Ekonomové bývají kritizováni za to, že často používají veličiny jako HDP nebo reálné příjmy obyvatel jako měřítko blahobytu. Poukazují na to, že blahobyt nelze měřit pouze penězi, zkrátka že některé věci si za peníze nekoupíš.
Ve skutečnosti HDP nebo reálné příjmy s blahobytem velmi úzce souvisejí. Betsey Stevenson a Justin Wolfers nedávno zpracovali studii, ve které ukazují, že bohatší lidé se opravdu cítí spokojenější. Kromě toho jsou tyto veličiny v datech silně korelované s měřítky kvality života. Ačkoliv veličiny jako HDP nebo příjmy obyvatelstva v žádném případě nemohou pojmout celé kvalitativní spektrum lidského blahobytu, patří k jeho nejlepším jednorozměrným agregacím. To souvisí se vzájemnou kauzalitou hmotného bohatství a blahobytu - bohatší společnost si může dovolit vynakládat více usilí na zlepšení celkových životních podmínek a zároveň lepší životní podmínky vedou k vyšší produktivitě. Bohatství společnosti se odráží i ve statistikách, u kterých by to někteří možná neočekávali. Stačí chvíli listovat například na webu statemaster.com, který zpracovává nejrůznější statistiky pro jednotlivé státy USA.
Jak ukazuje graf níže, mediánový rodinný příjem například souvisí i s procentem lidí starších 65 let, kteří mají vytrhané všechny své přirozené zuby - státy s vyšším mediánovým příjmem vykazují výrazně nižší ztráty zubů. Bohatší lidé se zkrátka chtějí (a mohou) o své zuby lépe starat.
\"nejlepším jednorozměrným agregacím\"
OdpovědětVymazat\"vzájemnou kauzalitou hmotného bohatství a blahobytu\"
Jo jo, tak se pozná vskutku výtečný ekonom. Hodně nic neříkající vaty a úroveň čehokoli roste nade všechny meze.
Toto jsou čínská přísloví, přinášející štěstí, poházející z Holanska