Ekonomickému výzkumu dominují USA. Pokud chcete jít studovat ekonomii nebo se zabývat ekonomickým výzkumem na akademické úrovni, jsou Harvard, Chicago, MIT, Stanford, Princeton nebo Berkely vaším profesním snem. Evropa v tomto směru výrazně pokulhává. Některé dobré univerzity jsou v Anglii (LSE, Oxford, Cambridge) a ostatní jsou rozeseté po kontinentu - například Pompeu Fabra ve Španělsku, Tilburg, Groeningen nebo Rotterdam v Nizozemí, Toulouse ve Francii, Bocconi v Itálii, Stockholm ve Švédsku, či Bonn, Frankfurt a Berlín v Německu. Většina z těchto škol je ale ve světovém měřítku druhá liga. Špičkové instituce Evropě chybí.
Francie se nyní rozhodla, že s tím něco udělá, a tak byla ve Francii založena Paris School of Economics. Do vínku dostala od francouzského státu 26 milionů Euro a stojí za ní jména jako Blanchard, Stiglitz, nebo Mirrlees. Ve Francii doufají, že se jednou stane konkurentem Harvardu nebo London School of Economics. Francouzské vysoké školství je přitom tak sešněrované předpisy, že kvůli Paris School of Economics musely být změněny právní normy, aby škola vůbec mohla být financována a provozována podle tolik úspěšného anglosaského vzoru - tedy s důrazem na kvalitu vědeckého výstupu, nezávislost a schopnost získavat samostatně finanční prostředky na výzkum. Škola by si měla většinou prostředků obstarat ze soukromých zdrojů.
Má PSE šanci na úspěch? Přejme jí to, je to pro Evropu důležité. Zatím se však objevuje řada skeptických hlasů. Frederic Sautet z blogu Austrian Economists míní, že přes deklarovanou nezávislost bude škola příliš svazována francouzskými byrokratickými předpisy a její směřování ovlivňováno francouzským státem. Tyler Cowen má za to, že škola nebude mít šanci na úspěch, pokud nebudou v evropě vytvořeny atraktivní pozice pro špičkové výzkumníky srovnatelné s těmi na amerických univerzitách. A to je zatím bohužel pravda.
Přitom řada kvalitních Evropanů by se do Evropy jistě ráda vrátila. Evropské prostředí má svoje kouzlo a americký způsob života řadě Evropanů zase až tak nevyhovuje. Ale jakmile dojde na profesní podmínky, je volba jednoznačná.
Klasickým případem toho, jak Evropa stále není schopná nalákat kvalitní lidi, je Dirk Krueger. Němec, absolvent University of Minnesota, Associate Professor na University of Pennsylvania, zajímající se makroekonomii, ne úplná superstar, ale dost dobrý. V roce 2004 se Johann Wolfgang Goethe Universität ve Frankfurtu ve snaze vybudovat kvalitní katedru ekonomie rozhodla, že ho naláká. Jako Němec měl Krueger určitě motivaci do Frankfurtu odejít. Univerzita mu navíc nabídla plnou profesuru, místo šéfa makroekonomie a na evropské poměry jistě královské podmínky.
Krueger přesto vydržel ve Frankfurtu pouze dva roky. Nyní je zpátky na Pennsylvanii. Podle zákulisních informací ho byrokratické a ne příliš motivující prostředí ve Frankfurtu odradilo.
Doufejme proto, že se Paris School of Economics (a nejen jí) bude dařit lépe. Konkurence v ekonomickém výzkumu je jen vítaná.
Žádné komentáře:
Okomentovat