Zvláštní...

Tak se tak dnes v půl šesté ráno vracím z knihovny domů, venku řádí sněhová vánice spojená s vichřicí, já si připadám jako sněhulák a říkám si, kde se to jaro asi letos zapomnělo...

Lost - čtvrtá série

Zdroj: Wikipedia

Lost je jednou z mála věcí, které v televizi sleduju. Díky tomu, že ABC uveřejňuje všechny díly seriálu na svém webu, obejde se to bez zdlouhavých reklam a aniž bych potřeboval televizi. Kromě toho, ne vždy mi středa v devět večer vyhovuje.

Třetí série Lost je výborná, rozhodně lepší než druhá. V poslední době se děj začíná zase více zamotávat, což je poněkud překvapivé. Tuto středu odvysílala ABC patnáctý díl, takže do konce třetí série zbývá ještě sedm epizod. Vzhledem k tomu, že tvůrci dříve slíbili, že třetí série bude poslední, by se spíš dala očekávat cesta k rozřešení záhad. Události však nabírají nový spád, a tak mi začalo vrtat hlavou, co se děje.

Možná jsem prošvihnul nějakou důležitou informaci, ale po chvilce googlování jsem zjistil, že někdy v druhé polovině března bylo potvrzeno další pokračování. Čtvrtá série se bude vysílat příští rok.

Na Internetu se už objevily i dohady o tom, jak bude zápletka Lost pokračovat. Vzhledem k náznakům z již odvysílaných částí je zřejmé, že pokračování bude muset do děje zatáhnout třetí skupinu lidí (the other Others). Na konci třetí série má být zničeno monstrum, které se neomezeně prohání pralesem ostrova - a zničení monstra umožní skupinám, aby se setkaly. A tahle třetí skupina má být ta opravdu zlá (ostatně, Ben se jasně nechal slyšet, že oni jsou ti dobří). To vypadá celkem realisticky. Další spekulace, včetně toho, že Kate bude těhotná (to už bychom byli jak v Beverly Hills), jsou už opravdu jen divokými spekulacemi.

Nevím, jestli se mám ze série 4 těšit. Těšil jsem se, že tvůrci konečně vysvětlí, jak to celé mysleli. Takhle s žádným velkým vysvětlováním nemůžeme počítat, protože si musejí nechat dost nerozřešených záhad do zásoby na další rok. Druhým problémem je nastavování děje - o tom, jak špatné to může být, jsme se předsvědčili v druhé sérii, která byla poměrně umělá a neúměrně natahovaná. Nebylo by to poprvé, kdy byl dobrý seriál tak dlouho prodlužován, až se stal nudným (viz Akta X).

Večerní pohoda na Lake Ontario

Jen vyplout... Ale byla zima, pekelná zima. Pláže plné ledu smíchaného s naplaveným pískem. Severu USA se letos nějak nechce rozmrznout.

Mcely před sto padesáti lety

Malá vesnička Mcely nedaleko Nymburka asi každého udiví jen krkolomným názvem. Já jsem tam ale prožil podstatnou část svého mládí - u babičky s její obrovskou zahradou.

Seznam nyní na svých mapách zveřejnil historické mapy z vojenského mapování z poloviny 19. století. Je úžasné vidět, že za sto padesát let se Mcely prakticky nezměnily.

Zdroj: mapy.cz

Rozdělení svobodných mužů a žen v USA

Zdroj: Creativity Exchange

V únorovném čísle National Geographic se objevila mapa USA zobrazující města s převahou svobodných mužů či svobodných žen. Červená kolečka znamenají převahu žen, modrá kolečka převahu mužů. Čím větší kolečko, tím větší absolutní rozdíl.

Zatímco červená kolečka moc nepřekvapí, protože žen je v populaci statisticky více, takže jich musí být logicky i více svobodných (zanedbejme sňatky párů stejného pohlaví), modrá kolečka by se moc často objevovat neměla. Přesto je zřejmé, že západ USA je doménou mužů.

Roli budou pravděpodobně hrát dva faktory - high-tech průmysl na západním pobřeží, za kterým se stěhují mladí svobodní muži, a také skutečnost, že je v Kalifornii největší množství přistěhovalců z Mexika a dalších zemí Latinské Ameriky, mezi kterými jsou svobodní muži rovněž nadproporcionálně zastoupeni.

Jako by se toho za 150 let od Kalifornské zlaté horečky zase až tak moc nezměnilo... stále výrazný vliv mužů přicházejících za prací.

Nebo jsou ještě další důvody?

Mankiwovy ekonomické principy v lidském překladu

Yoram Bauman má PhD z ekonomie z University of Washington. Kromě toho, že rozumí ekonomii, uživil by se spolehlivě i jako komik.

