Pinkovskiy a Xavier Sala-i-Martin. Stojí za to upozornit, že data se týkají období do roku 2006 - nezahrnují tedy nedávný nárůst cen ropy a následný růst cen potravin. Ty mohou globální chudobu zhoršit, nicméně v žadném případě nemohou zvrátit dlouhodobý trend. Další upozornění jsou poté v textu.

Keynes vs. Hayek - Základy makroekonomie v rapovém klipu ...

... lepší než v celé řadě odborně se tvářících internetových článků a diskusí. Party at the Fed!

Fondy rizikového kapitálu a Den D

Spolužák Christian Opp má článek modelující cyklus expanze, stability a úpadku nových průmyslových odvětví. Model je založený na modelu technologických zlepšení (quality ladders, Grossman a Helpman, 1991) a klíčovou roli v něm hrají fondy rizikového kapitálu (venture capital).

V Christianově modelu fondy rizikového kapitálu nejen poskytují financování vynálezcům, kteří mají nápady, ale nemají peníze, ale rovněž mají schopnost rozlišit dobré projekty od těch špatných, takže je fond schopen s větší pravděpodobností financovat pouze dobré projekty.

Jak Američané tráví čas

Bureau of Labor Statistics od roku 2003 pravidelně dělá průzkumy, ve kterých se dotazuje vybrané skupiny lidí na to, jakým způsobem tráví čas. Průzkum se nazývá American Time Use Survey a je velmi detailní - dotazovaní detailně odpovídají, co a přesně kdy dělali v průběhu předchozího dne.

Globální počet lidí žijících v chudobě - jak svět zchudne, když Indie zbohatne

V předchozím příspěvku jsem upozorňoval na to, že měření chudoby pomocí relativních ukazatelů a jejich následné porovnávání napříč heterogenními zeměmi je značně zavádějící. Nyní se podíváme na to, jak lze vytvářet nekonzistentní časové řady ukazatelů absolutní chudoby.

Světová banka publikuje pravidelné zprávy (mimo jiné World Development Reports), ve kterých uvádí ukazatele globální chudoby. Vzhledem k nejrůznějším obtížím se získáváním dat a jejich věrohodností se takové ukazatele konstruují poměrně těžko, nicméně pokud se používá konzistentní metodika, pak mají časové řady alespoň nějakou vypovídací schopnost.

Angus Deaton (via William Easterly) ve své nedávné předsednické přednášce na konferenci American Economic Association v Atlantě upozornil na velmi neobvyklou metodologii, jakou Světová banka používá pro výpočet počtu lidí, kteří na světě žijí v chudobě. Ta vedla k tomu, že kvůli bohatnutí Indie Světová banka v roce 2005 zvýšila odhad počtu lidí žijících v chudobě o 500 milionů.

Zajímavé rozhovory

Rozhovor s Eduardem Janotou vyšel včera na iDnes, takže ho asi již mnozí viděli. Je to docela smutné čtení - Janota, který na ministerstvu financí strávil tolik let, se ani nesnaží skrývat své rozčarování. A nebere si servítky, takže je jasné, že na ministerstvo se už nevrátí, ani kdyby v budoucnu ještě někdy chtěl.

Další odkaz je na rozhovory s profesory z University of Chicago, kterých se ptá John Cassidy z The New Yorker. Postupně (na odkazované stránce odspodu) přichází na řadu Richard Posner, Gene Fama, John Cochrane, Gary Becker, James Heckman, Kevin Murphy a Raghu Rajan. Cassidyho mimo jiné zajímá názor na současnou finanční a ekonomickou krizi, na teorie, které jsou spojované s Chicagem - racionální očekávání, hypotéza efektivních trhů - a na to, co se vlastně rozumí pod pojmem Chicago School. Mimořádně doporučeníhodné (i když dlouhé) čtení.

Česko má nejmenší podíl chudých lidí v celé EU - nebo ne?

Záleží na tom, jak definujete chudobu, resp. jak ji definuje Eurostat.

Podle Eurostatu, trpí v Česku chudobou 9% populace, což je nejméně ve celé Evropské unii. Na druhém místě je Slovensko s 11%, pak teprve následují státy západní Evropy.

Kde je potíž? Eurostat definuje chudobu jako život s příjmem nižším než je 60% průměru ekvivalizovaného mediánu v dané zemi. Jestli jste chudý nebo bohatý, nezáleží tedy jen na tom, jaký příjem máte, ale i v jaké zemi žijete.

Chlapci, děvčata a matematika - už je to tu zase

I do českého tisku [iDnes, iHned] pronikly výsledky nové studie Cross-national patterns of gender differences in mathematics: A meta-analysis, kterou napsaly Nicole Else-Quest, Janet Hyde a Marcia Linn. V ní porovnávají průměrné výsledky z matematických testů u velmi rozsáhlého vzorku chlapců a dívek napříč věkovými skupinami a nacházejí jen malé rozdíly.

