úterý 5. října 2010

Proč nechceme práci, kterou nám "berou" Číňané


Oblíbenou stížností na levné čínské dovozy je argument, že levná pracovní síla pracující za "hrst rýže" ubírá pracovní místa v rozvinutých ekonomikách - tento mzdový dumping činí draze placenou práci v Evropě a USA nekonkurenceschopnou.

Problém však není pouze v tom, že čínský manuálně pracující pobírá desetkrát nižší mzdu než ten evropský. Problém je i v tom, že je v řadě pracovních pozic i pětkrát produktivnější.

Následující video ilustruje, co mám na mysli.

Představme si, že bychom onomu čínskému dělníkovi dali evropskou mzdu. I tak by stále byl mnohem konkurenceschopnější než jeho evropský protějšek, protože jen málokterý evropský dělník by byl ochoten vykonávat takový úkon při takovém pracovním nasazení.

To není kritika nějaké lenosti evropských dělníků - je to přirozený vývoj související s tím, jakého bohatství západní svět dosáhl. Některé činnosti prostě nechceme vykonávat ani za naše vysoké mzdy (resp. jsme je ochotni vykonávat pouze za takové mzdy, při kterých už je levnější koupit stroje a nahradit práci kapitálem). Konkuruje tedy takový čínský balič karet nějakému evropskému dělníkovi svou nízkou mzdou? Nekonkuruje.

Podobná situace nastala například v souvislosti se stěhováním těžkého ocelářského průmyslu z amerického středozápadu do Asie v 70. a 80.letech 20.století. Ačkoliv se sice dnes najdou hlasy, které volají po starých zlatých časech, kdy "byla práce", realita je taková, že by takovou fyzicky vyčerpávající práci chtěl v USA dnes dělat jen málokdo. A přestože přechodné období pro řadu dělníků nebylo jednoduché, žádné dlouhodobé agregátní efekty v úrovni zaměstnanosti spojené s odchodem těžkého průmyslu neexistují.

Ostatně i v Čechách jsme rádi, že nám občas výkopy krumpáčem vykope někdo z východněji ležících zemí. Berou tito kopáči někomu v Čechách práci? Jen těžko.

16 komentářů:

  1. To video sice působí neuvěřitelně, ale jde pouze o praxi získanou dlouhodobým rutinním vykonáváním jednoho úkonu. Troufám si tvrdit, že na rase ani národnosti pracovníka nezáleží, a když bude placen od kusu, bude makat úplně stejně... Za mlada (hehe) jsem chodil na brigádu do tiskárny, a (například) po týdnu skládání prospektů jsme měli jednoznačně pětinásobnou produktivitu proti \"nováčkům\" co s tou samou prací teprve začínali. Doporučuju si to vyzkoušet, bez ohledu na dosažitelný výsledek je taková manuální práce zajímavá zkušenost... Například díky tomu, že se dá vykonávat zcela automaticky a přitom myslet na jiné věci, koukat na televizi, číst si, ... :-)

    Tím nechci tvrdit, že zbytek článku je nutně nesmysl, jen že to bude mít i jiné faktory...

    Samozřejmě mnohem efektivnější by bylo tenhle úkon řešit strojově, a pak už to skutečně o nákladech a té \"hrsti rýže\" je :-) Pokud by nešlo o jednorázovou maloobjemovou zakázku, v Evropě by tuhle práci IMHO lidé nedělali vůbec.

    Ale souhlas že s tím \"braním práce\" je to v podstatě blbost.

    OdpovědětVymazat
  2. George Strawberry5. října 2010 v 9:41

    Jenže kdyby nebyl číňan, tak tu prací dělá Čech třeba si řekne víc a nemá takovu výkonost a není nezaměstnaný. Nebo by na to postavili u nás stroj a ten by taky někdo musel opravovat, spravovat atd.. takže další práce pro někoho.

    OdpovědětVymazat
  3. George Strawberry5. října 2010 v 9:50

    Autor se nejspíš chtěl dotknout toho že nemáme být montovanou ale mozkovnou. Aby lidé nedělali činnost, u které se nemusí moc myslet (montování), tato práce se přesunula do Asie a my dělali akorát tu práci s přidanou hodnotou. Jenže zapomíná, že křivka inteligenčního kvocientu je Gaussova, takže každý nemá to štěstí, že je v druhé půlce a může vymýšlet, programovat atd... jako autor. Máme spoustu lidí, kteří duševně náročnou prací nezvládnou a co budou dělat oni?, ti budou nezaměstnaní?. Další fakt je že Činané maji taky spoustu chytrých lidí, kterým se taky nechce stát u pásu a dělat podřadnou prácí, jsou to lidé kteří buď dostanou nebo mají kvalitní vzdělaní a jsou schopný plně konkurovat v duševní práci evropanům (zkoumat, vymýšlet atd...).