Učebnice ekonomie od Gregory Mankiwa patří k nejpopulárnějším textům na undergraduate úrovni. Mankiw v nich mimo jiné definuje 10 základních principů ekonomie.

Delta kosí ceny letenek

Od 2. května začne Delta Airlines provozovat přímou linku Praha - Atlanta. A bude to znát na cenách letenek. V současnosti totiž existuje jediný přímý let do USA - s ČSA do New Yorku.

Takže na konec léta v současnosti nabízí GTS jednosměrný let Praha - Chicago s Deltou s přestupem v Atlantě za 6892 Kč včetně všech poplatků. No neberte to, když druhý nejlevnější je polský LOT za více než 12 tisíc.

Zpáteční let s návratem před Vánocemi je za 12703 Kč, opět včetně poplatků. Druhý nejlevnější British Airways za více než 17 tisíc.

A Delta je v alianci s ČSA, takže se aspoň nebudou tříštit míle.

Chicago a Praha jsou partnerská města

Takže hned na letišti najdete českou vlajku. A po chvilce browsení jsem nalezl i oficiální stránku partnerských měst Chicaga, a na něm příslušnou sekci o Praze. Dokonce zaregistrovali, že se na University of Chicago nedávno zastavil Václav Klaus.

Road Trip - Socha svobody

Byla zima, pořádná zima. Byli jsme rádi, že máme s sebou kulichy a rukavice... Jako by jaro na New York zapomnělo. Ale vítr alespoň rozfoukal smog a zlepšil viditelnost.

Jak Bono rebranduje Afriku (a ne-bojuje s AIDS)

Bono se stále nemůže zbavit přesvědčení, že rozvojová pomoc zachrání Afriku. Tentokrát bude editovat červencové číslo Vanity Fair, aby představil Afriku v novém světle. Prý "se potřebujeme zlepšit ve vyprávění úspěšných příběhů, nejen těch hororových".

Road Trip - Niagara Falls

Spring break nebyl k zahození - trocha oddychu, New York City a cestou zpět zastávka u Niagarských vodopádů. Co si budeme povídat, počasí v Niagara Falls bylo nádherné, jak ostatně dokumentují následující fotky.

Co se Robert Fulghum naučil v mateřské školce

O mém druhém oblíbeném úryvku z knížky Roberta Fulghuma jsem už psal. Ten první je hned na začátku a je docela profláklý:

O všechno se rozděl.

Hraj férově.

Nebij lidi.

Vracej věci tam, kde jsi je našel.

Uklízej po sobě.

Neber věci, které nejsou tvoje.

Když někomu ublížíš, omluv se.

Před jídlem si umyj ruce.

Splachuj.

Teplé koláčky a studené mléko ti prospívají.

Žij vyrovnaný život - trochu se uč, trochu přemýšlej a kresli a maluj a zpívej a tancuj a hrej si a pracuj každý den.

Každé odpoledne se na chvíli natáhni.

Když se vydáš do světa, dávej pozor na auta, pevně se drž a zůstaň pospolu s ostatními.

Všímej si zázraků.

Mýty o rozvojovém světě

Nedávno jsem psal o tom, jak důležité jsou vizualizační metody.

Tentokrát jsem nalezl video s prezentací Hanse Roslinga, švédského univerzitního profesora zabývajícího se ekonomií zdravotnictví, z TED konference v Moneterey v roce 2006. Rosling velmi názorně ukazuje, jak se změnil rozvojový svět od 60. let 20. století do dneška.

Tohle dvacetiminutové video určitě stojí za vidění. Několik zajímavých postřehů z něj:

• Rozvojový svět je mnohem více heterogenní, než si mnozí myslí. I rozdíly mezi subsaharskými zeměmi jsou propastné. Hledání "záchrany pro Afriku" je nesmyslné. Každá země má jiné problémy a jiné potřeby.
• I v rámci jednotlivých zemí jsou rozdíly mezi obyvateli obrovské. Takže ani jednotlivé země nelze posuzovat homogenně.
• Hrubý domácí produkt je často kritizován jako špatná míra rozvinutosti země, protože nepostihuje spoustu dalších relevantních faktorů, jako je třeba zdraví, délku dožití, nebo životní prostředí. Jenže Rosling ukazuje třeba graf závislosti dětské úmrtnosti na hrubém domácím produktu (v logaritmu), a ta závislost je neuvěřitelně silná. Pokud tomu tak je i u ostatních faktorů popisujících kvalitu života, pak je hrubý domácí produkt velmi dobrou mírou rozvinutosti.
• A konečně, Rosling zdůrazňuje, že dnešním problémem není nedostatek dat, ale jejich nedostupnost - data jsou roztroušená a ani vládní nebo nadnárodní úřady je nechtějí dát k volnému užití. Tohle se snad do budoucna změní.

