Přičiny posilování české koruny (aneb Jan Čulík zcela mimo ekonomickou realitu)

Občas se na internetu vyskytne článek tak nesmyslný, že každá jednotlivá věta je buď smyšlená nebo nelogická. Dnes se takový článek objevil z pera Jana Čulíka na jeho Britských listech. Sám článek by nestál za zmínku, ale zde poslouží alespoň k rozboru makroekonomické situace České republiky. Pojďme na to, větu po větě.

Údajně z nevysvětlitelných důvodů výrazně posílila v poslední době česká koruna vůči západním měnám.

Důvody jsou nevysvětlitelné skutečně jen údajně (bohužel nám pan Čulík neříká, kdo něco takového tvrdí). Ve skutečnosti jsou důvody v podstatě známé a nemění se již několik let, stačí se ostatně podívat na vývoj kurzu české koruny vůči Euru od našeho vstupu do EU:

Zdroj: Google Finance

České koruně, stejně jako ostatním měnám nových členů EU, investoři jednoduše věří. Se vstupem do Evropské unie výrazně poklesla poklesla ekonomická i politická rizika České republiky. Protože velká část pohybů cen finančních instrumentů (a tedy i měnových kurzů) je způsobená rizikovými prémiemi, není překvapivé, že česká koruna posiluje. Přičteme-li ještě dobrou situaci české ekonomiky a poněkud nejisté vyhlídky v jiných částech světa (samozřejmě zejména v USA), není divu, že česká koruna zpěvňuje.

Z dlouhodobého hlediska (viz obrázek nahoře) se ani nezdá, že by česká koruna zpevňovala příliš rychle. Ano, ve druhém pololetí roku 2007 a na začátku roku 2008 byl trend poněkud strmější, ale to můžeme vysvětlit i jen doháněním toho, co koruna "zanedbala" v první polovině roku 2007.

Pokud se nestane něco neočekávatelného, bude koruna posilovat i nadále, má k tomu všechny předpoklady. Když jsem v době vstupu do EU říkal, že Česká republika může jednou přijímat Euro při kurzu 25 Kč/EUR, mysleli si někteří, že je to nerealistické. Nyní všechno nasvědčuje tomu, že kurz bude ještě nižší. Kdo si vsadí na 20 Kč/EUR? Já bych se nedivil.

Ale pojďme dále

Tam, kde byl například kurs koruny vůči britské libře donedávna 45 Kč, je nyní cca 33 Kč.

Aha, takže nyní nemluvíme o "západních měnách", ale o britské libře. Nejprve se podívejme na to nedávno:

Zdroj: Google Finance

Britská libra stále 45 Kč naposledy v červnu 2005. Ale možná je to nedávno, ostatně, co jsou tři roky proti věčnosti. Ano, v poslední době česká koruna proti britské libře posiluje rychleji, jenže to není problém česká koruny, ale britské libry, která v posledních měsících výrazně ztrácí i vůči Euru (za poslední půlrok o více než 10 procent). Jan Čulík by se tedy spíše měl ptát, co se děje s britskou librou.

Je to posílení hodnoty koruny o více než 25 procent.

Ano, alespoň procentuální údaj sedí. Ovšem není to za nějakou krátkou dobu, ale za tři roky, tedy ročním tempem zhruba 8 procent, což není u české koruny ani u jiných východoevropských měn neobvyklé. Podívejte se na Slovensko.

Zdá se, jak už to v dnešním globálním elektronickém finančním světě bývá, že se koruna stala obětí mezinárodních spekulantů, na úrok domácí české ekonomiky.

Tak to se opravdu jen zdá.

Letmým pohledem např. na ceny potravin na ceny v britském supermarketu Tesco zjistíme, že potraviny v České republice jsou dnes často o dost dražší než ve Velké Británii (Tesco samozřejmě ceny nesnížilo), přestože je pořád průměrný měsíční plat v Británii kolem 70 000 Kč.

Ano, ceny části potravin (zdaleka ne všech, podívejte se třeba na čerstvé maso nebo zeleninu) jsou ve Velké Británii skutečně nižší než v České republice. Jak to však může ovlivnit kurz koruny k libře, mi není jasné. Potraviny tvoří jen malou část spotřeby domácností, navíc jsou ceny potravin často pokřivené státní regulací a nejrůznějšími dotacemi. Velká Británie je navíc mnohem větším trhem se silnější konkurencí hypermarketů než je tomu v Čechách (stačí se podívat na souboj ASDA s Tescem), což tlačí tamní ceny dolů). Argumentovat cenami potravin v otázkách určování měnových kurzů je zcela nesmyslné. Celková cenová úroveň je v České republice stále výrazně nižší než v západní Evropě, hlavně díky nižší ceně práce. Mzdy (a tím cena práce) však dohání a budou dohánět evropskou úroveň, je to však možné pouze dvěma způsoby - nominálním růstem nebo zpevňováním koruny. Vzhledem k tomu, že dohánění pomocí zpevňování koruny podporuje neinflační prostředí, je to v současnosti tak lepší možnost.

Posílení ceny koruny vůči západním měnám musí být naprostou katastrofou pro české vývozce.

