Čeští ornitologové nepublikují, protože pijí pivo?

Lidové noviny přinesly článek o nejnovější publikaci Tomáše Grima o vlivu pití alkoholu na publikační činnost, kterou se mu podařilo opublikovat v ornitologickém časopisu Oikos (podle všeho se jedná v daném oboru o prestižní časopis). Tomáši Grimovi se dostalo pozornosti dokonce i na stránkách New York Times (a nejen tam).

Občas je přínosné zabývat se i méně vážnými tématy, které mohou přinést zajímavé výsledky, takže proč ne. Je to ale potřeba udělat pořádně a přesně popsat, co zkoumáme. Tomáš Grim to bohužel nedělá. Co tedy vlastně článek ukazuje? Z populárních článků v novinách se toho většinou moc nedozvíme, takže nezbývá než jít ke zdroji. Abstrakt článku je tady (Blackwell-Synergy). PDF s článkem je na Grimově stránce.

V článku Grim tvrdí, že "Chce otestovat vliv spotřeby alkoholu na vědeckou výkonnost". A jak to chce udělat? Regresuje vědecký výstup na spotřebu piva (a proxy pro délky vědecké činnosti jako kontrolní proměnnou). A opravdu, vyjde mu negativní závislost. Závěr: "pití piva může mít negativní dopad na publikační činnost".

Opravdu tím Tomáš Grim ukázal, co tvrdí? Každého okamžitě napadne, že ne. Pití piva souvisí se společenskými aktivitami, které zabírají čas, který potom není možno věnovat výzkumu. Možná je nižší vědecký výzkum způsoben tím, že vědec jen více využívá volného času - a pití piva je jen doprovodný efekt (obzvláště v české kotlině je to více než obvyklé). To ostatně Grim v článku i zmiňuje, i když zcela chybí jednoznačné vyjádření toho, že regresní analýza s vynechaným korelovaným regresorem je samozřejmě nekonzistentní.

Druhým problémem je endogenita. Když zjistím, že mám nízkou publikační činnost a nemám na to, abych se stal špičkovým vědcem, budu si více užívat volného času a tím i více pít pivo (jsme v Čechách). Hypotéza o tom, že nízká publikační činnost vede k vyššímu pití piva je přinejmenším stejně věrohodná jako ta Grimova, přičemž jeho metoda mezi nimi v žádném případě nemůže rozhodnout.

Jediným náznakem, který potenciálně může vést k odfiltrování endogenity a k alespoň trochu věrohodným výsledkům, je rozdělení pozorovaných vědců na Čechy a Moravany. Moravané pijí méně piva a mají vyšší vědecký výstup. Když přijmeme hypotézu o tom, že Moravané jsou co se týče užívání si volného času statisticky stejní jako Češi, jen nahrazují pivo vínem (to zní rozumně), tak máme teoreticky použitelný test toho, že pivo snižuje vědecký výstup (zatímco víno ne).

Grim skutečně nachází statisticky významný rozdíl. Kde je problém? Velikost vzorku a závislost pozorování. Grim používá 6 pozorování z Čech a 12 z Moravy. Když si uvědomíme, jak probíhá vědecký výzkum, tak zjistíme, že objem výstupu je silně závislý na synergiích ze spolupráce - vědci pracují v týmech a buď přímo spolupublikují, nebo se silně pozitivně ovlivňují.

Vzhledem k všeobecně nízké publikační kapacitě vědců v České republice a malému vzorku, který Grim používá, pak stačí menší skupinka vědců, kteří alespoň trochu publikují a rozdíl mezi Čechami a Moravou je na světě. Vzhledem k tomu, že Grim v článku nikde neuvádí, že by data alespoň clusteroval (pokud je to vůbec vzhledem k tak malému počtu dat možné), vede mě to k závěru, že pozorování považoval za nezávislá, což samozřejmě zkresluje chyby odhadů.

Takže jaký je závěr? Jako legrace je to pěkné. Vědeckou hodnotou je článek samozřejmě na úrovni studie o tom, co bylo dřív, zda slepice nebo vejce. Ale to není nic proti Tomáši Grimovi - dostalo se mu široké pozornosti i v zahraničních médiích (viz seznam odkazů na Grimově stránce) a to není k zahození. A vypadá to, že Tomáš Grim to i s humorem bere, což je fajn.

Co mi spíš vrtá hlavou, je cesta, jakou se článek dostal až k publikaci. Editor Oikosu je evidentně veselá kopa a občas pustí i něco pro zasmání, i když článek ukazuje něco jiného, než tvrdí.