    Takže těžko asi bude fungovat, že jedna země bude montovna a druhá mozkovna. Pokud se všichni ty hloupý nebo chytří lidé ovšem nepřestěhují do jedné země, což je asi utopie..

    OdpovědětVymazat
  4. George Strawberry5. října 2010 v 9:59

    Ale je to pochopitelné Pingus žije ve světe, kde má každý před a za jménem titul (s těmi lidmi se setkává) Těžko pochopí, že jsou lidé, kteří mají problém absolvovat základní školu, naučit se číst a psát a základní matematiku, lidé kteří nikdy nepochopí co je to trojčlenka atd...

    OdpovědětVymazat
  5. Jinou otázkou je, zda skutečně nelze tuto činnost a jí podobné zautomatizovat.

    Potom by jeden evropský dělník s evropskou mzdou a nízkým IQ zmáčkl čudlík a maximálně dorovnával vypadávající krabičky ve velké krabici.

    A kromě něj by byl potřeba jeden technicky zdatný kvalifikovaný dělník na údržbu těch strojů.

    Takže ANO, dokonce i v tomto případě lze mluvit o \"braní práce\".

    Něco jiného je, že majitel této čínské továrny si koupí německý mercedes s českými díly. Ale i to by nejspíš udělal i při automatizované výrobě v EU.

    O \"nebrání práce\" bude mít smysl mluvit tehdy, pokud dovoz a vývoz EU/Čína bude vyrovnaný.

    OdpovědětVymazat
  6. To video by som nazval orgazmus kapitalistu. V chladnej miestnosti bez kurenia, robia ludia do zodretia a za par supov. A ked s toho chladu, alebo roboty casom ochoreju tak ich v sekunde vyhodi. Najhorsie je, ze postupnym znizovanim standardov pracovneho prava sa podobne praktiky zacinaju objavovat aj v SR a CR.

    OdpovědětVymazat
  7. dík za nakopnutí, přestože jsem vlastní komentář nečet.
    ten nadpis je oblíbené pražské téma, kde salónní občané první kategorie řeší své představy o tom, čím by se měla republika živit a kde by mohla být.
    fór je v tom že oni sami k mozkovně ničím nepřispívají, a nebýt montoven, nemá kdo vydělávat na zdejší hdp a jejich levoručkový život.
    a náhodně k jinému komentáři:
    Nebo by na to postavili u nás stroj a ten by taky někdo musel opravovat, spravovat atd.. takže další práce pro někoho.
    jenže to by si za ty prachy pak nikdo nekoupil - nejde o český, ale celosvětový vynález. svaté nadšení v komentářích ještě nikoho nenasytilo.

    OdpovědětVymazat
  8. Tak Jarda ale toto uz je naozaj priliz blogoidne tvrdenie :) . Ako akademik by si si dal 100 krat pozor.

    \"Konkuruje tedy takový čínský balič karet nějakému evropskému dělníkovi svou nízkou mzdou? Nekonkuruje. \"

    Mzda a produktivita prace je predsa sucast tej istej rovnice.

    OdpovědětVymazat
  9. Does anyone at U. Chicago want to give Jorge a tour of their research? Anyone from the Economics department? Please email questions@phdcomics.com

    OdpovědětVymazat
  10. Ano, máš pravdu, detailní ekonomie v článku explicitně zmíněná není. Měl jsem ale na mysli úvahu v následujícím duchu (což jsem měl napsat rovnou do původního článku).

    Existuje celá řada lidí, kteří tvrdí, že Čína konkuruje zejména nízkými mzdami (do mezd pro zjednodušení zahrňme i další náklady práce). Ty hlasy nejsou vůbec ojedinělé - nejsilněji se projevují například v argumentu, že juan je uměle podhodnocovaný, což uměle snižuje čínskou mzdu v přepočtu na euro. Žádný z těchto hlasů neargumentuje, že by Čína mohla být konkurenceschopná, protože má vysokou produktivitu práce.

