Boj proti plagiátorství na českých univerzitách

Libor Dušek na Leblogu píchnul do vosího hnízda problematiky plagiátorství na českých univerzitách. Tohle téma je diskutované už dlouhou dobu a týká se nejen studentských prací, ale i tvorby samotných pedagogů. Asi nejznámějším případem (stále poněkud nevyjasněného) plagiátorství mezi pedogogy a vědci je bývalý prorektor Ivo Budil ze Západočeské univerzity, ale na seznam akademických hříšníků kandiduje i Jaroslav Světlík, zřejmě neuvěřitelně naivní děkan Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který opsal část své habilitační práce ze své vlastní práce doktorské. Na tom by ještě nemuselo být nic nesprávného, výzkum je proces, ve kterém se často přepracovávají výsledky předchozích prací, musí ale být zřejmé, co už bylo jednou publikováno. Světlíkův problém spočíval ale mimo jiné v tom, že závěry habilitační práce se doslovně kryly se závěry doktorské práce, což naznačuje, že mnoho nových poznatků habilitační práce nepřinesla.Celý problém se ale netýká jednotlivců, nýbrž celého systému. Kdyby Světlíkova habilitační komise pořádně zkoumala, co Světlík vlastně napsal, nemohla mu docenturu udělit. Podobné to je i opsanými diplomkami a dalšími studentskými pracemi - kdyby vedoucí skutečně dělali svou práci pořádně, rychle by zjistili, co student vytvořil samostatně a kde co opsal.

Proto jsem poněkud opatrný v předpovědích, jak budou v současné době zaváděná opatření proti plagiátorství úspěšná. To, že je se stávající situací potřeba něco dělat, je tvrdá realita. Nicméně vyjádření nezanedbatelné části čtenářů v diskusích potvrzují, že plagiátorství je považováno za něco samozřejmého. Každá ze zúčastněných stran přitom podle hesla "kdo jsi bez viny, hoď kamenem" přehazuje odpovědnost na jiné (studenti na vyučující zadávající nesmyslné práce, které nikdo nečte, vyučující na nedostatek času, peněz, nebo nezájem vedení, vedení zase na nemožnost studenty účinně trestat).

To, že Libor zveřejnil svůj příspěvek na webu věnovaném zejména právu, mi připomnělo jeden starý email, který jsem před časem dostal (předposlední odstavec zvýrazněn mnou):

Dobry den,

jmenuji se XXXXXXXXXX a jsem studentem 3. rocniku XXXXXXXXXXX a pred par tydny jsem vypracovaval seminarni praci na tema odbory na jeden mene podstatny oborovy predmet. Pri znamkovani doslo k problemu, ze nejaky novy system na skole vyhledal v me praci cca 4 radky, ktere byly naprosto shodne s vasim clankem "Skoda auto, odbory a efekt..." z dubna tohoto roku. Neslo mi o nejake plagiatorstvi! Problemem je, ze jsem nedal tuto cast vaseho clanku do uvozovek a profesorka to bere jako naruseni vaseho dila, ktere jsem vydaval za sve a pritom to tak nebylo. Neobracel bych se na vas, kdybych necitil krivdu a v neposledni rade, kdyby mi to nepusobilo takove potize pri dokonceni studia. Tim jsem totiz ztratil predmet, ktery jsem mel jinak hodnocen na 85%.

Jeden muj znamy, pravnik, mi rekl, ze vas mam zkusit pozadat o potvrzeni, ze mi dovolujete vyuzit cast vaseho clanku ve sve praci a pry potom nepujde o ono zminovane plagiatorstvi.

Je to ponekud troufala prosba, ale nezbyva mi nic jineho nez toto, kdyz chci hajit svoje zajmy!

Je zajímavé, že i někteří právníci mají zřejmě pocit, že dodatečným udělením jakéhosi autorova svolení plagiátor vyřeší problém s vlastním podváděním (a nechci teď diskutovat nad výše citovaným rozsahem okopírovaného textu, jde o princip). Až tak hluboko kleslo povědomí o pravidlech akademické práce.

Systémy pro odhalování plagiátů a další formě boje proti plagiarismu jsou jednoznačně krokem kupředu. Bude však důležité, aby byl systém odhalování plagiátů doprovázen i postihy, které budou mít v konečném důsledku preventivní účinek na ostatní. Příklad, který Libor uvádí hned na začátku svého příspěvku mě zatím naplňuje spíše skepsí. Mám obavu, aby celý systém neskončil jako bodový systém v dopravním zákoně - ačkoliv se tresty zpřísnily, situace na silnicích se po počátečním zlepšení dostala zpět tam, kde byla, protože řidiči zjistili, že pravděpodobnost odhalení přestupků je mizivá a nebo se dokážou potrestání účinně vyhnout.