sobota 7. února 2009

Jak je dobré míti v pořádku zahraniční obchod


Zsolt Darvas a Jean Pisani-Ferry se zabývají dopady finanční krize na riziko defaultu na vládní dluhopisy zemí Evropské unie. Jejich článek obsahuje následující velmi zajímavý graf. Ten vyjadřuje empirický vztah mezi rizikem defaultu jednotlivých zemí a stavem jejich běžného účtu platební bilance (relativně k HDP). Riziko defaultu je měřené pomocí swapů na úvěrový default (credit default swaps) - alespoň tedy vidíme, že ony proklaté CDS jsou i k nečemu dobré.

Graf porovnává jednotlivé země Eurozóny (plus staré členské země EU, které v Eurozóně nejsou) s novými členy EU, které členy Eurozóny nejsou. První skupina zemí je vyznačena modře (jsou v ní zahrnuty i Velká Británie a Švédsko), druhá oranžově (je v ní i Slovensko, protože v prosinci 2008 ještě členem nebylo).

CDS a bežný úcet u zemí Evropské unie

Zdroj: Darvas, Pisani-Ferry (2008) Avoiding a new European divide [paper]

Výchozí situace je znázorněna nevyplněnými body a zachycuje stav z roku 2007. Členské země eurozóny měly v průměru nižší schodky běžného účtu a zároveň i mírně nižší riziko defaultu, hodnocené pomocí CDS spreadu.

Mezi členskými a nečlenskými zeměmi Eurozóny tehdy neexistovaly velké rozdíly - ačkoliv rizikové prémie u nečlenských zemí jsou mírně vyšší, rozdíly můžeme klidně přičíst právě horším schodkům (je to stejné jako s masovou privatizací). Když se podíváme na nečlenské země s malým schodkem běžného účtu (Česko, Slovensko, Polsko), pak mají prakticky shodné riziko jako členské země s podobným schodkem (Francie, Itálie nebo Slovinsko).

V prosinci 2008 (vyplněné body v grafu) je situace výrazně odlišnější - trhy začaly silně trestat nečlenské země s vysokými schodky. Řecko, coby členská země s vysokým schodkem, má výrazně nižší rizikovou prémii než nečlenské země s obdobným schodkem (Litva, Estonko, Lotyšsko, Rumunsko). Zdá se, že tady Eurozóna Řecku pomohla.

Je to argument pro vstup Česka do Eurozóny? Není. Členství pomáhá zejména zemím s vysokým schodkem. Když se podíváme na Českou republiku a Slovensko, pak vidíme, že obě mají podobnou rizikovou prémii, ačkoliv první země do Eurozóny nevstoupila a druhá ano. Darvas a Pisani-Ferry píší:

Je naše analýza důvodem k urychlení [vstupu do Eurozóny]? Obavy z vnější stability by mohly naznačovat, že rychlý vstup do Eurozóny je vhodný. Ale zkušenost České republiky a Slovenska, dvou zemí, které si udržely makroekonomickou stability, ukazují, že vstup do Eurozóny není klíčem ke stabilitě.

Klíčem je tedy makroekonomická stabilita. S ohledem na riziko defaultu (tak, jak jej oceňují trhy) Euro stabilním zemím neuškodí, ale ani nepomůže. Současná volatilita kurzu je sice nepříjemná z hlediska plánování vývozu a dovozu, ale nelze přehlédnout, že depreciace přišla přesně v okamžiku, kdy ji čeští vývozci potřebují nejvíc.

2 komentáře:

  1. ja som sa vzdy domnieval podla sprav, ze pobaltske staty nemavali schodky, mozno vynimka su posledne dva roky a prve roky.

    OdpovědětVymazat