úterý 8. června 2010

Klesající intenzita studia u vysokoškolských studentů


Philip Babcock a Mindy Marks uveřejnili provokativní článek s názvem The falling time cost of college: Evidence from half a century of time use data [placené pdf, volné pdf]. V něm dokumentují, jak se v průběhu několika desetiletí snižuje čas, který v průběhu týdne stráví vysokoškolští studenti návštěvou přednášek a studiem.

Zatímco studenti v denním studiu strávili v roce 1961 návštěvou přednášek a studiem 40 hodin týdně, v roce 2003 investovali už jen zhruba 27 hodin týdně. Pokles nastal napříč sledovanými kategoriemi studentů, a lze ho jen těžko vysvětlit pomocí změn ve způsobu kladení otázek (framing), zaměstnáním při studiu, výběrem oborů, nebo změnami ve složení studentů nebo škol.

Autoři ve studii analyzují data, sesbíraná v různých projektech zkoumajících využití času studenty. Tato data jsou v poslední době stále více populární - sledované osoby musí vyplňovat kartičky, do kterých zaznamenávají, co přesně v průběhu daného dne dělali (např. po čtvrthodinách). Babcock a Marks nacházejí dlouhodobě sestupný trend.

Work effort declines over time

Počet hodin týdně strávěný studiem (bez přednášek) zjištěný studiemi v průběhu posledních 50 let.
Zdroj: Babock, Marks (2010) The falling time cost of college: Evidence from half a century of time use data [placené pdf, volné pdf]

Philip Babcock dává ve svém jiném článku (Real costs of nominal grade inflation? New evidence from student course evaluations, [pdf]) tento pokles úsilí do souvislosti s inflací známek (grade inflation) - trendem, kdy se průměrné známky, které studenti získávají, dlouhodobě zlepšují, a to i když porovnáváme stejně kvalitní studenty. Tento trend je dobře zdokumentovaný jak pro USA, tak i pro Evropu, a není výsledkem poslendních let - živě se o něm diskutovalo už v 80.letech a vystopovat lze až do 60.let 20.století. Babcock ukazuje, že studenti tráví studiem více času, když očekávají přísnější hodnocení. To je celkem očekávané zjištění.

Jaké jiné efekty mohou hrát roli? Jedním by mohla být prodlužující se délka dožití a tím pádem klesající tlak na intenzivní a rychle dokončené studium. Jiným může být i efekt bohatství - s tím, jak společnost bohatne, zmenšuje se snaha načerpat co nejvíce znalostí, protože i průměrný objem načerpaných znalostí společně s vysokoškolským titulem zajišťuje slušnou práci.

Zmenšuje se ochota obětovat dobu krásná vysokoškolská léta intenzivním studiem v knihovně? Osobně bych měl tendenci odpovědět, že ano, ale hned bych dodal, že svou roli sehrávají kompoziční efekty - vzhledem k rozšiřování vysokoškolského vzdělání je průměrný student dnes úplně jiný než průměrný student před půlstoletím. Babcock ale tvrdí, že kompoziční efekty roli nehrají.

4 komentáře:

  1. Adresu si ukládám a budu na ten článek občas odkazovat.

    OdpovědětVymazat
  2. Jako student ekonomie musím říct, že bych byl občas nejraději, kdybych neměl internet, televizi, mobil a jiný věci. Člověk si otevře knížku a pak si vzpomene, že musí něco hrooozně důležitého najít na internetu, počkat, vlastně dávaji v televizi sportovní zprávy, ty nesmím minout. No ale tak se poté podívám i na ten internet, ale jenom na pár minutek!!! :-)) Ekonomicky bych to asi řek tak, že se mi díky těmhle věcem zvyšují náklady na pozorné a klidné studování. Navíc proč by někdo chodil na přednášku, když jsou již všechny poznámky na internetu že? :-)

    OdpovědětVymazat
  3. takze za ako dlho bude ten cas na nule? :)

    OdpovědětVymazat
  4. peter: Pomoci linearni extrapolace nekdy kolem roku 2075. :-)

    OdpovědětVymazat