To samo o sobě není tak překvapivé. K podobným závěrům dospěla i řada dalších studií. Co je však zarážející, je skutečnost, že první věta v článku, motivující celou studii, zní:

Otázka genderových rozdílů v dosažených výsledcích v matematice, postojů k matematice a výsledných efektů je nadále důležitá při hledání vysvětlení podprůměrného zastoupení žen ve špičkovém výzkumu, technologiích, matematice a inženýrských pozicích.

Podobně si přisadily i Hospodářské noviny:

Tento čato zastávaný názor bránil talentovaným dívkám budovat si kariéru spojenou s matematikou, napíklad ve strojírenství nebo informačních technologiích

Tento problém jsme si zde již vysvětlili v tomto blog postu. Průměrné výsledky mezi chlapci a dívkami se skutečně liši jen zanedbatelně, tento fakt je však pro zastoupení ve špičkovém výzkumu irelevantní. Co rozhoduje, je rozptyl schopností. A ten je větší u chlapců než u děvčat - proto jsou chlapci více zastoupení ve skupině velmi špatných i velmi dobrých výsledků.

Job market talks - na čem pracují začínající ekonomové

Akademický život s sebou přináší pravidelnost v podobě ročního cyklu. V oblasti ekonomie a financí na univerzitách vždy v lednu probíhají přijímací přednášky (job market talks), na kterých (skoro)absolventi doktorských programů představují svůj výzkum a ucházejí se o asistentské pozice. Jak trh práce v oblasti ekonomie probíhá, popsal už dříve Libor Dušek. Z českých univerzit systematicky zve kandidáty zřejmě jen CERGE-EI, zde je seznam seminářů z loňského roku.

Protože v Čechách se o akademickém výzkumu v ekonomii příliš nemluví, stojí za to se podívat, jakému výzkumu se věnují začínající nadějní ekonomové.

Konkurence jako ochrana spotřebitele

Předpisy na ochranu spotřebitele jsou často zdůvodňovány nutností napravit nerovný vztah spotřebitele a firmy v tržním prostředí. Protože je firma neporovnatelně větší, je spotřebitel v nevýhodě a je třeba ho před takovým tržním prostředím chránit.

Jedním z příkladů jsou i nedávné snahy evropských i českých státních orgánů stanovovat maximální ceny u některých služeb mobilních operátorů nebo bank. České banky mají v porovnání se zahraničím výrazně nadstandardní poplatky za velmi základní služby. Nový zákon o platebním styku měl některé poplatky (například za blokaci karty) zakázat a tím ochránit klienty před "bankovní zvůlí". Žádné překvapení se však nekonalo a banky poplatky jen přejmenovaly nebo přesunuly na jiné služby.

Dovolená

Torres del Paine od Río Serrano

Specializace a úspory z rozsahu versus heterogenita lidí

Po předchozím příspěvku, který se týkal informativnosti HDP, budeme pokračovat v opravách nepřesností a omylů.

Tentokrát v článku Tomáše Sedláčka, který se týkal přínosů vzájemného obchodu. Tomáš píše:

Adam Smith - takto tatíček ekonomie - kdysi napsal, že bohatství národů spočívá ve specializaci. Čím je obchodující celek větší, tím bohatší bude, protože se specializace bude moci víc rozvinout. ....

Adam Smith ale nezdůraznil jednu věc. Na to, abychom spolu mohli obchodovat - aby se mohla specializace zdravě a spontánně rozběhnout, musíme být jiní. Dva nachlup stejní lidé, se stejnými chutěmi a schopnostmi, spolu moc obchodovat nemohou, protože nemají co směnit.

HDP a jeho korelace s indikátory kvality života

Do českých ekonomických blogů se vnáší filozofování bez obsahu. Zatímco před pár lety se z každé desetiny procenta změny kdejakého ekonomického indikátoru dělaly dalekosáhlé závěry (ve skutečnosti je velká část meziměsíčních fluktuací dílem náhody), v dnešní době jsou tvrdá čísla zřejmě tabu.

Dalším příspěvkem do sbírky je článek jinak dobře píšícího Davida Marka HDP a štěstí. V něm autor kritizuje HDP jako velmi neinformativní veličinu:

HDP říká, kolik se vyrobí za nějakou dobu na nějakém území. Nic víc, nic míň. Dokonce i v rámci ekonomie poskytuje HDP jen velmi málo informací.

Ačkoliv první citovaná věta je principiálně pravdivá, je přinejmenším zavádějící. Informace obsažené v HDP je totiž mnohem více, než se autor snaží naznačit. HDP totiž vyjadřuje vyrobené množství v tržních cenách (případně očištěných o inflaci). Odráží tedy nejen schopnost dané země zboží vyrobit, ale i ochotu obyvatel si dané zboží při daných cenách koupit. Tržní ceny (a skrz ně i HDP) tak odrážejí mezní užitek, který obyvatelé získávají z koupě daného zboží. Stejným způsobem nám ekonomická teorie zároveň umožňuje odvodit mezní ocenění užitečných věcí v lidském životě, které se do HDP nezapočítávají - například volného času.