    Pokud je takový argument pravdivý, pak bychom mohli provést experiment, kdy hodinovou mzdu čínského dělníka dorovnáme na mzdu evropskou (například pomocí zvláštního cla uvaleného na dovoz balíčků karet). Pak bychom měli pozorovat, že evropský dělník bude schopen konkurovat. Nyní tedy porovnáváme pouze skutečný rozdíl v produktivitě práce.

    Bude evropský dělník ochoten vykonávat práci takovým tempem? Jak poznamenal někdo v diskusi výše, nebyl by problém se pro něj takovému tempu naučit. Ale to není relevantní - relevantní je, zda by chtěl takovou práci takovým tempem vykonávat osm hodin denně pět dní v týdnu (ten Číňan údajně balí 700 krabiček za hodinu). A já se domnívám, že takových lidí moc není.

    Jistě bychom ale našli řadu lidí, kteří by chtěli danou práci vykonávat pomaleji. Protože takový dělník bude mít nižší produktivitu, musí se i odpovídajícím způsobem upravit i hodinová mzda. Dejme tomu, že výchozí dělnická mzda na takovouto nekvalifikovanou práci je 18 tisíc Kč, a dejme tomu, že dělník bude ochoten balit krabičky třikrát pomaleji. Výsledná měsíční mzda je 6 tisíc Kč, což je nižší než minimální mzda.

    Podle českých zákonů takový člověk nesmí pracovat. Konkuruje tedy čínský dělník takovému českému dělníkovi prostřednictvím NÍZKÉ MZDY? Nekonkuruje, protože i když mzdové rozdíly (co se týče nominální, nikoliv efektivní mzdy) vyrovnáme, tak stále nenalezneme odpovídající rovnováhu na českém trhu práce. Pokud bychom nenarazili na omezení vyvolané minimální mzdou, narazíme na omezení způsobené sociální sítí. A pokud bychom uměle zvýšili mzdu onomu méně produktivímu dělníkovi, tak narazíme na konkurenci strojové výroby. Můžeme také narazit na konkurenci v podobě nabídky jiných pracovních míst.

    Podstatou mé úvahy bylo to, že v tomto případě existuje celá řada jiných alternativ, které začnou na neochotu přijmout nebo nabídnout v českých podmínkách takové pracovní místo působit dříve, než se vyrovnají mezní náklady s oním čínským baličem karet.

    Ten argument jistě není dokonalý, ale poněkud rigorózněji popisuje, co jsem měl na mysli. A samozřejmě ho nelze zobecňovat na každého dělníka a každou profesi, ale to je myslím jasné.

    OdpovědětVymazat
  11. Ano, tohle je trend, který je zjevný. V Číně mi to vysvětlovali tak, že podobný dělník jim dává flexibilitu a proto nemají stroj. Zítra se \"přestaví linka\" a dělník bude karty rovnat pospátku, což by na automatu musel někdo týden předělávat a přenastavovat. To chápu.

    Co nechápu, co budeme dělat my. Znalostní ekonomika? Na tu každý nemá znalosti a je zjevné, že mít nebude. Rozdat tituly nestačí. Řada ekonomů z toho dnes, podle toho, co čtu, vyvozuje, že se dramaticky zvýší nezaměstnanost někam ke 20% a pro společnost bude snazší platit vyšší daně na zajištění nezaměstaných, než řešit nerealistický transfer sléváren na středozápad. Je to udržitelné? Nebo jsou jiné modely? Přeci nemůžou dvě třetiny lidí pracovat v terciální sféře...

    OdpovědětVymazat
  12. George Strawberry6. října 2010 v 12:10

    To je přesně co mám taky na mysli. A přece nejde aby bylo 20% nezaměstnaných. Nedobrovolná nezaměstnanost se velice špatně snáší, člověk má pak pocit, že je k ničemu, že parazituje na společnosti. Spousta lidí děla stereotypní prací, která je jenom o trošku složitější než rovnat balíčky (řidič autobusu, tramvaje..) a je šťastná, že jí má, určitě nechtějí být nezaměstnaný. Navíc dlouhodobě nezaměstnaný člověk ztrácí pracovní návyky, dochází to do stadia, kdy je po dlouhodobé nezaměstnanosti prakticky už nezaměstnatelný. Navíc podle mě společnosti s vysokou nezaměstnanosti, můžou mít skon k větší kriminalitě.

