Euro a debata Ondřeje Schneidera s Hradem

Ondřej Schneider vede už několik týdnů debatu s Hradem, která se otírá o téma, zda by bylo vhodnější v současné situaci euro mít nebo nemít.

Proč píšu, že se debata o toto téma otírá? Protože je mnohem více o obecných zásadách zdravé hospodářské politiky. Ačkoliv mají obě strany poměrně čitelný názor na to, zda euro přijmout či ne (Ondřej Schneider je pro, zástupci Hradu v čele s Václavem Klausem proti), ani jedna ze stran nemá dostatek jednoznačných argumentů, kterými by debatu zvrátila ve svůj prospěch.
Klausův původní článek skutečně o euru primárně nebyl - s tím přišel až Ondřej Schneider. Nicméně poradkyně prezidenta Stanislava Janáčková se ve své reakci [pdf, strana 4] euru již blíže věnuje.

Argument Stanislavy Janáčkové lze v podstatě shrnout do tvrzení, že se České republice daří i bez eura. Je to však přímý důsledek toho, že máme českou korunu (narozdíl od eura), a nebo proto, že v případě solidní monetární a fiskální politiky není otázka koruna vs. euro tak důležitá a dobře by se nám dařilo i s eurem? Většina argumentů Janáčkové dokumentují správnost druhé varianty.

Stanislava Janáčková například píše:

Samostatná měna se zatím ukázala jako výhoda. Nutnost počítat s dlouhodobým trendem posilování kurzu koruny odrazovala české banky od příliš lehkomyslného rozletu na zahraniční finanční trhy.

Přesně o tomhle tématu jsem psal nedávno a společně s Petrem Ch. jsme se shodli, že příčiny toho, že české banky neinvestovaly tolik v zahraničí lze hledat spíše v tom, že jednak praktický oligopol jim umožňoval vytvořit dostatečně vysoký zisk i z jednoduchých bankovních operací doma, a druhak protože k tomu (možná) neměly dostatečné znalosti.

V podstatě jediným argumentem, který stojí jednoznačně proti euru, tak je potenciální sdílení nákladů sanace bankovního systému v zemích eurozóny. Ale ani tady není úplně jisté, jak se jednotlivé země budou na injekcích finančně podílet.

Ani Ondřej Schneider však nemá argumenty, proč euro nutně přijmout a sám to i ostatně (alespoň implicitně) přiznává:

Můj argument byl a je stále stejný: používat finanční krizi jako argument proti přistoupení Česka k euru je empiricky i metodologicky velmi problematický a dosavadní argumenty prezidenta Václava Klause a s ním spřízněných ekonomů mi nepřijdou přesvědčivé.

Dobře, finanční krize argumentem proti euru není. Je to však argument pro euro?

Ve skutečnosti je schopnost malé země proplout finanční a hospodářskou krizí daná kvalitou její hospodářské politiky a otázka euro vs. koruna je přinejlepším druhořadá. Je lepší mít dobrou samostatnou monetární politiku než být v eurozóně, ve které by se hrálo podle italských not. Eurozóna dirigovaná primárně Německem je však mnohem lepší než maďarská fiskální politiku nebo islandská investiční pozici v zahraničních měnách.

Ve skutečnosti je rozhodování, zda by v době krize bylo lepší mít korunu nebo euro, velmi podobné předchozím debatám, vedeným v klidných časech. Na každý protiargument ve prospěch eura nebo proti euru je možné najít protiargument.

Je třeba objektivně říci, že s průběhem času získávají logicky na váze argumenty ve prospěch eura (resp. spíše slábnou argumenty pro samostatnou korunu). Neviděl jsem však jedinou studii, která by říkala, že euro je z hlediska České republiky jako celku v tomto okamžiku lepší nebo horší. Jistě dokážeme vyjmenovat skupiny, které by na rychlém přijetí eura vydělaly nebo prodělaly (a některé z těch skupin jsou hlasitější než jiné). Celkový přínos je však tak obtížně vyčíslitelný, že si zastánci a odpůrci mohou stát za svými názory, aniž by je bylo možné věrohodně vyvrátit.

V konečném důsledku tak zůstává přijetí eura politickým rozhodnutím. Ne proto, že by přijetí společné měny nemělo ekonomické dopady - ekonomické dopady budou podstatné, a to kladné i záporné, neznáme však jejich součet.