Zcela určitě to tak musí být. A proto dosahuje český zahraniční obchod nejlepších výsledků v historii. Samozřejmě, že by vývozci více vydělali, pokud by koruna byla slabší. Jenže právě proto, že jsou tak konkurenceschopní, koruna posiluje.

Hovoří se nyní už o tom, že mnozí z nich se začínají hroutit.

Ano, jeden po druhém se hroutí, a proto ekonomika roste šestiprocentním tempem. Všichni si pamatujeme, jak před několika lety koruna překonala hranici 30 Kč/EUR a vývozci plakali. Nyní jsme o několik let později, koruna ještě mnohem silnější a vývozci se mají lépe, než předtím. Otázkou je, na kolik jsou jejich stížnosti s ohledem na poslední léta uvěřitelné.

Pokud totiž během několika pár týdnů stoupnou ceny vašeho zboží či služeb, které vyvážíte do Evropské unie, o víc než 25 procent, neudržíte se vůči konkurenci.

Během pár týdnů? Vůči Euru to koruně trvalo 4 roky, tak jakýchpak pár týdnů! Ano, před čtyřmi lety byl kurz koruny 33 Kč/EUR, což činí právě oněch 25 procent posílení až k dnešním 25 Kč/EUR.

Nikdo rozumný netvrdí, že posílení koruny vývozcům pomůže. Jan Čulík si však zcela pomýlil kauzalitu. Je to právě proto, že se české ekonomice tak daří a že jsou výrobci tak konkurenceschopní, co způsobuje posilování koruny. Žádná firma (snad s výjimkou státních monopolů) nedostane nic zadarmo. Jediným řešením je více se snažit, protože jen tak se posuneme hospodářsky dále.

V okamžiku, kdy se ekonomice dařit přestane a vzroste riziko recese, odrazí se to na kurzu koruny, která oslabí. Podle Čulíkovy logiky za to však opět budou moci finanční spekulanti, kteří se tentokrát budou snažit ožebračit české obyvatele, kteří musí platit více za dovážené zboží.

V té věci mě fascinuje blazeovanost české vlády a České národní banky.

Česká vláda nemůže s posilováním koruny udělat absolutně nic, snad s výjimkou toho, že by totálně rozložila ekonomiku a korunu tím tak bezpečně položila. Ukazuje se však, že česká ekonomika je v posledních deseti letech schopna růst i navzdory často nesmyslným vládním opatřením.

Podobně je na tom i ČNB. Ta sice má nástroje, jak kurz krátkodobě ovlivnit, z dlouhodobého hlediska jsou však tyto nástroje zbytečné a drahé.

Jednou z teoretických možností je snížení úrokových měr - podle teorie parity úrokových měr by měla koruna oslabit. Problém je v tom, že parita úrokových měr moc nefunguje. Jak dnes již výrazně tušíme (ano, stále nevíme zdaleka všechno, ale poznáváme toho stále víc), kurzy jsou ovlivňovány zejména rizikovými prémiemi. Aby bylo možné oslabit korunu, musela by ČNB z České republiky udělat nějakým způsobem riskantní zemi - a to by asi nikdo z nás nechtěl.

A i kdyby teorie úrokové parity, kterou se Čulík snaží argumentovat, nakrásně fungovala, nebyla by nám nic platná. Dnes jsou české úrokové sazby nižší než evropské (tříměsíční PRIBOR je zhruba půl procenta pod EURIBORem) a aby úrokový diferenciál vyrovnal zhruba osmiprocentní roční posilování koruny, musela by být česká úroková sazba mínus čtyři procenta, což je ekonomický nesmysl.

A to ani nemluvíme o nebezpečí inflace, které je s poklesem úrokových sazeb spojené.

Druhou možností, jak krátkodobě kurz koruny oslabit, jsou operace na volném trhu. ČNB by jistě mohla prodávat koruny a nakupovat za ně Eura. Zvýšená nabídka korun by kurz krátkodobě oslabila. Protože z dlouhodobého hlediska by však ke zpevnění koruny došlo tak jako tak, skončila by ČNB s obrovským množství Eur, jejichž hodnota by v průběhu času dlouhodobě klesala, a ČNB by tak vytvořila obrovskou ztrátu, kterou bychom museli zaplatit z vlastních kapes.

V normální zemi by vládě i ústřední bance šlo o to, aby se jí nepoložila polovina domácího průmyslu (jistě budou především ohroženy malé podniky) a bude regulovat kurs domácí měny vůči zahraničním měnám finančními instrumenty, především snížením úrokových měr.

Sečteno podtrženo, výše uvedené důvody dokumentují, že v normální zemi by vládě a ústřední bance šlo zejména o to, do dlouhodobého vývoje kurzy měny moc nezasahovat. Je to totiž zcela zbytečné a nákladné.

Proč se to v ČR neděje a bankovní odborníci se jen "diví", jak to, že je koruna tak silná?

V České republice situace navrhovaná panem Čulíkem naštěstí nenastává, a to zejména proto, že máme dostatečně rozumnou centrální banku, která si uvědomuje zbytečnost boje proti větrným mlýnům. Pokud se někdo zpevňování koruny diví - jako například pan Čulík - tak pravděpodobně není odborník.