    OdpovědětVymazat
  13. Není žádný důvod se domnívat, že by díky mezinárodnímu obchodu měla růst nezaměstnanost. Strawberry hezky někde ve svém příspěvku zmínil tkz. \"montovnu\". Takovou montovnou (dílnou) světa byla? No přece Velká Británie. A neznamenalo to zjednodušeně řečeno nic jiného, než se se suroviny dovezly a produkty vyvezly. Ano, lidé na polích přišli o práci.... a také o ní mimojiné přišli kvůli strojům (obvzláště ty pekelné kombajny!! které berou slušným lidem práci! protože jsou asi tak 1000x efektivnější). Můžeme však říci, že by na tom ti \"chudáci\" prodělali? Prostě se v mezinárodním obchodě specializovali a znamenalo to ohromný ekonomický růst. Podle Vaší teorie by dnes v VB měla být nezaměstnanost tak 80%. To, jaká je tam dnes nezaměstnanost, a že je docela vysoká, je z velké části dílem sociálního státu (tím nechci říci, že je soc. stát špatný, ale že korelace mezi nezaměstnaností a štědrostí sociálních dávek prostě existuje). Každopádně s tím Gaussova křivka a jiné věci nemají nic společného. Lidé se pravděpodobně v Číně rodí v průměru asi stejní, s tím souhlasím. Každopádně jsou ale lidé v naší zemi v průměru více vzděláni. Další věcí je, že toto čínské loupežnictví pracovních míst může trvat logicky jen tak dlouho, dokud vyspělí svět nedohoní. \"Překvapivě\" i mzda v Číně vcelku logicky, a právě díky tomu, že tam např. balí balíčky karet (Oh jak hrozně kapitalistické, kořistnické a zlé.... Schválně kolik z nich by raději další úspěšný Velký skok, aneb lepší pracovat než umírat...) roste a tím, šokujicně, ztrácí konkurenceschopnost. Jestliže by v čase A žádná Čína neexistovala a v čase A+1 by najednou vznikla a hned vyráběla vše extra levně a zaplavila náš trh, tak by to dozajista následky mít mohlo. V dlouhém období a při trochu logičtějším postupném průběhu, jsou diskuze o \"braní práce\" jednoduše nesmyslné.

    OdpovědětVymazat
  14. Tohle stacionární myšlení, které předvádí někteří komentátoři, mě nepřestává fascinovat. Představovat si, že stoupne u nás nezaměstnanost jenom proto, že nezakážeme Číňanům, aby nám prodávali karty, je jako představa, že Slunce nesmí zalézt za obzor, protože pak spadne do propasti.

    http://en.wikipedia.org...dam_Smith

    Číst a zapsat za uši!

    OdpovědětVymazat
  15. co sa boja o intelektualne menej zdatnych obcanov, tu je vysvetlenie:
    1. nie vsetko ide exportovat - existuje sektor sluzieb, ktory je mimochodom 2-3x vacsi ako priemysel. Ludia co maju 5 tried ludovej budu smazit hambace, dokladat v Tescu alebo vysavat kancelarie (teda to, co vacsina z nich robi uz dnes)
    2. s rastucim bohatstvom rastie aj vzdelanost (vacsie investicie do skol atd). Teda nie ze Cesi by boli mudrejsi ako Cinania, ale jednoducho vediet pisat citat a pocitat je standard, ktory zvlada 98% ludi. V Cine, Indii, Bangladesi to standard nie je. Takze ano, niektore krajiny su vhodne na montovne, nie preto ze by tam zili blbci, ale preto, ze ich skolsky system je este nerozvinuty

    OdpovědětVymazat
  16. Nechápu, proč čtete v mém příspěvku něco, co tam není. Mně je momentálně jedno, jestli u nás budou montovny nebo nebudou a nehodnotím, jestli jsou dobré, nebo špatné. Ale zajímá mě, co se stane s trhem práce v ČR, když se fabriky vystěhují do Číny (a nezhroutí se doprava kvůli turborůstu cen ropy ani nic podobného).

    Co bude vytvářet zaměstnanost u nás, když o běžné fabriky, montovny a výrobny přijdeme? Kde budou jejich bývalí zaměstnanci dělat? Nebo o všechny nepřijdeme?

    Jistě, jak říká Wlacho, ne všechno jde dovážet, jenže základní tonus zaměstnanosti dělá primární sektor, proto se mu říká primární. Takže fabriky, zemědělci. Jaká je teorie, co se stane, když jejich produkci dovezeme z ciziny? Co budeme dělat my a čím si na ten dovoz vyděláme? Nějaká seriosní teorie?

    OdpovědětVymazat