Národní knihovna a Chicago Spire

Každé město se architektonicky vyvíjí. Někdy to jde lehce a někdy to bolí. V případě Prahy je obvykle každý vývoj velmi obtížný, protože centrum Prahy je v podstatě přecpané historickou architekturou. Každá navržená netradiční stavba je tak předmětem kontroverze, protože do historického města prostě nepatří.

Kuřata, kam se podíváš

Kačenka mě upozornila na výborný článek Douga Zongkera Chicken chicken chicken: chicken chicken [pdf]. Jak už název napovídá, je to o kuřatech. Ale nenechte se zmást. Je to vědecký přistup nejvyšší kategorie.

A kdybyste náhodou článku neporozuměli, je tu ještě k dispozici video s prezentací, které opravdu stojí za to.

Proč by se (některé) léky měly prodávat v běžných obchodech?

Jsou léky nebezpečné, takové obvykle dostanete jen na předpis, a léky méně nebezpečné, a pro takové si stačí dojít do lékárny. Řeknete si, jaký lék chcete, zaplatíte a odejdete.

Přestože jsou takové léky označované jako léky ve volném prodeji, zase až tak úplně ve volném prodeji nejsou. Musíte pro ně do lékarny. Chcete acylpirin nebo ibuprofen, musíte do lékarny. Chcete bromhexin, musíte do lékárny.

Dopravní podnik Google

Někteří lidé si myslí, že když Google dává svým zaměstnancům zdarma gurmánské obědy, je to znamením směřování Google ke komunismu (komunisté tehdy také slibovali odbourání peněz, každému dle jeho potřeb, ale nějak se k tomu nedostali).

Co by si takové lidé mysleli, kdyby věděli, že Google nejenže rozmazluje zaměstnance jídlem zdarma, ale rovněž je i zdarma sváží luxusními autobusy do práce. Téměř čtvrtina zaměstnanců ráno nasedá do pravidelných autobusových Google-linek a při cestě do práce relaxuje, nebo vyřizuje ranní poštu. Autobusy jsou vybavené bezdrátovým internetem, venkovními držáky na kola a dovnitř si můžete vzít i psa. Každý den 32 Google autobusů najezdí zhruba 7000 kilometrů. A zaměstnanci si můžou nechávat zasílat maily nebo SMSky v případě, že má jejich spoj zpoždění.

Zaměstnanci se shodují, že právě autobusy jsou největší mimoplatovou výhodou, kterou Google nabízí. Klidně by prý mohli zrušit jídlo zdarma, ale autobusy musí zůstat. S trochou nadsázky lze i říct, že Google-linky ovliňují i místní trh s nemovitostmi. Zaměstnanci totiž při hledání nového bydlení jasně preferují místa, kde autobusy Googlu mají své zastávky.

Podobnou službu začalo nabízet také Yahoo! a rozjíždí ji eBay. Google přesto zůstává až třetí nejlépe hodnocenou firmou co se týče usnadňování dojíždění do práce - před ním je stále zůstává Intel a Microsoft.

Kvalifikovaná pracovní síla v Kalifornii je prostě vzácná a firmy se o své zaměstnance musí náležitě starat. Že by ale tohle mělo něco společného s komunismem? Tak to ani náhodou...

PostSecret

Někdy je dobré mít kamarády, kteří po vás chtějí z Ameriky knížky.

Díky jednomu z nich jsem přišel na blog PostSecret. Autor blogu, Frank Warren, v roce 2005 rozhlásil, že mu kdokoliv může poslat anonymní pohlednici se nějakým svým umělecku ztvárněným intimním přiznáním a on je uveřejní na svém blogu

Od té doby se pohlednice jen hrnou. Nová várka pohlednic se na webu objevuje každou neděli. A mnoho jich stojí za to - jsou vtipné, vážné, i intimní. Několik souborů pohlednic vyšlo i knižně.

Chicago v souboji s Prahou ... o Olympijské hry 2016?

Praha zvažuje, že by pořádala Olympijské hry. Někdy v roce 2020 nebo 2024. Kandidatura pro rok 2016 by byla zkušební.

Myslím, že Praha resp. Česká republika by šanci na zvládnutí Olympijských her měla. Při vyvinutí dostatečného úsilí a dobré organizaci by hry byly i ziskové. Olympiáda v Praze? Když bude dobrý projekt, nejsem proti.

Jinou otázkou však je, nakolik má Praha šanci hry získat.

University of Chicago bude vybírat nové profesory ekonomie v reality show?

Katedra ekonomie na University of Chicago je tak posedlá volným trhem, že se rozhodla vybírat nové profesory v reality show. Anglickou verzi článku (odkaz dole) přinášíme v českém překladu.

