středa 25. listopadu 2009

HDP a jeho korelace s indikátory kvality života


Do českých ekonomických blogů se vnáší filozofování bez obsahu. Zatímco před pár lety se z každé desetiny procenta změny kdejakého ekonomického indikátoru dělaly dalekosáhlé závěry (ve skutečnosti je velká část meziměsíčních fluktuací dílem náhody), v dnešní době jsou tvrdá čísla zřejmě tabu.

Dalším příspěvkem do sbírky je článek jinak dobře píšícího Davida Marka HDP a štěstí. V něm autor kritizuje HDP jako velmi neinformativní veličinu:

HDP říká, kolik se vyrobí za nějakou dobu na nějakém území. Nic víc, nic míň. Dokonce i v rámci ekonomie poskytuje HDP jen velmi málo informací.

Ačkoliv první citovaná věta je principiálně pravdivá, je přinejmenším zavádějící. Informace obsažené v HDP je totiž mnohem více, než se autor snaží naznačit. HDP totiž vyjadřuje vyrobené množství v tržních cenách (případně očištěných o inflaci). Odráží tedy nejen schopnost dané země zboží vyrobit, ale i ochotu obyvatel si dané zboží při daných cenách koupit. Tržní ceny (a skrz ně i HDP) tak odrážejí mezní užitek, který obyvatelé získávají z koupě daného zboží. Stejným způsobem nám ekonomická teorie zároveň umožňuje odvodit mezní ocenění užitečných věcí v lidském životě, které se do HDP nezapočítávají - například volného času.
Markovo pojetí HDP se blíží socialistickému výpočtu, založenému na administrativně stanovených cenách. V takovém případě samozřejmě výše uvedené závěry o cenách odrážejících mezní užitek neplatí a HDP je skutečně pouze odrazem toho, "kolik se vyrobí za nějakou dobu na nějakém území". Zkrátka místo nedostatkového toaletního papíru vyrobíme pár lokomotiv navíc a HDP poroste, bez ohledu na to, že lokomotivy nikdo nechce.

Další poznámka Davida Marka směřuje k tomu, že HDP měří pouze materiální stránku života, zatímco bychom sem měli dívat i na další aspekty rozvoje společnosti, měřené například pomocí indexu lidského rozvoje (human development index).

Řeknou nám však podobné indexy něco výrazně odlišného než HDP? Ve skutečnosti se ukazuje, že HDP je silně korelované s indexy zachycujícími "nemateriální" kvality života - například rozvoj demokracie, kvalitu institucí, životní prostředí, atd. Jako příklad se můžeme podívat právě na human development index. Následující graf je převzatý z Freakonomics blogu a zahycuje souvislost mezi žebříčkem zemí podle HDP (vodorovná osa) a žebříčkem zemí podle human development index:

index HDI a HDP

Korelace mezi oběma žebříčky je 0.95! Existují samozřejmě výjimky, například Kuba, která je v žebříčku human development index horší než odpovídá jejímu pořadí podle HDP, a některé africké země, u kterých to je (poněkud překvapivě) naopak.

Podobné výsledky nalezneme, pokud porovnáme HDP s většinou dalších "kvalitativních" indikátorů života - například délkou dožití, novorozeneckou úmrtností, výskytem infekčních nemocí (například tuberkulózy), různými měřítky chudoby (například podílem lidí žijících s méně než 2 USD denně), či přístupem k sanitárním toaletám, pokud máme jmenovat jen některé.

Je taková silná závislost překvapivá? Není, protože existuje oboustranná kauzalita mezi HDP a čistě kvalitativními veličinami zachycujícími rozvoj lidské společnosti. Lidé neusilují o co nejvyšší HDP, usilují o co nejvyšší užitek - avšak materiální zabezpečení je významnou složkou užitku. Společnost s vysokým reálným příjmem může snáze rozvíjet ony kvalitativní aspekty života od životního prostředí, přes vzdělání, kulturu, až po demokratické instituce. A naopak - jedině kvalitní institucionální struktura, vzdělání, demokratické instituce a tak dále mohou vést k vysokému HDP.

Všechny země s vysokým HDP (s výjimkou několika (ne)šťastných ropou oplývajících zemí) mají rozvinutou demokracii, fungující institucionální strukturu, všeobecný přístup ke vzdělání, velmi rozumné a zlepšující se životní prostředí, či kvalitní zdravotnictví. To jsou všechno faktory, které zároveň vedou k vysokému human development indexu.

Závěr? Protože maximalizace užitku vede ke sledování paralelních cílů, nedozvíme se z human development indexu o mnoho více než právě z HDP. Důležité je přitom odlišit HDP jako primární cíl snažení a HDP je veličinu odrážející výsledek této snahy. Zatímco HDP není primárním cílem snažení ani v lidské společnosti ani v ekonomické teorii, jako veličina odrážející celkový výsledek naopak funguje celkem slušně.

4 komentáře:

  1. Ty si pekne mimo :) \"indexy zachycujícími \"nemateriální\" kvality života – například rozvoj demokracie, kvalitu institucí, životní prostředí, atd. Jako příklad se můžeme podívat právě na human development index.\" :):)

    Keby si si pozrel co meria HDI, tak zistis ze je to z tretiny HDP, z tretiny vzdelanost a z tretiny dlzka zivota, ziadna demokracia, institucie ci zivotne prostredie :)

    Plus vysoku korelaciu ti tvori aj porovnavanie rankingov (neporovnavas hodnoty ale poradie).

    ML

    OdpovědětVymazat
  2. Michal:

    HDI jsem vzal prave proto, ze ho explicitne zminuje David Marek jako \"alternativni\" meritko rozvinutosti spolecnosti. Ranking bude korelaci zvysovat, jenze vzhledem k tomu, ze HDI je index scitajici jablka s hruskami (takze nema zadnou primo interpretovatelnou metriku), tak neni vubec jasne, jestli je lepsi vzit hodnotu HDI nebo poradi. Zebricek jsem vzal proto, ze byl po ruce.

    Mas pravdu v tom, ze jsem mel jasne vyjmenovat, ze ceho se HDI sklada. Ale slo mi o porovnani s tim, co napsal David Marek, ne o to, ze by HDI byl nejaky ideal.

    Kdyz se podivas na cisla merici institucionalni kvalitu nebo rozvoj demokracie (kdysi jsem pouzival neco tusim z heritage.org), tak zase budou vyrazne korelovat s HDP. Na korelaci s dalsimi aspekty kvality zivota, ktere primo nevstupuji do HDP, jsem poukazal odkazy.

    OdpovědětVymazat