pondělí 12. října 2009

Nobelova cena za ekonomii 2009 - Elinor Ostrom a Oliver Williamson


Oliver Williamson je z dvojice laureátů ten více očekávaný. Polovinu ceny získal za analýzu ekonomického řízení, obzvláště vymezení hranic firmy.

Otázka, proč vlastně existují firmy a kde jsou jejich hranice, vypadá na první pohled jednoduše, ve skutečnosti je však mnohem komplexnější. Ve světě s úplnými trhy bez transkačních nákladů není pro firmy místo - každá transakce může probíhat mezi nezávislými osobami.

Takový svět samozřejmě není, přesto není jednoduché porozumět, proč přesně firmy vznikají, a proč jsou takové, jaké jsou. Nebo jinak - je poměrně jednoduché přijít z celou řadou potenciálních příčin. Ale které jsou ty opravdu důležité?
Jednou z příčin zkoumaných Williamsonem je specifičnost firemních aktiv. Dejme tomu, že k výrobě určitého produktu jsou zapotřebí dva výrobní faktory, vlastněné různými osobami, Adamem a Bolkem. Adamův výrobní faktor se však liší v tom, že má charakter dlouhodobého kapitálu (například továrna), jehož druhé nejlepší využití je horší než daný projekt.

Adam a Bolek se sejdou a podepíšou například jednoletý kontrakt. Když však po roce chtějí kontrakt obnovit, Bolek ví, že Adam nemůže se svou továrnou dělat nic jiného, a proto může požadovat od Adama lepší podmínky. To samozřejmě snižuje Adamovu ochotu do projektu investovat.

Už Ronald Coase ukázal, že pokud je vyjednávání bez transakčních nákladů a jedinci mezi sebou mohou podepisovat libovolné a vymahatelné kontrakty, doberou se Adam a Bolek optimálního řešení. Pokud však tyto podmínky neplatí, musí na řadu přijít jiné možnosti - a tím je vytvoření společné firmy, do které Adam a Bolek vloží své výrobní faktory a výměnou získají podíl ve firmě. V tom okamžiku jsou výrobní faktory svázané a nedochází k nákladům spojeným s vyjednáváním nových smluv.

Jiným důvodem pro existenci firmy je neúplnost kontraktů. V nedeterministickém světě je nemožné napsat kontrakt, který by postihnul všechny alternativy, které mohou nastat. Vzniká tedy problém, komu vznikají práva v okamžiku, kdy nastane událost, která v kontraktu není popsaná (tzv. reziduální práva).

Adam a Bolek v takovém případě buď mohou řešit takové následnou dohodou (například rozhodčím řízením) a nebo například Adam vytvoří firmu, do které najme Bolka jako podřízeného. Zaměstnanecká smlouva potom stanoví podmínky, za kterých bude Bolek pracovat, a veškerá reziduální práva a povinnosti jdou k dobru a k tíži Adama.

To jsou jen dva z mnoha případů, které existenci firem zdůvodňují. Williamson detailně zkoumal význam transakčních nákladů pro vznik vlastnických a smluvních struktur a je jedním z nejcitovanějších ekonomů vůbec. Stejnou oblastí se zabývají například Oliver Hart, John Moore, Raghuram Rajan, Luigi Zingales a další.

Elinor Ostrom je jednoznačně méně očekávanou laureátkou a první ženou, která Nobelovu cenu získala. Její práce na pomezí politologie a ekonomie je však nepřehlédnutelná. Cenu získala za analýzu ekonomického řízení, obzvláště v oblasti veřejných statků.

Její hlavní přínos spočívá ve výzkumu institucí, které jsou schopné efektivně spravovat statky veřejného charakteru. Upozorňuje zejména na komplexnost ekonomických mechanismů, které využívání veřejných statků ovládají.

Klasickým zkoumaným modelem v této oblasti je tragédie veřejného vlastnictví, často ilustrovaného na příkladu rybářů na veřejně přístupném jezeře. Každý rybář vytváří svým rybařením externalitu, za kterou nijak neplatí - snižuje množství ryb v jezeře a tím i reprodukční schopnosti jezera. Problém spočívá v rozdílu mezi soukromými a společenskými náklady. Zatímco ze společenského hlediska by bylo vhodné rybaření omezit na únosnou míru, pro každého rybáře je individuálně optimální rybařit co nejvíce.

V takovém případě existují dvě řešení, direktivní a tržní - buď může stát rybaření na jezeře regulovat, nebo prodat všechna vlastnická práva k rybaření někomu, kdo se bude o jezero starat, prodávat povolenky a bude v jeho vlastním dlouhodobém zájmu udržovat rybí populaci na stabilní úrovni.

Přínos Elinor Ostrom spočívá v tom, že kombinuje teorii, laboratorní experimenty a práci v terénu, aby ukázala, za jakých podmínek která cesta funguje. Na mnoha případech ukazuje, jak státní regulace nefunguje proto, že zůstává jen na papíře a nikdo daná nařízení nevymáhá. Regulace pomocí tržních mechanismů je často překvapivě úspěšná, ovšem klíčové je vytvoření právního rámce pro řešení sporů. Někdy je situace tak složitá, že je vhodná kombinace státní kontroly s tržními mechanismy.

Ekonomů jako Elinor Ostrom, kteří jsou schopni komplexně pokrýt určitou oblast od ekonomické teorie, přes experimenty až po doporučení pro hospodářskou politiku, není mnoho, a proto ji komise zřejmě vybrala.