Risk Price Dynamics

Jeden z důvodů, proč jsem v poslední době psal na blog méně, pominul. Paper je hotov a odeslán do journalu, můžeme začít pracovat na dalším.

Nobelova cena za ekonomii 2009 - Elinor Ostrom a Oliver Williamson

Oliver Williamson je z dvojice laureátů ten více očekávaný. Polovinu ceny získal za analýzu ekonomického řízení, obzvláště vymezení hranic firmy.

Otázka, proč vlastně existují firmy a kde jsou jejich hranice, vypadá na první pohled jednoduše, ve skutečnosti je však mnohem komplexnější. Ve světě s úplnými trhy bez transkačních nákladů není pro firmy místo - každá transakce může probíhat mezi nezávislými osobami.

Takový svět samozřejmě není, přesto není jednoduché porozumět, proč přesně firmy vznikají, a proč jsou takové, jaké jsou. Nebo jinak - je poměrně jednoduché přijít z celou řadou potenciálních příčin. Ale které jsou ty opravdu důležité?

Kdo získá Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2009?

Letos se o Nobelově ceně za ekonomii mluví daleko méně než v předchozích letech. Thomson Reuters nabídl celé spektrum jmen - od těch více překvapivých (neuroekonom a behaviorální ekonom Ernst Fehr, behaviorální ekonom Matthew Rabin), přes dvojici zabývající se mimo jiné environmentální ekonomií (William Nordhaus a Martin Weitzman), po trojici, která přispěla k porozumění velmi aktuálním problémům monetární ekonomie a politiky (John Taylor, Jordi Galí a Mark Gertler).

Thomson Reuters se v posledních dvou letech sice netrefil, přesto má však zajímavou schopnost se správným odpovědím přiblížit. V roce 2007 tipoval dvojici Robert Wilson a Paul Milgrom za teoretickou a praktickou práci na mechanismech aukcí (cenu v roce 2007 získala trojice Leonid Hurwicz, Eric Maskin a Roger Myerson za velmi příbuznou oblast teorie tvorby ekonomických mechanismů (mechanism design)) a rovněž dvojici Elhanan Helpman a Gene Grossman za příspěvky k pochopení mezinárodního obchodu (přesně za toto získal Nobelovu cenu v roce 2008 Paul Krugman).

Teorie racionálních očekávání získala Nobelovu cenu míru

Nobelova cena míru v minulosti zažila nejedno podivné překvapení. Vždycky ale byla udělována za něco, co laureáti během svého života vykonali.

Dnes se ale vše změnilo.

Olympijské hry 2016 - šance Chicaga na zvolení

Graf z Intrade dnes ráno.

Odměňování manažerů a Janotovy návrhy

Eduard Janota navrhuje změny v odměňování šéfů státních firem, které by vedly ke snížení platů těch manažerů, jejichž firmy neprosperují. To zní jako logické opatření, ovšem situace je ve skutečnosti mnohem složitější. Pravidla odměňování vysokých manažerů, kteří mohou dramaticky ovlivnit směřování firmy, jsou komplikovaným ekonomickým problémem, ve kterém hrají klíčovou roli motivační faktory, asymetrická informace, sklon manažerů k riziku nebo teorie neúplných kontraktů.

Iluze, zákon velkých čísel a Bayesovské metody

Schopný iluzionista dokázal přimět bloggery k psaní článků o tom, jak kolektivní vědomí (možná) dokáže předvídat čísla v loterii.

O co jde? Britský iluzionista Derren Brown v jedné ve svých show přesně "předpověděl" výsledky středečního tahu britské národní loterie. Prý k tomu použil tým 24 lidí, kteří přesné předpovědi dosáhli pomocí kolektivního vědomí.

Co na tom, že se nic takového nestalo. Brown pouze nejprve na jevišti v televizi pustil přímý přenos losování, a poté odhalil míčky, na kterých byla napsána tatáž čísla.

Pěkný trik, proč ne. Lidé věří různým iluzím. Horší však je, když bloggeři začnou psát o tom, jak se výše uvedený mechanismus kolektivního vědomí podobá jiným situacím, které jsou naopak založené na exatních matematicko-statistických principech.

Na letišti v Ruzyni už funguje wifi zdarma

Minulý týden byly sice hotspoty už aktivní, ale ještě se skrz ně nedalo připojit k internetu. Teď už internet funguje - tenhle příspěvek je psaný z terminálu C. Rychlost sice není závratná, ale na vyřízení nejnutnějších věcí postačí.

Bohužel má internet zdarma na letišti některá drastická omezení. Funguje pouze webové rozhraní, žádné další protokoly včetně POP3 nejsou povolené. Ani Skype nenaběhne. Navíc systém každých pět minut přesměrovává na reklamní stránku. Internet zadarmo zkrátka něco stojí.

Dnes se vracím domů, tak snad zase bude po delší době čas na blogování. Určitě je o čem psát.

A married man