Prorektorovy rady za všechny peníze

S uznáváním diplomů je to těžké. V Evropě se to řeší, a pomalu by to mělo (alespoň do jisté míry) fungovat, i když obtíže stále existují. Zato mezi Evropou a Amerikou zeje stále propast, která se jen tak nezacelí. Problémy jsou s různou délkou studia pro uznání jednotlivých stupňů vysokoškolského vzdělání, i v dost individuálních podmínkách jednotlivých škol.

Není proto neobvyklé, že americké nebo kanadské školy uznávají české magisterské nebo inženýrské tituly jen jako bakalářské. Uznání těchto titulů jako M.A. není nárokovatelné. Přesto by člověk očekávál, že když se podobný problém vyskytne a vy požádáte o pomoc svou českou alma mater, bude mít alespoň trochu snahy pomoci.

Moje spolužačka z FJFI měla problém s uznáním diplomů na McGill University v Montrealu, kde získala stipendium k doktorandskému studiu. Obrátila se proto na Prof. Vlčka, prorektora ČVUT pro zahraniční styky. A jaká byla jeho odpověď? (zvýraznění přidáno mnou)

Na zaklade techto dokumentu nikdo ve svete nezpochybnuje dosazene vzdelani na CVUT v Praze.

Pokud jste tyto dokumenty nepredlozila, je to vazna chyba, kterou lze vsak napravit.

Pokud jste je naopak predlozila a na McGill je nevnimaji, pak bych se ve vasi pozici sebral, a jel jinam.

Zdravi a vytrvalost preje M.V. Prof. RNDr. Miroslav Vlcek, DrSc. prorektor pro zahranicni styky

Prorektor Vlček má zřejmě pocit, že stipendia na špičkových amerických a kanadských univerzitách se válejí po zemi a stačí se sehnout, sebrat se a jít jinam.

O tomtéž referoval v poněkud vzletně laděném článku i krajanský list Nový domov.

Jožo Ráž rozumí ekonomii

Z rozhovoru pro deník sme.sk:

Vám imponujú diktátori?

Ak sú spravodliví, tak áno. A takého by sme potrebovali.

Jožo Ráž bezpochyby naráží na existenci social plannera, neúprosného, avšak benevolentního diktátora, který je schopen replikovat jakékoliv Pareto optimální rozdělení spotřeby.

Ano, tak takového bychom tady skutečně potřebovali. A hned jakmile ho najdeme, můžeme začít řešit, na kterém z oněch mnoha Pareto optimálních řešení se shodnout. Ale mám takový pocit, že ať rozhodneme, jak rozhodneme, vždy bude někdo, kdo si bude stěžovat...

Celý rozhovor je dlouhý, ale neuvěřitelně zábavný. Je z něho patrné, že trvalé následky Rážova úrazu hlavy jsou mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli.

Steven Levitt navrhuje zrušit tenure

Tenure kontrakty jsou na amerických univerzitách prostředkem, jak nabídnout dobrým profesorům jistotu pracovního místa. Tedy by měly být. Steven Levitt na Freakonomics Blog nesouhlasí a argumentuje pro jejich zrušení.

Vědecká kariéra v ekonomii na amerických univerzitách je ze začátku poměrně náročná. Po dokončení PhD studií je boj o asistentská místa na kvalitních univerzitách tvrdý a dostane se jen na ty nejlepší. Ani potom však boj nekončí. Nejlepší kariérní postup je tzv. tenure-track pozice. Ta po několika letech v ideálním případě dospěje k nabídce tenure, tedy dlouhodobému kontraktu s univerzitou, který dává velmi solidní jistotu profesorské pozice.

2006 --> 2007 ... už je to tak

2006 ...

2007 ...

Ekonomický výzkum v Evropě a Paris School of Economics

Ekonomickému výzkumu dominují USA. Pokud chcete jít studovat ekonomii nebo se zabývat ekonomickým výzkumem na akademické úrovni, jsou Harvard, Chicago, MIT, Stanford, Princeton nebo Berkely vaším profesním snem. Evropa v tomto směru výrazně pokulhává. Některé dobré univerzity jsou v Anglii (LSE, Oxford, Cambridge) a ostatní jsou rozeseté po kontinentu - například Pompeu Fabra ve Španělsku, Tilburg, Groeningen nebo Rotterdam v Nizozemí, Toulouse ve Francii, Bocconi v Itálii, Stockholm ve Švédsku, či Bonn, Frankfurt a Berlín v Německu. Většina z těchto škol je ale ve světovém měřítku druhá liga. Špičkové instituce Evropě chybí.

Francie se nyní rozhodla, že s tím něco udělá, a tak byla ve Francii založena Paris School of Economics. Do vínku dostala od francouzského státu 26 milionů Euro a stojí za ní jména jako Blanchard, Stiglitz, nebo Mirrlees.