Záleží na tom, jak definujete chudobu, resp. jak ji definuje Eurostat.
Podle Eurostatu, trpí v Česku chudobou 9% populace, což je nejméně ve celé Evropské unii. Na druhém místě je Slovensko s 11%, pak teprve následují státy západní Evropy.
Kde je potíž? Eurostat definuje chudobu jako život s příjmem nižším než je 60% průměru ekvivalizovaného mediánu v dané zemi. Jestli jste chudý nebo bohatý, nezáleží tedy jen na tom, jaký příjem máte, ale i v jaké zemi žijete.
Představme si ostrov, na kterém žije jen Robinson a Pátek. Robinson má příjem 2 kokosy na den, zatímco Pátek jen 1 kokos na den. Na ostrově tak vládne 50%-ní chudoba.
Řešení? Robinson a Pátek si rozdělí ostrov na půl a vytvoří dva státy. Ani v jednom státě neexistuje nikdo s podprůměrnými příjmy, a problém s chudobou se tak podařilo vyřešit.
Podobně lze vyřešit chudobu například v severních Čechách. Severní Čechy jsou chudé mimo jiné také proto, že jsou ve společném státě s bohatou Prahou. Ale odtržením od Česka a vytvořením samostatného Kuberistánu vznikne oblast s homogenními příjmy. Každý bude mít málo, a tak jen málokdo bude mít méně než 60% kuberistánského mediánového příjmu. Problém s chudobou vyřešen.
Definovat chudobu relativně k průměru v dané zemi a pak čísla porovnávat mezi zeměmi je zkrátka nesmysl. Možná se tak dovíte něco o heterogenitě příjmů, ale ne o chudobě.
Dodatek: Definice používaná Eurostatem:
Více například zde [pdf].
A ještě zdrojová data.
Navrhuji Prahu samostatným státem. A co Vy?
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatchtěl bych se zeptat, zda stále ještě platí, že v rámci jednotlivých zemí je cenová hladina víceméně srovnatelná a zda jsou podobně srovnatelné i spotřební koše, a naopak mezi zeměmi jsou cenové hladiny rozdílné a liší se i koše.
Protože pokud to tak je, pak naopak nemá smysl definovat absolutní chudobu, ale jen relativní -- a samozřejmě se můžeme bavit o vhodnosti nebo nevhodnosti definice relativní chudoby, nicméně bych ji absolutně nezavrhoval.
Nemám ale k dispozici žádná empirická data a po Evropě vidím, že se cenové hladiny spíše sbližují, takže můj výchozí předpoklad je možná hloupý -- a samozřejmě pokud jsou ceny a spotřební koše homogenní přes celý svět, pak máte pravdu vy a relativní chudoba je konina.
Děkuji,
Elvis
Elvis:
OdpovědětVymazatMate pravdu, cenove hladiny nejsou v EU ani zdaleka homogenni, ovsem to lze celkem jednoduse vyresit pomoci vypoctu na zaklade parity kupni sily, ktera tyto rozdily vezme v uvahu. Timto zpusobem se bezne provadeji srovnani napric zememi napr. u HDP ci jinych ekonomickych ukazatelu, vcetne chudoby.
Napriklad casto popularizovana mira chudoby je pocet lidi zijicich za mene nez urcity pocet dolaru za den (1,2, 5, 10, ...).
http://www.globalissues.org...stats
Aby ta cisla mela smysl, musi byt zohledneny cenove hladiny v jednotlivych zemich, a to se provadi prave prepoctem dle parity kupni sily.
Mně to naopak přijde rozumné. Chudoba má v sobě i absolutní i relativní složku., tu relativní vidím jako důležitější. I kvůli tomu že se v EU máme celkem dobře.
OdpovědětVymazatKdyž nadefinujete chudobu jako 60% z EU průměru, pak vám do chudoby spadne i střední třída v Bulharsku a to asi není cílem.
vsetky tieto miery chudoby su aj tak do urcitej miery ad hoc.
OdpovědětVymazatprepocitavanie cez PPP nezoberie do uvahy rozdiely v spotrebnom kosi prijmovych skupin. A lokalne ceny budu tiez asi ovplyvnene lokalnym dopytom, cize aj lokalnou prijmovou nerovnostou.
Ta definice, kterou používá Eurostat, je trochu jiná. Není to 60% průměru, nýbrž mediánu. A není to přímo příjem jednotlivce, ale je to přepočítané přes ekvivalizované příjmy domácnosti před odečtením nákladů na bydlení.
OdpovědětVymazatNa tom že by se tomu mělo říkat ukazatel příjmové nerovnosti a ne \"chudoba\", se ovšem nic nemění.
Jardo,
OdpovědětVymazatv sociologii se definuji dve \"chudoby.\" Jedna je absolutni, to je ta, na kterou ukazujes a relativni chudoba. Absolutni chudoba se definuje tak nejak, ze nemas na zakladni potreby (a ty se zase nejak definuji, je to socialni veda...). Relativni chudoba se doopravdy definuje jako kolik mas v zavislosti na prumeru (medianu...). To vychazi ze zjisteni, ze clovek vnima svuj prijem podle lidi kolem neho a ne podle toho, kolik skutecne ma. Pokud se ti tato definice nelibi (ja si treba myslim, ze ma opodstatneni), tak si muzes jit stezovat na vase oddeleni psychologie, sociologie a nebo socialni prace :-). Urcite ti tam lepe vysvetli, proc se to definuje zrovna takto.
Relative poverty na wikipedii.
Kamojedove, diky za upozorneni na chybu.
OdpovědětVymazatNejak se ten link nezobrazil, tak jeste jednou:
OdpovědětVymazatRelative poverty na wikipedii.
http://en.wikipedia.org...e_poverty
http://aidwatchers.com...E2%80%99t/
OdpovědětVymazat1) “India has become poorer because India has become richer!”
The World Bank’s recent 40 percent upward revision of the global poverty number was based on an absurd procedure that led to the paradox in the quote.
To make a long story short, the World Bank decided to boot richer India out of the group of poorest countries used to determine the poverty line, which made the poverty line higher, which made Indian (and global) poverty higher – all because India was richer. This misguided revision of the poverty line, which accounted for virtually all of the upward revision, was not clear to virtually anyone until this new paper by Deaton.
Deaton doesn’t say this, but the World Bank behavior on calculation and publicity around this number was not exactly their finest hour.
peter: Presne o tom jsem chtel psat zitra rano. :-)
OdpovědětVymazatRobinson a Pátek, Mankiw? :)
OdpovědětVymazat