5 komentářů:

  1. Dobrý den,

    díky za pěkné medailonky, člověk si může udělat obrázek. Než někde dohledávat, raději si přečtu takovéto rychlé shrnutí.

    Hlavní téma Elinor Ostrom mi připadá opravdu zajímavé. Nebyl byste tak hodný a neodkázal nějaký rozumný přehledový článek? Wikipedia odkazuje víceméně jen přebaly knih nebo oslavné ódy na první nobelistku. Jej, ale veřejně přístupný článek, drahně let, kdy jsem měl přístup třeba k JStoru.

    Děkuji.

    OdpovědětVymazat
  2. Ja bych zacal Scientific backgroundem pro udeleni ceny:
    http://nobelprize.org...09/sci.html
    (je to na urovni undergraduate economics, svym studentum jsem to dal jako povinnou cetbu k domacimu ukolu).

    Mate pravdu, ze volne pristupneho je toho docela malo. Nejake clanky lze najit skrze google scholar:
    http://scholar.google.com...=Search
    Prinejmensim jsou tam k nalezeni nejake obecnejsi clanky na problem verejnych zdroju a nektere empiricke studie.

    OdpovědětVymazat
  3. Dneska musi clovek psat do novin, aby o nem siroka obec mela vubec sanci vedet, protoze do journalu se nikdo zvenci nedostane a zpusob, jakym velmi casto v novinach dezinterpretuji vedecke poznatky je az zarazejici... (myslim hlavne vedy jako fyziky, chemie apod).

    OdpovědětVymazat
  4. oldřich šubrt12. dubna 2010 v 20:24

    Jsem ročník 1933,jsem zemědělský ing.a nyní již 50 let se hlásím k profesi sedláka, podporuji keajinotvorbu a samostatnost selského stavu.Velice se stotožŇuji s názory a s objevnými pracemi nositelky Nobelovy ceny prof.Elinor Ostromové.Její objevná dlouholetá práce \"case study\" v různých zemích,kde našla a bjektivně hodnotila společenskou úlohu třetí cesty,kde vložila Hayekovský přístup do hodnocení návyků lidských kolektivů v cel;é šíří historické cesty venkova a sedláctví obzvláště.Ona vyzvedla vážnost současné situace v agrárním sektoru,ona velice důrazně zhodnotila význam energie pro rozvoj ýivota na venkově a v zemědělství.Chci využít názor John Míchaela Greera v anglických listech.\"Jednou z takových oblastí je energetika - a v jistém ohledu jde vlastně o oblast nejdůležitější. Energie není prostě jedním druhem zboží mezi ostatními; je to určité prazboží, základ veškeré ekonomické aktivity. Řídí se vlastními pravidly - zejména zákony termodynamiky - které nejsou totožné s ekonomickými zákony, a pokud se tyto dvě sady zákonů dostanou do konfliktu, termodynamické zákony pokaždé zvítězí. \"Rád pak doplňuji názor prof.Elinor Ostromové a její historické analýzy instiutucionálního vlastnictví veřejných zdrojů po tisíced let zabránilo kolapsu ekosystému jako celku.Pak vidíme obzvláště výrazně vznik Hospodářských družstev v obcích českého venkova,ve spojení s Kampeličkou a elektrárenskou,mlékarenskou formou činnosti -a hospopdaření jednotlivých členů sedláků dané obce.Je to pro nás nyní ta TŘETÍ CESTA,KDE EKONOMIKA u sedláka a v obci potřebuje masivní reinvestice a už ne do traktorů a strojů ale do produktivních kapacit aby se přizpůsobila nutnosti diverzifikace výroby energie.Toto je primární energetický fakt,produkce energie z Biomasy.Tento můj příspěvek k hodnocení objevu prof.Ostromové o\" normálně se rozvíjejíci se civilizaci a její kvetoucí ekonomiky v níchž dochází k výměně širokého výběrů zboží a služeb\".DCále ona konstatuje\"zdráhám se sdělovat názory mimo své akademické pole,ale ono je to pole důležité.Pojednává o právech společného vlastnictví,což je téma pro ekonomy hlavního proudů tabu\"ale jak říká američanka Ostrom,ová pro čtenáře Morning Staru přímo nutností.Já to vidím i pro nás sedláky a některé starosty-managery obcí také stejně a nebudeme se vůbec obávat že když založíme elektrárenské hospodářské družstvo pro nákup energetickcý bylin a prodeje elektřiny,že udéláme dobře,protože asi proti Čezu a proti Babišovým 50.000 ha velkostatkům bychom samostatné nic nezmohli.Jak říká prof. Ostromová,Vláda a její byrokracie nejsou lékem na tragédii obecních statků,jsou jejich nejčastější příčínou.Dokonalý řád vyvstává s Chaosu ne proto,že lidi někdo sekyruje,ale proto,že jednotlivci sedláci,starostové, racionálně sledují své cíle.Stačí aby se každý sedlák řídil příkladem svého úspěšnějšího souseda.Vlády,ať šlo o vlády socialistů,nebo radžů,neudělaly,a podobně u nás již dvacet let fa.AGROFERT posílá zelené ůvěry sedlákům a pak jelikož vlastní všechny sýpky v Česku nakupuje obilí za nejnižší ceny přímo od kombajnů,protože má obilí kde uskladnit,nic pro reinvestice do obce také neudělá jako ten radžu jen vybírá nezasložený získ.Dík šelma sedlák.

    OdpovědětVymazat